Akciová společnost Seznam Zprávy uložila do sbírky listin účetní závěrku a výroční zprávu za rok 2025. Soud je dostal 18. září, ve sbírce visí od 29. září 2026. Tržby z prodeje služeb vzrostly ze 182 168 tisíc na 197 799 tisíc korun, tedy o 8,6 %. Zisk po zdanění se posunul z 3 593 tisíc na 3 697 tisíc korun a provozní výsledek ze 4 704 tisíc na 5 107 tisíc. Auditor PricewaterhouseCoopers Audit k závěrce 27. dubna 2026 napsal, že podává věrný a poctivý obraz hospodaření.

Tahle čísla už otiskly Lupa.cz i MediaGuru. Zajímavější je, odkud ty peníze přicházejí.

Skoro celé tržby jsou jedna položka od Seznamu.cz

Příloha závěrky má tabulku transakcí se spřízněnými stranami. Na straně výnosů je v ní jediný řádek, garantovaná ziskovost: 197 160 tisíc korun za rok 2025 a 182 011 tisíc za rok 2024. Z tržeb je to 99,7 %, o rok dřív 99,9 %. Zbylých zhruba 640 tisíc korun příloha nerozepisuje.

Smluvní základ popisuje jedna věta: „Dle smlouvy o spolupráci uzavřené dne 1. 1. 2023 mezi společností Seznam.cz, a.s. a společností Seznam Zprávy, a.s. náleží společnosti Seznam Zprávy, a.s. měsíční stanovená výše garantované ziskovosti.“ Jak se ta výše určuje, závěrka neuvádí. Zpráva o vztazích, která je součástí téže listiny, smlouvu o spolupráci pod tímhle názvem nejmenuje. Ze smluv se Seznamem.cz uvádí smlouvu o poskytování služeb uzavřenou týž den, 1. ledna 2023, ve znění dvou dodatků z 30. května 2023 a 16. prosince 2024, a dohodu o poskytnutí dat pro účely tvorby zpravodajského obsahu z 1. února 2023.

Tamtéž stojí, co firma ve skupině dělá: „Úloha Společnosti ve struktuře vztahů Skupiny spočívá zejména v dodávání obsahu pro zpravodajské servery provozované společností Seznam.cz, a.s.“ Lupa i MediaGuru přitom píšou, že Seznam Zprávy svůj portál provozují. Patička webu seznamzpravy.cz uvádí autorská práva obou firem.

Provozní zisk je 2,58 % tržeb v obou letech

Když se provozní výsledek vydělí tržbami, vyjde za rok 2025 podíl 2,58 % (5 107 děleno 197 799) a za rok 2024 také 2,58 % (4 704 děleno 182 168). Jde o vlastní výpočet z výkazu zisku a ztráty a liší se až na třetím desetinném místě (2,5819 proti 2,5822 %). Náklady se mezitím pohnuly výrazně: osobní náklady vzrostly o 11 % na 123,7 milionu korun, z toho mzdy z 82,0 na 92,1 milionu. Náklady na služby vzrostly z 32,9 na 39,5 milionu.

Znění smlouvy v listině není, takže z ní nejde vyčíst, z čeho se ziskovost počítá. Jestli stejný poměr zisku k tržbám při rostoucích nákladech drží právě ta smlouva, se z účetních údajů samotných určit nedá, i když název položky k tomu svádí.

Pro srovnání: Televize Seznam, další obsahová firma skupiny, zvýšila podle MediaGuru loni tržby o 38 % na 253,2 milionu korun a vedení to přičítá hlavně vyššímu prodeji reklamy ve vysílání.

Devadesát lidí a audiovizuální díla

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců byl 90, o rok dřív 93. Na jednoho tak vychází v průměru zhruba 1,37 milionu korun osobních nákladů ročně včetně odvodů (123 732 tisíc děleno 90, vlastní výpočet). Od firem ze skupiny nakoupila služby za 7,27 milionu korun.

Dlouhodobý majetek tvoří podle přílohy hlavně audiovizuální díla. Odepisují se rok a půl, software tři roky. Výkaz zisku a ztráty má na řádku úprav hodnot dlouhodobého majetku 27 937 tisíc korun, kdežto výroční zpráva v textu píše, že „odpisy představovaly částku 29 812 tis. Kč“. Rozdíl závěrka nevysvětluje.

Zisk za rok 2024 dostal celý jediný akcionář

Jediným akcionářem je Seznam.cz média, kterou celou vlastní Seznam.cz. Akcie Seznamu.cz drží od 25. června 2025 švýcarská MASARYK HOLDING AG, předtím je měla kyperská HELIFREAK LIMITED. Ovládající osobou je podle zprávy o vztazích Ivo Lukačovič.

Akcionář 2. května 2025 rozhodl vyplatit celý zisk za rok 2024, 3 593 tisíc korun, jako dividendu. V roce 2024 firma na podílech na zisku vyplatila 33,43 milionu. Jak naloží se ziskem za rok 2025, firma do vydání závěrky nenavrhla.

Placený obsah a volební rekord

Od ledna 2025 vede redakci nový šéfredaktor Robert Čásenský, který je zároveň jediným členem správní rady; jeho jméno ve výroční zprávě u šéfredaktora nestojí, uvádí ho MediaGuru. Výroční zpráva píše, že volební zpravodajství přineslo Seznam Zprávám „historicky nejvyšší návštěvnost i počet zobrazených stránek“. Čísla k tomu neuvádí. Lupa připomíná, že web má víc než čtyři miliony unikátních návštěvníků měsíčně.

Na rok 2026 firma ohlašuje vstup do placeného obsahu přes tematicky zaměřenou sekci, kterou připravuje Seznam.cz. Podle Lupy i MediaGuru jde o sekci Zdraví+. Dál chce rozšířit audio a video a posílit byznysové, finanční a investiční zpravodajství. Jak se placený obsah promítne do smlouvy o garantované ziskovosti, výroční zpráva neříká.

Zdroje

• Seznam Zprávy, a.s., listina B 26792/SL19/MSPH (účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva o vztazích a zpráva auditora za rok 2025), sbírka listin veřejného rejstříku
• Nahlédnutí do čísel Seznam Zpráv. Podívejte se, kolik miliónů vydělává Lukačovičův zpravodajský obr, Lupa.cz, 2. října 2026
• Televize Seznam dál zvyšuje objem reklamy, a tím i tržby. Posílily i Seznam Zprávy, MediaGuru, 30. září 2026
• Seznam Zprávy, patička webu

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) vydal 23. září tři dokumenty: zprávu o vývoji trhu elektronických komunikací za rok 2025, zprávu o vývoji cen a materiál Hlavní trendy a predikce možného vývoje trhu elektronických komunikací. Ten třetí je podle tiskové zprávy nový a odhaduje, jak bude trh vypadat do konce roku 2028. Výběr čísel z dokumentů přinesla i Lupa.cz.

Tři způsoby připojení mají každý zhruba čtvrtinu

Pevných přípojek k internetu bylo loni podle zprávy o vývoji trhu necelých 4,3 milionu. Nejvíc jich vedlo přes bezdrátové sítě ve volných kmitočtových pásmech, kterým úřad souhrnně říká WiFi: 1,111 milionu, tedy 26 %. Ten trh je roztříštěný. Tři největší poskytovatelé, STARNET, PODA a O2, mají dohromady 21,6 % a vedle nich takové připojení nabízelo dalších 1 296 podnikatelů.

Optických přípojek FTTH/B, kdy vlákno vede až do domu nebo do budovy, bylo 1,074 milionu a 25 %. Za rok jich přibylo 117 tisíc, o 12,3 %. Třetí je metalické vedení xDSL s 959,7 tisíce přípojek, v predikci s podílem 23 %. Ubylo ho 3,2 % a od maxima v roce 2023, kdy přesáhlo milion, už 5,5 %.

U Wi-Fi uvádí zpráva o trhu meziroční pokles o 0,9 %, tedy o 10 tisíc přípojek. Predikce týž údaj označuje za „první významnější pokles“. Velké číslo to není. Významné je, že počet těchto přípojek do té doby rostl a od let 2021 a 2022, kdy mírně přesáhl 1,1 milionu, zhruba stál.

Metalika podle úřadu dosloužila

Technologie xDSL podle predikce „vstupuje do závěrečné fáze svého životního cyklu“. Do roku 2028 počítá úřad proti loňsku s úbytkem 18,1 % přípojek. Měděné vedení podle něj narazilo na fyzikální limity a gigabitové ani symetrické rychlosti nabídnout nedokáže. CETIN od roku 2020 staví optiku, která jeho metalickou síť často překrývá, a zákazníci na ni přecházejí. Udržovat dvě souběžné sítě podle úřadu „nedává ekonomický ani ekologický smysl“, takže čeká postupné vypínání starých metalických ústředen.

Optických přípojek má do roku 2028 přibýt 37,2 %. První místo mají podle predikce získat „patrně již v roce 2026“. Tempo podle úřadu brzdí náklady na výstavbu, ceny výkopových prací a kapacity stavebních firem, klíčová má být délka stavebních řízení. Na stavbu sítí míří zákon, který v září schválila sněmovna a který má operátorům dát právo na přístup k cizím kabelovodům a stožárům. Že je optika na jejich adrese dostupná, přitom podle letního průzkumu pro ČTÚ neví třetina dotázaných.

Wi-Fi má do roku 2028 ztratit 5,6 %. Strmý pád úřad nečeká: zákazníci jsou citliví na cenu, rychlost jim stačí a do mnoha obcí se optika brzy nedostane, protože se tam nevyplatí. Tlak přijde od mobilních operátorů s fixním 5G a od pásma 26 GHz, které ČTÚ v polovině roku uvolnil pro licencované bezdrátové spoje FWA. Na ty mohou podle predikce zákazníci Wi-Fi přecházet už ve druhé polovině roku 2026. FWA bez fixního LTE/5G má růst o 73,7 %, jenže z malého základu mezi 8 a 12 tisíci přípojek. Fixního LTE/5G, kolem půl milionu přípojek, má přibýt 9 %.

Satelitů přibývá, protože Starlink zlevnil

Nejrychleji má růst satelitní připojení, o 113,7 %. Na trhu je ale pořád na okraji: loni měl 14,3 tisíce přípojek, o 73,5 % víc než rok předtím. Zpráva o trhu to přičítá „patrně i“ levnější službě a levnějšímu přijímači. Podle predikce stál běžný tarif Starlinku se 100 Mbit/s v červnu 2025 1 249 korun měsíčně a o rok později 745 korun. Konkurenci v podobě projektu Amazon Leo úřad čeká ke konci roku 2028 a sám ji označuje za nejistou.

Gigabajt mobilních dat zlevnil o víc než 60 %

V mobilních sítích lidé loni přenesli skoro 2,2 exabajtu dat. Průměrná SIM karta s přístupem k internetu spotřebovala těsně přes 15 GB měsíčně. Takových karet bylo přes 11,9 milionu, všech aktivních SIM těsně pod 16 milionů. Průměrná cena gigabajtu mobilních dat klesla mezi lety 2021 a 2025 o víc než 60 %. Minuta volání loni přestala zlevňovat a SMS dál zdražovala, přičemž komunikace se podle úřadu přesouvá do jiných aplikací.

Do roku 2028 má spotřeba dat na SIM kartu vzrůst zhruba o 75 % a celkový objem mobilních dat o víc než 80 %. Po roce 2027 má přes sítě 5G téct víc dat než přes 4G.

Nový operátor se nečeká, Revolut ani Lidl trh nezmění

Nového významného konkurenta úřad do roku 2028 nečeká a trh podle něj zůstane u tří mobilních síťových operátorů. Predikce se ale věnuje firmám, které mobilní služby prodávají bez vlastní sítě přes svou aplikaci, jako jsou banky Revolut a N26 nebo obchodní aplikace Lidl Plus. Revolut v Česku podle úřadu nabízí jen krátkodobé datové eSIM na cesty, v Británii a Polsku už i plné tarify s voláním a SMS.

Vstup takových firem na český trh do roku 2028 úřad nevylučuje. Zásadní změnu struktury trhu od nich nečeká a úspěch podle něj závisí na tom, jestli si vyjednají dost výhodné velkoobchodní podmínky u některého ze stávajících operátorů.

Zdroje

• ČTÚ: tisková zpráva WiFi stále vévodí trhu, optika už jí šlape na paty (23. 9. 2026)
• ČTÚ: Hlavní trendy a predikce možného vývoje trhu elektronických komunikací (PDF)
• ČTÚ: Zpráva o vývoji trhu elektronických komunikací se zaměřením na rok 2025 (PDF)
• Lupa.cz: Životnost DSL v ČR končí, klesat bude i Wi-Fi a poroste optika (24. 9. 2026)

Český peeringový uzel NIX.CZ a akademické sdružení CESNET spustily 30. září síť CESTime. Jiná data než časové protokoly nepřenáší. Ten jde z atomových hodin CESNETu navázaných na český státní etalon a po optických kanálech oddělených od internetu se dostane do jedenácti měst. Datum stojí v historii změn projektu jako „start akademické části sítě“ a týž den o spuštění napsala i Lupa.cz.

Proč nestačí čas z GPS

Hodně sítí a systémů dnes bere přesný čas z družic. Signál GPS nebo Galileo nese vedle polohy i časovou značku a podle ní se řídí mobilní sítě, energetika i vědecké přístroje. Družicový signál jde ale rušit a zkreslovat. CESNET v červencové zprávě, kterou otiskl ICT Network News, připomněl válku na Ukrajině, která ukázala, že rušení navigace není jen teoretická hrozba.

Optická vlákna podle téže zprávy nabízejí na družicích nezávislou cestu, jak čas rozvést. Pro systémy s vysokými nároky na spolehlivost mohou podle ní sloužit jako záloha nebo doplněk.

Na co přesný čas potřebují jiní než fyzici, vypočítávají příklady na webu projektu. Sousední základnové stanice musí přepínat mezi vysíláním a příjmem ve stejný okamžik, jinak se navzájem ruší. Vysílače DVB-T2 a DAB+, které šíří tentýž program na stejném kmitočtu, musí vysílat souběžně s přesností na mikrosekundy. A na shodném čase stojí i běžné věci: kontrola platnosti certifikátů, jednorázové přihlašovací kódy nebo časová osa, podle které se skládá průběh kybernetického útoku.

Síť vedle internetu, ne v něm

Podle stránky s parametry vede CESTime po optických kanálech oddělených od internetu a kromě časových protokolů po ní nic jiného neteče. Časový signál se podle provozovatelů šíří jedním směrem, od hodin CESNETu k uživatelům. Síť má 13 hlavních uzlů, v Praze a Brně jich je víc. Propojuje je 26 spojů uspořádaných do čtyř kruhů, které mají síť jistit pro případ výpadku. Měřená délka tras dělá 3 785 kilometrů. Propoj na Slovensko slouží k porovnávání národních etalonů času a k témuž má sloužit připravovaný propoj do Vídně.

V červenci přitom CESNET mluvil o zhruba dvaceti uzlech. Stránka projektu dnes uvádí třináct hlavních, přičemž v Praze a Brně jich počítá víc; kolik jich je celkem, neříká.

Uzly si čas předávají protokolem White Rabbit. Vznikl v CERNu jako rozšíření protokolu PTP (norma IEEE 1588) a podle Wikipedie na něm spolupracoval i německý ústav GSI a další partneři z univerzit a průmyslu. Hardware i zdrojový kód jsou veřejné. Technologie zvládá synchronizaci přesnější než jedna nanosekunda a jméno má po Bílém králíkovi z Alenky v říši divů, který nosí kapesní hodinky.

Slibované nanosekundy

Síť běží v pilotním provozu. Uživatelé dostávají plnou službu, ale provozovatelé si podle svých slov ověřují, jestli plánované hodnoty platí i v praxi. „Nevíme o síti podobného rozsahu na světě,“ píší. Plán, který provoz podle stránky zatím potvrzuje, vypadá takto:

• odchylka od národní časové stupnice UTC(TP) nejvýš 20 nanosekund oběma směry,
• odchylka mezi uzly nejvýš 5 nanosekund,
• u klienta připojeného protokolem White Rabbit odhadem 3 nanosekundy vůči nejbližšímu uzlu,
• u klienta s protokolem PTP a hardwarovou podporou na trase zhruba jedna mikrosekunda.

Subnanosekundová přesnost, kterou White Rabbit umí, tedy není totéž co hodnoty, které síť slibuje svým uživatelům.

Kdo se připojí a jak

Body přítomnosti stojí podle stránky o stavu sítě v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Jihlavě, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Pardubicích, Liberci, Ústí nad Labem a Plzni. V první fázi se mohou připojit jen uživatelé z vědy, výzkumu a vzdělávání. Ve druhé, kterou chtějí autoři zahájit ještě letos, otevře NIX.CZ síť přes svou infrastrukturu všem ostatním.

Kdo o připojení stojí, musí mít vlastní hlavní hodiny sítě (Grandmaster Clock), tedy zařízení, které rozvádí čas po jeho síti protokolem PTP nebo NTP. K tomu aspoň jeden další zdroj času (družice, NTP nebo rádiový signál DCF77) a přístroj, který umí časy z více vstupů porovnat. CESTime tu má sloužit jako další nezávislý zdroj, ne jako jediný. Tak to stojí v návodu k připojení.

Připojit se jde vyhrazeným vláknem nebo vyhrazenou vlnovou délkou, metalickým kabelem jen výjimečně a s horší přesností. Přes běžnou internetovou přípojku to nejde. Čas síť dodává protokoly PTP a White Rabbit, NTP nepodporuje. Každé připojení začíná osobní konzultací.

Domácí počítač si nevšimne

Pro běžného uživatele se spuštěním CESTime nic nemění. Počítače a telefony si seřizují hodiny protokolem NTP a ten nová síť neumí. CESNET přitom NTP servery provozuje: podle popisu jeho časových služeb se řídí césiovými hodinami, jejich přesnost je v jednotkách mikrosekund a návaznost na světový čas UTC zajišťuje přijímač GPS. Nová síť je jiná vrstva, určená pro sálové systémy, operátory, energetiku nebo laboratoře.

Cenu služby web projektu neuvádí. Podle návodu jsou obchodní podmínky pro PTP i White Rabbit stejné a o technickém řešení se jedná až při konzultaci.

Zdroje

• CESTime: historie změn (start akademické části 30. 9. 2026)
• CESTime: parametry sítě
• CESTime: stav sítě a body přítomnosti
• CESTime: jak se připojit
• CESTime: příklady využití
• Lupa.cz: Češi spustili síť pro distribuci přesného času (30. 9. 2026)
• ICT Network News: Přesný čas bez závislosti na GPS (10. 7. 2026)
• CESNET: časové služby
• Wikipedia: White Rabbit Project

Systém e-Legislativa měl psaní zákonů zjednodušit a zrychlit. Analýza, kterou si ministerstvo vnitra nechalo udělat a jejíž celé znění zveřejnil 27. září web iROZHLAS.cz, dospěla k opačnému zjištění. V systému je podle ní velmi složité vytvořit novelu zákona bez chyby a těm, kdo v něm pracují, přidal administrativu.

Novela se v něm píše jako celý zákon

Parlament mění zákony novelami. Novela je samostatný zákon, který říká, co se má v tom starším změnit. e-Legislativa takhle nepracuje: když v ní chce zákonodárce zákon změnit, přepisuje rovnou úplné znění toho původního. Totéž se opakuje u úprav novely, která teprve vzniká, protože systém znovu žádá celé znění zákona, i když se mění jen předchozí návrh.

Analýza z toho vyvozuje dvě věci. „Tím dochází k nepřímému přepisování již schválených změn, což může vyvolávat dojem jejich znovuotevření a narušovat právní jistotu,“ stojí v ní. A dál: „Výsledný text pozměňovacího návrhu novely zákona přesně neodpovídá tomu, o čem je politicky rozhodováno.“ Obě citace přebíráme z dokumentu tak, jak ho zveřejnil iROZHLAS.cz.

Termín leden 2027 padl

Závěr je bez výhrad: „Provedená analýza vede k závěru, že v současné době neexistuje řešení, které by bylo zároveň koncepčně uchopitelné a realizovatelné v termínu plného náběhu systému eLegislativa pro novely zákonů, tedy do ledna 2027.“ Prvním krokem má být popis cílového stavu systému, a to nejen v technické, ale i v procesní a legislativní rovině, se zapojením Poslanecké sněmovny a Senátu.

Nový termín je rok 2030. „Nechtěli jsme dělat stejnou chybu jako naši předchůdci, že bychom si dávali nereálný termín v okamžiku, kdy tu věc nemáme pevně v rukou,“ řekl iROZHLAS.cz náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka, který projekt převzal. Rozhodnuto ovšem ještě není: redakce v témže rozhovoru upozorňuje, že termín musí projít Senátem. Odklad jde do zákona v řadě předchozích. Loni na podzim si tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vyjednal posun na začátek roku 2027 a na začátku letošního září ležel ve Sněmovně návrh poslanců ANO, který mluvil o lednu 2029. Analýzu si ministerstvo zadalo až v únoru, tedy poté, co vláda spuštění odložila a odmítla na stávající podobu projektu vyčlenit dalších 500 milionů korun.

Z 482 milionů na 903

Kolik projekt stojí, prověřil Nejvyšší kontrolní úřad v kontrolní akci 24/04, jejíž závěr schválilo kolegium úřadu 31. března 2025. Rozpočet spojeného projektu e-Sbírky a e-Legislativy počítal před zahájením s 482 miliony korun, po změnách vzrostl na 903 milionů. Do 30. června 2024 z toho ministerstvo vynaložilo 725 milionů.

Změnil se i zdroj těch peněz. Evropský fond pro regionální rozvoj měl původně pokrýt 81 procent výdajů a stát 19 procent; po úpravách projektu klesl podíl unijních peněz na 42 procent a podíl státního rozpočtu stoupl na 58. Samotný zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv měl nabýt účinnosti 1. ledna 2020, do konce kontroly v prosinci 2024 ho parlament novelizoval šestkrát a pět z těch novel odsouvalo termín zavedení. NKÚ tehdy uvedl, že posuny účinnosti za zásah vyšší moci považovat nelze, protože návrhy novel psalo a vládě předkládalo samo ministerstvo vnitra.

Co v systému funguje

Naprázdno systém neběží. Od 1. července 2025 je povinný pro vyhlášky, od 15. ledna 2026 i pro zákony a vznikají v něm nařízení vlády, mezinárodní smlouvy a zcela nové zákony. Podle statistiky na zakony.gov.cz se do konce října 2025 v e-Legislativě zahájilo 98 meziresortních připomínkových řízení, uplatnilo se 1 795 připomínek a do e-Sbírky se přes systém dostalo 108 právních aktů. Část legislativy v něm navíc vznikat musí: projekt je spolufinancovaný z evropských fondů a bez toho by stát nesplnil dotační podmínky.

Odklad vypíná i lobbistickou stopu

Jeden následek odkladu míří mimo digitalizaci. Se zákonem o regulaci lobbování se do českého práva dostala takzvaná lobbistická stopa, tedy povinnost uvést v důvodové zprávě, kdo při přípravě nebo schvalování předpisu lobboval. U novel zákonů dnes neplatí, protože je navázaná právě na e-Legislativu, a návrh poslanců ANO ji podle iROZHLAS.cz odkládá znovu. S ministerstvem spravedlnosti, které má lobbování v gesci, to podle Lucie Rozsypalové z jeho tiskového oddělení nikdo nekonzultoval; Piráti chtějí povinnost obnovit pozměňovacím návrhem.

Vývoj e-Sbírky a e-Legislativy začal v roce 2013 a měl trvat tři roky. Popis toho, co má hotový systém umět, žádá analýza jako první úkon před dalším termínem – a dělat se má za vedení zadavatele, tedy ministerstva, které systém třináct let staví.

Zdroje

• iROZHLAS.cz: Analýza tepe klíčový digitalizační projekt (27. 9. 2026), včetně celého znění analýzy
• iROZHLAS.cz: rozhovor s náměstkem ministra vnitra Lukášem Klučkou (28. 9. 2026)
• iROZHLAS.cz: odklad lobbistické stopy nikdo s ministerstvem spravedlnosti neřešil (6. 9. 2026)
• NKÚ: kontrolní závěr z kontrolní akce 24/04 (PDF)
• zakony.gov.cz: aktuality k provozu e-Sbírky a e-Legislativy

Rozbor „Od digitalizace k technologické konkurenceschopnosti“ vydala Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT) v září 2026. Je to druhá statistická analýza, kterou sdružení technologických firem o českém sektoru informačních a komunikačních technologií sestavilo; první vyšla před třemi lety. Čísla v ní pocházejí skoro výhradně z Českého statistického úřadu a z Eurostatu, výklad je věcí asociace.

Bilion v tržbách, šest procent podnikatelského sektoru

ČSÚ vede takzvaný sektor ICT jako samostatné odvětví: patří do něj výroba počítačů a elektronických součástek, velkoobchod s nimi, telekomunikace, vydávání softwaru a informační služby. V roce 2024 v něm pracovalo 201 tisíc lidí a tržby dosáhly 1 181 miliardy korun, tedy 6,0 procenta tržeb celého podnikatelského sektoru. Přidaná hodnota sektoru činila podle analýzy 359,7 miliardy korun a od roku 2017 vzrostla o 82 procent.

Těžiště sektoru je jednoznačně ve službách, ne ve výrobě. Na ICT služby připadalo 176 412 osob a na ICT průmysl 24 560; tržby se dělily v poměru 930,3 ku 250,6 miliardy korun. Ještě ostřejší je ten rozdíl u výzkumu: z 26,3 miliardy korun, které firmy ze sektoru vydaly na výzkum a vývoj, šlo 25,0 miliardy na služby a 1,3 miliardy na průmysl.

Čtvrtina peněz na vědu

Statistika výzkumu v IT má tři různá vymezení a analýza je sama rozlišuje, protože dávají odlišná čísla. Nejširší z nich sleduje předmět výzkumu, tedy vývoj softwaru, ICT služeb a zařízení napříč celou ekonomikou bez ohledu na to, v jakém odvětví firma podniká. Takto vymezený výzkum dosáhl v roce 2024 podle ČSÚ 36,9 miliardy korun, což bylo 25,1 procenta všech českých výdajů na výzkum a vývoj. Analýza k tomu dodává, že v roce 2017 to bylo 17,1 procenta.

Podobně mluví čísla o investicích, která ukážou, kam se v Česku stěhuje kapitál. Do ICT vybavení a softwaru se v roce 2024 investovalo 372,4 miliardy korun, tedy 17,5 procenta všech investic a 4,6 procenta HDP. Samotný software z toho ukrojil 277 miliard, tři čtvrtiny. Údaj za rok 2024 je zatím předběžný.

Na výzkum si firmy z oboru dávají vlastní peníze z 96 procent

Podniky ve standardně vymezeném sektoru ICT daly podle analýzy v roce 2024 na výzkum 26,30 miliardy korun a 25,33 miliardy z toho byly jejich vlastní peníze, tedy 96,3 procenta. Veřejné národní zdroje představovaly 502,3 milionu korun, evropské 447,4 milionu.

Na tomhle poměru stojí hlavní argument asociace: sektor odpracuje 27,7 procenta podnikového výzkumu v zemi, ale připadá na něj 11,6 procenta veřejných národních peněz určených na podnikový výzkum. Obě tahle čísla si ovšem čtenář ve veřejných tabulkách ČSÚ nedohledá. Poznámka pod tabulkou uvádí, že vycházejí z individuální tabulace ročního výkazu o výzkumu a vývoji, kterou úřad pro asociaci zpracoval v srpnu 2026.

Doporučených projektů bylo skoro pětkrát víc než podpořených

Že poptávka firem po podpoře není jen řečnická figura, dokládá analýza druhou veřejnou soutěží programu TWIST, zaměřenou na umělou inteligenci. Tady se čísla ověřit dají. Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo výsledky 15. července 2026: přišlo 318 návrhů s požadavkem 4,27 miliardy korun, věcně se hodnotilo 251 z nich a rada programu doporučila k podpoře 195 projektů. Smlouvu ministerstvo nabídlo prvním čtyřiceti v pořadí za zhruba 630 milionů korun.

Doplněk ze 16. července k tomu dodává, že navýšení alokace až na 1 200 milionů korun, se kterým ministerstvo počítá podle podoby rozpočtu na rok 2027, by stačilo na projekty do 76. místa v pořadí. Na zbytek doporučených návrhů by ani pak nedošlo: od 77. do 195. místa jich stojí sto devatenáct.

Ve veřejné sféře berou IT specialisté 58 tisíc, v soukromé přes sto

Druhá polovina analýzy je o lidech a dotýká se i toho, kdo staví digitální služby státu. Podle ČSÚ vydělával ICT specialista v roce 2025 v mzdové sféře průměrně 101 729 korun hrubého měsíčně, zatímco v platové sféře, kam patří úřady, 57 862 korun. Analýza to srovnává s celostátním průměrem 49 215 korun. Nejlépe placenou profesí byli vývojáři softwaru se 117,8 tisíce korun.

ICT odborníků bylo v Česku v roce 2024 celkem 227,9 tisíce, tedy 4,4 procenta zaměstnaných; užší skupinu specialistů tvořilo 135,0 tisíce z nich. Ženy mezi specialisty zaujímaly 12,8 procenta. Analýza přebírá z harmonizovaných dat Eurostatu za rok 2025 český podíl 12,9 procenta, který je nejnižší v celé unii, jejíž průměr činí 19,5 procenta.

Co s tím chce asociace dělat

AAVIT sdružuje technologické firmy, výzkumné organizace a odborníky a je českým členem organizací DIGITALEUROPE a CEE Digital Coalition. Analýza proto nekončí popisem, ale doporučeními pro hospodářskou a inovační politiku. Vychází v době, kdy se mění pravidla hned na několika místech: zákon č. 328/2025 Sb. o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí má nabýt účinnosti 1. ledna 2027, Evropská komise reviduje obecné nařízení o blokových výjimkách a vyjednává se rozpočet unie na roky 2028 až 2034.

„Tato analýza proto netvrdí, že stát dělá málo. Ukazuje něco jiného: že ICT je jedním z nejvýkonnějších a nejvíce inovujících segmentů české ekonomiky a že jeho význam dalece přesahuje jeho přímý ekonomický podíl,“ píše v úvodním slově ředitel asociace Jaromír Hanzal.

Jeden údaj mluví bez ohledu na výklad. Na výzkum a vývoj vyčleňuje Česko z veřejných rozpočtů 0,51 procenta HDP proti unijnímu průměru 0,69 procenta, v přepočtu na obyvatele 161 eur proti 288,9 eura. Jde o předběžná data Eurostatu za rok 2025. Novější čísla o tržbách a zaměstnanosti v ICT sektoru zatím nejsou: poslední řádek časové řady ČSÚ zveřejnil 30. března 2026 a patří roku 2024.

Zdroje

• AAVIT: Od digitalizace k technologické konkurenceschopnosti (PDF, září 2026)
• ČSÚ: ICT sektor a ČSÚ: Investice do ICT
• ČSÚ: ICT odborníci a jejich mzdy
• MPO: Výsledky 2. veřejné soutěže v programu TWIST
• Lupa.cz: Z IT se stává motor české ekonomiky

Ve středu 23. září se v aukcích uvolňovaných domén .cz vydražilo 73 adres. Za jediný den jich nebylo víc od chvíle, kdy dražby v květnu 2024 začaly. Sdružení CZ.NIC, které vede registr domény .cz, to napsalo na svém blogu následující den.

Jeden den sám o sobě trend nedělá. Sdružení k rekordu ale přiložilo druhé číslo, které váží víc: podíl uvolňovaných domén, jež si v dražbě najdou nového držitele. Od spuštění aukcí do letošního července se držel v průměru kolem 3,3 %, v srpnu vystoupal na 5,06 % a v září zatím dosahuje 5,45 %. To je nejvyšší hodnota za celou dobu provozu. Jestli jde o obrat, nebo o sezónní výkyv, CZ.NIC sám neví a napsal to.

Co se vlastně draží

Předmětem dražby není doména. Je to přednostní právo na její registraci, tedy možnost zapsat si jméno dřív než kdokoli jiný. Vítěz ho pak uplatní u libovolného registrátora, kde si doménu zaregistruje. Vydražená částka je cenou za tohle právo, ne za samotnou registraci.

Jméno se do aukce dostane tehdy, když jeho držiteli zanikne registrace a on ji neobnoví. Seznam takových jmen zveřejňuje CZ.NIC v Doménovém prohlížeči patnáct dní předem, takže je dopředu vidět, na co se dá čekat. Dražba pak běží každý den od dvanácti hodin do devíti večer; když někdo přihodí v posledních pěti minutách, aukce se o pět minut prodlouží, a takhle to může jít až do devíti hodin ráno následujícího dne. Vyvolávací cena je 100 Kč včetně daně a minimální příhoz se podle provozního řádu odvíjí od ceny, které aukce zrovna dosáhla; stupnice má hodnoty 100, 1 000, 10 000 a 100 000 Kč.

Přihazovat smí jen ten, kdo má ověřenou elektronickou identitu přes MojeID nebo elektronickou identitu jiného státu Evropské unie, v obou případech na úrovni záruky „značná“; firmy se hlásí přes validovaný kontakt MojeID. Kdo aukci vyhraje, má sedm dní na zaplacení a pak čtrnáct dní od připsání částky na to, aby přednostní právo uplatnil. Za nezaplacení hrozí pokuta ve výši neuhrazené ceny, nejméně však tisíc korun. Zároveň platí strop: sto sledovaných aukcí a padesát těch, ve kterých člověk aktivně přihazuje. Obojí jde obejít složením jistoty 100 000 Kč.

Na domény, o které nikdo nepřihodí, se nic zlého nechystá. Jejich jméno se po skončení aukce uvolní k běžné registraci, takže na ně může dosáhnout kdokoli i mimo dražbu. Právě tohle je osud většiny z nich.

Kolik jmen aukcemi projde

Za první dva roky provozu, tedy od 16. května 2024 do 15. května 2026, prošlo aukcemi téměř 340 000 uvolňovaných domén – zhruba 466 každý den. Vydražilo se z nich 10 908, tedy 3,2 %. Měsíční přehledy, které sdružení vydává na webu aukcí, ukazují stejný řádek zblízka: v červenci prošlo dražbami 15 226 jmen a odbyt našlo 532 z nich, v srpnu to bylo 686 domén z přibližně 13 600. Středeční číslo je proti tomu velké – 73 adres za den je víc než desetina toho, co se vydražilo za celý srpen. To srovnání je náš přepočet, CZ.NIC ho neuvádí.

Ceny drží nízko medián, ne rekordy

Podstatnější než rekordní ceny je medián vydražené ceny, a ten je 200 Kč. Plných 46 % domén skončí na minimálním příhozu stokoruny a 77 % se prodá do tisíce korun. Průměrná cena, kterou aukční web uvádí za poslední dva roky, je 1 332 Kč a celkový počet vydražených jmen tam stojí na 11 197.

Nejdražší dosud vydraženou adresou je gol.cz za 198 000 Kč, o kterou se podle sdružení ucházelo 14 dražitelů. Druhá je nejlevnejsi.cz za 151 000 Kč a ta vede i druhý přehled na webu aukcí, řazený podle počtu příhozů; má jich 188. Průměrná prodaná aukce má přitom podle sdružení kolem dvou dražitelů a osmi příhozů. Přehled dvaceti nejdražších aukcí, který je na webu veřejně, pak pokračuje jmény jako paralelnipolis.cz, zuno.cz nebo veda.cz. Systém přitom neovládla hrstka velkých hráčů – deset nejdražších domén tvoří 8,6 % celkového výnosu a prvních sto necelých 30 %, zbytek se rozpadá do tisíců drobných obchodů.

Hlídač, který čeká za vás

Jednou z příčin rostoucího zájmu může být funkce, kterou CZ.NIC spustil 31. března. V Doménovém prohlížeči si lze do sledování zařadit i doménu, která je pořád zaregistrovaná; jakmile spadne do aukce, přijde e-mail. Zájemce o jedno konkrétní jméno tak nemusí každý den procházet seznamy se stovkami položek. Stejnou věc nabízí už delší dobu estonský registr, ke kterému se sdružení u aukcí opakovaně hlásí jako k inspiraci.

Čísla po půl roce provozu jsou zatím drobná, ale mluví ve prospěch funkce. Uživatelé si zařadili do sledování 1 213 domén. Osmdesát devět z nich se dostalo do aukce a jejich sledujícím odešlo upozornění; ze 64 sledovaných domén, které se vydražily, jich 35 získal právě ten, kdo si je předem pohlídal – a 23 za vyvolávací cenu 100 Kč. Když sledující v aukci přihazoval, vyhrál ve třech případech ze čtyř.

Co dražby neřeší

Pod oznámením o rekordu se pod jménem LM objevila výtka, že aukce nic nedělají s doménami, které někdo drží roky bez obsahu a vždycky v posledních dnech doby po expiraci zaplatí, takže se do dražby nikdy nedostanou. Zdeněk Brůna, technický ředitel sdružení, odpověděl přímo v komentářích: prokázat spekulativní držení není snadné, držitel má právo mít doménu jen zaparkovanou a využít celý její životní cyklus, a jedinou reálnou regulací je cena – ta by ale zasáhla i drtivou většinu běžných držitelů. Opožděnou obnovou navíc podle něj nikdo měsíc zdarma nezíská, protože datum expirace se tím neposouvá. Autor výtky na to poslal konkrétní příklad domény, u které podle něj lze datum obnovy předem odhadnout.

Ověřit si to může každý sám. Veškerou statistiku aukcí sdružení průběžně zveřejňuje ve veřejném přehledu statistik, včetně počtu různých dražitelů, jejich rozdělení na fyzické a právnické osoby a podle země.

Zdroje

• Rekordní den v aukcích CZ domén: 73 vydražených domén – blog CZ.NIC, 24. 9. 2026
• Dva roky aukcí domén: uvolňované .cz má šanci získat opravdu každý – blog CZ.NIC, 8. 6. 2026
• Hlídač aukcí domén – blog CZ.NIC, 31. 3. 2026
• Pravidla aukcí přednostního práva na registraci jmen domén a Provozní řád aukcí – CZ.NIC
• Aukce domén a statistiky aukcí – CZ.NIC
• Počet domén .CZ prodaných v aukci roste, rekord je 73 prodejů jediný den – Root.cz, 24. 9. 2026
• CZ.NIC spouští aukce domén – jak se přihlásit a přihazovat? – Webglobe

Photopea je grafický editor, který běží rovnou v prohlížeči. Otevře soubory z Photoshopu i z GIMPu, nic se nemusí instalovat a v základní verzi je zdarma. Napsal ji jeden člověk v Praze. Od čtvrtečního večera má výpadky.

První hlášení přišlo do evidence chyb na GitHubu ve čtvrtek 24. září krátce před půlnocí středoevropského letního času, od uživatele z Británie. Během několika minut se přidali lidé ze Spojených států, ráno pak z Indie. O půl hodiny později do vlákna napsal účet photopea, tedy sám provozovatel: „It seems like we are under a DDOS attack,“ a připojil odkaz na svůj příspěvek na síti X.

Deset tisíc dolarů přes Telegram

Co se dělo dál, popsal v pátek server Lupa.cz. Autorovi se ozval útočník s přezdívkou Lumen Cyber, který o sobě na Telegramu tvrdí, že je „etický hacker“ a „lovec bugů“. Vzkázal, že pokud má služba znovu fungovat, musí ho autor kontaktovat právě tam. Požaduje deset tisíc dolarů v bitcoinech, v přepočtu Lupy zhruba 210 tisíc korun.

Označení „etický hacker“ znamená v oboru pravý opak toho, co se tu stalo: hledání chyb se souhlasem majitele a jejich hlášení, obvykle za odměnu vypsanou předem. Kdo zahltí cizí server a pak si za jeho zpřístupnění řekne o peníze, dělá něco jiného.

Vydírání přes zahlcení, ne přes šifrování

Tenhle druh útoku má vlastní jméno – ransom DDoS, zkráceně RDDoS. Cloudflare ho popisuje jako pokus vymámit peníze hrozbou, že útočník shodí web nebo síť oběti. Někdy útok napřed předvede a výkupné pošle až potom, jindy jen vyhrožuje. Typický výkupní vzkaz má podle stejného výkladu pět částí: samotnou hrozbu, popis chystaného útoku, přihlášení se k nějaké skupině, požadavek platby s návodem, kam ji poslat, a lhůtu.

Od ransomwaru se to liší zásadně. Ransomware musí dovnitř – zašifruje data a majitel se ke svým souborům nedostane. RDDoS zvenčí jen ucpe cestu k serveru. Data zůstávají nedotčená, jen se k nim nikdo nedostane, dokud útok trvá. Cloudflare doporučuje neplatit, protože zaplacení nezaručí vůbec nic a u většiny takových vzkazů jde o plošnou hru s čísly, kde útočníkovi stačí, když zaplatí malá část oslovených.

Jeden člověk a miliony uživatelů

Photopea není produkt firmy s bezpečnostním oddělením. Podle české Wikipedie ji od roku 2013 píše Ivan Kuckir v JavaScriptu a běží celá v prohlížeči, bez instalace. Umí otevřít PSD z Photoshopu, XCF z GIMPu, soubory ze Sketche, Adobe XD i CorelDRAW, k tomu SVG, PDF, TIFF, JPEG, GIF a PNG. Rozhraní je ve 41 jazycích včetně češtiny. Lupa uvádí, že služba má vysoké miliony uživatelů; vlastní číslo provozovatel nezveřejňuje.

Základní verze je zdarma a platí ji reklama, verze bez reklam stojí předplatné. To je celá ekonomika projektu, který stojí na jednom člověku. Obrana proti DDoS se dá koupit, ale někdo ji musí zapnout, zaplatit a odladit, zatímco služba padá – a u jednoho vývojáře to podle nás bolí víc než ve firmě, kde na to je celé oddělení.

Není to první potíž, se kterou se Kuckir potýká. V listopadu 2022 psala Lupa.cz o tom, jak se Photopea stala terčem pirátů: do obchodu Google Play začaly přibývat mobilní aplikace, které se za ni vydávaly. Nezávislý vývojář se tehdy podle textu jen těžko dovolával podpory u Googlu.

Co hlásí uživatelé

V evidenci chyb na GitHubu přibyla v pátek do dopoledne trojice hlášení o textu. Uživatelé píšou, že v otevřeném dokumentu nejde upravit text a editor hlásí „Fonts not loaded yet“, tedy že písma ještě nejsou načtená, i když se je člověk pokusí načíst ručně. Jestli to s útokem souvisí, provozovatel k těm hlášením zatím nenapsal nic.

Ověřit stav zvenčí je teď obtížné. Když jsme se v pátek dopoledne pokusili stránku otevřít strojově, vrátila adresa photopea.com i blog projektu stavový kód 403 a ověřovací stránku Cloudflaru s textem o kontrole, jestli návštěvník není robot. To je běžná ochrana proti automatickému stahování a o dostupnosti pro člověka sama o sobě nic neříká.

Kolik útok trvá a jak je silný, provozovatel nezveřejnil. Neřekl ani to, jestli na vzkaz odpověděl. Jediné, co k tomu sám napsal, je ta věta ve vlákně na GitHubu – a i ta je opatrná. V překladu: zdá se, že jsme pod útokem DDoS.

Zdroje

• Lupa.cz: Český „webový Photoshop“ nefunguje. Autora služby Photopea vydírají výkupným, 25. 9. 2026
• GitHub: Is Photopea down right now? – hlášení č. 8993 v repozitáři photopea/photopea včetně vyjádření provozovatele
• Cloudflare: What is a ransom DDoS attack? – výklad pojmu a rozdíl proti ransomwaru
• Wikipedie: Photopea – vývojář, rok vzniku, podporované formáty
• Lupa.cz: Český webový Photoshop zneužívají piráti. Zaplavili obchod falešnými aplikacemi Photopea, 24. 11. 2022

Co obě strany oznámily

Tisková zpráva CVC z 23. září 2026 říká, že fond koupí menšinový podíl v CDN77, a to přes svou dlouhodobou investiční platformu Strategic Opportunities. Zdeněk Cendra, který firmu založil v roce 2011, si podle zprávy ponechá většinu a zůstane generálním ředitelem. Většina vedení je ve firmě od jejího vzniku a zůstává na svých místech. Finanční podmínky obchodu obě strany tají a dokončení podléhá běžným souhlasům úřadů.

Z oficiálních pramenů je to všechno. Zbylá čísla, která se o transakci píšou, pocházejí od novinářů a ani jedna ze stran je nepotvrdila.

Co ta firma vlastně dělá

Zkratka CDN znamená content delivery network, česky síť pro doručování obsahu. Je to vrstva internetu, kterou uživatel nikdy nevidí: kopie videí, obrázků a souborů se ukládají na servery co nejblíž divákovi, aby data nemusela putovat přes půl planety. Když si pustíte seriál nebo stáhnete aktualizaci hry, jdou skoro jistě přes některou z těchto sítí.

CDN77 podle vlastního oznámení provozuje vlastní síť, vlastní hardware i vlastní software. Dnes má přes 230 lokalit po světě a kapacitu 330 Tb/s. Deník e15 k tomu uvádí, že síť denně přenese 430 petabajtů videa a mezi jejími zákazníky jsou TikTok nebo japonská streamovací služba Rakuten. Pro srovnání nabízí tentýž text provoz tuzemského propojovacího uzlu NIX.CZ: podle jeho statistik jím ve špičce protéká nejvýš 3,7 Tb/s.

Čísla, která nikdo nepotvrdil

Velikost podílu ani cenu nezveřejnila žádná ze stran. CzechCrunch i e15 nezávisle na sobě píšou o 30 %; e15 k tomu dodává, že se obchod domlouval zhruba tři roky. Dál se ale rozcházejí. CzechCrunch odhaduje cenu na 500 až 600 milionů dolarů, tedy 11 až 13 miliard korun, a odvozuje ji z letos očekávaného zisku EBITDA ve výši 150 milionů dolarů a z násobků obvyklých u podobných transakcí. e15 píše opatrněji o obchodu odhadem za více než 10 miliard korun.

U hodnoty celé firmy je to podobné. Obě redakce mluví o zhruba dvou miliardách dolarů, jenže CzechCrunch je přepočítává na 40 miliard korun a e15 na 43. Rozdíl dělá kurz, ne jiný údaj.

Ani tržby nesedí na korunu. CzechCrunch uvádí za rok 2025 tržby 4,5 miliardy korun a zisk přes dvě miliardy, e15 mluví o ročních tržbách přesahujících 210 milionů dolarů, tedy skoro pěti miliardách korun. Ke které firmě ze skupiny se ta čísla vztahují, neuvádí ani jeden z obou textů.

Česká firma, britská hlava

Česká média píšou o české firmě a co do původu i sídla týmu to sedí. Papírově je to složitější. Na vlastní kontaktní stránce CDN77 stojí, že službu provozuje britská DataCamp Limited s firemním číslem 07489096. V českém obchodním rejstříku je DataCamp s.r.o. s IČO 24149624, zapsaná 8. září 2011 a sídlící na Vinohradech v Praze 10. Jednatelem je od založení Zdeněk Cendra, jediným společníkem se stoprocentním podílem je právě londýnská DATACAMP LIMITED.

Pátá největší podle jednoho analytika

Pořadí na trhu s doručováním obsahu nikdo oficiálně nevede. e15 se opírá o čísla analytika Dana Rayburna: celý trh má objem kolem pěti miliard dolarů a v čele stojí Amazon Web Services s 1,5 miliardy dolarů, Akamai s 1,25 miliardy, Cloudflare s půl miliardou a Fastly se 400 miliony. CDN77 tuhle pětici uzavírá a je podle téhož rozpisu větší než šestý Google Cloud. Je to odhad jednoho analytika, ne údaj z účetních výkazů.

Zajímavější než pořadí je způsob, jakým se tam firma dostala. Podle CzechCrunche nevzala Cendrova společnost do dneška od investorů ani korunu a rozvoj financovala z vlastního zisku.

Kam mají peníze jít

CVC ve své zprávě píše, že rozvoz obsahu zůstane jádrem podnikání a další růst má přibýt kolem něj: úložiště, výpočty na okraji sítě a vyhrazená infrastruktura s procesory i grafickými kartami, tedy i pro úlohy umělé inteligence. e15 k tomu dodává konkrétnější motiv. Firma musí kupovat serverový hardware a ten v poslední době výrazně zdražil kvůli poptávce datových center pro umělou inteligenci.

Standardy, do kterých firma mluví

Podle e15 spoluzaložila CDN77 konsorcium OpenMOQ spolu s YouTube, Ciscem a firmou Akamai; na webu konsorcia jsou všechny čtyři jmenovány. Rozdíl je v tom, co si od něj kdo slibuje. e15 mluví o snaze prosadit „nový streamovací standard QUIC“, kdežto konsorcium se samo popisuje jako tvůrce otevřeného softwaru k normám MoQ a QUIC, na kterých pracuje standardizační organizace IETF. Jde o techniku pro streamování s co nejnižším zpožděním.

Co se mění pro uživatele

Zatím nic. Obchod musí ještě projít souhlasy úřadů a síť poběží dál pod Cendrovým vedením. Změní se, kdo sedí u stolu, když se bude rozhodovat, kolik dalších uzlů firma postaví a kde.

Zdroje

• Tisková zpráva CVC z 23. září 2026
• e15: Největší obchod české startupové scény
• CzechCrunch: Zdeněk Cendra přibral hvězdné investory do CDN77
• Výpis DataCamp s.r.o. v registru ARES
• Kontaktní stránka CDN77
• OpenMOQ Software Consortium

Pondělní ráno 21. září začalo pro část zákazníků O2 tím, že jim přestal fungovat pevný internet. Do poledne byly služby zpátky, druhý den operátor oznámil omluvu: domácnosti a živnostníci dostanou poukaz v hodnotě 200 korun na nákup telefonu nebo příslušenství.

Tři hodiny bez pevného internetu, mobilní data většinou jela

Podle zprávy ČTK trval výpadek zhruba tři hodiny. Potíže začaly kolem devíti hodin a v poledne už služby fungovaly. Kromě pevného připojení si lidé stěžovali na nedostupnou internetovou televizi OnePlay a na aplikaci Moje O2 – tedy přesně na to místo, kde se později vydával slevový kód. Hlášení chodila z Ostravy, Prahy, Brna, Liberce, Opavy, Krnova, Příbrami i Rožmitálu.

Monitorovací služba Výpadky24 napočítala necelé čtyři tisíce hlášení a první z nich podle iROZHLASu zachytila už v půl sedmé ráno, tedy o dvě a půl hodiny dřív, než mluví zpráva agentury o začátku potíží. Stovka lidí téhož dne hlásila problémy i u Vodafonu. Mobilní internet O2 podle obou zpráv většinou fungoval.

Část zákazníků operátorovi vyčítala, že o potížích mlčel. O2 na Facebooku odpovědělo, že problém se netýkal všech zákazníků ani všech služeb, a bylo proto nejdřív potřeba ověřit jeho rozsah a příčinu. Dřívější informace by prý lidem ušetřila zbytečné restarty zařízení.

Kabel přerušila stavba, ne porucha operátora

Příčinu popsalo O2 stručně: „Během stavebních prací došlo k přerušení významného optického spoje společnosti CETIN,“ stojí v tiskové zprávě. CETIN o sobě píše, že vlastní a provozuje největší telekomunikační síť v Česku a prodává ji velkoobchodně operátorům; O2 je jedním z nich a obě firmy patří do skupiny PPF. Kde se kopalo a kdo kabel přeťal, firma neuvedla.

Stojí za povšimnutí, že tatáž zpráva mluví o „nedostupnosti pevného a mobilního internetu“, zatímco redakce i monitorovací služby shodně popisovaly jako nefunkční hlavně pevné připojení. Kolika zákazníků se výpadek dotkl, O2 tentokrát neřeklo vůbec.

Poukaz je na zboží a platí do 4. října

Kód najdou zákazníci v aplikaci Moje O2 v sekci Pro Vás. Vyzvednout a uplatnit ho jde do 4. října 2026, a to na telefon nebo příslušenství v e-shopu i v prodejnách; kombinovat se smí s dalšími slevovými kódy. „Mrzí nás, že někteří naši zákazníci nemohli v pondělí dopoledne využívat data, jak jsou zvyklí,“ uvedl ředitel divize Product & Marketing Martin Čejka.

Z podmínek plyne jedna věc, kterou tisková zpráva nezdůrazňuje: není to sleva z faktury za službu, která nešla, ale sleva na další nákup. Kdo si telefon ani nabíječku pořizovat nechce, nedostane z omluvy nic.

Loni v srpnu dávalo O2 o stovku víc

Stejný postup operátor zvolil už jednou. Po výpadku mobilních služeb v pondělí 4. srpna 2025 rozdal zákazníkům poukazy na 300 korun s platností do 17. srpna. Tehdejší příčina byla jiná – softwarová chyba v centrální části vlastní sítě – a firma tenkrát rozsah přiznala: nefungovalo volání a data zhruba třetině z více než pěti milionů zákazníků, také asi na tři hodiny.

Dvě srovnatelně dlouhé poruchy, dvě různé částky a dvakrát stejná forma náhrady. Loni šlo o chybu ve vlastní síti, letos o přeťatý cizí kabel; lhůta na uplatnění kódu vyšla pokaždé na dvanáct dnů, částka je o sto korun nižší.

Zdroje

• O2: Omluva za pondělní zhoršenou dostupnost služeb (22. 9. 2026)
• Lupa.cz: O2 nabízí zákazníkům za výpadek služeb slevový kupón
• iROZHLAS: O2 se od rána potýkalo s výpadky kvůli poškozené síti
• Echo24 a ČTK: O2 mělo kvůli překopnutému kabelu rozsáhlý výpadek
• iROZHLAS: Výpadek O2 v srpnu 2025 způsobila chyba softwaru

Ministerstvo spravedlnosti vyplo ověřovací provoz nového portálu veřejných rejstříků. Důvodem jsou dvě programátorské chyby, na které redakci iROZHLAS.cz upozornil jeden ze čtenářů; redakce si obě sama vyzkoušela a v pátek je nahlásila ministerstvu. Portál běžel na adrese verejnerejstriky.msp.gov.cz nad ostrými daty od 24. dubna a měl postupně nahradit dnešní or.justice.cz, esf.justice.cz a esm.justice.cz.

Rodné číslo nebylo na stránce vidět

První chyba se týkala vyhledávání osob zapsaných u firem, spolků a dalších organizací – jednatelů, členů představenstev, předsedů. Server k veřejným údajům přibalil i rodné číslo a kód AIFO. Na vykreslené stránce se neobjevilo ani jedno, ale v datech, která prohlížeč od serveru dostal, oba údaje byly. Kdo zná základy fungování webových stránek, se k nim podle iROZHLAS.cz dostal, a úpravou parametrů dotazu je mohl sbírat cíleně.

Zkratka AIFO znamená agendový identifikátor fyzické osoby, tedy číslo, kterým si stát drží jednoho člověka napříč jednou konkrétní agendou. Zákon o základních registrech ho v § 9 odst. 1 popisuje jako „neveřejný identifikátor“ a v § 10 dodává, že ho po přidělení nelze měnit.

Listiny se daly otevřít změnou čísla v adrese

Druhá chyba byla ve sbírce listin. Dokumenty v ní mají pořadové číslo a portál je podle toho čísla vydával, aniž se ptal, jestli ten konkrétní dokument veřejný je. Stačilo číslo v adrese přepsat. Redakce tak získala mimo jiné průvodní dopisy a interní soudní potvrzení, tedy věci, které do sbírky listin patří, ale zveřejňovat se nemají.

Dva miliony je odhad redakce, ne počet postižených

Číslo, které pak převzaly další servery, si spočítal iROZHLAS.cz sám: otevřená data obchodního rejstříku vedou necelé dva miliony unikátních osob a charakter chyby podle redakce dovoloval dostat se k údajům o kterékoli z nich. Je to odhad toho, kolika lidí se chyba mohla dotknout, ne počet těch, jejichž údaje si někdo opravdu stáhl.

Ministerstvo to podává opatrněji. Podle mluvčího Vladimíra Řepky se rodná čísla ani AIFO běžným uživatelům nezobrazovaly a jejich získání „vyžadovalo aktivní a cílený postup nad rámec standardního uživatelského prostředí“. Zároveň ale přiznává, že v odpovědi serveru ty údaje byly, a dodává, že „dosavadní zjištění nepotvrzují, že by došlo k masivnímu úniku dat“. Kdy chyba vznikla, jak dlouho trvala a zda někdo data opravdu vytěžil, je podle něj předmětem šetření. Resort o incidentu informoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a Úřad pro ochranu osobních údajů.

Zakázka za patnáct milionů, test za jedenadvacet tisíc

Kdo portál stavěl, je v registru smluv. Ministerstvo si objednalo rozvoj informačního systému rejstříků 23. května 2025 u společnosti Asseco Central Europe za 12 584 375 Kč bez DPH, tedy 15 227 093,75 Kč s daní. Příloha objednávky popisuje řešení postavené na Liferay s frontendem ve Vue.js a backendem v Javě; v oddílu o zajištění kvality a bezpečnosti stojí řádek „Penetrační testování a revize bezpečnostních nastavení Liferay“.

Druhý dokument je mladší. Objednávku penetračního testování téhož systému podepsala ředitelka odboru provozu a podpory ICT; dokument nese datum 21. července 2026, tedy skoro tři měsíce po spuštění ověřovacího provozu, a registr smluv ho vede jako uzavřený o šest dní později. Zní na 2 člověkodny po 10 500 Kč, celkem 21 000 Kč bez DPH, termín dodání v týdnu od 3. do 7. srpna a rozsah je v ní vymezený větou „jen oblast přístup z internetu“. Co přesně dodavatel testoval a s jakým výsledkem, z registru smluv nevyčtete – zveřejněná je objednávka a cenová nabídka, ne zpráva z testu.

Starý rejstřík jede dál

Nový portál je ve středu 23. září pořád mimo provoz: odpovídá chybou 504 s hlášením, že služba za stránkou neodpovídá. Stávající or.justice.cz funguje normálně a podle dubnové tiskové zprávy ministerstva zůstává oficiálním zdrojem údajů i po dobu ověřovacího provozu toho nového. Kdo dnes potřebuje výpis, o nic nepřišel.

Ministerstvo zvažuje vyvození odpovědnosti vůči dodavateli. Do konce roku 2026 přitom má na stejném portálu přibýt prvozápis, editace údajů existujících subjektů a návrhy na výmaz, tedy funkce, které data nejen ukazují, ale i mění.

Zdroje

• iROZHLAS.cz: Ministerstvo omylem zpřístupnilo rodná čísla lidí ve firmách (22. 9. 2026)
• Lupa.cz: Ministerstvo spravedlnosti omylem zpřístupnilo rodná čísla v rámci testovací verze obchodního rejstříku (22. 9. 2026)
• Ministerstvo spravedlnosti: Spuštění ověřovacího provozu redesignovaného portálu (24. 4. 2026)
• Registr smluv: Objednávka rozvoje ISVR, Asseco Central Europe (23. 5. 2025)
• Registr smluv: Objednávka penetračního testování ISVR (27. 7. 2026)
• Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech

Polské tržiště Allegro vydalo 17. září tiskovou zprávu k výsledkům za druhé čtvrtletí roku 2026. Jeden údaj v ní patří Česku: počet nabídek od místních prodejců tu podle firmy vzrostl meziročně téměř o třetinu. Česko zpráva označuje za největší zahraniční trh skupiny.

Jediné dva české údaje

Druhé číslo, které se v textu váže přímo k Česku, je podpořená znalost značky. Allegro ji po vlastních kampaních udává na 94 procentech mezi českými zákazníky e-shopů. Podpořená znalost je údaj z dotazování: tazatel značku sám nabídne a respondent odpoví, jestli ji zná. Kolik lidí na tržišti opravdu nakupuje, z ní vyčíst nejde.

Dál už zpráva k Česku nejde. Obrat, počet kupujících ani hospodářský výsledek za český trh Allegro samostatně nezveřejňuje. Všechny tři trhy mimo Polsko vykazuje dohromady jako mezinárodní segment, takže co v Česku roste rychleji a co pomaleji než na Slovensku nebo v Maďarsku, se z výkazů nepozná.

Tři země na jednom řádku

Za celý ten segment vzrostla ve druhém čtvrtletí hrubá hodnota prodaného zboží meziročně o 85 procent. Zkratka GMV, kterou firma používá, znamená součet cen zboží prodaného přes platformu včetně DPH, ne tržby provozovatele. Marže se podle zprávy zlepšily; o kolik, v ní není.

K tomu Allegro uvádí, že jeho tržiště v těchto třech zemích oslovují víc než čtvrtinu tamních zákazníků e-shopů a nabízejí přes 40 milionů aktivních produktů, z nichž 90 procent je levnějších než u konkurence. Poslední údaj je tvrzení firmy. Kdo srovnání dělal a jak, zpráva neříká.

Skupina jako celek vykázala za druhé čtvrtletí GMV 19,57 miliardy zlotých, meziročně o 14,4 procenta víc, a upravenou EBITDA 1,03 miliardy zlotých. Ta dvě čísla z výkazů vytáhla agentura PAP Biznes. Aktivních kupujících má Allegro 15,6 milionu v Polsku a 5,3 milionu mimo něj.

Předběžné číslo se posunulo nahoru

Předběžné výsledky za totéž čtvrtletí zveřejnilo Allegro už 16. července, a to kvůli chystanému odkupu vlastních akcií na varšavské burze. Růst mezinárodního segmentu v nich stál na 82,4 procenta. Potvrzená zpráva o dva měsíce později mluví o 85 procentech.

Ve stejný den firma zvedla celoroční výhled: u skupiny teď čeká růst GMV o 13 až 15 procent a upravené EBITDA o 13 až 17 procent. Opírá se přitom o prvních deset týdnů třetího čtvrtletí, ve kterých se podle ní GMV mezinárodních tržišť meziročně zdvojnásobilo. Za těch deset týdnů zatím žádný ověřený výkaz není, jde o průběžný údaj firmy.

Bod zvratu až v roce 2029

Růst obratu není totéž co zisk a Allegro to ve zprávě píše samo. Rok chce zakončit s GMV mezinárodních tržišť skoro o 2 miliardy zlotých vyšším než v roce 2025, bod zvratu u nich ale čeká až v roce 2029.

Ten termín není nový. Viceprezident Allegra pro mezinárodní přímý prodej Giuseppe Panarese řekl v červnu 2025 Seznam Zprávám, že k dosažení černých čísel bude firma potřebovat „ještě přibližně tři až čtyři roky“. Tři až čtyři roky od června 2025 vycházejí na rok 2028 nebo 2029, takže se dnešní termín do toho rozpětí vejde.

Prodejci, Shoptet a jeden soud

Server Lupa.cz, který zprávu popsal 18. září, k ní doplnil, co se na českém tržišti dělo mimo výkazy. Allegro letos získalo mezi prodejce Xiaomi a partnera Applu iStyle a nabídlo obchodníkům možnost aktivovat prodej na polském tržišti přímo z administrace Shoptetu, který podle Lupy pohání v Česku a na Slovensku 45 tisíc e-shopů. Lupa zároveň připomíná, že firma dál vede spor s Mironetem o reklamní slogan; žalobu podal Mironet v roce 2024 a případ se v červenci vrátil od vrchního soudu zpět k městskému.

Jednu větu věnuje zpráva i Číně. Allegro otevřelo kancelář v Šen-čenu, aby s tamními prodejci jednalo přímo a soulad s pravidly si hlídalo rovnou u zdroje. Dává to smysl v době, kdy Evropský parlament schválil celní reformu a odpovědnost za clo z balíčku přesouvá z kupujícího na tržiště.

Zdroje

• Allegro: Growth acceleration across Allegro Group and new marketplace boosters pave the way for significant guidance upgrade, tisková zpráva ze 17. září 2026 (PDF)
• Allegro Press Office, výpis tiskových zpráv s datem vydání
• Allegro navázalo na silný začátek roku. Ve druhém čtvrtletí zrychlilo růst napříč skupinou, předběžné výsledky ze 16. července 2026
• Bankier.pl a PAP Biznes: Allegro na pełnych obrotach, 17. září 2026
• Lupa.cz: Allegro v Česku přitáhlo o třetinu víc obchodníků, 18. září 2026
• Seznam Zprávy: Drahé české dobrodružství. Allegro vydělává jen v Polsku, za hranicemi trpí, 9. června 2025
• Allegro: Financial Results, výkazy a prezentace za druhé čtvrtletí 2026

Poslanec Filip Turek se má omluvit společnosti Seznam.cz. Městský soud v Praze o tom rozhodl v pondělí 14. září, omluvu uložil do tří dnů a k tomu náhradu nákladů řízení. Sporná byla jeho dubnová věta o tom, že do schránek Seznam Emailu nahlížejí lidé, kteří ve firmě pracují.

Rozsudek má ale jinou povahu, než jak vyznívá z části titulků. Soud nedokazoval, jestli je ten výrok pravdivý. Rozhodl proto, že se žalovaný ve lhůtě neozval.

Co zaznělo v pořadu na Xaver Live

Podle rekapitulace serveru Živě.cz padl výrok 28. dubna 2026 ve večerním vysílání pořadu Přísně tajné na youtubovém kanálu Xaver Live, v čase 1:13:11. Turek tam odpovídal na divácký dotaz, jestli by se neměly vypnout Novinky Seznamu a další média.

„Stejně všichni víme, že do Seznam Emailu se vám dívá každej, kdo tam pracuje pomalu, že to není bezpečný,“ řekl podle přepisu. Podle žaloby pak tvrzení šířil dál na sociálních sítích. Seznam se u soudu domáhal ochrany dobré pověsti.

Proč se o pravdivosti nedokazovalo

Soud Turka v červnu vyzval, aby se k žalobě písemně vyjádřil a předložil důkazy. Lhůta byla třicetidenní a odpověď nedorazila. Tím se spustil mechanismus, který popisuje § 114b občanského soudního řádu: kdo se po takové výzvě neozve, u toho se má za to, že nárok uznal. Soud pak podle § 153a odst. 3 téhož zákona vydá rozsudek pro uznání, a to i bez nařízeného jednání.

Praktický důsledek je dvojí. Turek se může odvolat jen kvůli procesním pochybením a proti výši nákladů řízení, věcně už spor otevřít nedokáže. A soud se k obsahu sporu nedostal: neexistuje znalecký posudek, výslech ani nic dalšího, o co by se pravdivost nebo nepravdivost výroku dala opřít.

Zdroje se v tomhle bodě rozcházejí. Zpráva ČTK, kterou převzala Česká televize i Hospodářské noviny, uvádí, že výroky jsou „podle soudu nepravdivé a nepodložené“. Živě.cz naopak píše, že soud o pravdivosti nerozhodl a přiklonil se na stranu žalobce kvůli mlčení žalovaného. Sám Turek mluví o kontumační prohře.

Za pozornost stojí i to, odkud zpráva přišla. První ji přinesly Novinky.cz, tedy server, který patří do skupiny žalující firmy; ostatní redakce z něj vycházely.

Co o čtení e-mailů říkají podmínky

Nejblíž odpovědi na původní otázku jsou smluvní podmínky Email.cz, platné od 2. června 2025. Bod 3.4 říká, že se provozovatel zavazuje obsah e-mailů „needitovat, necenzurovat a nemonitorovat, není-li v těchto Podmínkách stanoveno jinak“. Bod 3.3 k tomu přidává závazek neposkytnout obsah třetím osobám, s výjimkou zákonné povinnosti vůči orgánům státní moci.

Ta výhrada na konci bodu 3.4 není formalita. Bod 3.5 si vyhrazuje právo monitorovat pro diagnostické účely výkon a využívání služby, a to „jednak automatizovanými systémy, ale i administrátory Služby“. Obsah zpráv pak podle téhož bodu systémově prohlížejí antispamové a antivirové programy. Podmínky tvrdí, že tím není dotčena důvěrnost e-mailů.

Jinými slovy: čtení schránky zaměstnancem podmínky vylučují, sledování provozu a strojovou kontrolu obsahu naopak předpokládají. Seznam letos v srpnu přidal do mobilní aplikace Email.cz shrnování zpráv umělou inteligencí, tedy další funkci, která obsah zpracovává strojově.

Schránku technicky vidí ten, kdo ji provozuje

Právní závazek je jedna věc, technická možnost druhá. Běžný e-mail putuje sítí v čitelné podobě a dostane se k němu provozovatel schránky odesílatele, provozovatel schránky příjemce, provozovatelé poštovních serverů po cestě i firemní administrátor, který schránky spravuje. Na tom se freemaily neliší; Živě.cz připomíná, že stejnou deklaraci o nečtení obsahu zaměstnanci mají Gmail i Outlook.com.

Proti tomu pomáhá jediné: šifrování od konce ke konci. Buď nad samotným e-mailem, třeba pomocí PGP, nebo službou, která obsah šifruje sama. Jedinou skutečnou ochranou je podle Živě.cz právě šifrovaná komunikace; přechod k jiné freemailové schránce na tom nic nemění.

Omluva do tří dnů a druhý spor téhož dne

Omluva má podle rozsudku obsahovat napadený výrok i jeho popření. Týž pražský soud ve stejný den nepravomocně uložil Turkovi omluvu i Hnutí Duha, za výrok, kterým organizaci spojil s úmrtími při povodních; i tam šlo o rozsudek pro uznání ze stejného důvodu. Pokud se poslanec odvolá, odvolací soud bude řešit procesní stránku věci. Otázku, jestli někdo v Seznamu do cizích schránek nahlíží, tím nikdo nezodpoví.

Zdroje

• Živě.cz: Seznam Email porušuje listovní tajemství, říkal Filip Turek. Teď se za to musí omluvit
• ČT24 (ČTK): Turek se musí omluvit Seznamu za tvrzení o nahlížení do e-mailů
• Hospodářské noviny: Turek se má znovu omlouvat, tentokrát Seznamu
• Smluvní podmínky služby Email.cz
• Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

Nákupní srovnávač Heureka má nové rozšíření do prohlížeče. Jmenuje se Hlídač cen, v katalogu Chromu nese verzi 0.71 s datem 15. září 2026 a firma ho sama označuje za testovací. Podmínky používání, které k němu Heureka vydala, platí od 1. září a mluví výhradně o prohlížeči Google Chrome; v katalogu doplňků Mozilly rozšíření 16. září nebylo.

Panel sedí v pravém dolním rohu. Jakmile na stránce rozpozná produkt, porovná ho s nabídkami na Heurece a ukáže až tři alternativy – vedle ceny i hodnocení obchodu a označení Ověřeno zákazníky. Podle tiskové zprávy umí započítat slevové kupony, akční kódy a klubové ceny, takže srovnává částku, kterou zákazník nakonec zaplatí, ne přeškrtnutou cenovku. Fungovat má i ve výsledcích vyhledávání na Googlu, Seznamu a Zboží.cz.

Jak se produkt páruje, popisují podmínky konkrétněji než tisková zpráva: rozhoduje shoda v názvu, čárovém kódu EAN, kódu výrobce nebo v jiných parametrech. Když shoda není, ukáže rozšíření podobné produkty, nebo neukáže nic. Nabídky se řadí podle ceny a Heureka v podmínkách výslovně uvádí, že rozšíření nevkládá do cizích stránek affiliate odkazy ani nemění jejich parametry.

Spouští se všude kromě bank, úřadů a schránek

Aby srovnávač poznal produkt na libovolném e-shopu, potřebuje přístup ke všem adresám – dopředu neví, kde se čtenář ocitne. Balíček rozšíření si o něj říká a záznam v obchodě to shrnuje řádkem, že Hlídač cen zpracovává obsah webových stránek.

Součástí balíčku je i seznam třiceti adresních vzorů, kde se skript nespustí vůbec. Devatenáct z nich jsou banky, jedenáct českých a osm slovenských. Pět patří veřejné správě: gov.cz, gov.sk, mojedatovaschranka.cz, slovensko.sk a justice.cz. Zbylých šest jsou webové e-maily – Gmail, tři adresy Outlooku a schránky Seznamu a Centra. Na těchhle stránkách není co porovnávat a zároveň je na nich vidět to nejcitlivější, co uživatel v prohlížeči otevře.

Co odchází z prohlížeče a co v něm zůstává

Podmínky tvrdí, že provozovatel při používání rozšíření nezpracovává žádné osobní údaje: doplněk nemá identifikátor konkrétního uživatele, neobsahuje analytický nástroj a neodesílá adresy navštívených stránek ani historii zobrazených produktů. Heureka má podle vlastního textu k dispozici jen souhrnný počet instalací od Googlu a souhrnnou návštěvnost svého webu. Nastavení a hlídané položky zůstávají v prohlížeči; při prokliku z rozšíření na Heureku se do adresy přidá jen označení zdroje, které mají všichni uživatelé stejné.

Dvě výhrady stojí v témže dokumentu. Nastavení se ukládá do synchronizovaného úložiště prohlížeče, takže komu běží v Chromu synchronizace, tomu je Google přenáší k jeho účtu podle vlastních podmínek. A formulář Nahlásit chybu odesílá kromě zprávy i adresu stránky, na které ho uživatel otevřel, název detekovaného produktu, odkaz na nalezenou shodu, verzi rozšíření, verzi prohlížeče a náhodně vygenerované ID instalace. Je to krok, který musí udělat sám čtenář, ale adresa navštívené stránky v něm je.

Chování se dá měnit bez nové verze v obchodě

Rozšíření si stahuje konfigurační soubor z vlastní domény. Podle poznámky v něm ho servisní skript načítá každých šest hodin a když je adresa nedostupná, platí výchozí hodnoty zabudované v kódu. Souborem jde rozšíření celé vypnout, přepnout párovací algoritmus na starší verzi, doplnit weby, kde se nemá spouštět, nebo umlčet formulář na hlášení chyb – všechno bez čekání na schválení nové verze v obchodě. Podmínky s tím počítají: provozovatel podle nich může rozšíření aktualizovat, měnit i ukončit, a to i vzdáleným vypnutím jeho funkcí.

Vedle staršího Hlídače shopů

Podobné jméno má v Chromu zavedený Hlídač Shopů od Apify, Keboola a TopMonks, dělá ale něco jiného: kreslí u produktu graf, jak se jeho prodejní a přeškrtnutá cena vyvíjely během roku. Pokrývá dvacet českých a devět slovenských e-shopů, katalog u něj uvádí poslední aktualizaci z 10. srpna 2026 a 40 000 uživatelů. U Hlídače cen od Heureky stálo 16. září 62 uživatelů a dvě hodnocení – den po ohlášení.

Rozdíl mezi oběma nástroji je v tom, na co se ptají. Hlídač shopů odpovídá na otázku, jestli je dnešní cena v tomhle obchodě opravdu nižší než obvykle. Hlídač cen říká, jestli je produkt jinde levnější než tady. Heureka sama píše, že jednotlivé funkce bude během testování dál ladit.

Zdroje

• Rozšíření Hlídač cen – Podmínky používání a zásady ochrany soukromí, Heureka Group, platnost od 1. 9. 2026
• Hlídač cen by Heureka, záznam v internetovém obchodě Chrome
• Heureka spouští Hlídače cen, Zboží a Prodej, 15. 9. 2026
• Heureka se chce dostat lidem do prohlížečů, spouští v nich Hlídač cen jako rozšíření, Lupa.cz, 15. 9. 2026
• Hlídač Shopů, záznam v internetovém obchodě Chrome

Kdo chce na Zboží.cz napsat recenzi, nemusí ji nově psát. Seznam 11. září 2026 oznámil na svém blogu, že zákazník může zkušenost s produktem nadiktovat vlastními slovy tak, jak by o ní vyprávěl kamarádovi. Jazykový model z toho projevu vytěží klady, zápory i stručné shrnutí a rovnou jimi vyplní formulář recenze.

Text jde před uložením přepsat nebo dodiktovat

Podle oznámení zůstává hotová recenze v rukou uživatele: může ji jen uložit, nebo text upravit a doplnit, ať už psaním, nebo dodiktováním. „Nejde tedy o automaticky vygenerovaný obsah, ale o skutečnou zkušenost uživatele, jen zapsanou s podstatně menší námahou,“ stojí v oznámení. Přínos firma vidí v úspoře času a v tom, že odpadne bariéra psaní souvislého textu – nadiktovat recenzi jde podle ní třeba cestou z obchodu s taškou v ruce.

Technicky je za novinkou spojení hlasového rozpoznávání s jazykovým modelem, který vyvíjí sám Seznam. „Aby zdánlivě jednoduchý úkol dokonale fungoval, musí model rozumět kontextu a záměru, ne jen přepsat slova. To je jiná úroveň než běžné hlasové rozpoznávání. Stavíme na jedné ze silných stránek našeho interního modelu – češtině,“ říká v oznámení produktový manažer Roman Kyška. Model podle něj zvládne i hovorovou řeč plnou odboček a nedokončených vět.

Kolik recenzí už takhle vzniklo, jestli se čtenáři pozná, že text sestavil model, a kde ten model běží, oznámení neuvádí. Neříká ani, na kterých zařízeních diktování funguje.

Zákon se u recenzí ptá na původ, ne na autora vět

Otázka „napsal to člověk?“ míří jinam než česká úprava spotřebitelských recenzí. Podle § 4 odst. 5 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je podstatnou informací to, „zda a jak prodávající zajišťuje, aby zveřejněná spotřebitelská recenze pocházela od spotřebitele, který výrobek nebo službu skutečně použil nebo si je zakoupil“.

Příloha č. 1 téhož zákona pak mezi klamavé obchodní praktiky řadí případ, kdy někdo uvádí, že recenzi podává spotřebitel, který produkt použil nebo koupil, „aniž by přijal přiměřená opatření k ověření toho, zda pocházejí od takového spotřebitele“, a zvlášť zveřejňování falešných recenzí nebo jejich zkreslování.

Obojí se ptá, od koho zkušenost pochází. Jestli ji do vět poskládal pisatel sám, nebo stroj z jeho vyprávění, ustanovení neřeší. Zboží.cz je přitom srovnávač, ne prodejce – zboží sám neprodává a recenze se vážou k produktům a e-shopům jiných firem. O tom, jak ověřuje, že recenze je od kupujícího, v zářijovém oznámení nic nestojí; to červencové mluví o „textových hodnoceních zákazníků, kteří daný produkt už koupili“.

Nejdřív stroj četl za čtenáře, teď píše za pisatele

Je to druhý krok téhož směru během půldruhého měsíce. 30. července 2026 Zboží.cz spustilo shrnování recenzí produktů a třídění hodnocení e-shopů podle nejčastějších témat, jako je rychlost doručení, komunikace obchodu nebo kvalita balení. Dlaždice s tématy zároveň slouží jako filtr a přehled se počítá z hodnocení za posledních šest měsíců.

Do třetice sem patří i agentní nakupování, které za zákazníka předvyplní objednávku a které Seznam na Zboží.cz testuje od konce srpna.

Souhrny recenzí psané modelem nejsou v českých e-shopech novinka. Živě.cz popsalo 28. května 2026 shrnutí zákaznických hodnocení na Alze, ke kterému e-shop dodává plusy a mínusy vypozorované z recenzí; podle téhož textu má obdobnou funkci Amazon a letos ji nasadila i Heureka. Ve všech třech případech ale stroj cizí recenze čte, kdežto na Zboží.cz vstupuje i do psaní té vlastní.

Rozdíl mezi obojím je v tom, co se dá ověřit. U shrnutí čtenář pořád vidí původní recenze pod ním a může si je přečíst. U diktované recenze zůstává původní mluvené slovo jen u pisatele, který ho může, ale nemusí zkontrolovat – a o tom, jak přesně model vyprávění přepsal, se čtenář nedozví nic.

Zdroje

• Blog Seznam.cz: Další AI novinka na Zboží.cz – Recenzi nově stačí nadiktovat (11. září 2026)
• Blog Seznam.cz: Zboží.cz nasazuje umělou inteligenci (30. července 2026)
• Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
• Živě.cz: Alza jde s dobou. Uživatelské recenze sumíruje pomocí AI (28. května 2026)

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se na svém 11. zasedání 1. září seznámila s tím, jak vypadá služba TV Tipsport. Nabídku webu tv.tipsport.cz sledovala od 3. do 7. srpna a podle tiskové zprávy ze zasedání pak společnosti TIPSPORT a.s. poslala dvě samostatné žádosti o podání vysvětlení. Na obě má firma odpovědět do 30 dnů od doručení.

Dvě otázky, dva zákony

První žádost se opírá o zákon č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Rada chce vědět, jestli je Tipsport provozovatelem televizního programu TV Tipsport šířeného prostřednictvím zvláštních přenosových systémů, tedy po internetu, a jestli má takové vysílání „povahu činnosti především hospodářské“. Druhá žádost stojí na zákoně č. 132/2010 Sb. o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a ptá se na totéž u služby na vyžádání: jestli ji Tipsport poskytuje a jestli je to činnost především hospodářská.

Že jsou žádosti dvě, není náhoda. Zákon o vysílání rozumí televizním vysíláním poskytování pořadů „uspořádaných v rámci programu“ veřejnosti „za účelem simultánního sledování“. Na to sedí živé přenosy, které TV Tipsport pouští v předem oznámených časech. Služba na vyžádání je podle druhého zákona něco jiného: divák si pořady pouští „v okamžiku zvoleném uživatelem a na jeho individuální žádost na základě katalogu“. To zase odpovídá záznamům zápasů a sestřihům, které web nechává týden po odvysílání.

Otázka na hospodářskou povahu má v obou zákonech stejný důvod. Za televizní vysílání ani za službu na vyžádání se nepovažuje to, co „nemá povahu činnosti především hospodářské nebo které nesoutěží s televizním vysíláním“. TV Tipsport přitom přenosy nabízí zdarma, bez registrace a bez reklam, jak píše Médiář; přímo na ní sázková kancelář peníze nevybírá. Jestli je i tak činností hospodářské povahy, musí Rada teprve posoudit.

Vysvětlení není řízení

Žádost o vysvětlení je postup před zahájením řízení podle § 137 správního řádu. Úřad si jím opatřuje podklady k rozhodnutí, jestli vůbec jsou důvody řízení zahájit. Rada tedy s Tipsportem zatím žádné přestupkové řízení nevede a neřekla, že by firma porušila zákon. Nejdřív si chce ujasnit, kdo službu provozuje a v jakém režimu. I to je otázka: v patičce webu tv.tipsport.cz stojí společnost Tipsport.net a.s., zatímco žádosti Rady míří na TIPSPORT a.s. se sídlem v Berouně, jak si všimla Lupa.cz.

Tipsport se k tomu vyjádřil pro Médiář. „Jsme s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání v úzkém kontaktu a proaktivně komunikujeme statut naší audiovizuální služby,“ řekl manažer komunikace Jiří Hadrava. Rada podle něj posoudí, do jakého režimu služba spadá, a firma případně podnikne kroky, aby byla v souladu s regulatorními orgány. „Jde o standardní proces,“ dodal.

Co TV Tipsport vysílá

Internetová televize vznikla letos v červenci vedle sázkařských streamů, které Tipsport pouští jen registrovaným hráčům s vkladem. TV Tipsport naopak nic nechce: běží v prohlížeči na počítači, v telefonu i v chytrém televizoru, přenosy jsou v HD a většinou s českým komentářem. V srpnu odvysílala zápasy Hradce Králové a Jablonce v kvalifikaci evropských pohárů, vybraná předkola Ligy mistrů se Slovanem Bratislava, přípravné zápasy velkých evropských klubů a hokejový turnaj Red Bull Salute s Pardubicemi. Od září podle Médiáře nabízí jeden zápas z kola švýcarské ligy, kde za Young Boys Bern hraje Čech Dominik Pech, a dva zápasy z kola turecké ligy.

Podle mluvčího Tipsportu Václava Sochora sledovalo každý ze dvou závěrečných zápasů Hradce a Jablonce o Konferenční ligu v průměru téměř 200 000 diváků. Firma zvažuje i aplikace pro chytré televizory, rozhodnout má návštěvnost. Médiář k tomu pro srovnání uvádí, že nejsledovanější zápas domácí ligy mezi Spartou a Slavií měl letos v březnu na Oneplay Sport 724 445 diváků.

Totéž zasedání, jiné weby

Na stejném zasedání Rada řešila i další internetové služby. Firmám za weby CSGO.NET a GGDROP poslala výzvy kvůli bednám z Counter-Striku 2, plzeňskou ZAK TV zapsala se službou Televize UTV do seznamu poskytovatelů služeb na vyžádání a u webu indiestream.cz se ptá, kdo nese redakční odpovědnost za obsah. Médiář oba režimy shrnuje tak, že vysílání po internetu potřebuje licenci, kdežto služba na vyžádání se u Rady eviduje. Kam zapadne TV Tipsport, řekne až odpověď firmy a to, co s ní Rada udělá.

Zdroje

• RRTV: Tisková zpráva z 11. zasedání 2026, konaného dne 1. 9. 2026 (PDF, body o TV Tipsport na stranách 12 a 13)
• Lupa.cz: Vysílací rada se zajímá o TV Tipsport (3. 9. 2026)
• Médiář: Jak to, že vysíláte bez licence? ptá se internetové TV Tipsport regulační rada (4. 9. 2026)
• Médiář: Po evropských kvalifikacích koupila TV Tipsport švýcarský a turecký ligový fotbal (2. 9. 2026)
• Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání
• Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání
• Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, § 137
• TV Tipsport

Televizní skupina AMC Global Media oznámila 9. září, že v Česku a na Slovensku běží její streamovací služba Selekt Light. Je zdarma, stačí registrace e-mailem. Jeden účet jde používat až na pěti zařízeních a najednou na něm můžou běžet tři přenosy. Služba má web na adrese cz.selekt.tv a aplikace pro Android a iOS, rozhraní je při startu české.

Oznámení přišlo až nějakou dobu po startu. Aplikace pro iPhone je v App Storu od 16. srpna, verze pro Android dostala na Google Play poslední aktualizaci 13. srpna a server TVGuru o službě psal už 5. září. Tisková zpráva to nezmiňuje a o službě mluví v budoucím čase.

Filmy z vlastních stanic, sport jen ve vybraných zápasech

Katalog skládá AMC z obsahu svých televizních stanic. Na úvodní stránce webu jsou při spuštění záložky Sport 1 a Sport 2, AMC, JimJam, Minimax, Spektrum, Spektrum Home a TV Paprika; z titulů tam vévodí komedie Bláznivá svatba a Garfieldova show. Podle tiskové zprávy se nabídka bude každý měsíc obměňovat a má zahrnovat akční filmy, komedie, dramata, krimi, westerny, vybrané epizody dětských seriálů a z lokální produkce kompletní řady pořadu Zakázané zóny se Štefanem Martinovičem a Jánem Révaiem a novou sérii Tatry na talíři.

Ze sportu jmenuje AMC fotbalovou Ligu národů, Evropskou a Konferenční ligu, hokejovou Champions Hockey League a šipkařskou PDC European Tour. Kolik zápasů z každé soutěže se do bezplatné služby dostane, zpráva neříká; TVGuru po vyzkoušení píše, že jde o vybraná utkání, ne o celé soutěže. Popis aplikace v obou obchodech slibuje ještě házenkářskou Ligu mistrů, tenis a boxerské galavečery, tedy soutěže, které česká tisková zpráva neuvádí.

Co bylo AMC Mikro

Selekt Light nastupuje na místo aplikace AMC Mikro. Ta podle oznámení na jejím webu skončila 6. srpna a adresa dnes jen odkazuje na novou službu. AMC Mikro sloužilo hlavně ke sledování vybraných sportovních přenosů ze stanic Sport1 a Sport2, připomíná Lupa.cz.

V Maďarsku je Selekt placený, Light je jeho ořezaná verze

Značku Selekt rozjela AMC v říjnu 2024 v Maďarsku. Podle oznámení technologického dodavatele Applicaster tam byl plný Selekt dostupný jen zákazníkům operátora Magyar Telekom s televizním tarifem, nabízel 1 800 hodin obsahu a živý sport byl vyhrazený právě jemu; Selekt Light byl popsaný jako omezená nabídka pro kohokoli. Maďarská aplikace Selekt má na Google Play přes sto tisíc stažení. Česká varianta se od té maďarské liší v tom, že živý sport dává i do bezplatné verze, a placený Selekt tu zatím není.

Že se Selekt do Česka chystá, řekla country manažerka AMC Irena Novotná už v rozhovoru pro MediaGuru loni v listopadu. Maďarský Selekt tehdy popsala jako produkt pro operátory a k Česku dodala, že firma jedná s partnery: „Nejde nám tak o to spustit novou službu co nejrychleji, ale o ten správný přístup.“ Kdo je partnerem české verze a jestli po Light přijde i plný Selekt, tisková zpráva neuvádí.

Obě aplikace i web stojí na platformě Zapp od Applicasteru. AMC si to pochvaluje proto, že jednu technologii přizpůsobuje obsahem každé zemi zvlášť a nemusí pro další trhy stavět nové aplikace. Aplikaci pro televizory, kterou Applicaster u maďarského Selektu jmenuje, česká tisková zpráva neuvádí; mluví jen o webu, Androidu a iOS a záznam v App Storu jmenuje jen iPhone a iPad.

O reklamě zpráva mlčí a obchody se neshodnou na datech

Z čeho se bezplatná služba platí, AMC v oznámení nepíše. TVGuru ji řadí mezi platformy financované reklamou, tedy do skupiny, kam patří třeba Pluto TV, a cituje z podmínek služby větu, že uživateli nevzniká povinnost hradit za žádný balíček poplatek. Z obchodů s aplikacemi vede u služby odkaz jen na zásady ochrany soukromí, na samotné podmínky ne.

Záznamy v obchodech si v několika údajích odporují. Google Play uvádí, že aplikace neshromažďuje žádná data a nic nesdílí s třetími stranami, a hodnotí ji PEGI 7. App Store u téže aplikace píše, že identifikátory můžou sloužit ke sledování uživatele napříč cizími aplikacemi a weby, a dává jí věkovou hranici 18+. Na Google Play ji vydává maďarská AMC Networks Central Europe Kft., v App Storu americká AMC Network Entertainment LLC. Ke dni oznámení měla androidová verze na Play přes padesát stažení a iPhonová verze s číslem 0.0.3 byla na 84. místě českého žebříčku zábavy.

Zdroje

• AMC Global Media přináší do Česka a na Slovensko streamovací službu SELEKT Light – tisková zpráva, Protext ČTK, 9. 9. 2026
• AMC spouští v Česku SELEKT Light. Zdarma nabídne filmy, seriály i sport – Lupa.cz, 9. 9. 2026
• AMC spouští v Česku bezplatnou streamovací službu Selekt – MediaGuru, 9. 9. 2026
• Do Česka před chvílí dorazila nová streamovací služba – TVGuru, 5. 9. 2026
• AMC MIKRO -» SELEKT Light – oznámení o ukončení AMC Mikro
• SELEKT Light – App Store, a Selekt Light – Google Play
• AMC Networks Central Europe launches new SELEKT app – Applicaster, 9. 10. 2024
• AMC věří v Česku hybridní strategii, chystá i streaming – MediaGuru, 18. 11. 2025

Pražská firma FTMO prodává traderům, tedy lidem obchodujícím na finančních trzích, placené zkoušky: klient obchoduje na účtu se simulovanými penězi, a když se vejde do pravidel firmy, dostává odměnu odvozenou od výsledků, kterých na takovém účtu dosáhne. Loni na tyhle odměny padlo zhruba 955 milionů korun, přestože rezerva vytvořená na konci roku 2024 byla 523 milionů. Ten rozdíl je jeden z důvodů, proč firmě při rekordních tržbách klesl čistý zisk o 59 procent; podle CzechCrunche ten hlavní.

Čísla jsou z účetní závěrky a výroční zprávy za rok 2025, kterou Městský soud v Praze založil 8. září do sbírky listin pod značkou C 227963/SL23/MSPH. Závěrku ověřila společnost Moore Audit CZ. Téhož dne o výsledcích psaly Lupa i CzechCrunch.

Tržby 8,8 miliardy korun, zisk 782 milionů

Tržby z prodeje výrobků a služeb stouply z 6,73 na 8,81 miliardy korun, tedy o 31 procent. Provozní výsledek hospodaření ale spadl z 2,12 miliardy na 1,22 miliardy a zisk po zdanění z 1,89 miliardy na 782,3 milionu. Firmě tak z obratu zbylo necelých devět procent proti osmadvaceti o rok dřív; obě procenta jsou dopočet z výkazu, závěrka je neuvádí.

Do minusu se obrátila i finanční část hospodaření: loni 229,2 milionu ve ztrátě, předloni 157,6 milionu v zisku. Podle CzechCrunche za tím stojí kurzové ztráty 319 milionů, které převážily kurzové zisky 125 milionů.

Rezerva na odměny klientům se zdvojnásobila

Rezerva na platby klientům měla ke konci roku 2024 zůstatek 523,3 milionu korun. Celá se loni vyčerpala a firma vytvořila novou, ve výši 1 002,6 milionu. Ve výkazu je po ní stopa v řádku rezervy v provozní oblasti: 479,6 milionu nákladů, zatímco o rok dřív tahle položka výsledek naopak o sedm milionů vylepšila.

Proč původní odhad nevyšel, vysvětluje příloha vývojem tržních a geopolitických parametrů, které se lišily od předpokladů použitých na konci roku 2024. Ve výroční zprávě k tomu FTMO píše o celních šocích ze strany USA a o poptávce po bezpečných aktivech, které podle firmy tlačily na marže v celém odvětví. Nová rezerva je odhad plateb zákazníkům pro rok 2026.

Náklady na služby rostly rychleji než tržby

Výkonová spotřeba se zvedla ze 4,41 na 6,85 miliardy korun a skoro celá připadá na nakupované služby. Jejich přírůstek 2,43 miliardy je vyšší než přírůstek tržeb, tedy 2,07 miliardy; mezi oběma čísly je 359 milionů korun. Osobní náklady firma zvedla ze 141,4 na 260,4 milionu. Podle CzechCrunche stouply výdaje na reklamu na sociálních sítích o 85 procent na 735,8 milionu; v samotném výkazu tahle položka rozepsaná není.

Podobný rozbor jsme letos psali i u rozvážky Foodora, kde závěrka za loňský rok poprvé ukázala zisk. U FTMO jde o opačný pohyb: tržby nahoru, zisk dolů.

Úvěr na koupi Oandy leží i na české firmě

V prosinci 2025 dokončil mateřský holding OMHC koupi globálního brokera Oanda. Financovaly ji banky a část dluhu skončila přímo v rozvaze FTMO s.r.o.: dlouhodobé závazky k úvěrovým institucím 3,67 miliardy korun, čerpané 24. listopadu 2025, a krátkodobé 1,22 miliardy. O rok dřív firma žádné závazky k bankám neměla.

K úvěru patří i zástava. Holding OMHC zastavil svůj podíl ve FTMO ve prospěch UniCredit Bank, a to za dluhy vzniklé během jedenácti let od podpisu smlouvy z 15. listopadu 2024 až do úhrnné výše 625 milionů dolarů. Kolik Oanda stála, závěrka české firmy neříká; CzechCrunch to vyčetl z konsolidované závěrky holdingu jako necelých 8,8 miliardy korun, Lupa cituje Forbes s částkou 422 milionů dolarů.

Záloha na zisk vyšla vyšší než zisk

Valná hromada rozhodla 18. listopadu 2025 o výplatě zálohy na podíl na zisku jedinému společníkovi, a to 1,048 miliardy korun. Rok pak skončil ziskem 782,3 milionu, takže záloha ho o 265,7 milionu přesáhla. Příloha uvádí, že společník po schválení závěrky navrhne, jak se přeplatek vrátí; ukládá mu to § 35 odst. 2 zákona o obchodních korporacích. Za rok 2024 dostal společník 1,27 miliardy, tedy zhruba dvě třetiny tehdejšího zisku.

Co firma čeká letos

Ve výroční zprávě FTMO uvádí, že v únoru 2026 spustilo produkt 1-Step Challenge a chce nabídku dál rozšiřovat. Zakladatel Otakar Šuffner řekl CzechCrunchi, že prioritou je udržet růst obratu aspoň na úrovni roku 2025 a promítnout loňské zkušenosti do vyšší ziskovosti; v prvním pololetí letoška podle něj firma vyrostla o 25 procent.

Provozních čísel uvádí zpráva víc: 1,40 milionu nových registrací, 1,27 milionu zaplacených objednávek a služby ve dvaceti jazycích ve víc než 140 zemích. Vracející se zákazníci podle firmy tvoří skoro 80 procent obratu. Normalizovaná EBITDA, kterou FTMO označuje za ukazatel udržitelné provozní výkonnosti, dosáhla 1,19 miliardy korun. Ta se ale v účetních výkazech nevykazuje, takže se z nich přepočítat nedá.

Zdroje

• Sbírka listin Městského soudu v Praze, FTMO s.r.o., listina C 227963/SL23/MSPH: účetní závěrka, výroční zpráva a zpráva auditora za rok 2025
• Lupa.cz: Tržby technologické rakety FTMO se dostaly na 8,8 miliardy, v zisku ale ztratila
• CzechCrunch: České FTMO má rekordní tržby 8,8 miliardy, padá mu ale marže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže oznámil 31. srpna, že jeho předseda Petr Mlsna potvrdil pokutu 38 971 000 korun společnosti HP TRONIC Zlín. Rozhodnutí je pravomocné. Pod značkami Datart a ETA provozuje síť prodejen a e-shopy; postih se ale netýká toho, za kolik prodává sama, ale za kolik nechala prodávat ostatní.

Deset let určovaných cen

Podle zjištění úřadu určovala společnost od roku 2012 po dobu více než deseti let svým odběratelům z řad maloobchodních prodejců minimální ceny pro další prodej. Prodejci si tak nemohli svobodně nastavit vlastní cenu a nabídnout zboží levněji. Šlo o velké i malé domácí spotřebiče, spotřební elektroniku, počítačovou techniku a telekomunikační zařízení.

Nešlo jen o doporučení na papíře. Firma podle úřadu dodržování cen kontrolovala, prodejce, kteří šli pod stanovenou hranici, vyzývala k navýšení a vůči těm, kdo neposlechli, uplatňovala sankce. Porušila tím národní i unijní pravidla hospodářské soutěže. Pokutu jí úřad uložil v prvním stupni letos v květnu, spis vede pod značkou S0551/2023.

Vinu firma přiznala, spor byl o částku

HP TRONIC se k jednání sama přiznala a požádala o program shovívavosti, takzvanou leniency. Souběžně splnila podmínky pro narovnání, což je v jednom řízení podle úřadu ojedinělé. Obojí jí sankci snížilo, stejně jako posílení vnitřního compliance programu. Rozklad, který pak podala, mířil jen proti výši pokuty.

Předseda úřadu mu nevyhověl. Námitky, že se pokuta počítala z nesprávného rozsahu tržeb, označil za nerelevantní a připomněl, že úřad naopak započítal jen tržby vztahující se k několika konkrétním značkám. „Výsledná výše pokuty se pohybuje v řádu desetin procenta z celkového čistého obratu účastníka řízení za rok 2025, není tedy nepřiměřená ani likvidační,“ uzavřel předseda úřadu. Rozklad vede úřad pod značkou R075/2026. Samotný obrat úřad neuvádí, takže se z té věty velikost firmy spočítat nedá.

Mluvčí HP TRONIC Petra Psotková už v květnu řekla ČTK, že společnost nezpochybňuje zjištění úřadu ani svou odpovědnost a že její námitky směřují výlučně k upřesnění způsobu stanovení výše sankce. Podle ní se případ vztahuje zejména k velkoobchodním aktivitám firmy, která se dnes soustředí na maloobchod.

Co minimální cena udělá s nabídkou v e-shopu

„Dohody o určování cen pro další prodej spočívají v tom, že dodavatel stanovením konkrétní ceny výrobku znemožňuje prodejcům nabídnout zákazníkům zboží za nižší cenu,“ vysvětlil Mlsna v rozhodnutí. Prodejci téže značky si pak podle úřadu nekonkurují cenou, protože všichni vycházejí ze stejné spodní hranice.

Úřad k tomu dodává, že takové vertikální dohody uměle sjednocují cenu zboží a zvyšují cenovou hladinu pro spotřebitele. Kolik to konkrétně udělalo s cenami elektroniky v českých e-shopech, ale v tiskových zprávách neuvedl, a nejmenoval ani jednoho z prodejců, kterým ceny nařizoval. Podle nás je právě tohle na celém případu nejhorší pro kupujícího: nabídka na srovnávači mohla deset let vypadat jako výsledek konkurence i tam, kde jí nebyla.

Diktované ceny řeší úřad opakovaně

Postih dodavatelů za určování maloobchodních cen není u ÚOHS ojedinělý. V posledních letech uložil za tuto praktiku pokuty firmám Electrolux (125 milionů korun), VAFO (120 milionů), Groupe SEB (72 milionů) a Tescoma (64 milionů), tedy převážně v oblasti elektrospotřebičů a krmiv pro psy a kočky. Jiný typ dohody řešil úřad na konci srpna, kdy nepravomocně potrestal O2 a Sherlog za rozdělení zákazníků v monitoringu vozidel.

Jestli se HP TRONIC obrátí na soud, z rozhodnutí ani z vyjádření firmy neplyne. Správní řízení každopádně skončilo a povinnost zaplatit nastává právě pravomocným rozhodnutím předsedy.

Zdroje

• ÚOHS: Předseda ÚOHS Petr Mlsna potvrdil pokutu pro HP TRONIC (31. 8. 2026)
• ÚOHS: Úřad uložil společnosti HP Tronic za diktování cen prodejcům pokutu bezmála 40 milionů korun (6. 5. 2026)
• ČTK: ÚOHS potrestal HP Tronic Zlín pokutou 38,9 milionu korun za určování cen (6. 5. 2026)
• Lupa.cz: Majitel značek Datart a ETA má zaplatit skoro 39 milionů za určování minimálních cen zboží (31. 8. 2026)

Digitální a informační agentura (DIA) pustila 1. září 2026 do ostrého provozu nástroj OneClick REZA. Správce digitální služby na úřadě v něm vybere jednu službu nebo celou agendu a systém k ní sám vytvoří šablonu oprávnění k zastupování i formulář, kterým ji člověk uděluje. Dosud si obojí musel každý úřad postavit zvlášť.

Z projektu se stalo nastavení

Volba se dělá v systému AIS Správa katalogů. Vytvořenou šablonu pak správce zapojí do formuláře té služby, u formulářů EasyForms ji stačí vybrat při nastavení. Odkaz na udělení plné moci může úřad pověsit do Katalogu služeb nebo přímo na svůj portál.

„Dobrá digitalizace není poznat podle složitosti použité technologie, ale podle toho, kolik starostí odstraní občanům a úředníkům,“ uvedl ředitel DIA Bohdan Urban.

Agentura k tomu dodává dvě omezení. Nástroj je určený především pro případy, kdy jde plnou moc udělit pro celou službu nebo celou agendu. A správce musí kromě šablony vyřešit i to, aby se oprávnění vzniklé jejím prostřednictvím dalo někde uplatnit.

Registr zastupování běží od poloviny roku 2024

Registr zastupování (REZA) funguje od 1. července 2024 jako součást registru práv a povinností. Vede údaje o tom, kdo smí za koho jednat s úřady, a poskytuje je veřejné správě jako referenční údaje. Právně ho zakotvila novela zákona o základních registrech č. 125/2024 Sb.; samotný informační systém popisuje § 52e zákona č. 111/2009 Sb. Úvodní stránka pracovního portálu AIS REZA se přitom odvolává na § 52a, který upravuje jiný systém, totiž informační systém registru práv a povinností.

Oprávnění jsou dvojího druhu. Implicitní vzniká i zaniká samo z dat, která už veřejná správa má: rodič nezletilého dítěte, statutární orgán firmy, insolvenční správce, likvidátor. Jednostranně ho zrušit nejde, musí se změnit údaj v registru nebo rozhodnout soud. Explicitní oprávnění je obyčejná plná moc – někdo ji udělí a také ji může sám odvolat.

V katalogu je jedenatřicet typů

Kolik toho zatím jde přes REZA vyřídit, se dá spočítat. Katalog typů oprávnění k zastupování vedl 2. září 2026 jedenatřicet záznamů. Prolistovat se bez přihlášení dá jen první strana s dvaceti z nich; celkový počet je z počitadla pod tabulkou.

Devět nejstarších typů nese datum 1. července 2024 a jde právě o ta oprávnění, která vznikají automaticky ze zákona. Zbytek první strany jsou plné moci a většinu z nich vydalo Ministerstvo dopravy – k výpisu z bodového hodnocení, k vyzvednutí registračních značek, k převodu vozidla, k zápisu nového vozu do registru. Nejčerstvější položka první strany pochází od Ministerstva zemědělství: zveřejnilo ji 31. srpna 2026 s platností od prvního září a týká se rušení povolení ke geologickým pracím v záplavových územích. Jedna z dopravních šablon, plná moc k vydání dat z registru řidičů, naopak 31. srpna doběhla.

Zveřejněnou šablonou práce nekončí. Podle § 52e odst. 7 zákona musí agentura umožnit první zápis oprávnění nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy šablonu zveřejnila.

Kdo a jak plnou moc udělí

Plnou moc uděluje uživatel v otevřeném formuláři po přihlášení prostředkem elektronické identifikace, typicky bankovní identitou. O zápis, změnu i výpis existujících oprávnění se dá požádat také na Czech POINTu, tedy bez počítače. Když je registr zapojený přímo do portálu úřadu, zvolí si přihlášený zástupce, jestli jedná sám za sebe, nebo za někoho jiného, a formulář si údaje o obou stranách natáhne sám.

Smysl to dává hlavně tam, kde se za někoho jedná opakovaně: senioři, lidé se zdravotním omezením, účetní a daňoví poradci firem. Stejnou plnou moc pak nikdo nemusí dokládat na papíře pokaždé znovu.

Meze si agentura pojmenovává sama. Registr ověří, že oprávnění je evidované – neposuzuje, jestli je podání věcně v pořádku, a nenahrazuje kontroly, které úřadu ukládá zákon. Listinná plná moc platí dál a evidence v REZA je možnost, ne povinnost.

Jak daleko to dojde, se pozná na katalogu. Nástroj, který úřadu ubere práci s nastavením, sám žádnou další agendu nezpřístupní; to udělá až šablona, kterou musí zveřejnit resort. Od spuštění registru jich je jedenatřicet.

Zdroje

• DIA spouští OneClick REZA – nástroj, který úřadům usnadní tvorbu digitálních oprávnění k zastupování, Deník veřejné správy, 1. 9. 2026 (tisková zpráva DIA)
• Stát zjednodušuje tvorbu digitálních oprávnění k zastupování, startuje nový IT systém, Lupa.cz, 1. 9. 2026
• Registr zastupování, Digitální a informační agentura
• Katalog typu oprávnění k zastupování, AIS REZA
• Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, § 52e

Co bylo předtím roztroušené po výzvách

Proč databáze vznikla, napsala kancelář sama: „Jednotlivé projekty byly dosud roztroušené v dokumentaci několika výzev, ve výročních zprávách a v komunikaci jednotlivých příjemců. Starosta, který chtěl vědět, jestli už někdo v Česku řešil totéž co on, neměl kam sáhnout.“

Filtruje se podle oblasti, typu projektu, typu sítě, aktuálního stavu, dotační výzvy a kraje a filtry jde kombinovat. U každého projektu je krátký popis, obec, kraj a kontaktní osoba i s e-mailovou adresou. Nejužitečnější je podle nás právě ten kontakt: starosta se může ozvat přímo tomu, kdo věc realizoval, místo aby zadával studii.

Jeden z filtrů zatím nerozděluje nic. Pole „typ projektu“ nabízí volby Průmysl a Smart City, jenže hodnotu Průmysl nese všech 74 záznamů, včetně základních škol a městských kamerových systémů. Mezi záznamy je i jeden nazvaný „Test PRŮMYSL“; má přiřazený Jihočeský kraj a oblast bezpečnost, obec žádnou.

Z výzev pro chytrá města pochází 69 záznamů ze 74

Databáze nabízí sedm dotačních výzev – tři od ministerstva pro místní rozvoj a čtyři od ministerstva průmyslu a obchodu. Projekty v ní zatím jsou jen z pěti z nich. Druhá výzva místního rozvoje na chytrá města, obce a regiony za sebou má 40 záznamů, třetí 27 a první, ještě pod hlavičkou Smart Cities, dva. Průmyslové výzvy MPO stojí za pěti projekty: tři z třetí výzvy, dva z druhé, ze čtvrté a páté ani jeden.

Kancelář přitom databázi nabízí i průmyslovým podnikům jako přehled toho, co už v českém prostředí prošlo ověřením. Z těch pěti záznamů je jeden privátní 5G síť pro petrochemický provoz ORLEN Unipetrol v Litvínově, další vzdálená technická podpora v Praze, která k ní používá drony a čtyřnohého robota.

Dvě třetiny projektů vede databáze jako bezpečnost

Oblastí je na výběr devět, obsazených je pět. Bezpečnost má 49 projektů, vzdělávání jedenáct, mobilita a zdravotnictví po pěti, inovace a technologie čtyři. Energetika, sociální služby, správa města a životní prostředí zůstaly prázdné, takže filtrovat podle nich nemá smysl.

Zařazení navíc nesedí s popisy. Oblast bezpečnost nese i Gymnázium Kroměříž, základní školy v Uherském Brodě a ve Zlíně, ZŠ Jemnice nebo 1. ZŠ T. G. Masaryka v Milevsku – tedy projekty, které samy o sobě píšou, že pořizují brýle pro virtuální realitu do výuky. Jinde má prakticky stejný projekt oblast vzdělávání, třeba na průmyslové škole v Olomouci nebo na základních školách v Benešově. Záznamů, jejichž popis mluví o výuce, žácích nebo škole, je 24; oblast vzdělávání má z nich jedenáct. Je to náš vlastní počet přes všech 74 záznamů, databáze takový součet nenabízí.

Kamery, tramvaje a nemocniční sítě

Za obecným označením bezpečnost stojí hlavně městské kamerové systémy. Znojmo si pořídilo autonomní mobilní kamerový systém pro místa bez pevné infrastruktury a realizaci ukončilo loni v září; Opava, Bruntál, Jilemnice a Frenštát pod Radhoštěm mají rozšíření dohledu podle databáze hotové, Děčín na něm pracuje. Dronová centra zatím staví Pardubice, Ústí nad Labem a Kladno.

Zdravotnictví je zastoupené pěti projekty a jde v nich o vlastní sítě v areálech nemocnic. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně privátní síť na pokrytí celého areálu teprve staví, kampus v Českých Budějovicích a v brněnské Úrazové nemocnici databáze vede jako dokončený. V mobilitě je zmiňovaný plzeňský antikolizní systém na tramvajích 40T a testovací polygon pro autonomní mobilitu, také v Plzni.

Středočeský kraj vede, Královéhradecký v databázi chybí

Nejvíc projektů má Středočeský kraj (11), za ním Ústecký (10) a Zlínský (9). Královéhradecký kraj nemá v databázi ani jeden záznam. Krajské srovnání, které kancelář uvádí jako jeden z důvodů vzniku, o něm tedy řekne jen to, že tam nic není; proč, z databáze nevyčtete.

Padesát projektů je označených jako dokončených, 23 se realizuje a jeden je ve fázi uvedení do provozu. Podle typu sítě převažuje kombinace veřejné a privátní (52 projektů), samostatnou privátní síť staví 21 z nich a jen jediný projekt vystačil s veřejnou sítí – ten znojemský kamerový.

Databáze neuvádí, kolik která akce stála. Kdo chce vědět, kolik co stálo, musí zpátky do dokumentace výzev – tedy přesně tam, odkud měla databáze údaje vytáhnout. Přehled o tom, co v Česku kolem 5G opravdu stojí a běží, ale jinde tak rychle nezískáte.

Zdroje

• Databáze demonstrativních projektů 5G je kompletní – Broadband Competence Office ČR, 19. srpna 2026
• Demonstrativní projekty rozvoje aplikací v oblasti 5G – samotná databáze, stav k 31. srpnu 2026
• Rychlá síť u sv. Anny nebo antikolizní tramvaje. Stát spustil databázi dotovaných 5G projektů v ČR – Jan Sedlák, Lupa.cz, 31. srpna 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil operátorovi O2 Czech Republic pokutu 262 320 000 korun a firmě SHERLOG Technology 18 357 000 korun. Podle rozhodnutí z 26. srpna si obě společnosti nejméně od 7. prosince 2012 do 9. června 2022 rozdělovaly zákazníky služeb, které hlídají polohu firemních aut a vedou za řidiče knihu jízd. Sherlog k pokutě dostal ještě zákaz plnění veřejných zakázek na půl roku.

Rozhodnutí je prvostupňové a nepravomocné. Firmy proti němu můžou podat rozklad, o kterém rozhoduje předseda úřadu; O2 už oznámilo, že to udělá. Součet obou sankcí dává 280 677 000 korun.

Jedna krabička v autě, dva prodejci

Obě firmy spolu léta spolupracovaly na službě O2 Car Control. Do vozu se namontuje jednotka, která přes družicové systémy GPS, Glonass a Galileo snímá polohu a šifrovaně ji posílá privátní datovou sítí operátora na server. Správce vozového parku pak ve webové nebo mobilní aplikaci vidí jednotlivé jízdy, spotřebu, rychlost, tankování i to, kdo auto v danou chvíli řídil. Měsíční poplatek za internetovou aplikaci začíná podle ceníku na 159 korunách bez DPH.

Samotnou spolupráci na společném produktu úřad nepostihoval. Vadila mu smluvní ujednání z prosince 2012, která podle něj šla nad rámec běžného obchodního vztahu: Sherlog nesměl v řadě případů nabídnout vlastní SHERLOG Trace bez předchozí komunikace s O2 a bez jeho souhlasu. Trace nabízí obdobné funkce, tedy knihu jízd, reporty a sledování vozidel, a podle úřadu byl ke Car Controlu konkurenční alternativou.

Vznikl tak podle úřadu mechanismus, ve kterém si obě firmy určovaly, komu se nabídne O2 Car Control a kde smí jít do hry SHERLOG Trace. To je zakázaná dohoda o rozdělení zákazníků, a to jak podle českého zákona o ochraně hospodářské soutěže, tak podle unijních pravidel.

E-maily o tom, kdo si zakázku vezme

Že nešlo o mrtvé ustanovení smlouvy, doložil úřad e-mailovou komunikací mezi oběma společnostmi. Firmy si v ní sdělovaly informace o obchodních příležitostech a domlouvaly se, kdo bude o daného zákazníka nebo veřejnou zakázku usilovat. Úřad jmenoval tři takové případy: zakázky pro Nové Město na Moravě, Letiště Praha a Zařízení služeb Ministerstva vnitra.

Případem se úřad zabývá od roku 2022, kdy u obou firem provedl neohlášené místní šetření. Rozhodnutí nese spisovou značku S0255/2023.

Zákaz zakázek dostal jen Sherlog

Na výši pokut měla podle úřadu zásadní vliv délka jednání, tedy devět a půl roku podle uvedených dat, a to, že nenašel žádné polehčující okolnosti. Sherlog jako firma, která se přestupku dopustila i v souvislosti s veřejnými zakázkami, dostal vedle pokuty šestiměsíční zákaz jejich plnění.

U O2 úřad ke stejnému trestu nesáhl. Odůvodnil to tím, že by měl „zásadní negativní dopady na hospodářskou soutěž v oblasti telekomunikačních služeb“, kde má operátor významné tržní podíly. Místo toho mu pokutu navýšil o více než 75 milionů korun na konečných 262,3 milionu. Pokuta pro operátora je tak zhruba čtrnáctkrát vyšší než ta pro Sherlog; je to podíl obou částek, úřad ho takhle neuvádí.

Operátor mluví o vztahu výrobce a distributora

O2 se závěry nesouhlasí. „Jsme přesvědčeni, že spolupráce se společností Sherlog byla legitimním obchodním vztahem mezi výrobcem technologického řešení a jeho distributorem a byla také v souladu s pravidly hospodářské soutěže. Odmítáme proto závěr, že by šlo o zakázanou dohodu mezi konkurenty,“ uvedla mluvčí operátora Veronika Zachariášová pro Lupu a ČTK. Firma podle ní podá rozklad a v případě potřeby se bude bránit i soudní cestou. Vyjádření Sherlogu ČTK v den rozhodnutí neměla.

Mluvčí úřadu Martin Švanda podle ČTK řekl, že jde o nejvyšší pokutu za posledních zhruba deset let. Měřítko dává čerstvá kauza vydavatelů stravenek: 17. srpna tam předseda úřadu Petr Mlsna definitivně potvrdil pokuty v celkové výši 279 152 000 korun, jenže rozdělené mezi tři společnosti; nejvyšší z nich, 132 271 000 korun, připadla firmě Pluxee.

Stravenková kauza ukazuje i to, kolik takový spor zabere času. Úřad o vině rozhodl v září 2022, předseda ji potvrdil v říjnu 2023, pokuty se pak přepočítávaly a jejich definitivní podoba padla až letos. U monitoringu vozidel řízení teprve vstupuje do druhého kola.

Zdroje

• ÚOHS: Společnostem O2 Czech Republic a SHERLOG Technology byly za kartel uloženy pokuty přes 280 milionů korun (26. 8. 2026)
• ČTK: ÚOHS uložil O2 a Sherlog za kartel souhrnnou pokutu přes 280 milionů
• Lupa.cz: O2 má zaplatit pokutu 262 milionů za nelegální kartel s firmou Sherlog
• O2 Car Control a SHERLOG Trace – popis a ceník obou služeb

Spor, který se táhne od roku 2020, má první rozsudek. Městský soud v Praze uložil Googlu zaplatit českému srovnávači zboží Heureka 250 milionů korun jako náhradu ušlého zisku. Americká firma podle soudu ve výsledcích svého vyhledávače zvýhodňovala vlastní srovnávač před konkurencí. Pravomocné to zatím není.

Co soud uložil

Rozsudek padl při jednání 25. srpna 2026. Mluvčí soudu Julie Haluzová sdělila ČTK, že Google má Heurece zaplatit 250 milionů korun spolu se zákonným úrokem z prodlení deset procent ročně z této částky od 25. června 2020 do zaplacení. Ve zbytku, tedy u 144 857 000 korun s příslušenstvím, soud žalobu zamítl.

Heureka tedy žádala zhruba 395 milionů a soud jí přiznal necelé dvě třetiny. Šest let běžícího úroku ale částku zvedá: Hospodářské noviny, které o verdiktu informovaly první, odhadly úroky na zhruba 150 milionů, takže se v přetiscích ustálilo číslo 400 milionů. Advokátní kancelář ROWAN LEGAL, která Heureku zastupuje od podání žaloby, počítá k tomu ještě náhradu nákladů řízení a mluví o částce nad 410 milionů. Podle ní je to nejvyšší odškodné, jaké český soud v tomhle typu sporů přiznal.

Škodu soud nespočítal, odhadl ji

Zajímavější než částka je způsob, jakým k ní soud došel. Přesnou výši škody podle něj nešlo stanovit, ani kdyby vedl další obsáhlé dokazování – nedá se totiž určit, jak by se lidé chovali, kdyby Google svůj srovnávač nezvýhodňoval. Soud proto sáhl po pravidle, které mu dovoluje škodu odhadnout podle spravedlivého uvážení.

Podle nás je tohle pro další žalobce podstatnější než samotné miliony. Vymáhání škody po velkých platformách dosud vázlo právě na tom, že poškozený musí vyčíslit ušlý zisk ve světě, který nenastal.

O promlčení rozhodoval Soudní dvůr v téhle věci

Google u soudu namítal, že nárok je promlčený. Neuspěl a odpověď na tu otázku přišla přímo z Lucemburku: velký senát Soudního dvora Evropské unie vydal 18. dubna 2024 rozsudek ve věci C-605/21 Heureka Group a.s. v. Google LLC, a to na předběžnou otázku, kterou položil právě Městský soud v Praze. Podle něj promlčecí lhůta nemůže začít běžet dřív, než protiprávní jednání zcela skončí a než se poškozený dozví informace nutné k podání žaloby.

Kde spor začal

Základ položila Evropská komise. Rozhodnutím z 27. června 2017 ve věci Google Search (Shopping) konstatovala zneužití dominantního postavení a uložila Googlu pokutu 2 424 495 000 eur, z čehož 523 518 000 eur má zaplatit společně a nerozdílně s mateřskou Alphabet. Jednání se týkalo třinácti zemí a Česko je mezi nimi. Kasační opravný prostředek Googlu Soudní dvůr zamítl 10. září 2024, takže rozhodnutí Komise platí – a český soud z něj mohl vyjít.

V čem se prameny liší, je délka závadného období. Lupa.cz i Forbes píší o letech 2013 až 2016, ROWAN LEGAL o letech 2013 až 2017. Rok 2013 sedí oběma stranám: tehdy podle Hospodářských novin Google spustil cenový srovnávač Nákupy a zvýhodňoval ho na předních pozicích výsledků.

Co k tomu řekly obě strany

Google se ke sporu vyjádřit nechtěl. Mluvčí české pobočky Alžběta Housarová jen uvedla: „V roce 2017 jsme zavedli změny, které již devět let úspěšně fungují.“ K žalobám tohoto druhu dodala, že s nimi firma zásadně nesouhlasí, protože podle ní jde o snahu o finanční vyrovnání místo investic do vlastních produktů. Jestli se Google odvolá, neřekla.

Heureka Group rozhodnutí uvítala s tím, že Google ovlivnil fungování jejího srovnávače, dalších srovnávačů cen i českých spotřebitelů, a že v e-commerce mají platit pro všechny stejná pravidla. Stojí za pozornost, komu prameny to vyjádření připisují: ČTK mluvčímu Ondřeji Švedovi, Lupa.cz a Forbes výkonnému řediteli Davidu Chmelařovi. Znění je přitom skoro shodné.

Co z toho plyne pro ostatní

Forbes označil rozsudek za první případ, kdy česká firma u soudu uspěla s žalobou na vytlačování z digitálního trhu. Podobný spor vede se stejným protivníkem i Seznam.cz, tam kvůli postavení Androidu; Lupa.cz uvádí požadovaných devět miliard korun, Forbes deset. Rozdíl ani jeden z nich nevysvětluje.

Dokud rozsudek nenabude právní moci, Google podle něj platit nemusí. Heureka zatím drží papír, ne peníze.

Zdroje

• ČTK: Soud přiznal Heurece 250 milionů korun od Googlu za vytlačování z trhu (28. 8. 2026, s doslovným vyjádřením mluvčí soudu)
• Lupa.cz: Google musí české firmě Heureka zaplatit stovky milionů kvůli zneužití svého postavení
• Forbes: Heureka vysoudila na Googlu 400 milionů (27. 8. 2026)
• ROWAN LEGAL: Přelomový rozsudek v českém soutěžním právu (27. 8. 2026)
• Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 18. dubna 2024, C-605/21 Heureka Group a.s. v. Google LLC
• Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 10. září 2024, C-48/22 P Google a Alphabet v. Komise

Heslo „dej věcem druhý život“ má Recyclo.cz hned pod logem. Je to český inzertní web pro použité zboží a stojí na tom, že se kupující a prodávající domluví přímo – provozovatel do obchodu nevstupuje a nic si z něj nebere.

Zdarma, bez provize a se schvalováním

Web má dvanáct kategorií: auto-moto, autodíly, dům a zahrada, elektro, nábytek, nemovitosti, oblečení, poptávka, sport, starožitnosti, zvířata a ostatní. Jedna z nich není zboží, ale poptávka: místo nabídky se do ní vkládá, co kdo shání. Prohlížet nabídky jde bez účtu; na vložení inzerátu a na zprávy je potřeba registrace e-mailem nebo přihlášení přes Google.

Vložení inzerátu ani kontakt na prodejce nic nestojí a Recyclo si nebere provizi z prodeje. K jedné nabídce jde nahrát až deset fotografií.

Každý inzerát projde schválením. Podle nápovědy je většina odbavená „do několika hodin“. Platnost je třicet dnů od schválení, před vypršením přijde e-mail a inzerát se dá jedním kliknutím obnovit.

Platby ani dopravu web neřeší a v častých dotazech to říká natvrdo: Recyclo.cz zprostředkovává kontakt, za samotný obchod odpovídají kupující a prodejce. Doporučuje osobní předání na veřejném místě a varuje před zálohou poslanou dopředu neznámému člověku.

Detektor přečte číslo dílu z fotografie štítku

Vedle běžné inzerce má web vlastní funkci, Recyclo.cz detektor. Kdo prodává náhradní díl, vyfotí štítek nebo vyražené číslo a systém má z fotografie vytáhnout číslo dílu a předvyplnit podle něj inzerát. Web u toho vysvětluje, proč na tom záleží: kupující hledají díl podle přesného čísla, protože chtějí jistotu, že padne na jejich vůz.

Kolik z toho detektor trefí, uvádí web na dvou místech různě. Stránka o detektoru mluví o „až 98 %“ a hned dodává, že spolehlivost závisí hlavně na kvalitě fotografie. Přehled výhod na stránce Proč Recyclo.cz uvádí těch 98 % jako rovné číslo bez podmínky. Nezávislé měření k dispozici není, obě čísla pocházejí od provozovatele.

Jak detekce funguje, web neuvádí. Píše, že konkrétní technické postupy nezveřejňuje z bezpečnostních důvodů, že jde o vlastní řešení a že na něm pracuje déle než rok. Na téže stránce je šest rad, jak štítek vyfotit: na světle, zblízka, kolmo, bez rozmazání, s čistým povrchem a tak, aby štítek vyplnil snímek.

Výpis inzerátů je zatím prázdný

Pod nadpisem Nejnovější inzeráty stojí na titulní straně jediná věta: „Zatím žádné inzeráty.“ Totéž hlásí RollPage, listovací režim, ve kterém se nabídky procházejí posouváním po celé obrazovce. Kategorie Elektro ukazuje ve svém záhlaví „0 inzerátů“.

Ověřit se to dá i mimo vykreslenou stránku. Recyclo má mapu stránek rozdělenou na dva soubory, statické stránky a inzeráty. Statická část má 109 adres, tedy kategorie, podkategorie a informační stránky. Soubor s inzeráty obsahuje jen hlavičku a ani jednu adresu.

Bazar bez nabídek má proti sobě starý problém: kupující nemá proč přijít, dokud nejsou inzeráty, a prodávající nemá proč vkládat, dokud nechodí kupující. Recyclo do téhle fáze vstupuje s webem, který je hotový dřív než jeho obsah – kategorie, podkategorie, schvalování, poptávky i detektor jsou na místě před první nabídkou.

Zdarma je základní inzerce

V hlavičce webu svítí „Inzerce 100 % zdarma“. Stránka Proč Recyclo.cz je opatrnější a mluví o „základní inzerci zdarma“ a „základní inzerci bez poplatků“. Rozdíl mezi obojím vysvětluje samostatná stránka pro firmy. Recyclo na ní nabízí bannery mezi inzeráty, zvýrazněné inzeráty na předních pozicích výpisu a s delší platností, sponzorované kategorie s jediným sponzorem na obor a rozesílku newsletteru. Banner se dodává jako PNG, JPG nebo GIF, doporučená šířka je 1 100 px a strop velikosti 1 MB.

Táž stránka slibuje inzerentům „tisíce návštěvníků denně“. Návštěvnost ale web nikde nezveřejňuje a zvenčí ji ověřit nejde.

Kdo za tím stojí

V patičce i na stránce Kontakt je uvedený jeden člověk: Antonín Břečka, podepsaný jako zakladatel a provozovatel. Kontaktní stránka vypisuje čtyři role – IT, fakturaci, marketing a zákaznickou podporu – a pod všemi je jediná adresa info@recyclo.cz.

Doména tomu odpovídá. Registr CZ.NIC vede recyclo.cz od 3. července 2025, jako držitele uvádí Antonína Břečku, registrátorem je Wedos a platnost je zapsaná do 3. července 2027.

Zdroje

Na vývoji Recyclo.cz se podílejí lidé, kteří dělají i tenhle magazín. Text proto stojí výhradně na tom, co je veřejně na stránkách webu a v registru domén, a nic z něj nedoporučuje.

• Recyclo.cz – titulní strana, seznam kategorií a hlavička s heslem o bezplatné inzerci
• Jak funguje Recyclo.cz – postup vložení inzerátu, schvalování a počet fotografií
• Časté dotazy – platnost inzerátu, registrace a odpovědnost za obchod
• Recyclo.cz detektor – popis funkce, spolehlivost a rady k fotografování štítku
• Proč právě Recyclo.cz – přehled funkcí a číslo o úspěšnosti detekce
• Spolupráce a reklama – placené formáty a požadavky na bannery
• Kontakt – jméno provozovatele a kontaktní adresa
• Mapa stránek s inzeráty – prázdný soubor bez jediné adresy
• Záznam domény recyclo.cz v registru CZ.NIC – datum registrace, držitel a registrátor

Číslo CVE je jmenovka zranitelnosti. Podle ní se pozná, že dva různé bezpečnostní bulletiny mluví o téže chybě, a podle ní se hledá, jestli se ohlášená oprava týká zrovna toho, co člověk provozuje. Rozdávat ta čísla ale nesmí kdokoli. Přiděluje je zhruba pět set organizací, kterým program CVE vymezil rozsah, a mimo něj nesmí ani ony.

Jedné z nich se ten rozsah teď rozšířil. Firma AISLE, kterou spoluzaložil bývalý ředitel Avastu Ondřej Vlček, smí nově přidělovat čísla i chybám, které její výzkumníci najdou v cizím softwaru. V registru programu se změna objevila 25. srpna 2026, firma ji oznámila o den později.

Věta v registru, která se změnila

Seznam organizací s tímhle oprávněním je veřejný soubor v repozitáři programu CVE. U záznamu AISLE Incorporated se v úpravě z 25. srpna změnily dva údaje. Popis rozsahu se z „všechny produkty AISLE“ rozšířil na „všechny produkty AISLE a k tomu zranitelnosti nalezené v softwaru třetích stran, které nespadají do rozsahu jiné autority“ (přeloženo z angličtiny). A k dosavadnímu typu Vendor, tedy výrobce, přibyl typ Researcher – organizace, která chyby sama hledá.

Ta druhá půlka věty o rozsahu není formalita. Když AISLE najde díru v produktu Microsoftu nebo v jádře Linuxu, číslo si nevypíše, protože obojí má vlastní číslovací autoritu. Zbývá jí software, který žádná taková autorita nepokrývá. Program totiž stojí hlavně na výrobcích ručících za vlastní produkty; organizací, které smějí číslovat i cizí nálezy, je v něm menšina.

Červenec byl jen půlka

Do programu CVE firma vstoupila o měsíc dřív. Program to oznámil 21. července s tím, že AISLE dostává rozsah „všechny produkty AISLE“ a je devátou takovou organizací z Nizozemska; firma to sama oznámila následující den. Tehdejší tisková zpráva to popisovala jako krok dovnitř: rychlejší a lépe zdokumentované hlášení chyb ve vlastní platformě.

Srpnové rozšíření míří ven. Spoluzakladatelka a bezpečnostní ředitelka Jaya Baloo v ní říká, že rozšířený rozsah má „zlepšit rychlost, přesnost a koordinaci zveřejňování zranitelností“ (přeloženo z angličtiny). Prakticky odpadne předávání: dosud musela firma každý nález ohlásit té autoritě, která daný projekt pokrývá, a čekat, až číslo vydá ona.

Praha, San Francisco, nebo Nizozemsko

Kde firma sídlí, se odpovídá podle toho, kam se člověk podívá. Obě tiskové zprávy jsou datované ze San Franciska a z Prahy. Registr programu CVE u ní vede jako zemi Nizozemsko a červencové oznámení ji počítá mezi nizozemské organizace. Vedle Vlčka za ní stojí Jaya Baloo, která s ním pracovala v Avastu, a Stanislav Fořt s minulostí v DeepMindu a Anthropicu; server Lupa.cz ji popisuje jako pražský startup.

Vlastní přehled nálezů firma vyčísluje na 355 přidělených čísel CVE, z toho 177 s vysokou nebo kritickou závažností, ve 102 projektech. Jsou to údaje, které o sobě uvádí sama; jednotlivé záznamy jsou v přehledu vypsané i s datem a projektem, mezi nimi OpenSSL, FFmpeg, Samba, GnuTLS nebo MariaDB.

Devadesát dní, a pak se zveřejní

S oprávněním jde ruku v ruce závazek, jak se s nálezem naloží. AISLE má pravidla naposledy upravená 25. června 2026, tedy ještě před vstupem do programu. Vyplývá z nich sled kroků: sedm dní na vlastní ověření a rozhodnutí, jestli chyba na číslo vůbec dosáhne, pak oslovení správce projektu, čtrnáctý den očekávané potvrzení a devadesát dní na opravu. Lhůtu smí firma podle vlastního uvážení protáhnout na 120 dní, když je oprava složitá nebo se na ní viditelně pracuje.

Zveřejnit dřív smí firma ve dvou případech: když správce vydá záplatu sám, nebo když existuje doklad, že chybu už někdo zneužívá. U obou pravidla výslovně připouštějí zveřejnění i bez souhlasu výrobce. Závažnost se počítá podle CVSS ve verzi 3.1 nebo 4.0 a postup se odvolává na normu ISO/IEC 29147.

Co k tomu má Evropa

AISLE nespadá přímo pod americké MITRE, ale pod evropský kořen, kterým je agentura ENISA. Kořenem se stala v listopadu 2025 a evropské organizace si od té doby školí a zapojuje sama. V květnu 2026 psala, že do programu je zapojeno 510 organizací ze 42 zemí, že přes devadesát evropských pod ni může dobrovolně přejít a že sedm už přešlo od MITRE. Pravidla AISLE se na tu agenturu odvolávají výslovně: mají se řídit programem CVE a pokyny ENISA podle nařízení o kybernetické odolnosti, které od 11. září ukládá výrobcům hlásit zneužívané zranitelnosti do 24 hodin.

Od května seznam povyrostl. K 26. srpnu 2026 má 543 záznamů, z nichž 540 nese roli přidělovatele čísel; pocházejí ze 43 zemí a u jedné organizace není země uvedená vůbec. Roli výrobce nese 443 z nich, roli výzkumníka 122; pod kořenem ENISA jich je 21 a šest má i tu druhou roli. Tenhle výpočet je náš vlastní součet nad citovaným souborem, ne údaj z tiskové zprávy.

Kdo čísla přiděluje v Česku

U Česka vede registr tři organizace: JetBrains, Wren Security a výrobce interkomů 2N Telekomunikace. Všechny tři mají rozsah omezený na vlastní software – JetBrains na své produkty, Wren Security na software, který spravuje, 2N na svá zařízení včetně těch po konci podpory. Oprávnění hledat a číslovat chyby v cizím kódu mezi nimi zatím není.

Zdroje

• Seznam partnerů programu CVE a jeho strojově čitelná podoba
• Tisková zpráva AISLE z 26. srpna 2026
• ENISA: New CVE Numbering Authorities Under ENISA Root
• CNA Disclosure Policy a přehled nálezů na webu firmy
• Lupa.cz: Vlčkův AI startup Aisle má další zářez

Nielsen z českého měření sledovanosti odchází. Jeho nizozemská společnost AGB Nielsen Media Research prodala Asociaci televizních organizací (ATO) celý podíl ve firmě Nielsen Admosphere, tedy v agentuře, která pro tuzemský trh vyrábí data o tom, kdo se dívá na televizi a na její pořady na internetu. Oznámení vyšlo 25. srpna 2026.

Dva kroky a 34 procent pro asociaci

Obchod má dvě fáze. V první koupila ATO stoprocentní podíl a firmu přejmenovala na Admosphere. Ve druhé od ní 66 procent odkoupí uskupení Admosphere Collective a asociaci zůstane 34 procent, tedy menšinový podíl. Do vedení firmy přibyli k Petru Matyáštíkovi, který v něm byl dosud, také Tereza Šimečková a Tomáš Hynčica.

Cenu nezveřejnila ani jedna strana. Médiář k tomu píše, že se transakce připravovala od loňského září. První fázi zaplatila ATO z krátkodobých úvěrů od čtyř svých členů – jsou to TV Nova, FTV Prima, Seznam.cz TV a zastupitelství Atmedia. Podle Médiáře jde o čtyři členy ze sedmi a Česká televize, stanice Óčko ani Asociace mediálních agentur se na úvěru nepodílely; asociace k tomu použila i nerozdělený zisk z minulých let. Úvěry se mají vypořádat ve druhé fázi.

Že jméno Nielsen z firmy zmizelo, je vidět i v obchodním rejstříku. Pod IČO 262 41 226 v něm k 26. srpnu stojí Admosphere, a. s. se spisovou značkou B 7364 u Městského soudu v Praze a se sídlem v Českobratrské ulici v Praze 3. Na téže adrese sídlí Admosphere Collective s. r. o., kterou rejstřík vede od 13. února letošního roku.

Kde je v televizním měření internet

Prodaná agentura nedělá jen peoplemetry. Projekt PCEM běží ve své páté podobě pro roky 2023 až 2027 na panelu 1 900 domácností s televizorem a denně je garantováno minimum 1 700 z nich. Měří se všichni starší čtyř let a všechny televizory v bytě. Technika stojí na audiomatchingu, tedy na porovnávání zvukových otisků s referenčními zvuky stanic, takže je jí jedno, jestli signál přišel anténou, kabelem, satelitem, nebo po internetu. Data za předchozí den mají odběratelé do osmi hodin ráno, o víkendech i o svátcích.

Internetová část se jmenuje PEM D a je součástí projektu od roku 2018. Sbírá sledování televizního obsahu na počítačích, tabletech a mobilech a k tomu využívání HbbTV na chytrých televizorech. Vedle toho od roku 2025 běží samostatný projekt ReDAM, který pomocí aplikace v telefonech měří, jak se televizní obsah sleduje mimo domov; jeho panel má nejméně tisícovku respondentů ve věku od patnácti let. Jméno toho projektu je zkratka jeho dodavatelů, ResSOLUTION a DCore.

Kdo je Admosphere Collective

Uskupení, které má nakonec držet většinu, vede Tereza Šimečková. Médiář ji popisuje jako spoluzakladatelku té agentury; do jejího vedení se teď po letech vrací. Kdo přesně do něj patří, se ale ve zdrojích rozchází: tiskové oznámení ATO i MediaGuru jmenují Admosphere Time, ResSOLUTION Group a Visentio, kdežto Médiář uvádí ResSolution, Visentio a DCore. Společné jsou tedy dvě jména ze tří a obě zbylé firmy se v projektech ATO objevují – Admosphere Time patří Tereze Šimečkové, DCore je spoludodavatelem měření mimo domov.

Kam má měření mířit dál

ATO v oznámení píše, že chce postupně přejít na modulární koncepci, ve které se řešení poskládá z komponent od víc dodavatelů místo jediné platformy. Jednatel asociace Michal Jordan to shrnul větou: „Základem je pro nás kontinuita. Současný systém funguje a není důvod měnit věci jen proto, že se mění vlastnická struktura společnosti.“

Konkrétnější je Médiář, ale jeho čísla stojí na jeho vlastních informacích, ne na tiskovém oznámení: smlouva na realizaci peoplemetrového projektu měla vypršet koncem roku 2027 a asociace ji chce opcí prodloužit až do roku 2031, přičemž modulární architektura má do měření vpustit i data třetích stran včetně HbbTV a streamovacích platforem, hlavně Oneplay. Ani jeden z těchto údajů v oznámení ATO nestojí.

Změna se dotýká i toho, kdo koho platí. Čísla, podle kterých se u nás obchoduje televizní reklama, dosud objednávalo sdružení televizí u agentury pod zahraničním vlastníkem. Teď je objednavatel jejím jediným majitelem a po druhé fázi mu v ní zůstane 34 procent vedle uskupení, jehož členy jsou i dodavatelé toho měření. ATO k tomu uvádí, že do řízení agentury vstupovat nebude a že data zůstanou auditovaná.

Zdroje

• ATO: Televizní měření se vrací do českých rukou (25. 8. 2026)
• MediaGuru: Televizní měření přechází do českých rukou
• Médiář: Měření sledovanosti televizí se vrací do českých rukou
• ATO: popis projektů PCEM a ReDAM
• Obchodní rejstřík: Admosphere, a. s.

Datové centrum Prague Gateway DC má dodavatele. Dceřiná firma Českých Radiokomunikací s názvem CRA Prague Gateway DC oznámila 24. srpna, že podepsala smlouvu se stavební společností Skanska. Stavba podle Radiokomunikací začíná bezprostředně po podpisu. V první fázi jde o areálovou infrastrukturu, základové konstrukce a nosný prefabrikovaný skelet objektu.

Radiokomunikace ve své tiskové zprávě žádnou částku neuvádějí. Skanska ano. Zakázku ocenila na 2,1 miliardy korun, tedy zhruba 930 milionů švédských korun, a zaúčtuje ji do objednávek za evropský region ve třetím čtvrtletí letošního roku. Práce podle ní zahrnují kompletní stavbu a technologie mimo IT.

Které číslo je čí

Vedle sebe tak stojí dvě čísla, která nepopisují totéž. ČTK ve zprávě z pondělí napsala, že datové centrum má bez projektu AI gigatovárny stát dvě miliardy korun. To je náklad projektu, kdežto 2,1 miliardy je hodnota stavební zakázky. Jenže stavební zakázka pak vychází dráž než celý projekt a rozdíl nevysvětluje ani jedna zpráva.

Pozemek po vysílačích středních vln

Areál vzniká na okraji Prahy v lokalitě Zbraslav – Jíloviště, na pozemku, který Radiokomunikacím dřív sloužil k provozu rozhlasových vysílačů AM. Stavební povolení firma oznámila na konci července 2025 a tehdy popsala i cílové parametry: přes 2 000 racků ve dvanácti datových sálech s celkovou podlahovou plochou přes 4 000 m² a zajištěné napájení 26 MW. První budova má mít téměř 700 racků a stavět se má v několika etapách.

Server Lupa.cz k tomu doplňuje, že povrchové úpravy rozsáhlého pozemku dělala firma Jordák a rozjely se na podzim loňského roku. Datových center provozují Radiokomunikace osm – na pražském Žižkově, Strahově a nedalekém Cukráku, dál v Brně, Ostravě, Pardubicích, Zlíně a Lužicích. Prague Gateway DC bude deváté a Lupa.cz ho označuje za největší projekt svého druhu u nás.

Termín se rozchází o rok

Kdy se centrum otevře, říká každý zdroj jinak. Radiokomunikace loni v létě psaly, že první klienti ho budou moci využívat na konci roku 2027. Skanska teď uvádí, že práce začnou v srpnu 2026 a dokončení je naplánované na rok 2028. Ani jedna strana ten rozdíl nekomentuje. Podle nás mohou obě data platit vedle sebe, protože předání stavby není totéž co nastěhování prvního zákazníka.

O příkonu rozhodne evropská soutěž

Zajištěný příkon je dnes 26 MW a na tom čísle stojí i varianta, ve které Radiokomunikace v evropské soutěži neuspějí. Kolik by to bylo v opačném případě, uvádějí dva zdroje z téhož dne různě: ČTK píše, že firma podala žádost o dalších 100 MW, Lupa.cz mluví o rozšíření na 77 megawattů, možná víc. Radiokomunikace ve zprávě o podpisu smlouvy nic z toho nezmiňují.

Soutěž vypsala iniciativa EuroHPC Joint Undertaking spolu s Evropskou komisí. Ministerstvo průmyslu a obchodu na konci července uvedlo, že o středně velkou gigatovárnu se hlásí pět zemí – Francie, Finsko, Dánsko, Polsko a Česko –, o velkokapacitní dalších pět. Uzávěrka přihlášek je 12. listopadu 2026 a výběr má být hotový na začátku roku 2027; ve střední kategorii uspějí čtyři projekty, ve velké tři. Zapojení Česka schválila vláda 22. června 2026 a stát je připravený podílet se na spolufinancování.

Jednoho zájemce o kapacitu má projekt už teď, zatím ale jen jako deklarovaný úmysl. Španělská Multiverse Computing podepsala s Radiokomunikacemi 30. června memorandum, ve kterém deklaruje záměr nasmlouvat v rámci českého projektu až 30 MW příkonu a vstoupit do něj kapitálovou investicí až 50 milionů eur. Memorandum ale není smlouva a obě čísla jsou horní hranice.

O velikosti Prague Gateway DC se tak rozhodne až v Bruselu a nejdřív na začátku příštího roku. Skelet první budovy poroste bez ohledu na výsledek: 26 MW má areál zajištěných a smlouva se Skanskou zní na stavbu, ne na gigatovárnu.

Zdroje

• CRA vybraly společnost Skanska pro stavbu Prague Gateway DC – tisková zpráva Českých Radiokomunikací, 24. 8. 2026
• Skanska to build datacenter near Prague, Czechia, for CZK 2.1 billion – tisková zpráva Skanska AB, 24. 8. 2026
• CRA začínají stavět Prague Gateway DC – tisková zpráva Českých Radiokomunikací, 31. 7. 2025
• České Radiokomunikace a Multiverse Computing podepsaly strategické memorandum – tisková zpráva Českých Radiokomunikací, 30. 6. 2026
• Vyhlášení evropské výzvy otevírá možnost vybudovat AI Gigafactory v Česku – tisková zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu, 31. 7. 2026
• Největší datové centrum v ČR má dodavatele – Lupa.cz, 24. 8. 2026
• Prague Gateway DC v Praze-Zbraslavi má stát dvě miliardy – ČTK na Pražském deníku, 24. 8. 2026

Investiční skupina Pale Fire Capital se po pěti letech vrací pro peníze investorů z veřejné nabídky. Veřejná nabídka nové emise dluhopisů začala v pondělí 17. srpna, předpokládaný objem je 750 milionů korun a emitent si vyhradil možnost navýšit ho na 1,5 miliardy. Skupina to oznámila v tiskové zprávě o den později.

Dluhopisy vydává dcera, ručí matka

Emitentem není Pale Fire Capital sama, ale její dceřiná Pale Fire Financing. Tu mateřská Pale Fire Capital SE vlastní celou a za dluhy z dluhopisů jí poskytuje finanční záruku. Výtěžek emise dcera matce půjčí zpátky formou úvěru.

Podle stránky emise u manažera, kterým je J&T Banka, nesou dluhopisy pevný úrok 7,25 procenta ročně s pololetní výplatou vždy 10. března a 10. září. Jmenovitá hodnota jednoho kusu je 10 000 korun, emisní kurz sto procent, datum emise 10. září 2026. Po vydání mají být obchodované na pražské burze pod označením ISIN CZ0003586208.

„Jmenovitou hodnotu 10 tisíc korun jsme záměrně zvolili tak, aby práh nebyl zbytečně vysoký a aby se k Pale Fire mohli připojit i drobní investoři,“ vysvětluje v tiskové zprávě partner skupiny Jan Barta.

O půldruhého bodu dráž než v roce 2021

První emisi umístila skupina přes tutéž dceřinou firmu na podzim 2021. Původně plánovaných 500 milionů korun tehdy pro zájem investorů navýšila na 750 milionů, úrok byl 5,75 procenta a splatnost připadá na 12. října letošního roku. Nová emise je tedy o půldruhého procentního bodu dražší a část výtěžku poslouží právě k jejímu refinancování. Zbytek má jít na nové obchody a rozvoj portfolia.

Kdy se nové dluhopisy splatí, si prameny protiřečí

Tisková zpráva skupiny uvádí, že dluhopisy jsou splatné v říjnu 2031. Manažer emise má na téže věci jiné datum: 10. září 2031, což odpovídá i pololetnímu kalendáři výplat kuponu. Se zářím počítá i text CzechCrunche. Rozdíl je jeden měsíc. Se zářím se shoduje i kalendář výplat kuponu na stránce emise, kdežto říjnová data nese starší emise.

Co skupina drží na českém internetu

Pale Fire Capital vznikla v roce 2015 a v Česku vlastní aukční portál Aukro, technologickou skupinu itrinity se službami UptimeRobot a Mangools a pracovní portál JenPráce.cz. Do portfolia patří i Munipolis, tedy bývalý Mobilní rozhlas, kterým podle firmy komunikuje s občany přes 1 300 obcí. Mimo internet drží podíly v Agdatě, Valuu, Scuku nebo výrobci tepelných čerpadel Acond.

Mezinárodní jméno si skupina udělala v americkém Grouponu, kde se její partner Dušan Šenkypl stal v roce 2023 dočasným generálním ředitelem. Letos v dubnu prodala cyklistickou aplikaci Rouvy americkému Zwiftu a stala se jeho akcionářem.

Reálná hodnota aktiv skupiny činila ke konci loňského roku 10,5 miliardy korun. K datu vydání prospektu odhaduje ručitel hodnotu portfolia zhruba na dvanáct miliard.

Zajištění, zadlužení a riziko

Dluhopisy mají být zajištěny zástavním právem k akciím emitenta i ručitele a k investičním akciím podfondů, a to v rozsahu a s načasováním, které popisuje prospekt. Emitent se zavázal držet ukazatel zadlužení k hodnotě majetku pod padesáti procenty; dnes je podle skupiny na deseti.

Vedle vypůjčených peněz chce skupina přisadit vlastní. Partner Jan Barta uvádí, že do rozvoje private equity portfolia plánuje Pale Fire Capital v následujících pěti letech vložit 400 milionů eur z vlastních zdrojů.

Prospekt schválila Česká národní banka, ta ale ve standardní formuli upozorňuje, že schválení není potvrzením kvality nabízených dluhopisů ani doporučením k investici a že návratnost investované částky zaručená není. CzechCrunch k tomu řadí emisi mezi dluhopisy, které pro drobné investory vydávají i skupiny Emma Capital, CSG nebo KKCG, a připomíná, že na českém trhu zároveň přibývá emitentů, kteří domácnostem prodali dluhopisy za stamiliony a nesplácejí je.

Jak velký zájem nakonec byl, ukáže objem, který emitent 10. září skutečně vydá. CzechCrunch v aktualizaci svého textu z 18. srpna uvádí, že Jan Barta na síti X téhož dne oznámil vyprodání emise. Mezi novinkami na webu skupiny takové oznámení není.

Zdroje

• Pale Fire Capital: Pale Fire Capital vydává dluhopisy v objemu 750 milionů korun (18. 8. 2026)
• J&T Banka: PALE F. F. 7,25/31
• J&T Banka: PALE F.F. 5,75/26
• CzechCrunch: Za miliardy prodali Rouvy, restartují Groupon a teď si Barta a spol. jdou půjčit od českých střádalů (18. 8. 2026)
• Newstream: Pale Fire Capital chce od drobasů až 1,5 miliardy (17. 8. 2026)
• Pale Fire Capital: Portfolio

Příděly, na kterých stojí podstatná část českých mobilních sítí, platí do 30. června 2029. Český telekomunikační úřad proto prověřil, jestli má počet držitelů kmitočtů v pásmech 800, 1 800 a 2 600 MHz zůstat omezený, a 13. srpna vyzval veřejnost k připomínkám. Závěr zní, že omezení zůstane a že úřad hodlá vydat nové příděly týmž třem firmám: O2, T-Mobilu a Vodafonu.

Dvacet let a žádná aukce

Nové příděly by měly platit dvacet let, od 1. července 2029 do 30. června 2049. Dražit se nebudou. Úřad chce dnešní držitele vyzvat, aby o ně požádali, a o žádosti pak rozhodnout podle § 21 zákona o elektronických komunikacích, tedy bez výběrového řízení. Cenu určí znalecký posudek, ne nabídky.

Dohromady jde o 250 MHz spektra: O2 drží 85 MHz, T-Mobile 105 MHz a Vodafone 60 MHz. Pásmo 800 MHz slouží kvůli vlastnostem šíření vln k plošnému pokrytí a všichni tři v něm dnes provozují výhradně sítě 4G. Rozvojová kritéria uložená v roce 2014 podle úřadu splnili ve stanovených termínech. V tomhle pásmu pokrývá O2 99,6 % obyvatel ze 6 800 základnových stanic, T-Mobile stejný podíl z 6 315 stanic a Vodafone 99,2 % z 5 235 stanic.

Z deseti miliard zbyly necelé dvě a půl

Ocenění zpracoval znalecký ústav ČVUT, Fakulta elektrotechnická; posudek nese číslo 031737/2026 a znalecký ústav si za něj účtoval 690 tisíc korun bez DPH. Megahertz v pásmu 800 MHz vyšel na 120,5 milionu korun, v pásmu 1 800 MHz na 25,0 milionu a v pásmu 2 600 MHz na 11,4 milionu. Hodnota všech tří přídělů dohromady tak dává 10 386 milionů korun.

Z té částky ale posudek odečítá slevu za povinnosti, které úřad k přídělům přidává. Sleva činí 7 902 milionů a zbývá 2 484 milionů korun splatných do 30. června 2029: O2 by zaplatilo 1 145 milionů, T-Mobile 783 milionů a Vodafone 556 milionů. Kdo zaplatí dřív, zaplatí méně: při úhradě do konce ledna 2027 klesne součet na 2 262 milionů, tedy o 222 milionů níž. Slevu za předplacení počítá posudek bezrizikovou sazbou 3,94 %, kterou pro elektronické komunikace uvádí zpráva sdružení evropských regulátorů BEREC.

Pět set sídelních jednotek do roku 2034

Největší část nových podmínek míří na místa, kde signál chybí. Dnešní příděly v pásmech 900 a 1 800 MHz ukládají každému operátorovi pokrýt do konce roku 2030 dvě stě takových míst vlastní výstavbou a dalších tři sta se sdílenou infrastrukturou; první kontrola plnění připadá na rok 2027. Návrh k tomu přidává čtyři další schody: 120 základních sídelních jednotek do konce roku 2031, 240 do konce roku 2032, 360 do konce roku 2033 a 500 do konce roku 2034. Z té pětistovky musí být nejméně dvě stě jednotek, kde operátor postavil vlastní novou stanici.

Mění se i to, co se počítá za pokryté. Měřit se má na „zájmové body“, tedy na stavební objekty z registru RÚIAN, a v každé sídelní jednotce jich musí být pokryto 97 %. Do počtu jdou i objekty, ve kterých nikdo nebydlí, jen s menší vahou: obchod, ubytovací zařízení nebo stavba občanského vybavení mají hodnotu pět, administrativní a víceúčelová budova tři, chata v zastavěné části obce jedna. Dosavadní kritéria vycházela z pokrytí obyvatel, takže neobydlené stavby do nich nespadaly.

Šest hodin po výpadku proudu

Druhá novinka se netýká signálu, ale baterií. Do konce roku 2029 mají operátoři vybavit síť zálohami tak, aby po výpadku elektřiny udržely šest hodin provozu pro nejméně 80 % obyvatel a pro lokality, které určí generální ředitelství Hasičského záchranného sboru za všechny orgány krizového řízení. Fungovat musí souběžně hovory a SMS, tísňová komunikace, systém veřejné výstrahy a datové připojení s rychlostí aspoň 5 Mbit/s dolů a 1 Mbit/s nahoru, při síle signálu minus 109 dBm ve venkovním příjmu. Sami operátoři podle závěrů přezkumu už během něj deklarovali připravenost na tři hodiny; příděl by z nich udělal šest. Jak toho dosáhnout, nechává úřad na nich.

Na koridorech má být silnější signál od poloviny roku 2036

Novou povinností je také pokrytí dvou železničních tras: Praha hlavní nádraží – Pardubice – Česká Třebová – Olomouc – Přerov – Ostrava – Bohumín a Česká Třebová – Brno. Signál na nich má být od 1. července 2036 v podstatně vyšší kvalitě, než jakou úřad požadoval dosud, a to na 98 % délky vymezených úseků.

Zůstává i nejstarší vrstva sítí. Služby ve standardu 2G musí operátoři zajišťovat nejméně do 30. června 2028, pokud úřad nerozhodne jinak. V závěrech přezkumu stojí i důvod: na 2G visí nouzová komunikace ve výtazích, dálkové odečty energií, telemetrické jednotky a část volání eCall v silničních vozidlech.

Co bude dál

Připomínky k záměru přijímá úřad do 14. září 2026 pod číslem jednacím ČTÚ-2 299/2026-613. Teprve potom vyzve držitele přídělů, aby podali žádost, a rozhodne o ní. Žádné z čísel výše tedy zatím nikoho nezavazuje; jsou to podmínky navržené, ne uložené.

Zdroje

• ČTÚ: výzva k uplatnění připomínek k záměru udělit příděly v pásmech 800, 1 800 a 2 600 MHz (13. 8. 2026), včetně příloh Závěry přezkoumání a znalecký posudek ČVUT FEL
• Tisková zpráva ČTÚ (21. 8. 2026)
• Jan Sedlák: Operátoři v ČR musí pokrýt další stovky lokalit bez signálu, Lupa.cz (21. 8. 2026)

Digitální a informační agentura (DIA) zveřejnila 18. srpna analýzu veřejného zátěžového testu aplikace eDoklady. Zkouška proběhla ve čtvrtek 13. srpna a stát k ní pozval veřejnost předem. Závěr zní, že aplikační servery i navazující registry nápor unesly; potíž byla na vstupní bráně, kde část lidí uvízla ve frontě.

První dvě minuty bránu zaskočily

Test začal ve 13:00. Během prvních dvou minut vzrostl počet souběžných spojení na vstupní bráně téměř dvanáctkrát a vyšplhal na 8 370 za minutu; v nejsilnější sekundě přijal systém 1 712 požadavků. Servery si s tím poradily, podíl serverových chyb byl ve špičce 0,06 %.

Zdržení bylo jinde. Medián odezvy z pohledu telefonu činil mezi 13:00 a 13:10 stále slušných 267 milisekund, jenže 95 % požadavků skončilo až do 22,2 sekundy a 99 % do 33,5 sekundy. Hodinu předtím, v okně 12:00 až 12:45, byly stejné hodnoty 28 milisekund, 986 milisekund a 3,6 sekundy. Medián zůstal nízký proto, že polovina požadavků prošla rychle; čekání se nasčítalo v horních procentech.

Někteří uživatelé narazili na chybu s označením 61XX. Podle agentury šlo nejčastěji o vypršení časového limitu při načítání statických dat, bez kterých se aplikace neotevře.

Večerní vlna měla pomalejší náběh a rychlejší odezvu

V 19:15 přišla druhá vlna, kterou nikdo neplánoval: lidé se přihlašovali potom, co o testu referovalo večerní televizní zpravodajství. Rozložila se zhruba do třiceti minut, prošlo jí přes 14 tisíc přihlášení a přeneslo se při ní 19,7 GB dat, tedy podobně jako odpoledne. Medián odezvy byl 29 milisekund, 99 % požadavků skončilo do 4,3 sekundy, serverové chyby tvořily 0,05 %.

Brána si přitom večer vzala víc kapacity, ne míň: využila až 65 kapacitních jednotek proti nejvýše 50 v odpolední špičce. Omezením podle analýzy nebyl výkon aplikačních serverů ani objem dat, ale rychlost, s jakou brána po skokovém nárůstu kapacitu přidávala.

Vysvětlení se mezi dvěma zprávami posunulo

Hned v den testu napsala DIA, že hlavní zpomalení nesouviselo se samotnou aplikací, ale s navazujícím systémem CMS, přes který se do eDokladů načítají mimo jiné fotografie z občanských průkazů. Analýza o pět dní později říká něco jiného: navazující registry v měřeném rozsahu odpovídaly stabilně a rozhodující byla rychlost, s jakou přidávala kapacitu brána Application Gateway. První zprávu agentura označila za dosavadní vyhodnocení; analýza se k systému CMS nevrací.

Rozejít se dají i počty. Zpráva z 13. srpna mluví o 30 tisících unikátních uživatelů, 58 191 přihlášeních a 6 600 nových registracích od rána do 13:15. Analýza u odpolední vlny uvádí „cca 30 tis.“ přihlášení, tedy stejné číslo, ale u jiné veličiny. Kolik lidí se přihlásilo právě ve 13:00, se z obou zpráv dohromady spolehlivě vyčíst nedá.

Co se změní před říjnovými volbami

Agentura slibuje pět úprav: zvýšit připravenou kapacitu Application Gateway, aby byla k dispozici dřív než nápor; upravit ukládání a distribuci statického obsahu, aby se nestahoval opakovaně; prověřit nastavení škálování na dalších scénářích s prudkým i postupným náběhem; projít síťovou infrastrukturu kvůli odezvě externích systémů; a zrevidovat řízení provozu k navazujícím systémům, které se při testu osvědčilo.

Vedle techniky je tu verze aplikace. „Nejnovější verzi mělo v době testu přibližně 50 % lidí, což je pro další vyhodnocení podstatná informace,“ uvedl ředitel DIA Bohdan Urban. Na začátek září proto agentura chystá povinnou aktualizaci.

Proč se vůbec testovalo na veřejnosti

Kapacitu služby nesmí stát zkoušet v ostrém provozu, píše Lupa.cz. Ve sněmovně proto leží návrh zákona s pozměňovacími návrhy, které by umožnily zakládat v základních registrech virtuální testovací identity; podle serveru prošel v červenci druhým čtením a čeká na závěrečné projednání.

Proč se to řeší zrovna teď, plyne z loňska. Při sněmovních volbách zájem o eDoklady přesáhl kapacitu systému a aplikace nefungovala, připomíná ČTK. Uživatelů má aplikace dnes přes milion a u říjnových komunálních a senátních voleb by jich podle odhadu ČTK mohlo být kolem čtyřiceti tisíc; agentura vlastní číslo neuvádí.

Otevřená zůstává síťová cesta k externím systémům, kterou chce agentura teprve projít, a chování brány po zvýšení základní kapacity. Obojí ukáže až další zkouška, ne tahle analýza.

Česká obchodní inspekce zveřejnila 12. srpna výsledky kontrol internetových obchodů za druhé čtvrtletí. Od 1. dubna do 30. června jich proběhlo 103 a ve 94 z nich inspektoři našli porušení předpisů. Vychází to na 91,26 %.

Čtyři sta pochybení ve stovce kontrol

Dohromady inspektoři popsali 414 případů porušení zákonů a evropských nařízení. Zákon o ochraně spotřebitele porušily obchody ve 159 z nich, občanský zákoník ve 186 a zbylých 69 se týkalo dalších předpisů, nad kterými má inspekce dozor. Na jednu kontrolu s nálezem tak vychází v průměru čtyři pochybení – vlastní výpočet, 414 děleno 94. Za čtvrtletí nabylo právní moci 159 pokut v souhrnné výši 4 878 500 Kč.

Nejvíc chyb je v informacích před objednávkou

Rekord drží § 1820 občanského zákoníku se 101 nálezy. Vypočítává, co musí zákazník vědět dřív, než na dálku uzavře smlouvu. Šestatřicetkrát obchod neuvedl podmínky, lhůtu a postup pro odstoupení od smlouvy ani vzorový formulář, desetkrát neřekl celkovou cenu včetně všech daní, poplatků a nákladů na dodání. Znění smlouvy a všeobecných podmínek v textové podobě pak kupující nedostal ve 32 dalších případech.

V zákoně o ochraně spotřebitele vede § 13, a to s 61 případy. Ukládá prodávajícímu řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění reklamace a také o tom, kde ji lze uplatnit.

Tlačítko musí říct, že se platí

Jednadvacetkrát narazila inspekce na § 1826a odst. 2 občanského zákoníku. Ten žádá, aby kupující při objednávce výslovně vzal na vědomí, že se zavazuje k zaplacení; objednává-li se tlačítkem, musí být označeno snadno čitelným nápisem „Objednávka zavazující k platbě“ nebo jinou odpovídající jednoznačnou formulací. Zákon k tomu dodává, že bez toho je smlouva neplatná, ledaže se jí spotřebitel dovolá.

Šestnáctkrát chybělo, odkud jsou recenze

Nekalé obchodní praktiky zaznamenali inspektoři 52krát. Klamavé konání, tedy nepravdivé nebo matoucí údaje o zboží, ceně, službě nebo o právech kupujícího, z toho tvořilo 31 případů. Dalších 19 případů bylo klamavé opomenutí a šestnáct z nich se týkalo recenzí: obchod neuvedl, jestli a jak zajišťuje, že zveřejněné hodnocení pochází od někoho, kdo si zboží opravdu koupil. Osmnáctkrát pak chybělo poučení o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů.

Přístupnost se hlídá teprve druhým rokem

Novější část kontroly míří na zákon č. 424/2023 Sb. o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb. Platí od 28. června 2025 a žádá, aby web i mobilní aplikace obchodu byly použitelné také pro lidi se zdravotním nebo jiným omezením. Ve druhém čtvrtletí se na přístupnost zaměřilo 47 kontrol a porušení inspekce našla v deseti z nich. V prvním čtvrtletí to bylo šest případů a řešily se ponejvíce uložením opatření k nápravě.

Devět z deseti neplatí o českých e-shopech obecně

Poměr vypadá drtivě, jenže vzorek není náhodný. Inspekce si obchody vybírá podle vlastního screeningu, podnětů spotřebitelů a dřívějších zjištění, takže kontroluje hlavně ty, u kterých už podezření má. Kolik e-shopů v Česku je, zpráva neuvádí; podle Heureky měly za první pololetí 2026 obrat téměř 92 miliard korun. Ve zprávě za první čtvrtletí to úřad napsal natvrdo: „Výsledky kontrol proto nelze zobecňovat na celý trh internetového obchodování, poukazují především na přetrvávající problémy u rizikových provozovatelů.“

Podíl nálezů se navíc čtvrtletí od čtvrtletí mění. V prvním čtvrtletí 2026 proběhlo 123 kontrol a nález přišel u 97 z nich, tedy v 78,86 %. Ve druhém čtvrtletí 2025 to bylo 125 kontrol a necelých 85 %, o rok dřív 194 kontrol a 87 %. Kontrol ubývá a podíl nálezů se drží mezi zhruba osmi a devíti z deseti.

Pokuty jdou opačným směrem. Za druhé čtvrtletí 2025 nabylo právní moci 167 pokut zhruba za 3,45 milionu korun, letos 159 pokut za 4,88 milionu. Průměrná pokuta tak stoupla asi z 21 000 na 31 000 Kč. Obojí je vlastní výpočet: celková částka dělená počtem pravomocných pokut, obě čísla z podkladů ČOI.

Zdroje

• ČOI: Česká obchodní inspekce uskutečnila ve druhém čtvrtletí 103 kontrol internetových obchodů (12. 8. 2026) včetně plné zprávy ke stažení
• ČOI: Cílené kontroly internetového prodeje odhalily v prvním čtvrtletí nedostatky v osmi z deseti provedených kontrol (15. 7. 2026)
• ČT24 a ČTK: Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, upozornila ČOI (19. 8. 2025) – čísla za druhé čtvrtletí 2025 a 2024
• Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
• Zákon č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb

Rozvážka jídla, kterou v Česku většina lidí zná ještě pod jménem DámeJídlo, podle firmy poprvé neskončila rok ve ztrátě. Společnost Delivery Hero Czech Republic, která službu Foodora provozuje, uzavřela rok 2025 s čistým ziskem zhruba 27 milionů korun při tržbách 2,21 miliardy. Účetní závěrku za loňský rok soud založil do sbírky listin 10. srpna, o dva dny později o číslech napsal server Lupa.

Co je v závěrce za rok 2025

Tržby stouply meziročně zhruba o 17 procent. Předloni jich firma měla necelých 1,9 miliardy korun a skončila ve ztrátě necelých devatenáct milionů; v roce 2022 to bylo 1,37 miliardy. Vlastní kapitál je podle Lupy kladný.

Listina, ze které čísla pocházejí, je veřejná. Ve sbírce listin Městského soudu v Praze je vedená pod značkou C 197771/SL47/MSPH a obsahuje účetní závěrku, výroční zprávu, zprávu o vztazích i zprávu auditora. Na soud došla 17. července, zveřejněná je od 10. srpna.

Kde firma vydělala

Objednávek přibylo téměř o dvanáct procent. Vedle jídla z restaurací začala Foodora v roce 2025 vozit i léky, k čemuž navázala první spolupráci s lékárnami, a rozšířila rychlé doručování běžného zboží.

Zákazníci u nás pořizují plnohodnotné nákupy, od potravin přes volně prodejné léky až po kosmetiku nebo květiny a sortiment stále rozšiřujeme,

uvedl v tiskové zprávě, kterou firma poslala ČTK a otiskly Hospodářské noviny, šéf české pobočky Adam Kolesa.

Druhý zdroj růstu je předplatné. Podle Lupy mělo na konci loňského roku 77 tisíc zákazníků; Kolesa k tomu uvedl, že každou třetí objednávku zadal zákazník s věrnostním programem foodora PRO.

Od DámeJídlo k Foodoře

Původní česká značka se jmenovala DámeJídlo.cz. Že ji spolu se službou JídloTeď kupuje německá skupina Delivery Hero, oznámila Lupa 8. ledna 2015; v letošní zprávě přitom tentýž server píše, že pobočka pod Delivery Hero spadá od roku 2014. Na jméno Foodora přešla služba v dubnu 2023, tehdy podle Lupy po jedenácti letech pod původní značkou, a spolu s novým jménem přišlo i předplatné.

Do zisku to ale hned nevedlo. Ještě loni v prosinci psala Lupa, že se české pobočce nedaří dostat do černých čísel a že za poslední roky nasbírala ztrátu 170 milionů korun; letošní zpráva téhož serveru mluví o 126 milionech za poslední čtyři roky a období u toho staršího čísla uvedené není.

Proč to na kumulovanou ztrátu nestačí

Jeden ziskový rok předchozí čtyři nesmaže. Součet výsledků za poslední čtyři roky je podle Lupy stále mínus 126 milionů korun, u provozního výsledku mínus deset milionů. Ve ztrátě byla firma každý rok od 2021 do 2024.

Rozdíl mezi hrubým a čistým výsledkem loni nebyl malý. Provozní zisk před odpisy, úroky a daněmi (EBITDA) skončil na 56,4 milionu korun, tedy asi třiapůlkrát výš než rok předtím, kdy byl 16,6 milionu. Do čistého zisku z toho zbylo 27 milionů; zbytek jsou právě odpisy, úroky a daně, které EBITDA z definice nezahrnuje. Jejich rozpis tisková zpráva neuvádí.

Na trh se letos vrací Uber Eats

Foodora si loňský rok spravila zrovna ve chvíli, kdy má na českém trhu přibýt třetí velký hráč. Uber v únoru oznámil, že se do Česka během roku 2026 vrátí se službou Uber Eats. Ta tu už jednou byla: v Praze fungovala od roku 2018 a v červnu 2020 provoz ukončila. Návrat je součástí expanze do sedmi zemí, mezi kterými je i Rakousko, Dánsko, Norsko, Finsko, Řecko a Rumunsko. Konkrétní města ani termín Uber neuvedl.

Na českém trhu působí vedle Foodory také Wolt. Foodora se tak dostala z červených čísel ve chvíli, kdy se trh chystá na tři velké hráče místo dvou. Jestli si loňský výsledek udrží, se pozná až ze závěrky za letošní rok.

Zdroje

• Foodora je v Česku poprvé v zisku. Stále ovšem vykazuje kumulovanou ztrátu, Lupa.cz, 12. srpna 2026
• Foodora skončila loni poprvé v zisku, tržby stouply na 2,21 miliardy korun, ČTK v Hospodářských novinách, 11. srpna 2026
• Delivery Hero Czech Republic s.r.o., listina C 197771/SL47/MSPH, sbírka listin veřejného rejstříku

Češi utratili v e-shopech za prvních šest měsíců letošního roku téměř 92 miliard korun. Vyplývá to z rozboru Heureka Group zveřejněného 5. srpna 2026. Proti stejnému období loňského roku je to o 5,3 % víc. Průměrná objednávka stála 1 889 korun, tedy o 2,2 % víc než před rokem, a objednávek podle rozboru mírně přibylo.

Dvě čísla o témže, každé jiným měřidlem

Téhož dne vydal Český statistický úřad rychlou informaci o maloobchodu za červen. Internetovým a zásilkovým obchodům v ní tržby meziročně vzrostly o 12,6 %, zatímco celý maloobchod přidal 3,6 %. „K růstu maloobchodních tržeb nejvíce přispěl prodej prostřednictvím internetu,“ říká v ní Jana Gotvaldová, vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ.

Obě čísla popisují stejnou věc, jenže každé z jiné strany. Heureka sčítá obrat v korunách za celé pololetí a vychází z dat vlastního nákupního rádce. Úřad měří jediný měsíc, tržby očišťuje o pohyb cen a do skupiny CZ-NACE 4791 mu vedle e-shopů spadá i zásilkový prodej. Postavit 5,3 % vedle 12,6 % a udělat z toho rozpor proto nejde.

Elektronika do auta nahoru, pánské prádlo dolů

Nejrychleji podle Heureky rostla elektronika do auta o 63 % a hi-fi komponenty o 60 %. Počítačům a notebookům stoupl obrat o 37 %, prodaných kusů ale přibyla jen čtyři procenta – zbytek udělala průměrná cena, která vyskočila o 31,8 %. Dámské běžecké boty přidaly 55,9 % a pánské 54,9 %, a tam za růstem stály hlavně kusy.

Na opačném konci žebříčku spadl obrat pánského spodního prádla o 65,5 % a kusově o 60 %, což je skutečný úbytek poptávky. Sekačkám klesl obrat o 59,1 %, kusů se ale prodalo jen o 16,2 % míň a průměrná cena v kategorii spadla zhruba na polovinu. Jízdní kola ztratila 18,1 %, zatímco příslušenství k nim se prodávalo o 81,4 % častěji.

Čím to Heureka vysvětluje

Rozbor růst přičítá tomu, že mzdy rostou rychleji než ceny. Inflace v červnu oslabila na 1,5 %, o 0,6 procentního bodu proti květnu. „Klesající inflace a rostoucí reálné mzdy dávají zákazníkům větší jistotu při online nákupech,“ říká v tiskové zprávě generální ředitel Heureka Group David Chmelař. Statistický úřad tuhle příčinu ve své zprávě o maloobchodu netvrdí, jen popisuje, které skupiny obchodů rostly.

Slovensko rostlo pomaleji

Slovenský trh podle rozboru z 12. srpna přidal 2,3 % a dosáhl obratu 1 109,59 milionu eur. Průměrná objednávka tam vyšla na 78,79 eura, meziročně o 1,5 % níž. Heureka to spojuje s vyšší inflací a uvádí pro Slovensko 3,8 % za květen 2026. Statistický úřad pracuje s harmonizovaným indexem Eurostatu a podle něj slovenské ceny v červnu meziročně vzrostly o 3,5 %. Jsou to dvě různá měřítka, ne dvě verze jednoho čísla.

Pod dlouhodobým tempem

Loni skončil český trh podle lednového shrnutí Heureky a Asociace pro elektronickou komerci na 206 miliardách korun a rostl o víc než 6 %; v roce 2023 se propadl na 185 miliard. „Potvrzuje se dlouhodobý trend, kdy trh roste stabilně kolem 6 % ročně,“ komentoval to tehdy Chmelař. Letošních 5,3 % za pololetí je pod tím.

Z obou čísel se dá spočítat, kam v roce padá těžiště nákupů. Když letošní pololetí vyneslo 92 miliard a bylo o 5,3 % nad loňským, mělo loňské první pololetí zhruba 87 miliard – a na druhou polovinu roku tak z celoročních 206 miliard zbylo kolem 119. Do ní spadá vánoční sezona. Je to náš dopočet z čísel Heureky, ne údaj z rozboru.

Jestli trh svoje dlouhodobé tempo dožene, se tak rozhodne až v závěru roku. Heureka čeká „pokračování pozitivního trendu a celkově velmi slušnou sezónu pro e-shopy“, ovšem s podmínkou, že se ekonomice bude dařit i ve druhém pololetí.

Zdroje

• Heureka Group: rozbor českého trhu za první pololetí 2026 (5. srpna 2026)
• Heureka Group: rozbor slovenského trhu za první pololetí 2026 (12. srpna 2026)
• ČSÚ: Maloobchod – červen 2026
• ČSÚ: Indexy spotřebitelských cen za červen 2026
• Lupa.cz o pololetních číslech

Ve čtvrtek 13. srpna ve 13:00 má několik desítek tisíc lidí naráz otevřít v mobilu aplikaci eDoklady. Nejde o protest ani o hru. Digitální a informační agentura (DIA) a ministerstvo vnitra si tím chtějí ověřit, že aplikace vydrží nápor u podzimních voleb, a pozvaly k tomu kohokoli, kdo aplikaci má. Podle agentury je to poprvé, co stát do testování své digitální služby zapojuje širokou veřejnost.

Úkol dobrovolníka je krátký. Kdo eDoklady používá, otevře je přesně ve 13:00, přihlásí se PINem nebo biometricky a počká, až se doklad sám aktualizuje. Kdo je nemá, má si je podle pokynů DIA nainstalovat a zaregistrovat předem, aby ve 13:00 aplikaci opravdu jen otevřel. Agentura zároveň prosí, aby ji lidé před tím časem nespouštěli: smyslem je, aby se o spojení se serverem pokusily všechny telefony v jednu chvíli.

Loni u voleb se aktualizace dokladu zasekla na pět hodin

Sněmovní volby 3. října 2025 byly první parlamentní volby, ve kterých se dalo prokázat aplikací místo plastové občanky; předtím to šlo jen v lednu 2025 u doplňovacích senátních voleb v části Brna a tam se nic nezadrhlo. Ministerstvo vnitra se o potížích dozvědělo krátce před druhou hodinou odpoledne, tedy ještě před otevřením volebních místností, řekl tehdy Radiožurnálu ředitel odboru voleb Petr Vokáč. Mluvčí DIA Jakub Palata mluvil o opravě na „několik desítek minut“; systém se začal stabilizovat až po více než pěti hodinách. Agentura před šestou večer na síti X oznámila, že je vše funkční, a příspěvek vzápětí smazala – nasazená oprava nedržela.

Tehdejší ředitel DIA Martin Mesršmíd příčinu popsal takto: „Několikrát jsme během dne posilovali kapacitu, ale skutečná zátěž byla o polovinu až dvě třetiny vyšší oproti našim předpokladům.“ Potíže se podle vnitra týkaly hlavně lidí, kteří měli aplikaci staženou dlouho a nepoužívali ji, takže se jim doklad musel aktualizovat právě ve špičce. O pět dní později přijal vicepremiér Marian Jurečka Mesršmídovu rezignaci k 23. říjnu.

Opravovala se identitní autorita, teď je na řadě celý řetězec

Hned po volbách spustila agentura akci nazvanou Opravíme eDoklady. Posílila kapacitu Národní identitní autority, tedy systému, přes který se do aplikace přihlašujete třeba bankovní identitou, a samotnou aplikaci optimalizovala. To řekl současný ředitel DIA Bohdan Urban v rozhovoru pro Radiožurnál 11. srpna.

Teď se podle něj pozornost přesunula na celý řetězec, do kterého si aplikace sahá: na evidenci občanských průkazů, kterou vede ministerstvo vnitra, a na systém ORG spravovaný Úřadem pro ochranu osobních údajů. Ten úřad ho popisuje jako převodník identifikátorů: místo rodného čísla dostane každá agenda vlastní bezvýznamové číslo a ORG je jediný, kdo umí jedno převést na druhé. Jinými slovy: eDoklady můžou selhat i na systému, který DIA nespravuje.

Čtyři tisíce úředníků nestačí, potřeba je desetkrát víc

Veřejnému testu předcházela dvě neveřejná kola – 28. července pro ověřovatele, tedy pro tu stranu, která doklad načítá, a 31. července pro zaměstnance státní správy. Do druhého se podle Urbana přihlásilo něco přes 4 000 uživatelů a systém obstál, jenže zátěž byla proti očekávání u voleb zhruba desetinová.

Špičku na začátku voleb odhaduje agentura zhruba na 40 000 uživatelů včetně ověřovatelů ve volebních komisích. Přesné číslo z loňska nemá, odvozuje ho z počtu tehdy registrovaných uživatelů; letos čeká nižší volební účast, ale výrazně víc lidí s aplikací, takže odhaduje podobnou zátěž jako loni. Uživatelů má dnes aplikace 1,05 milionu.

„Podobné zátěži jsme v jeden malý okamžik nikdy nečelili,“ řekl Urban k loňským volbám. Na otázku, jestli může fungování eDokladů u letošních voleb zaručit, odpověděl: „Věříme tomu, nicméně ten test nám dá docela významnou odpověď.“

Výsledky po 17. srpnu, volby 9. a 10. října

S výsledky testu chce DIA veřejnost seznámit po 17. srpnu. Komunální volby, v jejichž prvním kole se volí i část Senátu, připadají na 9. a 10. října 2026 – mezi zveřejněním výsledků a volbami tedy zbývá necelých osm týdnů na případné opravy.

Zkouška přitom míří jen na jednu chvíli, kdežto volby trvají dva dny a nápor přijde v několika vlnách. Právě tu první ale systém loni nezvládl: mezi těmi, kdo se museli vrátit domů pro plastovou občanku, byla i Markéta Pekarová Adamová, tehdy předsedkyně TOP 09.

Čtvereček na faktuře, který po naskenování vyplní příkaz k úhradě, stojí na českém formátu Short Payment Descriptor. Portál QR Platba ho popisuje jako otevřený formát a nabízí k němu vlastní rozhraní. Kdo nechce volat cizí službu kvůli řetězci, který se dá složit lokálně, sáhne po knihovně – a pro Python jednu takovou píše Viktor Stískala pod jménem python-qrplatba.

Šest řádků a hotový obrázek

Použití vypadá tak, jak by u knihovny na jednu věc mělo. Do generátoru se předá číslo účtu, částka, variabilní symbol, zpráva pro příjemce a datum splatnosti, načež metoda vrátí obrázek, který se uloží. Výchozím výstupem je vektorový formát SVG, od letoška umí knihovna i PNG, ale jen s doinstalovaným rozšířením. Nastavit jde velikost bodu i okraj.

Formát SPAYD je textový řetězec, takže knihovna nedělá nic tajemného: poskládá ho z předaných údajů a převede na kód. Právě proto se vejde do projektu, který nechce kvůli faktuře posílat data o platbě ven.

Osm let ticha, pak návrat

Zajímavější než funkce je historie vydání. Podle katalogu PyPI vyšly první tři verze v roce 2013. Pak se osm let nedělo nic. Verze 0.4.1 přišla v květnu 2021, další dvě v letech 2022 a 2023, kdy knihovna během tří týdnů přeskočila na jedničku a dostala dvě opravné verze.

A pak zase tři roky nic – až 6. března 2026 vyšla verze 1.2.0. Přidala výstup do PNG, obnovila závislosti a ukončila podporu Pythonu 3.8. Poslední zásah do kódu je z 19. dubna 2026 a týkal se zranitelnosti v knihovně Pygments, tedy v závislosti, ne ve vlastním kódu.

Deset verzí za třináct let vypadá na první pohled jako opuštěný projekt. U knihovny, která umí jednu úzce vymezenou věc a formát pod ní se nemění, je to spíš známka toho, že není co přidávat. Vydání přicházejí tehdy, když se pohne okolí – nová verze Pythonu, děravá závislost, chybějící výstupní formát.

Proč vůbec skládat kód doma

QR Platba nabízí i rozhraní, kterému stačí poslat údaje o platbě a ono vrátí hotový obrázek. Pro pár kódů měsíčně je to nejrychlejší cesta a portál ji sám doporučuje. Jenže každé takové volání znamená, že číslo účtu, částka a variabilní symbol odejdou na cizí server, a u systému, který vystavuje faktury po tisících, k tomu přibude ještě závislost na dostupnosti té služby.

Knihovna obojí odpadá. Řetězec SPAYD i samotný kód vzniknou v paměti programu a ven neodejde nic. Cenou je, že si vývojář musí sám pohlídat, jestli údaje odpovídají specifikaci – knihovna vstupy neověřuje proti žádnému úřednímu seznamu.

Podporované verze Pythonu a licence

Balíček se hlásí k Pythonu 3.9 až 3.14 a je pod licencí MIT, takže se dá použít i v uzavřeném programu. Devatenáct hvězdiček na GitHubu je na knihovnu pro jeden národní platební formát slušné číslo.

Knihovna není v tomhle oboru sama. Portál QR Platba odkazuje na knihovny pro několik jazyků a pro Python existují i další. Rozdíl je v stáří a v tom, že tahle prošla několika generacemi jazyka, aniž by změnila rozhraní – kód napsaný podle příkladu z roku 2013 vypadá skoro stejně jako dnešní.

Co v projektu chybí, je český popis. README je anglicky a odkazuje na specifikaci, která je dostupná jen česky – kdo přijde odjinud, dostane knihovnu bez vysvětlení, k čemu je. Autor to v odkazu sám přiznává poznámkou, že popis formátu existuje pouze v češtině.

Kdo v Česku provozuje e-shop na WooCommerce a chce posílat Balíkovnou, obvykle sáhne po placeném doplňku nebo po přepravní bráně, která si bere podíl. Od konce května vzniká i třetí možnost: Balíkovna for WooCommerce je plugin pod licencí GPL v3, který napojení na Českou poštu obstará sám. Poslední vydání 1.27.1 je z 11. srpna 2026.

Pět způsobů dopravy a oficiální výběr místa

Plugin přidává do pokladny pět dopravních metod: Balíkovnu s výdejními místy, Balíkovnu na adresu, Balíkovnu plus na větší zásilky, Balík Do ruky a Balík Na poštu. Výdejní místo si zákazník vybírá v okně, které vykresluje přímo widget České pošty, ne vlastní mapa autora – vybraná pobočka se pak na serveru ověřuje proti veřejnému seznamu, ze kterého čerpá i ten widget.

Meze zásilek plugin hlídá podle podmínek dopravce. Poštovní podmínky Balíkovny platné od 1. ledna 2026 uvádějí nejvyšší hmotnost 15 kg a žádný rozměr přes 50 cm; přesně tyhle hodnoty plugin používá jako strop pro nabídku Balíkovny v košíku. U Balíkovny plus popisuje autor strop 31,5 kg a po dohodě 50 kg.

Vývoz do Podání Online v kódování Windows-1250

Nejpraktičtější část je vývoz objednávek do souboru CSV pro Podání Online, tedy pro nástroj, ve kterém odesílatel předává poště seznam zásilek. Autor popisuje formát podrobně: sloupce A až O, oddělovač středník a kódování Windows-1250. U Balíkovny se do adresy zapisuje slovo Balíková a do pole pro PSČ číslo výdejního místa, jak to žádají pokyny pošty.

Vývoz je záměrně nekompromisní: neúplná objednávka zastaví celý soubor, částky odcházejí jen v korunách a dobírka jen v celých korunách a jen u první zásilky objednávky. Je to nepohodlné, ale v praxi to znamená, že chybu najde obchodník u sebe, ne až přepážka.

Kdo za tím stojí

Podle výpisu přispěvatelů má projekt jediného člověka – uživatele s přezdívkou luberan, který má na svědomí 59 příspěvků. Dalších padesát jich patří robotům, které si projekt sám nastavil: jeden vyrábí vydání, druhý hlídá závislosti. První verze 1.0.0 vyšla 28. května 2026 a od té doby přibylo dalších dvacet šest vydání.

Poslední dvě jsou dobrá ukázka toho tempa. Verze 1.27.0 přidala Balíkovnu plus a ruční zadání podacího čísla, verze 1.27.1 vyšla týž den a opravovala, že se u produktů s neúplnými údaji přestala nabízet sazba Balíkovny.

Co je potřeba mít

Plugin chce WordPress aspoň 6.9 a WooCommerce 10.8, vyzkoušený je na WordPressu 7.0 a na PHP od 7.4 do 8.5. Umí jak klasickou pokladnu, tak novou blokovou, a je připravený na výkonnostní ukládání objednávek, které WooCommerce nabízí místo staré tabulky příspěvků.

Aktualizace si plugin stahuje z vydání na GitHubu přes knihovnu Plugin Update Checker, takže se v administraci hlásí stejně jako doplňky z katalogu WordPressu. To je pohodlné, ale zároveň to znamená, že aktualizace obchází kontrolu, kterou katalog WordPressu dělá.

Projekt zatím nemá na GitHubu ani jednu hvězdičku. O kvalitě kódu to neříká nic, jen to, že se o něm zatím neví – napojení pošty na e-shop přitom tuzemští obchodníci řeší pořád dokola a většinou za peníze.

Zeptáte se čtyř stovek mladých lidí, koho si vybaví při slově influencer, a nejčastěji padne jméno Kovy. Tak to v Česku vypadá s jedinou přestávkou od roku 2019 a stejně to vyšlo i v letní vlně průzkumu Influencer monitor, kterou 10. srpna 2026 zveřejnila tisková zpráva: Karla Kováře uvedlo jako prvního 12 % dotázaných.

Co se v průzkumu vlastně měří

Žebříček sestavuje Centrum pro marketingový výzkum a strategický marketing Fakulty podnikohospodářské VŠE a data sbírá dvakrát do roka od podzimu 2019 mezi lidmi od 15 do 34 let. Aktuální vlna stojí podle Lupy na online dotazování 403 obyvatel Česka v tomto věku, vybraných kvótně podle pohlaví, věku a regionu. Respondenti sami jmenovali dva až pět českých influencerů a teprve pak k nim přiřazovali platformu, míru oblíbenosti a oblast, se kterou si je spojují.

Měří se tedy spontánní vybavení, ne dosah. Kdo má hodně sledujících a v hlavě dotázaného se nevynoří, v žebříčku není. U 403 odpovědí je taky dobré vědět, kolik lidí za procentem stojí: jedno procento jsou přibližně čtyři odpovědi (vlastní přepočet z počtu respondentů), takže mezi třetím a pátým místem letošní pětice je rozdíl kolem osmi lidí.

Pětice jmen a co se v ní změnilo

Třetí a čtvrté místo si letos MenT a Dominique Alagia dělí, oba mají 6 %. Čísla u Kovyho z obou vln se ale nesmí odečítat: letní tisková zpráva mluví o „top of mind“ a říká, že ho jako prvního uvedlo 12 %, kdežto únorová tabulka ČTK popisuje tutéž sestavu jako známost mezi respondenty a dává 16,1 %. Že jde o totéž měřidlo, neříká ani jeden ze zdrojů, takže pokles mezi těmi dvěma čísly doložit nejde.

Doložené je pořadí. Anna Šulcová postoupila z třetího místa na druhé, MenT z pátého na dělené třetí, Dominique Alagia z druhého na dělené třetí a Sugar Denny z pětice vypadla. Jana Kovářová z katedry marketingu FPH VŠE to u ní přisuzuje tomu, jestli na sebe zrovna dokáže upozornit virálním videem nebo kauzou; v pětici se za poslední roky několikrát objevila a zase zmizela.

Kovy vede od roku 2019 s jedinou přestávkou: v jedné z předchozích vln ho předstihla Dominique Alagia po účasti v reality show Love Island v roce 2024. Kovářová k tomu v tiskové zprávě říká:

Tím spíš je neuvěřitelná Kovyho konzistence. Bereme to skoro automaticky, že je nejpopulárnější, ale rozhodně to není zadarmo.

Odkud se vzal David Luu

Nejvýraznější změna je na pátém místě. Youtuber a fitness influencer David Luu se před rokem mezi často jmenovanými nevyskytl vůbec, teď má 4 %. Kovářová jeho posun spojuje s tím, že se obsahově přesunul k běhání a hyroxu, což označuje za dva sporty s extrémním nárůstem popularity, dále s běžeckým klubem pod značkou Gym Beam a s tím, že poslední rok sdílí snahu pokořit na maratonu tři hodiny.

Známost není obliba

U Dominique Alagie se známost a chuť vidět ji rozešly nejvíc. Častěji by ji chtěla vídat 2 % dotázaných, méně téměř polovina, což je podle tiskové zprávy nejvyšší hodnota celého měření. Radek Tahal z katedry marketingu FPH VŠE, který Influencer monitor vede, to formuluje takhle:

Jinými slovy, hodně lidí ji zná, protože se jí daří o sobě dávat vědět, nedávno třeba účastí v soutěži Miss. Hodně lidem by ale zřejmě nevadilo, pokud by na ni nějaký čas nenaráželi.

YouTube drží vybavení, TikTok zůstal u poloviny

Přední jména si dotázaní spojují hlavně s YouTube, a to Kovyho, Annu Šulcovou, MenTa, Davida Luu i Mikýře. Výjimkou je Alagia, kterou většina zná především z TikToku a skoro pětina z Instagramu; YouTube u ní hraje jen okrajovou roli. Kovářová to vysvětluje délkou obsahu: u delších videí tráví tvůrce s publikem víc času, takže vzniká trvalejší vztah, a s ním i lepší vybavitelnost jména.

Vlastní účet na Instagramu má 97 % dotázaných, na YouTube 86 % a na Facebooku 77 %. TikTok uvedlo 52 %, tedy o dva body nad polovinou. Přeskočení padesáti procent přitom není zlom: ČTK v únoru psalo, že podíl uživatelů TikToku několik let stagnuje pod 50 %, a autoři průzkumu k letní vlně dodávají, že kolem poloviny s výkyvy osciluje už roky.

Podle nás je na tomhle měření cennější řada než jedna vlna. U čtyř stovek dotázaných se pořadí na třetím až pátém místě může převrátit o jednotky odpovědí, kdežto tentýž dotaz opakovaný od podzimu 2019 ukáže, kdo se v hlavách drží a kdo se v nich objevil jen po jedné reality show.

Zdroje: tisková zpráva k letní vlně Influencer monitoru (10. srpna 2026), aktualita Lupy (10. srpna 2026) a zpráva ČTK k únorové vlně (14. února 2026).

Průzkumy o internetu obvykle končí u toho, kolik co stojí a jak je to rychlé. Ten, který Český telekomunikační úřad zveřejnil 5. srpna 2026, má ale zajímavější nález o patro výš: velká část lidí neumí říct, co doma vlastně mají a co by mít mohli.

Kdo se ptal a koho

Jde o Průzkum využívání maloobchodních služeb přístupu k internetu v pevném místě. Sběr dat provedla v květnu 2026 agentura MEDIAN na vzorku 1 535 respondentů z řad domácností, živnostníků a malých firem; úřad ho označuje za reprezentativní. Není to akademické cvičení: výsledky mají posloužit analýze relevantního trhu č. 1, tedy velkoobchodních služeb s místním přístupem v pevném místě, kterou ČTÚ zahájil v červenci.

Optiku má třetina domácností, třetina dotázaných neví, jestli je u nich dostupná

K optické síti je připojeno 34 % domácností, především ve větších městech. V obcích do pěti tisíc obyvatel naopak převažují bezdrátové technologie a u živnostníků a malých firem je zastoupení jednotlivých technologií vyrovnanější. Významná část malých firem podle úřadu využívá také xDSL, tedy připojení po telefonním vedení.

Vedle toho stojí druhé číslo: třetina respondentů neví, zda je na jejich adrese optická síť vůbec dostupná. Zájem přitom je. Z těch, kdo optiku dostupnou nemají nebo o tom nevědí, by na ni 17 % přešlo, i kdyby to znamenalo změnu poskytovatele. Dalších 20 % by přechod zvažovalo, kdyby optika byla výrazně rychlejší, a 27 % v případě výrazně nižší ceny. Naopak 14 % respondentů je se svým stávajícím připojením spokojeno a na optiku by nepřešlo.

Na samotné technologii přitom lidem tolik nezáleží: při změně poskytovatele by konkrétní typ připojení preferovalo jen 13 % respondentů.

Čtvrtina lidí považuje rychlost odesílání za důležitou, dvě pětiny ji neznají

Podobný rozpor je i u parametrů služby. Nejvíc respondentů uvedlo rychlost stahování mezi 100 a 299 Mbit/s a rychlost odesílání mezi 30 a 99 Mbit/s. Jenže víc než třetina dotázaných nedokázala uvést, jak rychlé má stahování, a u odesílání to bylo přes 40 %. Zároveň 24 % respondentů říká, že rychlost odesílání je pro ně rozhodně důležitá.

Nejsou to nutně titíž lidé a obě čísla se nevylučují. Vedle sebe ale ukazují, jak málo se o parametrech ví: rychlost odesílání označí za rozhodně důležitou 24 % dotázaných a přes 40 % ji u svého připojení neumí uvést. U služby, která se prodává právě podle rychlostí v Mbit/s, je to pozoruhodné.

Tři velcí operátoři drží 60 %, zbytek patří menším sítím

Trh je podle ČTÚ značně roztříštěný, a tím konkurenční. Až 40 % zákazníků odebírá službu od některého z menších či regionálních poskytovatelů. Zbylých zhruba 60 % si rozdělila trojice O2, T-Mobile a Vodafone, která dominuje hlavně v sídlech nad sto tisíc obyvatel.

„Výsledky průzkumu potvrzují, že pevný internet zůstává pro většinu domácností i podnikatelů klíčovou službou. Současně ale ukazují výrazné rozdíly v dostupnosti moderních technologií mezi velkými městy a menšími obcemi,“ říká k tomu předseda Rady ČTÚ Marek Ebert.

Nejčastěji se platí do čtyř stovek a odchází se nerado

Víc než polovina respondentů (53 %) má pevný internet jako součást balíčku s dalšími službami. Nejčastěji udávaná měsíční cena je mezi 301 a 400 korunami a nějakou slevu využívá 45 % zákazníků, častěji podnikatelé než domácnosti.

Kdyby poskytovatel zdražil o deset procent, pro 39 % respondentů by to nebyl důvod ke změně. Z těch, kdo by změnu zvažovali, by 33 % hledalo stejnou rychlost za nižší cenu a 18 % naopak vyšší rychlost za podobné peníze. Skoro polovina by přechod podmínila tím, že jim nový poskytovatel odpustí instalační poplatek.

Spokojeno je se svým připojením 78 % uživatelů, nespokojenost vyjádřilo 7 %; ti si stěžují hlavně na nízkou rychlost, výpadky a nestabilitu. Nejspokojenější jsou uživatelé optiky, nejméně spokojení lidé na xDSL, bezdrátových a mobilních sítích. Za plnohodnotnou náhradu pevného připojení přitom mobilní internet považuje 60 % dotázaných – tedy technologii, která v hodnocení spokojenosti skončila mezi nejhůř hodnocenými.

Evropská komise Česku radí to samé, co z průzkumu vypadlo

Ve zprávě o stavu digitální dekády za rok 2025 stojí, že zatímco pokrytí sítěmi 5G je v Česku takřka úplné, u optiky a sítí s velmi vysokou kapacitou země za průměrem Evropské unie zaostává. Doporučení komise má tři části: zrychlit budování optiky hlavně na venkově, zjednodušit povolování a zvyšovat mezi firmami a domácnostmi povědomí o výhodách gigabitového připojení.

Ta třetí část zní jako obecná fráze do doby, než se přečte vedle výsledků z května. Trh, na kterém třetina zákazníků neví, co je na jejich adrese k mání, a kde přes 40 % lidí nezná rychlost odesílání, kterou čtvrtina dotázaných označuje za rozhodně důležitou, není podle nás trhem s informovanou poptávkou.

Kontext dodává Český statistický úřad: v roce 2025 používalo internet 90 % českých domácností a 88 % lidí starších šestnácti let; z domácností seniorů bylo k internetu připojeno 60 %. Připojení má tedy skoro každý. Kolik lidí zná jeho rychlost a kolik ví o dostupnosti optiky, doplňuje průzkum ČTÚ – a na tyhle dvě otázky vychází odpověď o dost hůř.

Zdroje

• Češi jsou s pevným internetem spokojeni, optická síť dominuje hlavně ve městech – tisková zpráva ČTÚ z 5. srpna 2026: všechna čísla průzkumu, popis vzorku i citace Marka Eberta.
• Infografika k průzkumu – doprovodné PDF úřadu.
• Czech Republic 2025 Digital Decade Country Report – Evropská komise: hodnocení pokrytí optikou a doporučení pro Česko.
• ICT v domácnostech a uživatelé ICT – Český statistický úřad, data zveřejněná 11. listopadu 2025.

Otázka, kam zmizely Lidé.cz, Xchat a Líbímseti, má u každého z těch tří webů jinou odpověď. Vypnutý byl jen jeden. Druhé dva jsou pořád na síti a dá se na ně přihlásit i dnes, jen se počty lidí od dob největší slávy propadly o několik řádů.

Lidé.cz skončily na penězích a na moderování

Seznam oznámil konec tiskovou zprávou 18. listopadu 2020 a službu vypnul 14. prosince. Uvedl dva důvody. Lidé.cz si podle něj „stěží vydělá na svůj vlastní provoz a údržbu“ a kontrola obsahu je čím dál náročnější, protože někteří uživatelé nahrávali do profilů fotografie a texty se sexuálním podtextem. Firma tehdy uvedla, že denně dostává asi deset nahlášení nevhodného profilu a že je prochází ruční tým administrátorů. Nasadit místo něj strojové učení by šlo, ale byla by to podle Seznamu investice, která „vzhledem k významu služby, strategii firmy a jejím prioritám“ nedávala smysl. O prodeji vedení uvažovalo, kupce ale nenašlo.

Jak velká služba na konci byla, si zdroje neodpovídají shodně. Seznam v té zprávě psal, že Lidé.cz navštívilo v říjnu 2020 podle NetMonitoru přes 181 000 reálných uživatelů. Česká Wikipedie proti tomu s odkazem na Lupu uvádí, že v červenci 2017 měl web už jen 28 000 reálných uživatelů měsíčně. Vůči jakému období se které číslo počítá a co se do něj započítává, neuvádí ani jeden ze zdrojů. Nesporné je jen to, co bylo předtím: v červenci 2008 měl web podle NetMonitoru 1 494 600 reálných uživatelů, kteří na něm strávili v průměru 284 minut měsíčně.

Xchat se rozdvojil dávno před Facebookem

Nejstarší z trojice má za sebou rozkol, který se sociálními sítěmi nesouvisí vůbec. Lupa v srpnu 2002 popsala, že kořeny sahají k první české seznamce z roku 1996, na kterou v roce 1997 navázal projekt Xland; značka Xchat se objevila v létě 1998. Na jaře 2000 chat koupilo Centrum, vzápětí přišla roztržka a původní tým spustil vlastní konkurenční chat, nejdřív pod jménem Xtalk, později jako Xko.

Velikost tehdejší scény ukazuje měření iAuditu z června 2002, které Lupa v témž textu cituje: Xchat 55 milionů zobrazených stránek za měsíc, Xko 12 milionů, Pokec od Atlasu 10 milionů, chat na Volný.cz 8 milionů a Chata Seznamu 4 miliony. Právě místo neúspěšné Chaty spustil Seznam v roce 2002 chat na Lidé.cz.

Xko skončilo 1. října 2009 spolu se službami Xmail.cz, Xpress.cz a Tojsemja.cz. Provozovatel Xland CZ tehdy napsal, že se společnost přeorientovala na jiné aktivity a že portál držela při životě „z čistě nostalgických důvodů“ na vlastní náklady.

Xchat.cz běží dodnes. V patičce má „1999–2026 © 42ideas s.r.o.“ a kopie titulní strany z 3. srpna 2026 v Internet Archive hlásí 1 161 lidí právě na chatu. Rozložení místností se ale posunulo. Sekce Pokec a klábosení měla v tu chvíli 39 lidí, Volný čas a sport 12 a Města a kraje jednoho jediného, zatímco sekce pro dospělé se svými 98 místnostmi hlásila 723 lidí.

Líbímseti drží podobu, kterou dostalo před patnácti lety

Líbímseti.cz se spustilo v roce 2002, v roce 2006 dostalo novou verzi a v říjnu 2010 ho majitelé prodali skupině investorů, kterou dobová zpráva nejmenovala. K vrcholu popularity uvádí česká Wikipedie rok 2008 a 270 tisíc unikátních uživatelů denně, opírá se ale o jediný archivovaný text jednoho z lidí kolem webu a jinde se to číslo ověřit nedá. Doloženější je duben 2009: Lidé.cz tehdy měly 1 798 850 návštěvníků, Spolužáci.cz 1 415 467 a Líbímseti.cz 1 044 144.

Web je pořád v provozu a pořád ve starém kabátě: stránka se hlásí jako XHTML, nabízí přes čtyřicet barevných vzhledů na výběr, vlastní schránku v doméně libimseti.cz i chat. Kopie titulní strany z téhož večera ukazovala 24 lidí online, z toho 15 přihlášených, a ve všech chatovacích místnostech dohromady tři lidi. V patičce stojí „© 2002-2026 Líbímseti.cz, a. s.“

Peníze byly dřív než konkurence

Vysvětlení „přišel Facebook“ platí až na druhé kolo. To první je starší a je o inzerci: Lupa už v roce 2002 u prodeje Xchatu napsala, že „samotnými návštěvníky se člověk nenají a inzertní výtěžnost chatu – tehdy i dnes – není nic moc“. Chat spolehlivě vytěžuje servery i čas uživatele, jenže vedle běžící konverzace se reklama prodává mizerně. Stejný motiv se o sedm let později objevuje u konce Xka a o jedenáct let po něm u Lidé.cz.

Druhá položka je moderování. U Lidé.cz stálo v tiskové zprávě jako plnohodnotný důvod k vypnutí vedle peněz a Seznam ho spojil s dokumentem V síti, který v roce 2020 upozornil na chování predátorů na českých platformách. Facebook se do té směsi přidal jako poslední: v dubnu 2009 měl v průzkumu agentury Millward Brown mezi českými uživateli 8 %, zatímco Spolužáci.cz 29 %, Lidé.cz 18 % a Líbímseti.cz 11 %. V první polovině roku 2010 už byl v popularitě před všemi domácími sítěmi.

Komunitu Lidé.cz zdědily diskuze pod články

Seznam spustil Lidé.cz znovu 11. listopadu 2025, tentokrát jako sociální síť postavenou na Seznam Diskuzích. Uživatel může psát vlastní příspěvky, přidat odkaz nebo fotku, sledovat ostatní a zapojit se do debaty pod konkrétním článkem. Podle tiskové zprávy se na novou síť postupně přesunou diskuze ze všech obsahových služeb firmy, tedy z Novinek, Seznam Zpráv, Sport.cz, Super.cz, Proženy.cz, Garáž.cz a Médium.cz, a to i s profily uživatelů. Živě.cz k tomu v květnu 2025 poznamenalo, že Seznam sice žádnou síť neprovozoval, ale uživatele má: jeho domovskou stránku navštěvuje měsíčně skoro sedm milionů reálných uživatelů.

Na moderování, kvůli kterému služba v roce 2020 skončila, má nová verze odpověď. Debaty hlídá tým editorů „za pomoci AI“ a u podezření na falešný účet můžou editoři chtít ověření totožnosti. To, co bylo v roce 2020 označeno za investici bez smyslu, je v roce 2025 hlavní vlastností služby. Chat, kvůli kterému na Lidé.cz chodila půlka českého internetu, v nové verzi zatím není; Seznam ho slibuje mezi chystanými funkcemi spolu s videem a galeriemi.

Zdroje

• Seznam.cz zavře v polovině prosince svou službu Lidé.cz – tisková zpráva z 18. listopadu 2020: datum vypnutí, oba důvody a údaj 181 000 reálných uživatelů za říjen 2020.
• Lide.cz v půlce prosince definitivně končí – dobová zpráva Lupy z téhož dne.
• Xchat má třetí mutaci – na Seznamu – Lupa, 5. srpna 2002: vznik Xchatu, roztržka s Centrem a čísla iAuditu za červen 2002.
• Xko.cz definitivně končí – Lupa, 1. října 2009: konec Xka a vyjádření provozovatele.
• Česká internetová jednička spouští sociální síť Lidé.cz – tisková zpráva z 12. listopadu 2025: podoba nové sítě, moderování a přesun diskuzí.
• Lidé.cz se vrátí – Živě.cz, 30. května 2025: návštěvnost domovské stránky Seznamu a role Tinderu u konce seznamky.
• Lidé.cz a Líbímseti.cz na české Wikipedii – časová osa obou webů, čísla návštěvnosti za roky 2008 až 2017 a průzkum Millward Brown.
• Kopie xchat.cz a kopie libimseti.cz v Internet Archive z 3. srpna 2026 – počty přihlášených lidí a údaje v patičkách.