RSS skončí a čtenáři ve čtečkách náhradu nedostanou

RSS je jednoduchý formát, ve kterém web vypisuje své nové příspěvky. Čtečka si ho pravidelně stahuje, takže člověk vidí novinky z mnoha webů na jednom místě a nemusí každý web obcházet zvlášť.

Firma konec zdůvodňuje tím, že se RSS stalo „běžnou cestou pro hromadné stahování a automatizované zneužívání“ (citace v překladu). Moderátorům, kterým kanály hlásí nové příspěvky v jejich komunitě, doporučuje přejít na aplikaci Discord Relay, která běží na vlastní vývojářské platformě Redditu. Pro všechny ostatní je oznámení stručné: kdo používá RSS ke sledování komunit, které nemoderuje, náhradu nemá. Reddit k tomu připsal, že RSS bylo dlouho oblíbenou součástí otevřeného webu, a poděkoval těm, kdo ho používali.

TechCrunch spojuje rozhodnutí s penězi. Obsah diskusí Reddit licencuje firmám, které vyvíjejí umělou inteligenci, a jeho příjmy mimo reklamu podle TechCrunche ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostly o 24 % na 43 milionů dolarů. Sám Reddit tuhle souvislost v oznámení nezmiňuje.

Veřejné API se zavře v pěti krocích

Druhá velká změna se týká rozhraní, přes které na Reddit sahají cizí programy. V příspěvku v r/redditdev firma vypsala tyto termíny:

• 31. října 2026 přestane přijímat nové žádosti o přístup k veřejnému API,
• 30. listopadu 2026 se uzavře přihlašování do programu, ze kterého platí vývojářům za převod aplikace,
• od 12. ledna 2027 začne brát přístup aplikacím a uživatelům, kteří se nezaregistrovali ani neodpověděli na její výzvy,
• 23. února 2027 vydá další zprávu o postupu,
• v březnu 2027 skončí veřejný přístup pro všechny zbylé aplikace.

Roboti a doplňky mají přejít na Developer Platform, které se v komunitě říká Devvit. Zaregistrovalo se podle Redditu přes 14 000 aplikací a robotů; převod několika nejpoužívanějších, třeba RemindMeBot nebo DeltaBot, je hotový nebo skoro hotový. Na přesun vyčlenila firma program za milion dolarů, ze kterého dostane každá způsobilá aplikace, která převod dokončí, 1 000 dolarů, k tomu bezplatný hosting a technickou pomoc. TechCrunch upozorňuje, že konec veřejného API dopadne i na nástroje pro sledování sociálních sítí, na výzkumníky a na asistenty s umělou inteligencí, kteří dnes z Redditu odpovídají na dotazy; po březnu budou potřebovat obchodní smlouvu.

Moderátoři r/science a r/anime čekají, že jim v březnu roboti přestanou fungovat

V diskusi pod technickým příspěvkem se ozvali lidé, na jejichž robotech moderace velkých subredditů stojí. Z účtu shiruken, který moderuje r/science, přišla odpověď, že na převod robotů a skriptů té komunity nemá čas ani sílu nikdo z moderátorů, takže se v březnu všechno rozbije. Účet baseballlover723 dodal, že u r/anime to vypadá stejně. Pod přezdívkou emily_in_boots stojí, že jde o 300 000 řádků kódu v Pythonu, které se za šest měsíců přepsat nedají ani při práci na plný úvazek. Devvit přitom Python nepodporuje a Reddit v srpnu napsal, že ho zatím ani nemá v plánu.

Na otázku, jestli týmy, které převod nestihnou, dostanou výjimku, odpověděl Reddit z účtu, pod kterým termíny zveřejnil, jen obecně: firma chce, aby měl každý potřebný čas, a kdo je už v kontaktu s jejím týmem pro vývojáře, má mu říct, co potřebuje.

Do old.reddit.com pustí Reddit jen moderátory a ty, kdo ho nedávno používali

Staré textové rozhraní Redditu vyžaduje přihlášení už od července, jak připomíná Ars Technica. V příštích měsících ho Reddit zúží dál: pustí do něj jen přihlášené uživatele, kteří ho použili během posledních šesti měsíců. Podle firmy to pokryje naprostou většinu dnešních uživatelů; moderátoři zůstávají bez omezení. TechCrunch dostal od firmy podklady s lhůtou 90 dní a Reddit ji na šest měsíců prodloužil ve chvíli, kdy zprávu zveřejňoval.

Podle mluvčí Redditu, kterou cituje Ars Technica, má změna omezit automatizované zneužívání, ne odebrat old.reddit.com lidem a moderátorům, kteří ho používají. Ještě v roce 2025 ale od ředitele Steva Huffmana zaznělo, že staré rozhraní zůstane v provozu, dokud ho lidé budou používat; v srpnu už v příspěvku ředitele stálo, že nastává čas na změny. Tehdejší plán, včetně přechodu moderace na jazykové modely v nástroji Rules Hub, jsme popsali v článku o srpnovém oznámení.

Rules Hub se týká i poslední změny z oznámení. V nově založených komunitách a v těch, které nikdy nepoužívaly automatického moderátora Automod, přijde Automod o zásahy: nebude moct hlásit, filtrovat, mazat, označovat spam ani schvalovat příspěvky. Výchozí cestou pro vymáhání pravidel tam budou Rules Hub a Automations. Komunit, kde Automod už běží, se změna netýká.

Zdroje: oznámení Redditu v r/modnews, termíny pro API v r/redditdev, srpnový plán pro API, TechCrunch a Ars Technica.

Discord začal 23. září rozdělovat účty do dvou věkových skupin. Nedělá to podle dokladu ani podle fotky obličeje, ale podle toho, jak se účet chová: jak dlouho existuje, v kolika serverech je jeho majitel aktivní, jaké hry má připojené. Oznámil to spoluzakladatel firmy Stanislav Vishnevskiy v příspěvku na firemním blogu z 22. září.

Komu vyjde skupina dospělých, tomu se nemění nic. Kdo je ve skupině teenagerů, dostane zapnutou sadu omezení. A kdo se nevejde ani do jedné, zůstane veden jako nepotvrzený a k části obsahu se nedostane, dokud věk nedoloží jinak. Svoje zařazení si každý najde v nastavení účtu pod položkou Stav účtu.

Co model na účtu čte

Discord vydal spolu s oznámením i technický popis modelu. Vstupy jsou v něm rozdělené do pěti skupin. První je postavení účtu v síti vztahů: do jakých komunit patří, jaké hry hraje, s kým se baví. Druhá jsou údaje o účtu samotném, tedy jeho stáří, historie předplatného a to, jestli je u něj ověřený e-mail a telefon. Třetí jsou počty: kolik dní byl účet za poslední měsíc aktivní, kolik serverů vlastní, kolik zpráv odeslal. Čtvrtá je zaměření komunit, ve kterých se účet pohybuje, a Discord ho odvozuje z názvu a popisu serveru, ne z toho, co se v něm píše. Pátá jsou údaje o zařízení – operační systém, typ prohlížeče, platforma.

Co model nečte, vypisuje Discord zvlášť. Nesahá na obsah zpráv v serverech ani v soukromých konverzacích, na nahrané soubory, na přezdívky ani na popisky profilů. Počet odeslaných zpráv se použije, jejich text ne. Firma u toho uvádí i druhý důvod vedle soukromí: kdyby model četl slova, dal by se ošálit tím, že by uživatel začal psát jinak. Ze vstupů jsou taky vyňaté rasa, pohlaví a etnická příslušnost.

Naučil se to na datech od lidí, kteří si věk v posledních dvou letech ověřili odhadem z obličeje nebo skenem dokladu se selfie – tedy v zemích, kde to po Discordu chtěl zákon. Samotné snímky ani doklady podle firmy do modelu nešly; použil se jen výsledek, tedy jedno slovo „teenager“, nebo „dospělý“.

Vishnevskiy tvrdí, že přesnost odpovídá tomu, čeho jde dosáhnout biometrií. Konkrétní číslo k tomu ale neuvádí ani on, ani technický popis. Zveřejněných devadesát procent je podíl lidí, které systém o nic nepožádá, ne přesnost odhadu. Když si model jistý není, nehádá: účet nechá nezařazený.

Únorová pauza

Tohle je druhý pokus. V únoru Discord ohlášené globální ověřování věku zastavil poté, co se do něj uživatelé pustili. Tehdejší postup znal jen dvě cesty, video se selfie a sken průkazu, a kritiku schytal po úniku dat u jednoho z dodavatelů, kterého si Discord na ověřování najal; mezi uniklými soubory byly i naskenované doklady. Popisuje to The Verge.

Odklad ale neznamenal, že se ověřování nekonalo. Za těch sedm měsíců musel Discord spustit kontrolu věku v dalších zemích, mimo jiné v americkém Texasu a v Brazílii, kde už dříve narazil na tamní úřad pro ochranu osobních údajů. Vishnevskiy v oznámení jmenuje i Evropskou unii a Indonésii mezi místy, odkud přicházejí tlaky na silnější ochranu nezletilých; Evropská komise minulý týden navrhla vlastní věkovou hranici pro účet na sociálních sítích.

Když odhad nestačí

Dospělý, kterého model zařadil špatně nebo vůbec, má teď na výběr z víc možností než v únoru. Vedle skenu obličeje a průkazu přibyla platební karta – údaje jdou přes dodavatele k-ID do Stripu, který ověří, že kartu vlastní dospělý; Discord ani k-ID je podle oznámení nevidí a Stripe si po kontrole nechává poslední čtyři číslice, protože mu to ukládají povinnosti zpracovatele plateb. Na kartě se může objevit malá dočasná platba, která se do čtrnácti pracovních dnů vrací.

Další cesty vedou přes obchody s aplikacemi. App Store i Obchod Play umí Discordu sdělit věkové rozmezí účtu bez přesného data narození. Google Wallet ověří věk z dokladu, který v něm už uložený je, zatím ale jen u pasů z Brazílie, Singapuru, Tchaj-wanu, Británie a Spojených států. Poslední možností je AgeKey, opakovaně použitelný doklad věku, který si člověk nastaví jednou a použije ho na víc službách.

Na dodavatele si Discord dal jednu tvrdou podmínku: kdo nabízí odhad věku z obličeje, musí ho počítat celý na zařízení uživatele, takže snímek obličeje nikam neodejde. Firma k tomu podle oznámení zveřejnila seznam všech dodavatelů i s tím, co který zpracovává a jak dlouho si to nechává.

Co se mění teenagerům

Účet ve skupině třinácti až sedmnáctiletých funguje dál stejně, jen se třemi vrstvami omezení. Zprávy od lidí mimo seznam přátel jdou do schránky žádostí a projdou až po schválení; před přijetím žádosti o přátelství od někoho, s kým účet nesdílí přátele ani menší server, přijde upozornění. Obrázky, které filtr označí za citlivé, se rozmažou nebo zablokují. Servery, kanály a příkazy botů s věkovým omezením jsou nedostupné. A plný profil i informace o tom, co uživatel zrovna hraje, vidí jen přátelé a lidé z menších serverů, kde je členem.

Na komunikaci s kýmkoli, kdo už mezi přáteli je, to nesahá. Vypnout se to dá jedině potvrzením, že je uživatel dospělý.

Model zatím nefunguje v Británii a v Austrálii, tedy tam, kde ověřování věku běží nejdéle – data z obou zemí měla už květnová zpráva Discordu o průhlednosti. Tamní uživatelé zůstávají u dosavadního postupu.

Zdroje

• Safer for Teens, Same Discord for Adults – oznámení Stanislava Vishnevskiyho na blogu Discordu, 22. září 2026
• How Discord Estimates Age Without Collecting Your Identity – technický popis modelu, 22. září 2026
• Discord will now automatically estimate your age – The Verge, 23. září 2026

Vývojáři decentralizované sítě Mastodon vydávají každý měsíc přehled toho, co se změnilo v kódu. Ten srpnový vyšel 15. září a mezi položkami o výkonu a opravách je jedna, která se netýká strojů, ale lidí: server si od příští verze bude zapisovat, z jakého místa rozhraní vzniklo nové sledování účtu. Tedy odkud kdo klikl na tlačítko Sledovat.

Tým to popisuje jednou větou: „nyní anonymně počítáme, která funkce vedla k tomu, že uživatel začal sledovat jiného uživatele, například kolikrát lidé kliknou na Sledovat z výsledků hledání nebo z kolekce“ (přeloženo). Důvod uvádí autor změny v žádosti o začlenění: dnes je těžké poznat, jak nové funkce a úpravy vzhledu doopravdy mění aktivitu na síti.

Deset míst, odkud se sleduje

Změnu přinesly tři žádosti o začlenění od Eugena Rochka, zakladatele projektu: #40226 a #40258 z 24. srpna a #40340 z 31. srpna. Ta poslední řeší cestu přes dvě obrazovky: kdo si otevře kolekci profilů, z ní přejde na profil a klikne na Sledovat teprve tam, přičte se do kolonky kolekce.

Seznam míst je v souboru app/lib/feature_usage_tracker.rb a má deset položek: onboarding (první nastavení účtu), profile, search, suggestions a inline_suggestions (doporučené účty), collection, featured_account, author_attribution (autor u náhledu odkazu), hover_card (vizitka, která vyjede po najetí myší) a status. Co přijde odjinud, skončí v jediné škatulce unknown.

Co se doopravdy ukládá

Počítadlo nepíše do databáze, ale do Redisu, tedy do rychlého paměťového úložiště vedle ní. Klíč nese začátek dne v sekundách, hodnotou je součet pro každé z těch deseti míst a celý záznam po šesti měsících vyprší. Kdo koho začal sledovat, v něm nestojí. Vyčíst z něj jde jediná věta: dnes vzniklo v hledání tolik a tolik sledování.

Souhrnné počítadlo interakcí přitom Mastodon vede dávno. Služba, která sledování zakládá, zvyšuje vedle nové položky i starší ukazatel activity:interactions, do něhož se počítají odpovědi, hlasování v anketě i právě sledování. Nové je rozdělení podle místa v rozhraní, ne samo počítání.

Údaj o místě posílá aplikace, ne server

Z kódu plyne ještě jedna věc, kterou přehled nezmiňuje. Místo se do počítadla dostane jako parametr ref u volání rozhraní POST /api/v1/accounts/:id/follow, a je to podle komentáře v kódu „client-side feature reference“, tedy hodnota, kterou posílá sám klient. Oficiální webové rozhraní ji doplňuje, cizí aplikace ji poslat nemusí a cokoli mimo seznam server přepíše na unknown. Čísla tedy neřeknou, co dělají uživatelé sítě, ale co o sobě hlásí aplikace, ze kterých na síť chodí.

Ve vydaných verzích to není

Soubor s počítadlem ve značkách v4.7.0, v4.7.1 ani v4.7.2 není, ve vývojové větvi ano. Dostane se tedy k lidem nejdřív s verzí 5.0, kterou tým označuje za příští vydání a u níž zatím zveřejnil jen první pohled na nové rozhraní. Vydání 4.7 z 20. srpna přepisovalo vnitřek serveru a o tomhle měření v něm nic není. Dokumentace metody follow vypisuje k 19. září jen parametry reblogs, notify a languages[]; ref mezi nimi zatím nestojí.

Jak rychle se vydání střídají, ukazuje samotný přehled: za nejnovější podporované řady označuje 4.7.1, 4.6.7, 4.5.17 a 4.4.24, jenže téhož dne odpoledne vyšla čtveřice novějších opravných verzí 4.7.2, 4.6.8, 4.5.18 a 4.4.25. Ta první z nich mimo jiné dočasně vypíná podporu obrázkového formátu HEIF.

Čísla, která servery zveřejňují už dnes

Na vlastní měření nemusí čtenář čekat do pětky. Každý server Mastodonu nabízí na adrese /api/v1/instance/activity týdenní součty příspěvků, přihlášení a registrací, a to bez přihlášení. Vlastní dotaz z 19. září: největší server mastodon.social měl za týden začínající 11. září 1 061 299 příspěvků, 162 505 přihlášení a 9 853 registrací.

Pro srovnání český server MastodonCzech: ve stejném týdnu 2 391 příspěvků, 388 přihlášení a žádnou registraci. Jeho veřejný popis uvádí 557 účtů aktivních za poslední měsíc a verzi 4.6.4; nejnovější vydání téže řady, 4.6.8, vyšlo 15. září.

Zbytek srpnového přehledu

Za srpen tým přijal 197 žádostí o začlenění od 11 přispěvatelů; po odečtení překladů a aktualizací závislostí zbývá 132. Hledání od té doby odmítne dotaz, který nemá ani jednu kladnou podmínku, aby do fulltextu nešla úloha bez omezení; výjimkou je hledání ve vlastních příspěvcích. Vlastní propojení frameworku Rails s nástrojem Vite je hotové a podle autorů spotřebuje méně prostředků. Návrh, aby se oznámení o smazání účtu rozesílalo jen serverům, které ten účet znají, je k 19. září otevřený, ne začleněný.

Mobilní aplikace dostaly každá své: verze 2026.07 pro iOS zavřela bezpečnostní chybu ve funkci „Open in Mastodon“ u odkazů, které na Mastodon nevedou, a Android má od verze 2.13.3 opravené drobné chyby.

Kdo se k novým číslům dostane, přehled neuvádí a dokumentace parametr ref zatím nezná. Počítadlo je každopádně místní: sedí v Redisu jednoho serveru, takže ani po vydání pětky z fediversu nevznikne jedna společná statistika. Jak si který server stojí, bude dál vidět jen z toho, co sám zveřejní.

Zdroje

• Mastodon: Trunk & Tidbits, August 2026 (15. září 2026)
• Zdrojový soubor feature_usage_tracker.rb a žádosti o začlenění #40226, #40340 a #40283
• Dokumentace metod rozhraní pro účty
• Seznam vydání Mastodonu
• Vlastní dotaz na /api/v1/instance/activity a /api/v2/instance serverů mastodon.social a mastodonczech.cz, 19. září 2026

Stack Overflow oznámil 10. září 2026 na svém blogu, že vrací Developer Story – část uživatelského profilu, která shrnuje odbornou dráhu vývojáře. Text podepsal Philippe Beaudette, senior viceprezident pro komunity.

Původní podobu popisuje oznámení jako životopis se záznamem zlomových bodů kariéry, tedy nového zaměstnání nebo naučeného jazyka. Firma ji zrušila společně s pracovním portálem Stack Overflow Jobs.

Specializace si web odvodí, výběr nechá na uživateli

První vydání stojí na takzvaných specializacích. Jsou to obory, ve kterých má uživatel podle webu prokázanou odbornost, a server je odvozuje z jeho vlastních příspěvků. Které z nich uvidí ostatní, si volí sám uživatel.

Později má profil ukazovat i činnost mimo Stack Overflow – z dalších webů téže sítě a z míst, která o člověku vedou ověřené údaje. Termín firma neuvádí. K soukromí píše, že nezobrazí žádný osobní údaj, ke kterému nedá uživatel výslovný pokyn.

Beaudette zároveň upozorňuje, že funkce vychází brzy a dolaďuje se za provozu. Tým podle něj mění věci denně a chystá úpravy nástroje na specializace i napojení na další weby.

Data z první verze smazal příkaz rm -rf

Kdo měl Developer Story dřív, svoje záznamy v ní nenajde. Oznámení to říká natvrdo: obsah tehdy padl kvůli souladu s ochranou osobních údajů a zpátky ho nikdo nedostane. Firma to podala žertem o příkazu rm -rf, kterým se v unixových systémech maže adresář i s obsahem.

Kdy se to stalo, uvádí oznámení jen zhruba – mluví o době „asi před pěti lety“. Dobové zpravodajství je přesnější. Server Dice 26. ledna 2022 napsal, že Stack Overflow ukončí Developer Stories ještě v lednu, v únoru vypne kalkulačku platů a do 31. března zruší zbytek funkcí spojených s prací: hledání nabídek, uložená hledání, přihlášky, zprávy i inzerci. Od konce ledna 2022 do letošního září uplynuly čtyři roky a sedm měsíců.

Tehdejší vysvětlení firmy cituje tentýž text. Nábor pracovníků prý není oblast, ve které by měla silnou konkurenční výhodu, a odchod z ní jí dovolí soustředit se na znovupoužití znalostí a budování komunit (citace v překladu z angličtiny).

Chatboti odpovídají, autoři mizí

Důvod pro návrat stojí v oznámení otevřeně. Kvůli odpovědím na programátorské otázky už podle něj na Stack Overflow chodit nemusíte, protože to obstarají chatboti, a většina velkých jazykových modelů se učila i na datech tohoto webu. Z toho firma vyvozuje, že hodnotu ze své práce mají mít i lidé, kteří odpovědi napsali.

Na počtech je ten přesun vidět. Magazín v srpnu psal, že Stack Overflow dostal v červenci 2026 celkem 1 437 nových otázek, zatímco na vrcholu jich míval přes dvě stě tisíc měsíčně.

Stack Identity je zatím jen jméno

Developer Story má být základem širšího souboru nástrojů, kterému firma říká Stack Identity. Popisuje ho jako ověřenou vrstvu dokladů o odvedené práci: jazyky si do životopisu napíše kdokoli, kdežto veřejné příspěvky mluví samy za sebe.

Co bude Stack Identity umět, kdy vyjde a které weby se do ověřování zapojí, ale oznámení neuvádí. Doložené je zatím to, co web opravdu spustil – specializace odvozené z příspěvků a možnost vybrat, které se ukážou. Zbytek je záměr bez termínu.

Ohlasů zvenčí je zatím málo. Autor blogu mgks.dev druhý den napsal, že jde o krok, který odděluje doklad o odbornosti od institucí, a dodal, že smysl dostane teprve tehdy, až o něj budou stát zaměstnavatelé, klienti i ostatní vývojáři.

Zdroje

• (Re)introducing Developer Story, blog Stack Overflow, 10. 9. 2026
• Stack Overflow Jobs and Developer Stories Ending by March 2022, Dice, 26. 1. 2022
• Stack Overflow Brings Back Developer Story, mgks.dev, 11. 9. 2026

Poslední srpnový den zveřejnil LinkedIn pololetní zprávu, kterou mu ukládá evropské nařízení o digitálních službách. Není to text, ale jedenáct tabulek CSV: kolik zásahů síť provedla, proti čemu, kolik z nich rozhodl stroj sám a jak dopadla odvolání. Zpráva pokrývá 1. ledna až 30. června 2026. Poskytovatelem služby v Evropské unii je irská LinkedIn Ireland Unlimited Company, kterou Evropská komise vede mezi velmi velkými online platformami, a povinnost vychází z článků 15, 24 a 42 nařízení.

Nejvýraznější číslo stojí v tabulce zásahů z vlastní iniciativy, tedy těch, ke kterým síť nepotřebovala soudní příkaz ani cizí oznámení. Za pololetí jich provedla 5 815 178 proti 4 006 944 v druhé polovině roku 2025. Skoro celý objem má na svědomí jediná kategorie: neautentické účty, tedy profily, které nepatří skutečnému člověku nebo se vydávají za někoho jiného. Těch se týkalo 5 377 373 zásahů proti 3 674 608 v předchozím pololetí, tedy o 46 procent víc; ten podíl je náš dopočet z obou zpráv.

Stroj u toho pracoval skoro sám. U neautentických účtů rozhodl bez člověka 4 787 356 případů z uvedených 5 377 373.

Proti obsahu zasahoval LinkedIn řádově méně často než proti účtům

Zbytek tabulky se proti tomu skoro nehnul a jedna položka šla dolů. Kvůli kybernásilí a obtěžování zasáhla síť 29 280krát proti 23 525, kvůli nenávistným projevům 12 590krát proti 11 945 a kvůli dezinformacím 3 523krát proti 5 081. Vedle pěti milionů zásahů proti účtům jsou to jiné řády. Když se dnes u LinkedInu mluví o moderování, jde tedy hlavně o účty, ne o obsah.

Kdo si stěžoval, uspěl ve třech případech ze čtyř

Vnitřním mechanismem stížností prošlo za pololetí 219 257 podání, o pololetí dřív 151 062. LinkedIn u nich vlastní rozhodnutí 166 056krát zvrátil a 45 166krát potvrdil. Medián doby, za kterou stížnost vyřídil, se zároveň prodloužil ze sedmi dnů na třináct.

Ta čísla znamenají něco jiného podle toho, k čemu se vztáhnou. Zvrácených rozhodnutí je 166 056 z 5 815 178 zásahů, tedy necelá tři procenta. To odpovídá přesnosti, kterou si síť sama vykazuje v tabulce o automatizovaných nástrojích: 0,98, přičemž tu hodnotu definuje právě jako podíl zásahů, které se po odvolání nezvrátily. Mezi lidmi, kteří si opravdu stěžovali, je ale poměr jiný. Tam je 166 056 ze 219 257 celé tři čtvrtiny. Obojí je náš přepočet z čísel ve zprávě.

Úplnost, tedy podíl závadného obsahu, který automat vůbec najde, uvádí LinkedIn 0,86. O pololetí dřív to bylo 0,87.

Tlačítko na strojový obsah zmáčkl přes milion lidí

Na konci léta přibyla v nabídce u každého příspěvku a komentáře volba „Seems like AI slop“. Slovem slop se v angličtině označuje obsah vyrobený ve velkém jazykovým modelem, do kterého nikdo nedal práci. Produktový ředitel Hari Srinivasan napsal, že tlačítko za dva týdny od spuštění zmáčklo přes milion lidí a že obsah, který síť jako slop klasifikuje, má zhruba o 40 procent méně zobrazení než předtím.

Kdy tlačítko naběhlo, se prameny rozcházejí. Srinivasan mluví o dvou týdnech, server The Register má v titulku tři a spuštění klade na konec července.

Srinivasan zároveň popsal, co běželo předtím: automatika podle něj zachytávala stovky tisíc strojových komentářů denně a v předchozích dvou měsících „miliardy dalších pokusů o automatizaci“ (přeloženo). V navazujícím příspěvku pak Jessica Jensen z LinkedInu doplnila, že zpětnou vazbu od čtenářů začne síť posílat rovnou autorům – do statistik příspěvku, kam vidí jen ten, kdo ho napsal.

Z Česka se do sítě měsíčně přihlašuje 800 tisíc lidí

Zpráva rozepisuje průměrný měsíční počet aktivních příjemců i po státech. Na Česko vychází 800 000, stejně jako v předchozím pololetí. Slovensko má 300 000, Polsko 2 500 000, Rakousko 900 000. Za celou unii vykazuje LinkedIn 56 400 000 proti 55 200 000 v druhé polovině roku 2025, nejvíc ve Francii (12 600 000) a v Německu (7 900 000).

Všechny údaje jsou zaokrouhlené na sto tisíc a součet dvaceti sedmi států dá 56 500 000, tedy o sto tisíc víc než uvedený celek za unii; to jsme si sečetli sami z tabulky. Proti více než 1,3 miliardy registrovaných členů, které síť uvádí ve zprávě o komunitě, je to rozdíl mezi zaregistrovaným a přihlašujícím se člověkem, ne mezi dvěma měřeními téhož.

Kolik strojového textu na síti je, zpráva neříká

Tabulky podle nařízení měří zásahy, ne rozsah jevu. Ten jde odhadnout jen zvenčí a odhady jsou vysoké. Firma Pangram, která staví detektory strojového textu, označila v červencovém rozboru LinkedIn za nejvíc nasycenou platformu: přes 40 procent delších příspěvků na ní vyhodnotila jako celé psané modelem a příspěvky z LinkedInu podle ní tvořily skoro dvě třetiny všeho, co detektor za strojové označil. Pew Research Center v srpnu zveřejnilo měření nad 10 000 stránkami sebranými v červenci 2026; výrazné znaky strojového autorství neslo 10 procent z nich proti zhruba dvěma procentům před pěti lety. Obojí uvádí Fortune, k původním rozborům jsme se nedostali.

Další zpráva vyjde podle půlročního rytmu v únoru. Vedle počtu zásahů proti účtům se v ní bude dát sledovat i poměr zvrácených stížností: ten zatím roste spolu s objemem automatických zásahů a lhůta na vyřízení se za pololetí prodloužila na dvojnásobek.

Zdroje

• LinkedIn: přehled zpráv podle nařízení o digitálních službách – tabulky CSV za srpen 2026 i za únor 2026
• Příspěvek Hariho Srinivasana o tlačítku a o poklesu zobrazení
• Příspěvek Jessiky Jensen o zpětné vazbě autorům
• The Register o milionu kliknutí na tlačítko
• Fortune o tlačítku, o rozboru Pangramu a o měření Pew Research Center
• Zpráva LinkedInu o komunitě

Příspěvky na Bluesky jsou ve výchozím stavu veřejné a hlavní feed aplikace, Discover, do nich sahá napříč celou sítí. Komu se to nehodí, má od 27. srpna 2026 v nastavení přepínač. Síť ho ohlásila příspěvkem na vlastním účtu: „Teď se můžete odhlásit z toho, aby se vaše příspěvky ukazovaly ve feedu Discover lidem, kteří vás nesledují. Víme, že ne každý chce být virální. Někdy prostě píšete pro své sledující.“ (přeloženo)

Co přepínač udělá a co nechá být

Volba sedí v nastavení soukromí a bezpečnosti a v anglickém znění aplikace se jmenuje „Ask apps to hide my posts from algorithmic recommendations“, tedy požádej aplikace, ať moje příspěvky skryjí z algoritmických doporučení. Vysvětlující věta pod ní zní: „Na Bluesky to znamená, že se vaše příspěvky objeví ve feedu Discover jen lidem, kteří vás sledují. Ostatní aplikace se mohou rozhodnout, že tuto předvolbu ve svých algoritmických doporučeních použijí.“ (přeloženo)

Soukromý příspěvek z toho není. Text zůstává veřejný, dá se najít, otevřít i sdílet dál; mění se jenom to, jestli ho síť sama nabídne někomu, kdo autora nesleduje. TechCrunch, který novinku popsal týž den, k tomu dodává dvě věci: na soukromých datech přímo v protokolu Bluesky teprve pracuje a přepnutí se projeví až do hodiny.

Nastavení, které si přečte kdokoli

Zajímavější než samotný přepínač je, kam se jeho stav ukládá. Běžná nastavení Bluesky leží v soukromých předvolbách účtu. Jejich lexikon app.bsky.actor.getPreferences je popisuje jako „private preferences attached to the current account“ a rovnou dodává, že dotaz vyžaduje přihlášení.

Tenhle přepínač jde jinam. Zapisuje se jako samostatný záznam typu app.bsky.actor.contentVisibilityDeclaration do repozitáře účtu, tedy tam, kde leží profil a jednotlivé příspěvky. Schéma je krátké: klíč je pevný, takže záznam může být jen jeden, a povinná je jediná položka hideFromAlgorithmicRecommendations typu boolean. Popis k ní v lexikonu upozorňuje, že chybějící záznam musí příjemce brát jako nepravdu.

Rozdíl je vidět na jednom volání. Dotaz com.atproto.repo.listRecords na tu kolekci server bsky.social zodpoví bez jakéhokoli přihlášení; u účtu, který si přepínač nezapnul, vrátí prázdný seznam. Není to tedy soukromá poznámka v nastavení, ale prohlášení uložené na veřejném místě.

Cizí aplikace to uvidí, řídit se tím nemusejí

Právě proto, že volba leží v protokolu a ne v aplikaci, veze se s účtem i jinam. Na protokolu AT stojí vedle Bluesky i další aplikace a jejich provozovatelé si deklaraci přečtou stejně snadno. Jestli ji budou respektovat, je na nich. Slovo „ask“ v názvu přepínače to říká rovnou a text pod ním taky: ostatní aplikace se mohou rozhodnout.

Podobné nastavení má Bluesky už jedno. Přepínač „Ask apps and sites not to show my account to logged-out users“ žádá aplikace a weby, aby účet neukazovaly nepřihlášeným návštěvníkům, a vymáhat se dá stejně těžko. Do protokolu se ale propisuje jinak: aplikace ho ukládá jako štítek !no-unauthenticated přilepený k profilu, kdežto nový přepínač má vlastní typ záznamu.

V aplikaci byl dřív, než o něm padlo slovo

Časovou osu složí veřejné repozitáře. Lexikon přibyl do repozitáře protokolu 12. srpna 2026 commitem nazvaným „Add content visibility lexicon“. Obrazovka nastavení AlgoVisibilityOptOut.tsx je v repozitáři aplikace poprvé pod značkou verze 1.131.0 z 18. srpna; ve verzi 1.130.0 ze 7. srpna ještě chybí. Oznámení přišlo 27. srpna, tedy devět dní po vydání verze, ve které ten kód leží. Že šel přepínač zapnout už tehdy, z toho neplyne: kód v aplikaci a zapnutá funkce jsou dvě různé věci.

Kolik účtů si přepínač zapnulo, v oznámení nestojí.

Zdroje

• Oznámení na účtu @bsky.app, 27. srpna 2026
• Lexikon app.bsky.actor.contentVisibilityDeclaration a app.bsky.actor.getPreferences, repozitář protokolu AT
• AlgoVisibilityOptOut.tsx ve verzi 1.131.0, repozitář aplikace Bluesky
• Bluesky adds an ‘algorithmic opt-out’ feature for those who don’t want to go viral, TechCrunch, 27. srpna 2026

Mastodon je svobodný software, na kterém běží tisíce nezávislých serverů decentralizované sociální sítě. Verze 4.7 vyšla 20. srpna 2026 a její autoři ji sami popisují jako vydání, které „se zaměřuje výhradně na technická vylepšení, jež nejsou nutně vidět na straně uživatele“ (přeloženo). Míří jím k verzi 5.0, kterou slibují ještě letos a která má naopak měnit hlavně to, co uživatel vidí.

Klíč účtu už v databázi neleží čitelný

Každý účet na Mastodonu má vlastní pár kryptografických klíčů. Server jím podepisuje požadavky, které posílá ostatním serverům protokolem ActivityPub, a protější strana si podle veřejného klíče ověří, že příspěvek opravdu přišel od daného účtu. Soukromá polovina toho páru ležela až do verze 4.6 v databázi v čitelné podobě. Od 4.7 ji server ukládá zašifrovanou, podle blogu projektu proto, aby se snížilo riziko úniku „například ze záložních souborů nebo od externích poskytovatelů databáze“. Klíče se zároveň přesunuly do samostatné tabulky, kterou databáze dostala už v 4.6, a nový zápis podle poznámek k vydání počítá s tím, že se budou dát v budoucnu obměňovat a že u nich půjde střídat podpisové algoritmy.

Aktualizace kvůli tomu trvá. Vydání obsahuje několik rozsáhlých úprav databáze, u velmi velkých serverů podle poznámek k vydání „až několik hodin“. Přechod z 4.6 na 4.7 se obejde bez výpadku, když správce pustí část migrací až po nasazení nového kódu, a totéž má platit i pro přechod na 5.0, který ale bez mezikroku přes 4.7 bez výpadku nepůjde.

Podpisy podle RFC 9421 a postkvantový algoritmus

Servery fediversu si požadavky podepisují postupem, který léta vycházel z nedokončeného návrhu. Hotová norma RFC 9421, HTTP Message Signatures, vyšla v únoru 2024 jako navrhovaný standard IETF, jenže většina dnešních implementací pořád rozumí jen staršímu návrhu. Mastodon 4.7 to řeší oklikou: požadavek podepíše postaru, a teprve když ho protistrana odmítne, zkusí podpis podle RFC 9421. Příchozí podpisy podle nové normy umí ověřit rovnou.

Druhá půlka změn se týká samotných klíčů. Vedle klíčů RSA Mastodon nově přijme i klíče Ed25519 a ML-DSA-44, zapsané podle specifikace FEP-521a. FEP jsou návrhy vylepšení fediversu, které komunita vede mimo Mastodon na Codebergu; tenhle konkrétní dokončila v červnu 2025. ML-DSA je algoritmus postavený na mřížkách, který americký institut NIST vydal v srpnu 2024 jako normu FIPS 204 a který má odolat i útoku kvantovým počítačem. U postkvantového algoritmu jde zatím o přijímání a ověřování cizích podpisů; že by jím Mastodon sám podepisoval, poznámky k vydání neuvádějí. Ověřit umí i takzvané důkazy integrity objektu podle návrhu FEP-8b32, tedy podpis přilepený přímo k příspěvku místo k požadavku, kterým se příspěvek přenáší; u postkvantové varianty to vyžaduje OpenSSL 3.5 nebo novější.

Autoři to shrnují sami: „Pokud vám nic z toho nedává smysl, nedělejte si starosti. K tomu, abyste si Mastodon užili, nemusíte rozumět vůbec ničemu z toho.“ (přeloženo) Pro běžného uživatele se nemění nic.

Náhled odkazu si vybere autor, ne server

Jedna změna přece jen k uživatelům dosáhne, jen ne hned. Když příspěvek obsahuje víc odkazů, Mastodon dosud vyrobil náhledovou kartu pro ten první, který v textu našel. Návrh FEP-8967 ze září 2025 dovoluje, aby autor příspěvku označil, který odkaz má kartu dostat, a to jako přílohu příspěvku vedle obrázků a videí. Mastodon 4.7 takovou přílohu čte a použije ji pro kartu; když chybí, projde text jako dřív. Sám ji přidává k odesílaným příspěvkům, které náhledovou kartu mají. Volba odkazu při psaní příspěvku má přijít až v některé z dalších verzí.

Podobně dopředu míří změna v evidenci cizích účtů. Server teď účet z jiného serveru vede podle jeho adresy v ActivityPub, ne podle uživatelského jména s doménou. Když si někdo na cizím serveru jméno změní, Mastodon záznam přejmenuje; dřív založil druhý účet a oba pak slučoval. Vlastním uživatelům změnu jména zatím nenabízí.

Verze také přestala uznávat cookies vydané před Mastodonem 4.3.0 z října 2024. Kdo se na svůj server od té doby nepodíval, bude po aktualizaci odhlášený.

Opravná verze zavírá tři bezpečnostní chyby

Dvanáct dní po 4.7.0 vyšla 1. září verze 4.7.1 a spolu s ní opravy 4.6.7, 4.5.17 a 4.4.24 pro starší řady. Všechny čtyři nesou tytéž tři bezpečnostní opravy.

První se týká serverů, které účty ověřují přes LDAP, PAM nebo jednotné přihlášení a kde tedy účet nemá heslo uložené v databázi. Chybná kontrola dovolila přejít rovnou k druhému faktoru bez platného hesla. Útočník k průniku podle popisu chyby potřeboval platný druhý faktor oběti, tedy její kód z autentizační aplikace, bezpečnostní klíč nebo záložní kód; heslo ale nepotřeboval vůbec. Projekt chybu hodnotí jako vysoce závažnou.

Druhá chyba, rovněž vysoce závažná, se týká moderátorů a správců. Když jim někdo dočasně zakázal přihlášení volbou Freeze (zmrazit), přístup k administračnímu rozhraní API jim zůstal, včetně možnosti si zákaz přihlášení sami zrušit. Odebrání role nebo pozastavení účtu fungovalo správně, jen tahle jedna volba ne. Třetí opravou je odolnost proti odepření služby při zpracování „patologických“ aktivit ve formátu JSON-LD; k té projekt k 5. září podrobnosti nezveřejnil a záznam v databázi hlášení GitHubu zatím není přístupný. Číslo CVE k 5. září nemá ani jedna ze dvou zveřejněných chyb.

Kdo už aktualizoval

Domovský server mastodon.social, který provozuje Mastodon GmbH a který uvádí 263 tisíc aktivních uživatelů, jede na vývojovém sestavení 4.8.0-alpha.2, tedy o krok napřed. Komunitní server fanoušků Tomb Raidera nahlásil přechod na 4.7.1 ještě 1. září.

Český server mastodonczech.cz, který provozuje vydavatelství Internet Info a spravuje David Slížek, uvádí 554 aktivních uživatelů a v patičce k 5. září verzi 4.6.4. Opravy z 1. září jsou pro jeho řadu ve verzi 4.6.7. Jestli se ho týká první ze tří chyb, závisí na tom, zda přihlašuje přes LDAP nebo jednotné přihlášení, a to z veřejné stránky poznat nejde; druhá chyba se týká každého serveru, kde má některý účet s moderátorskou nebo správcovskou rolí zrovna zakázané přihlášení volbou Freeze.

Verze 5.0, ke které 4.7 dláždí cestu, má podle srpnové ukázky přesunout okno pro psaní příspěvku do překryvné vrstvy, přejmenovat soukromé zmínky na zprávy a vytáhnout seznamy sledovaných účtů pod jménem vlastní kanály do hlavní navigace; na mastodon.social nemá 92 % uživatelů aktivních v posledním roce ani jeden seznam.

Zdroje

• Mastodon 4.7, blog projektu, 20. srpna 2026
• Release v4.7.0 a Release v4.7.1, poznámky k vydání na GitHubu
• GHSA-vx32-x96w-qq65 a GHSA-62j4-hvj7-px3f, bezpečnostní hlášení projektu, 2. září 2026
• RFC 9421: HTTP Message Signatures, IETF, únor 2024
• FIPS 204, Module-Lattice-Based Digital Signature Standard, NIST, 13. srpna 2024
• FEP-521a, FEP-8967 a FEP-8b32, návrhy vylepšení fediversu na Codebergu
• 5.0: Laying the foundation, blog projektu, 18. srpna 2026
• O serveru mastodonczech.cz a About mastodon.social, stav k 5. září 2026
• Mastodon 4.7.1 update brings security fixes to Tomb Raider Social, Tomb Raider Chronicles, 1. září 2026

Emulátor QEMU, na kterém stojí velká část linuxové virtualizace, přijímá hlášení chyb přes evidenci na GitLabu. V úterý 25. srpna dopoledne se v ní během necelé půlhodiny objevilo 126 nových zápisů. Všechny založil týž účet.

Jeden ze správců projektu, Daniel P. Berrangé, to o čtvrt hodiny později popsal na Mastodonu. V souboru MAINTAINERS stojí u devíti oblastí QEMU jako správce a u dalších šesti jako recenzent; e-mail tam má u Red Hatu.

Výpisy z kontrolního nástroje, žádná oprava

Hlášení popisují výstupy nástroje UBSan. Ten při běhu programu hlídá takzvané nedefinované chování, tedy operace, u kterých jazyk C neurčuje výsledek – třeba posun čísla o víc bitů, než kolik jich má. Druhá část zápisů jsou spadlé kontroly uvnitř kódu.

Zápisy nejsou prázdné. Uvádějí hostitelský systém, verzi emulátoru i výřez zdrojového kódu s čísly řádků. Týkají se rozptýlených míst napříč emulovaným hardwarem: řadiče SPI a DMA v čipech Xilinx, přerušovacího řadiče u ARM i RISC-V, hodin u PowerPC, propojovacího obvodu v modelu Macintoshe Quadra 800. Chybí u nich to, co by správci ušetřilo práci – navržená oprava.

„QEMU zasáhl jediný podavatel, který za necelých deset minut založil přes 125 samostatných hlášení chyb, všechna k výstupům ubsanu. Hlášení nedbala předlohy pro zakládání chyb, nenesla stopu lidského rozboru výstupu ubsanu a neměla navrženou opravu,“ napsal Berrangé v příspěvku z 12:49 středoevropského letního času. „Jde v podstatě o útok na odepření služby vedený proti správcům projektu.“ Obojí je překlad z angličtiny; v originále stojí „this is effectively a denial of service attack on the project maintainers“.

Berrangé účet nahlásil GitLabu jako zneužívající chování a připojil požadavek: služba by měla omezit počet hlášení, která smí založit jeden člověk, pokud není členem projektu. Sám navrhl mez pět denně. „Nad pět denně dost pochybuji, že si podavatel vůbec rozmyslel, co zakládá,“ dodal.

Co říká samotná evidence

Rozhraní GitLabu vydá čísla i bez přihlášení. Účet má v projektu QEMU celkem 132 hlášení, první z 8. dubna 2026. Z toho jich 126 vzniklo 25. srpna, a to ve dvou vlnách: dvaadvacet mezi 12:14 a 12:16, dalších 104 mezi 12:29 a 12:36. Berrangého „přes 125 za necelých deset minut“ tedy sedí na celý den, ne na jednu vlnu – v té kratší a hustší je zápisů 104.

Phoronix ve zprávě z téhož dne píše o 132 hlášeních založených „dnes“. To je počet všech hlášení toho účtu za čtyři a půl měsíce, ne za jeden den.

K 29. srpnu zůstávalo ze 126 srpnových zápisů 117 otevřených a devět zavřených; u jednoho z nich stojí štítek Closed::Invalid. Účet je v evidenci GitLabu dál veden jako aktivní a nezamčený.

Strop na zakládání hlášení GitLab má, projekt si ho ale nezapne

Požadavek na omezení není bezpředmětný. GitLab takovou funkci zná: v nastavení sítě lze pod položkou Issues Rate Limits určit nejvyšší počet požadavků za minutu a mez se podle dokumentace uplatňuje zvlášť pro každý projekt a každého uživatele. Ve výchozím stavu je vypnutá.

Háček je v tom, komu je určená. Stránka ji vede jako nastavení pro GitLab Self-Managed, tedy pro vlastní instalace, a sáhne na ni jedině správce celé instance. QEMU běží na veřejném gitlab.com a v přehledu limitů pro tuhle službu žádný strop na zakládání hlášení není. Jsou tam jen obecné meze provozu – třeba tisíc ověřených požadavků mimo API na uživatele za minutu, což je řádově víc, než kolik jich potřebuje sto hlášení.

Vlastní pravidla projektu na tenhle případ nedosáhnou

QEMU má k původu příspěvků vlastní pravidlo. Žádá po přispěvatelích, aby na záplaty určené projektu nepoužívali generátory obsahu, a příspěvek odmítá tam, kde je použití takového nástroje známé nebo podezřelé. Důvodem je Developer's Certificate of Origin: u výstupů generátorů není jasný stav autorských práv a licencí, a to riziko projekt nést nechce. Seznam výjimek pod pravidlem je zatím prázdný.

Na srpnový příval to ale nesedí. Pravidlo mluví o záplatách, tedy o kódu, kdežto hlášení chyby žádný kód do projektu nepřidává. A co ta hlášení napsalo, neříká ani Berrangé, ani evidence – správce píše, že nenesou stopu lidského rozboru, ne že je psal jazykový model. Označení „AI“ přidal až titulek Phoronixu.

Jeden z diskutujících pod příspěvkem si Berrangého návrh vyzkoušel z druhé strany. Přiznal, že takovou mez na cizím projektu nejspíš sám překročil, a připsal k tomu, že kdyby existovala, seskupil by hlášení do menšího počtu témat – a nejspíš by tím byla lepší.

Zdroje

• Daniel P. Berrangé, příspěvek na Mastodonu, 25. 8. 2026
• Evidence chyb projektu QEMU na GitLabu
• Phoronix: AI/LLM Usage Becoming A „Denial of Service Attack“ On Open-Source Project Maintainers, 25. 8. 2026
• GitLab Docs: Content creation rate limits
• QEMU: Code provenance

Únik z herního studia obvykle vypadá tak, že se někde objeví materiál, redakce ho popíšou a za pár dní se přejde k dalšímu tématu. Případ, který od 18. srpna běží kolem chystaného dílu Grand Theft Auto, se chová jinak. Má program, publikum a vstupné.

Hlasování, které se platí

Původce úniků nevydává materiál podle vlastního plánu. Na svém webu spustil ankety, ve kterých se rozhoduje, co se zveřejní příště – a hlasuje se vlastní kryptoměnou, kterou spustil ještě předtím, než první záběry vyšly. Podle IGN za hlasování někteří lidé utratili stovky dolarů. Sám to obhajuje tím, že z toho platí provoz a že jinak by pokračovat nemohl.

Tím se ale posunulo, o co jde. Dokud se únik odvolával na práva zákazníků, dala se aspoň rozeznat motivace. Ve chvíli, kdy o dalším kroku rozhoduje objem zaplacených hlasů, je publikum spoluautorem – a platí za to, aby vidělo víc z cizí práce, kterou nikdo nezveřejnil dobrovolně.

Stovky účtů, které se vydávají za někoho jiného

Sotva se první záběry objevily, začaly na sítích přibývat profily hlásící se k jejich autorství. Šlo o účty na X, Discordu i Instagramu a některé si zpětně upravily starší příspěvky tak, aby to vypadalo, že únik předpověděly. Autor sám se proti nim ohradil a musel veřejně vyjmenovat, které dva kanály jsou jeho.

Vzniklo tím prostředí, ve kterém se nedá rozeznat tvrzení od výmyslu. Nejlíp je to vidět na historce o pojistce, která měla při zadržení autora zveřejnit celou hru. Zněla dobře, rozletěla se po sítích – a přišla přes cizí účet. Na kanálech, které autor označil za své, nikdy nebyla.

Detektivové, kteří obvinili nevinné

Souběžně s tím běželo pátrání po totožnosti. Příspěvky s tisíci reakcí jmenovaly konkrétní lidi – pokaždé někoho jiného. Youtuber, po jehož komunitním serveru je pojmenovaný jeden ze serverů uvedených v soudním podání, musel veřejně vysvětlovat, že s věcí nemá nic společného a že v jeho serverech žádné uniklé klipy nejsou.

Tohle není nová věc. Po každé velké kauze se objeví lidé, kteří si z pátrání udělají zábavu, a jméno vyslovené s jistotou se šíří rychleji než jeho oprava. Rozdíl je v tom, že tady jde o věc, kterou vyšetřují právníci nadnárodního vydavatele – a dohady publika tomu vyšetřování spíš překážejí.

Kde publikum naopak pomohlo

Stojí za to říct i druhou stranu. Jedním z prvních uniklých materiálů byla mapa herního světa. Skupina, která roky skládá tutéž mapu z trailerů a screenshotů, ji porovnala se svou prací a označila ji za pravou – sedí prý i v detailech, které na jejich mapě nejsou.

To je přesně ten druh práce, kterou hromada lidí umí a jednotlivec ne. Táž komunita, která vyrobila stovky falešných účtů a pár křivých obvinění, dokázala během dne ověřit něco, co by jinak zůstalo viset ve vzduchu.

A pak přijdou ti, kdo na tom vydělávají

Poslední vrstva je nejstarší ze všech. Jakmile se rozšířila zpráva, že existuje spustitelná verze hry, začaly kolovat soubory, které se za ni vydávají. Jeden z nich má 113 GB a podle rozboru testerů je skoro celý prázdný – obsahuje virus o velikosti kolem 50 kB a zbytek je výplň. Návod k němu po uživateli chce vypnout ochranu systému.

Kdo si ho stáhne, nedostane hru. Dostane počítač, který někdo jiný používá ke svým účelům. A to je na celém představení ta jediná část, která se dá s jistotou předpovědět dopředu.

Zdroje

• Placené ankety o dalším úniku a obhajoba kryptoměny, IGN
• Komunitní mapovací projekt označil uniklou mapu za pravou, Mashable
• Falešný instalátor o velikosti 113 GB, Tom's Hardware
• Průběžná časová osa úniků, TechWiser

Profil na Discordu byl dlouho otevřená vizitka. Kdo s vámi sdílel jakýkoli server, viděl životopis, vlastní stav, zájmena, odznaky, propojené účty i to, co zrovna hrajete. Nastavení Profile Privacy to mění: plný profil se dá zúžit na přátele, nebo na přátele a menší servery. Discord tu změnu shrnul v changelogu z 11. srpna 2026 spolu s dalšími dvěma novinkami.

Co se skryje a co zůstane vidět

Nastavení je v uživatelských volbách pod položkou Data & Privacy, na mobilu se k němu dostanete přes lištu You a stejnou záložku. Nápověda vyjmenovává osm údajů, které soukromý profil schová: vlastní stav, zájmena, odznaky, aktivitu, propojené účty, životopis, widgety a seznam přání.

Vidět naopak zůstane avatar, banner, zobrazované jméno, uživatelské jméno, serverová značka, stáří účtu a společní přátelé a servery. Anonymita to tedy není a Discord to ani netvrdí – jde o to, co si o vás přečte cizí člověk na velkém serveru, ne o to, jestli vás pozná.

Tři úrovně a hranice dvou set členů

Volby jsou tři. Friends & All Servers nechává profil vidět přátelům a komukoli na serverech, do kterých jste vstoupili. Friends & Small Servers Only ho zúží na přátele a na servery, které mají dvě stě členů nebo méně. Nejužší je Friends Only – profil uvidí jen přátelé.

Na počítači se volba ukládá sama, na mobilu odchodem z nastavení. U nastavení je poznámka, že v Británii, Brazílii a Austrálii zkouší odlišné varianty, takže tamní uživatelé můžou vidět něco jiného.

Účty teenagerů mají úroveň nastavenou předem

Podle regionu. V Británii, Brazílii a Austrálii začínají teenageři na Friends Only, jinde na Friends & Small Servers. Dospělé účty mají všude Friends & All Servers. Změnit se to dá kdykoli a Discord k té změně nechce ověření věku – což je detail, který u kontrol věku obvykle neplatí.

Soukromý profil přitom nikoho neodstřihne. Žádost o přátelství i soukromá zpráva projdou dál; kdo smí psát, se řídí jiným nastavením, tím, které se v srpnu přejmenovalo z Content & Social na Messaging Permissions. A moderátoři serveru zvláštní přístup nemají: v nápovědě stojí, že vidí totéž co ostatní členové a že jim k práci zůstávají uživatelské jméno, zobrazované jméno, stáří účtu a společné servery.

Poznámka k žádosti o přátelství

Druhá novinka je drobná a praktická. K žádosti o přátelství jde připojit vzkaz, takže příjemce rovnou vidí, odkud se znáte. Discord to popisuje jako odpověď na situaci, kdy žádost dorazí od přezdívky, kterou si člověk nevybaví. Vzkaz píše odesílatel, takže o jeho důvěryhodnosti nic neříká – jen ubírá práci s dohadováním.

Spoilerový kanál nespustí ověření věku

Třetí změna míří na moderátory. Spoilerovým se dá označit textový, hlasový, fórový i oznamovací kanál; přepínač je v nastavení kanálu pod Content Visibility. Člen serveru pak před vstupem uvidí upozornění s názvem kanálu a jeho tématem a rozhodne se, jestli pokračuje. Kdo jednou vstoupí, podruhé už se ho aplikace neptá.

Rozdíl proti kanálu pro dospělé je v tom, že spoilerový kanál nespouští ověření věku. Nápověda zároveň říká, že sexuálně explicitní obsah do něj nepatří; ten musí zůstat pod štítkem Age-Restricted, jinak jde o porušení pravidel komunity. Přepnout spoilerový kanál na kanál pro dospělé lze, jen si pak členové v regionech s běžícím ověřováním věk ověřit musí.

Doteď moderátoři používali štítek pro dospělé jako berličku i tam, kde o nahotu vůbec nešlo – u zápletky ve hře, u těžkého tématu. V changelogu to firma sama pojmenovává jako obcházení.

Proč se Discord ověřování věku vyhýbá

Má s ním čerstvou zkušenost. Zásady globálního ověřování věku ohlásil začátkem února 2026 a po několika týdnech kritiky je odložil na druhou polovinu roku. Server The Record tehdy napsal, že technický ředitel a spoluzakladatel Stanislav Vishnevskiy slíbil přidat další způsoby ověření včetně platební karty a zveřejnit seznam dodavatelů i jejich postupů. V témže příspěvku se omluvil za to, že firma nedokázala vysvětlit, že se ověřování nedotkne více než devadesáti procent uživatelů.

Podle citovaného příspěvku Discordu určuje podobu ověřování legislativa, která už platí v Británii a v Austrálii, přičemž Brazílie ji rychle následuje. Spoilerový kanál je proti tomu levné řešení: varování před obsahem bez toho, aby si někdo někam nahrával doklad.

Co ještě přibylo

Changelog vedle toho jmenuje editor životopisu na počítači, ve kterém se formátuje tlačítky místo značek Markdownu, zmínku hry ve zprávě zápisem @game, aplikaci pro Meta Quest, rámečky k profilu v obchodě a přechod desktopového klienta na Electron 42, který podle Discordu ubral aplikaci něco z nároků na procesor. Nastavení se navíc přejmenovala: z Activity jsou Games & Apps.

Zdroje

• Discord Update: August 11, 2026 Changelog
• Profile Privacy Setting on Discord, nápověda Discordu
• Spoiler Channels FAQ, nápověda Discordu
• Discord puts global age verification policy on hold after backlash, The Record, 25. února 2026
• Discord Adds Private Profiles, Notes, Spoiler Channels, TechJournal, 16. srpna 2026

Stack Overflow býval hlavním místem, kam mířili vývojáři, kteří se zasekli na kusu kódu. Za červenec 2026 na něm přibylo 1 437 nových otázek. V březnu 2014, tedy v nejsilnějším měsíci, jaký web zažil, jich bylo 207 199.

Server běží dál a archiv s 24 251 056 otázkami zůstává veřejný. Jako místo, kam se chodí ptát, ale prakticky dosloužil.

Čím se to dá změřit

Stack Exchange provozuje veřejné rozhraní API, kterým si počty otázek spočítá kdokoli. Stačí jediné volání, bez klíče a bez přihlášení:

curl "https://api.stackexchange.com/2.3/questions?site=stackoverflow&fromdate=1782864000&todate=1785542400&filter=total"

Obě čísla v dotazu jsou začátek července a začátek srpna 2026 zapsané v sekundách od roku 1970, filtr total nechá vrátit jen součet. Odpověď zní {"total":1437}. Všechny počty v tomhle článku vznikly takhle, měřeno 14. srpna 2026; březen 2014 je nejvyšší hodnota ze všech měsíců let 2012 až 2021, které jsme touž cestou prošli měsíc po měsíci; roky před nimi i po nich jsou v červencových hodnotách hluboko pod ním.

Měřidlo má omezení, které patří rovnou na začátek: rozhraní API vrací jen otázky, které na webu pořád jsou, takže smazané v součtu nejsou. Server DevClass napočítal za prosinec 2025 3 862 otázek podle vlastního dotazovacího nástroje Stack Overflow, totéž období vychází přes API dnes na 4 216. Rozdíl dělá zhruba devět procent a z veřejných dat se vysvětlit nedá, proto tu stojí obě čísla.

Pokles se letos nezastavil

Kdyby šlo o dno, na kterém se web usadil, byla by to jiná zpráva. Letošní měsíce ale klesají dál:

• leden 3 715
• únor 3 168
• březen 3 238
• duben 2 633
• květen 2 259
• červen 2 016
• červenec 1 437

Od 1. do 14. srpna přibylo 678 otázek. Proti loňskému červenci, kdy jich bylo 6 626, je letošní číslo o 78,3 % níž, proti březnu 2014 o 99,3 %; obojí je vlastní dopočet z uvedených čísel. Srovnání se začátkem dopadá podobně: v srpnu 2008, což je první měsíc, ze kterého rozhraní API vůbec nějaké otázky vrací, jich bylo 3 744, tedy víc než dvakrát tolik co letos v červenci.

Proč se lidé přestali ptát

DevClass přisuzuje odliv dvěma věcem naráz. První je zřejmá: vývojáři se ptají nástrojů s umělou inteligencí rovnou ve svém editoru, takže odpadá zakládání příspěvku i čekání na reakci. Druhá je starší než jazykové modely a je to pověst zdejší moderace. Web dlouhodobě mířil na menší počet kvalitních otázek místo proudu běžných dotazů, takže se nováčkům příspěvky zavíraly jako duplicitní nebo špatně položené.

Jeden z vývojářů to v diskusi, kterou DevClass cituje, shrnul tak, že umělá inteligence úpadek jen urychlila, ale skutečnou příčinou je soustavné trestání lidí za to, že se do komunity zapojili (přeloženo z angličtiny).

Ředitel Stack Overflow Prashanth Chandrasekar loni v prosinci tvrdil, že úbytek se týká hlavně jednoduchých dotazů, kdežto složité otázky se nemají kam jinam ptát; cituje ho server Sherwood News. Ověřit se to z veřejných dat nedá – rozhraní API počítá otázky, ne jejich obtížnost.

Komu ta čísla chybí

Úbytek dopadá i na věci, které se Stack Overflow zdánlivě netýkají. Žebříček programovacích jazyků od analytické firmy RedMonk staví polovinu dat právě na zdejších otázkách, druhou polovinu na veřejných repozitářích GitHubu. Analytička Rachel Stephens k tomu podle DevClass řekla, že polovina vstupních dat žebříčku zastarává a náhradní veřejná datová sada zatím není (přeloženo z angličtiny).

Druhá otázka je, z čeho se budou učit samotné jazykové modely. Podle Sherwood News shánějí jejich tvůrci přesně takový obsah, jaký Stack Overflow nashromáždil, tedy popisy programátorských problémů i s řešením. Nových do archivu skoro nepřibývá.

Firmě se daří líp než fóru

Účetně o pádu řeč není. Vlastník Stack Overflow, skupina Prosus, uvedl v pololetních výsledcích k 30. září 2025 růst tržeb Stack Overflow a firmy GoodHabitz dohromady o 12 % na 95 milionů dolarů; cituje je DevClass. Sherwood News počítá roční tržby samotného Stack Overflow na zhruba 115 milionů dolarů a ztrátu na 22 milionů proti 84 milionům ve fiskálním roce 2023, k čemuž pomohlo i hromadné propouštění. Ta dvě čísla se vedle sebe postavit nedají: Prosus vykazuje Stack Overflow společně s GoodHabitz a za pololetí, Sherwood mluví o roce a o samotném Stack Overflow.

Peníze dnes nedělá inzerce ve fóru, ale firemní nástroj Stack Internal postavený nad nasbíranými odpověďmi – podle Sherwood News ho používá 25 000 firem – a licencování archivu tvůrcům jazykových modelů. Firma tedy prodává znalosti, které nashromáždila komunita v době, kdy fórum ještě žilo.

Jinde se totéž doložit nedá

Na Stack Overflow je pozoruhodné ještě něco: vydává čísla sám o sobě. Veřejné rozhraní patří k síti Stack Exchange od začátku, takže se její vzestup i pád dají doložit měsíc po měsíci. Kde takové rozhraní chybí, zbývají dojmy.

Magazín dřív popsal, že Nyx, Okoun a Lopuch běží od roku 2001 a sociální sítě je nepohřbily. Jestli je odsávají chatboti stejně jako Stack Overflow, se zvenčí poznat nedá.

Jisté je zatím jedno: velká veřejná databáze programátorských otázek a odpovědí přestala růst a náhrada za ni nikde nestojí. Archiv zůstává, ale mluví o verzích knihoven, které stárnou každým měsícem.

Zdroje

• Stack Exchange API, koncový bod questions – vlastní měření 14. srpna 2026
• DevClass: Dramatic drop in Stack Overflow questions as devs look elsewhere for help (5. 1. 2026)
• Sherwood News: Stack Overflow’s forum is dead thanks to AI, but the company’s still kicking (7. 1. 2026)

Poslanec Jindřich Rajchl letos v květnu na Facebooku kritizoval novinářku Zuzanu Černou. Pod jeho příspěvkem se objevil komentář „Zabte někdo tu svini“. Okresní soud v Děčíně za něj osmašedesátiletému muži uložil šest měsíců odnětí svobody s podmíněným odkladem na jeden rok a k tomu peněžitý trest. O výsledku informoval server Lupa.cz a shodně o něm psaly i další redakce.

Paragraf 364 míří na veřejnou výzvu

Soud jednání kvalifikoval jako přečin podněcování k trestnému činu. Paragraf 364 trestního zákoníku se vejde do jediné věty: „Kdo veřejně podněcuje k trestnému činu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“ Klíčové slovo je „podněcuje“: podle tohohle paragrafu se postihuje výzva, aby čin spáchal někdo další, ne hodnocení člověka. Druhou podmínkou je veřejnost projevu a tu soud v tomhle případě považoval za splněnou i u komentáře pod cizím příspěvkem.

Že to byl právě tenhle paragraf, potvrdila Černá serveru Lupa.cz. Sama k rozhodnutí dodala: „Hranice mezi kritikou a trestným činem existuje a nabádání k násilí za ní jednoznačně leží.“

Trestní příkaz je rozhodnutí bez líčení

Soud nerozhodoval u hlavního líčení, ale trestním příkazem. Ten podle § 314e trestního řádu může samosoudce vydat v řízení o přečinu tehdy, „jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy“. Uložit jím lze jen mírnější tresty – mimo jiné odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem; šest měsíců podmíněně se do toho vejde.

Rozhodnutí proto zatím není pravomocné. Obviněný i státní zástupce proti němu můžou podle § 314g podat do osmi dnů od doručení odpor; trestní příkaz se tím ruší a soud nařídí hlavní líčení s dokazováním. Soud podle Černé rozhodl v červenci, novinářce bylo rozhodnutí doručeno 6. srpna.

Peněžitý trest: deset tisíc, nebo padesát

Ve výši peněžitého trestu se zdroje rozcházejí. Lupa.cz, agenturní zpráva ČTK i Forum24 uvádějí 10 000 Kč. Děčínský deník naproti tomu píše o 50 000 Kč. Tři zdroje ze čtyř tedy stojí za nižším číslem, úplné znění trestního příkazu ale zveřejněné není, takže rozdíl z dostupných textů rozhodnout nejde.

Odkud se případ vzal

Spor začal Rajchlovým příspěvkem, ve kterém podle Lupy.cz zveřejnil fotografii novinářky a označil ji mimo jiné za „amatérskou aktivistku“ a „profesionální bonzačku“. V diskusi pod ním se pak vedle urážek objevily i výzvy k jejímu zabití. Rajchl v květnu Seznam Zprávám řekl, že výzvy k násilí odmítá a po zaznamenání je ze svého profilu maže; na způsobu vlastní komunikace ale podle svých slov měnit nic nehodlá.

Trestní oznámení na dva uživatele Facebooku podal v květnu analytik Pirátů Janusz Konieczny, který také zveřejnil části trestního příkazu; uvedl to iROZHLAS s odvoláním na Novinky.cz. Kolik z dalších komentářů skončí u soudu, zatím žádný ze zdrojů neuvádí.

Zuzana Černá podle Lupy.cz donedávna působila v investigativním projektu PastVina, dřív pracovala v pořadech České televize 168 hodin a Reportéři ČT. Za reportáž Temnota našich dní o střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dostala spolu s Barborou Loudovou Novinářskou cenu 2024.

Co si z případu odnese diskutující

Z právní kvalifikace plyne, že nerozhodla hrubost komentáře, ale to, že vyzýval k činu. Druhá věc, kterou případ ukazuje, je dosažitelnost pisatele: účet na sociální síti anonymitu nedává. Černá to na síti LinkedIn shrnula slovy, že „hrdinové za klávesnicí se za anonymitu neschovají“.

Žádný ze zdrojů neuvádí, že by se řízení dotklo provozovatele sítě; potrestán byl autor komentáře. Moderace českých fór a chatů takové příspěvky maže sama a bez ohledu na to, jestli je někdo nahlásí policii; jak se to dělá, jsme popsali dřív.

Jestli rozhodnutí zůstane v téhle podobě, se ukáže po uplynutí lhůty na odpor. Pokud ho odsouzený nebo státní zástupce podá, začne řízení nanovo a o vině i trestu se bude rozhodovat u soudu s dokazováním.

Reddit ve středu 5. srpna oznámil sadu změn své infrastruktury a nástrojů. Mají usnadnit zakládání i moderaci komunit, lépe web chránit před stahováním obsahu roboty a spamem a hlavně otevřít komunity nováčkům. Nejviditelnější kus té proměny se týká toho, kdo vůbec smí přispět: firma chce ubrat na významu karmy a stáří účtu a víc spoléhat na automatickou ochranu proti zneužití.

Karma jako neviditelná závora

Karma je reputační skóre Redditu. Uživatel si ho zvedá tím, že píše příspěvky a komentáře, které ostatní ocení kladným hlasem. Vzniklo, aby odsívalo spam, roboty a provokatéry, jenže spousta komunit si na něm postavila vstupní práh: bez určité karmy nebo bez dost starého účtu člověk nepřispěje. Reddit teď píše, že takové prahy jsou pro slušného nováčka „neviditelná závora“, a chce, aby se komunity opíraly míň o karmu a stáří účtu a víc o silnější ochranu vestavěnou přímo do nástrojů.

Že by karma zmizela úplně, firma neřekla; naznačila jen, že její váha může do budoucna klesnout. A přiznává, proč ty závory vznikly: brání spamu, obcházení banů a takzvanému brigádování, kdy se na jeden příspěvek nebo komunitu koordinovaně vrhne skupina účtů. Cílem není bariéry zrušit, ale nahradit je něčím, co nezastaví i toho, kdo přišel v dobré víře.

Rules Hub posuzuje smysl pravidla, ne jen slova

Do role hlavního nástroje se hlásí Rules Hub, sada moderátorských funkcí, kterou Reddit rozšiřuje z uzavřeného testu. Moderátor v něm vybere, která pravidla se mají vynucovat automaticky, a určí, co se stane při porušení: zařadit příspěvek do fronty ke kontrole, skrýt ho, nebo rovnou smazat. Než pravidlo zapne, může si celé chování napřed vyzkoušet a pak si v protokolech přečíst, jak zabírá. V raném testu ho používalo přes 700 komunit včetně členů poradní sítě moderátorů (Mod Council Network); nově ho můžou zkoušet všechny čerstvě založené komunity a širší dostupnost slibuje firma na konec letoška.

Rozdíl proti dnešnímu automatu je v tom, jak nástroj čte text. Dosavadní Automod, na kterém moderace Redditu léta stojí, hledá přesnou shodu klíčových slov a vzorů. Rules Hub místo toho nechává velké jazykové modely posoudit, jestli příspěvek odpovídá záměru pravidla, takže si podle Redditu poradí i s nuancí, běžnou řečí a hraničními případy, a přitom moderátor drží rozhodnutí v ruce. Vedle toho firma rozšířila nástroj Post & Comment Guidance, který tisícům moderátorů pomáhá napovědět uživateli pravidla už při psaní, a přidala k němu radu při volbě flairu, tedy vlastního štítku, který se u jména ukáže jen v dané komunitě.

Vývojáři přejdou na platformu, starý web se přiškrtí

Změny se dotknou i lidí kolem Redditu. Firma bude dál omezovat nové přístupy k veřejnému rozhraní API a chce, aby aplikace třetích stran přešly na její Developer Platform; na přesun robotů a doplňků vypsala program za 1 milion dolarů. Osud starého webu Old Reddit, postaveného před jedenadvaceti lety, je opatrnější: zatím u něj zůstane povinné přihlášení a Reddit chce na moderní základ přesunout kritické roboty a postupy moderátorů. Oficiálním důvodem je obrana proti stahování obsahu roboty a spamu.

Čísla, o která oznámení opřelo

Reddit uvádí, že ho denně navštíví přes 130 milionů lidí ve více než 100 000 komunitách. Podle serveru TechCrunch firma minulý týden vykázala za druhé čtvrtletí tržby 805 milionů dolarů a zisk 1,25 dolaru na akcii, oboje nad odhady; akcie přesto klesla, protože návštěvnost z vyhledávačů podle šéfa Redditu Steva Huffmana kolísá. Firma zároveň říká, že chce z půl miliardy týdně aktivních uživatelů udělat uživatele denní, a otevření komunit nováčkům je jedním z kroků, jak toho dosáhnout.

Co to mění pro člověka v diskuzi

Pro běžného účastníka komunity se mění to, co ho pustí ke slovu. Místo měsíců sbírání karmy má rozhodovat chování tady a teď, posouzené modelem. Jestli jazykový model uhlídá smysl pravidla líp než seznam zakázaných slov, ukáže až provoz; Reddit sám zdůrazňuje, že dnes žádný systém nevypíná a jen připravuje půdu. Česká fóra a chaty zatím moderaci řeší jinak, převážně psanými pravidly a lidskými správci, jak jsme popsali dřív.

Zvenčí vypadá správcovství jako tlačítko, kterým jde někoho vyhodit z místnosti. Z pravidel, která česká fóra a chaty zveřejňují, plyne něco jiného: většinu času zabere rozhodnout, co ještě projde, a pak to umět vysvětlit.

Pravidla se píšou dřív, než jsou potřeba

Každý soupis začíná stejně, výčtem toho, co se do příspěvku nesmí dát. Pravidla portálu Chatujme.cz zakazují vulgarity a urážky včetně vytečkovaných, zveřejnění cizího jména, adresy nebo telefonu, reklamu a lákání na jiné portály, spam, psaní velkými písmeny a klonované nicky vydávající se za administrátora.

Pravidla diskuze na Aktuálně.cz z května 2024 stojí podle vlastní formulace na třech principech: dodržování zákonů, nezneužívání prostoru ke spamování a slušnost. K tomu přidávají zákaz příspěvků mimo téma článku, textů psaných verzálkami, obsahu v jiném jazyce než češtině a slovenštině a také příspěvků, které komentují administraci služby nebo útočí na moderátory.

Tresty jsou žebřík, ne vypínač

Nejpodrobněji to má rozepsané Chatujme.cz. Jeho přehled postihů má deset stupňů seřazených od nejmírnějšího. První obstará systém sám: po 45 minutách nečinnosti uživatele z místnosti odhlásí. Pak přijde kick, tedy zákaz vstupu na pět minut, a každé další vyhození téhož člověka je pětkrát delší, tedy 25 minut, pak 125. Následuje smazání textu, blacklist jedné místnosti, vyhození ze všech místností najednou, blokace nicku, blokace IP adresy a na konci nevratné smazání profilu i s nachatovanými hodinami, fotkami a příspěvky.

Podstatné je, kdo který stupeň drží v ruce. Body dva až čtyři udělí stálý správce místnosti nebo administrátor, všechno tvrdší jen administrátor. Aktuálně.cz to má obecnější: příspěvek odstraní nebo omezí jeho viditelnost a přístup uživatele ke službě omezí částečně, nebo zcela. Blokace přístupu do diskuze je podle pravidel trvalá, odvolat se proti ní ale lze; na opakovaně podávaná odvolání se podle textu nebere zřetel.

Kdo se správcem stane a jak o funkci přijde

Dočasným správcem se na Chatujme.cz stane každý, kdo si založí dočasnou místnost. Na stálou místnost jsou podmínky: sto nachatovaných hodin, žádný trest od administrátora, žádný záznam na blacklistu a u erotické kategorie plnoletost. Víc než tři místnosti jeden člověk spravovat nemůže a o odebrání funkce rozhoduje hlasování ostatních stálých správců.

U diskuzí je vstup volnější, protože správcem tématu se automaticky stává jeho zakladatel a ten může jmenovat další, omezené nebo plné. Zato se z funkce vypadává nečinností: kdo se o fórum přes 60 dnů nestará, může o ně přijít bez upozornění.

Pravomoc má hranice na obě strany

Táž stránka vypisuje i to, co správce nesmí: vyhazovat za neaktivitu, za nepozdravení ani úplně bezdůvodně, řešit funkcí osobní spory nebo mít v jedné místnosti víc vlastních nicků. Smazat celý viditelný text místnosti (na Chatujme.cz se mu říká sklo) může i bez důvodu, mazat text jednoho konkrétního uživatele jen s důvodem. Zápis na blacklist chce tři screenshoty tří různých porušení z historie místnosti, takže po sobě nechává doklad.

Vedle pravidel visí ještě kodex chování, což je etiketa debaty: reagovat na obsah, ne na osobu, u faktických tvrzení uvést zdroj, být otevřený změně názoru. Pro správce podle něj platí obzvlášť, protože při moderování jdou příkladem.

Spor se řeší dřív, než dojde na tresty

Nejpropracovanější postup má česká Wikipedie a je zajímavé, že to není závazné pravidlo, ale doporučení. Radí jít po stupních: nejdřív domluva na diskusní stránce, pak vyjednávání se zapojením dalších lidí (třetí názor, žádost o komentář), pak mediace s prostředníkem a teprve nakonec arbitráž, o které rozhoduje volený výbor. Kdo žebřík přeskočí, oslabí si vlastní pozici: bez doložené snahy o domluvu to podle textu vypadá, že chce spor spíš vystupňovat než urovnat.

Blokování je proti tomu na Wikipedii závazné pravidlo a míří na nesporné případy. Má i svoje číslo: správce smí zablokovat toho, kdo jednu stránku revertuje víc než třikrát za 24 hodin. Revert je vrácení cizí úpravy do předchozího stavu. Když do revertační války spadne víc stran sporu, má se správce ke všem zachovat stejně.

Rozhodnutí se oznamuje i s důvodem

Aktuálně.cz se ve svých pravidlech označuje za zprostředkovatelskou službu podle nařízení o digitálních službách a z toho plyne zbytek: mechanismus na oznámení nezákonného obsahu, vyrozumění uživatele o rozhodnutí včetně odůvodnění a vyrozumění toho, kdo obsah nahlásil, i když jeho oznámení neuspělo. V bodě 5.5 stojí, že při vyhodnocování příspěvků používá „nikoli však výlučně“ automatizované systémy a nástroje umělé inteligence. Diskuzi si vyhrazuje pod článek vůbec neotevřít, třeba z piety u zprávy o úmrtí.

Chatujme.cz řeší nesouhlas kratší cestou. Zeptat se slušně toho, kdo trest udělil, a když vysvětlení nestačí, obrátit se na administrátora s vyššími právy, případně na majitele portálu. Založit si nový nick a trest obejít je samo o sobě porušení pravidel.

Někdy je levnější zúžit vstup než moderovat

Server Root.cz oznámil 28. ledna 2019, že po dvaceti letech volně přístupných diskusí budou moci komentovat jen registrovaní čtenáři. V odůvodnění stálo, že se z diskusí postupně stalo místo, kde „vítězí ti největší křiklouni“.

Registrace sama o sobě nikoho nezdvořilí. Dává ale moderaci účet, ke kterému se dá připojit historie, a bez toho odstupňované tresty nedávají smysl. Kolik identity se za to vyžaduje, se liší: Aktuálně.cz chce jméno a příjmení, zakazuje falešnou identitu a duplicitní účty maže. Chatujme.cz naopak dva nicky z jedné IP adresy toleruje kvůli členům jedné domácnosti, jen se jimi nesmí obcházet tresty.

Těm třem soupisům je společné jedno: pravidlo je napsané dřív než spor, trest má stupně a rozhodnutí má důvod, na který se dá zeptat. Zbytek je práce, kterou zvenčí není vidět, protože se počítá v přečtených příspěvcích, ne ve smazaných.

Zdroje

• Chatujme.cz: Pravidla portálu, Postihy, Správci místností, Správci diskuzí a Kodex chování – deset stupňů postihů, podmínky pro stálého správce a hranice jeho pravomoci.
• Aktuálně.cz: Pravidla diskuze (21. 5. 2024) – tři principy, sankce od omezení viditelnosti po trvalou blokaci, odvolání a povinnosti podle nařízení o digitálních službách.
• Česká Wikipedie: Wikipedie:Blokování a Wikipedie:Řešení sporů – pravidlo tří revertů za 24 hodin a stupně řešení sporu až k arbitráži.
• Root.cz: Po dvaceti letech měníme diskuse (28. 1. 2019) – přechod na diskuse jen pro registrované a jeho zdůvodnění.

Zeptejte se někoho, kdo chodí na internet od přelomu tisíciletí, kde se tehdy diskutovalo. Padnou jména, která dnešní student nezná: MaMedia, Průvodce, Cyberspace, Mageo. Většina těch serverů je pryč. Několik jich ale běží dál, na stejné adrese a často i ve stejném vzhledu jako před dvěma dekádami.

Vlna z roku 2001 přišla po konci Průvodce a Cyberspace

Nejstarší českou diskusí byla MaMedia, kterou v srpnu 1995 rozjeli Milan Votava a Aleš Němeček; v květnu 1998 se přejmenovala na Mageo. Vedle ní se od konce devadesátých let usadily Průvodce a Cyberspace. Obojí skončilo a právě z toho vyrostla dnešní scéna.

Průvodce provozoval Pavel Kolesnikov. V roce 2001 patřil server vydavatelství Bonton, které internetové aktivity prodalo společnosti Intouch, a ta Kolesnikovovu nabídku na odkup za 100 000 až 150 000 Kč odmítla a provoz ukončila. Uživatelé pak v Praze uspořádali symbolický „Pohřeb Průvodce“. Kolesnikov s Pavlem Kořenským mezitím napsali náhradu – Okouna, kam se velká část diskutérů přesunula skoro okamžitě.

Podobně dopadl Cyberspace. Marek Janda, tehdy student střední školy, popsal, že jeho provozovatel přestal mít o další chod služby zájem, a tak vzniklo několik náhrad naráz. Jednou z nich byl Nyx, ve stejné době vznikly i Hofyland a Lopuch. Okoun, Nyx, Hofyland i Lopuch jsou z roku 2001 a všechny čtyři dodnes odpovídají.

Okoun pustí dovnitř každého

Okoun má otevřenou registraci: účet si založí kdokoli a v některých klubech se dá číst i psát bez přihlášení. V roce 2007 měl podle Wikipedie 20 000 účtů a zhruba 4 000 klubů, o rok později skončil pátý v anketě Křišťálová Lupa mezi komunitními servery. Běží na Linuxu, v Javě a nad MySQL a jeho pověst dodnes drží hardwarové selhání z června 2005: zálohovalo se řídce, takže server po havárii spadl zpátky do února téhož roku.

Okoun je podle Wikipedie zdrojem řady internetových memů – patří k nim Vesjolyje Kartinki, fotomontáže OLOL i Opráski sčeskí historje. Nové kluby už ale skoro nepřibývají: v roce před vydáním tohoto textu jich na úvodní stránce vznikly tři. Seznam právě probíhajících diskusí se přitom přepisuje po minutách. Server tedy nestagnuje proto, že by se v něm nemluvilo; nestaví se v něm jen nové pokoje.

Nyx si u dveří vybírá

Nyx šel opačnou cestou. Registrace vždycky něco stála: v roce 2003 se zájemce musel administrátorům písemně rozepsat, čím bude serveru přínosem, dnes stačí pozvánka od stávajícího uživatele – a podle Jandy to bylo uvolnění, ne přitvrzení. Tehdejší text Lupy se serveru ptal, jestli je sekta, nebo Mensa, a uváděl 5 448 registrovaných, 2 996 klubů a 1 410 768 příspěvků ke 14. dubnu 2003. Stroj, na kterém to běželo, zaplatila anonymní sbírka mezi uživateli.

K dvacátým narozeninám v roce 2021 Janda Lupě řekl, že má asi 90 000 registrovaných a z toho zhruba 20 000 pravidelných. Celý web tehdy přepsal z PHP do Rustu, vyměnil databázi i uživatelské rozhraní – a vzhled nechal beze změny. Když prý čte, že server vypadá jako něco z roku 2005, zní mu hlavou „A to je přece super!“. Nyx tehdy běžel na jediném vlastním stroji v datovém centru a typickou stránku podle Jandy sestavil kolem jedné milisekundy.

U chatů se diskutuje pomaleji

Druhá větev scény nikdy nebyla samostatná. Fórum tam visí u chatu jako jeho pomalejší část: v místnosti se mluví teď, ve vlákně se odpovídá za den. Takhle vypadají diskuze na Chatujme.cz, rozdělené do kategorií od práce po počítače a čitelné i bez přihlášení. Názvy vláken tomu původu odpovídají – vedle „Zajímavostí“ a „Slovní kopané“ tam stojí témata, která by na samostatném fóru nedávala smysl, protože jsou hlavně přezdívkou skupiny lidí, co se tam schází.

Lopuch a Hofyland jsou třetí typ: klubová fóra bez chatu, s kategoriemi po desítkách klubů a s rozhraním, které se od roku 2001 posunulo minimálně. Lopuch má nejnavštěvovanější kluby vypsané na titulní straně a čísla u nich jdou do tisíců návštěv, ne do statisíců.

Subreddit není klub

Nejmladší část mapy nemá českého provozovatele. Subreddit r/czech vznikl 3. června 2008 a funguje jinak než všechno výše: příspěvky se řadí podle hlasů, ne podle času, vlákno po pár dnech zapadne a stálá témata nahrazuje sada pravidel v postranním panelu. Jedno z nich zakazuje memy ve všední dny. Diskutuje se česky i anglicky, protože stejnou stránku používají lidé, kteří se do Česka přistěhovali.

Rozdíl proti klubu je podstatnější než jazyk. Na Okounu nebo Nyxu je jednotkou místo, do kterého se člověk vrací roky; na Redditu je jednotkou příspěvek, který má den nebo dva. Archiv sice zůstává, ale nikdo se do něj nevrací tak, jako se na Nyxu vrací do klubu.

Proč to pořád běží

Doložitelné důvody jsou dva. Provoz je levný – oba velké servery stojí na jednom člověku, který si je píše sám, a Nyx podle Jandy i na jediném stroji, takže se nemusí uživit tým. A tahle fóra nikdy nesoutěžila se sociálními sítěmi o totéž: Janda to popsal tak, že diskusní servery se soustředí kolem témat, kdežto Facebook kolem uživatelů. Když přišel, nepřinesl podle něj propad, ale útlum nových registrací.

Třetí důvod je podle nás ten, že nic z toho neroste. Neměnný vzhled, pozvánky místo náboru a tři nové kluby za rok jsou přesně to, co by na komerčním projektu znamenalo konec – a tady to drží počet lidí v místnosti na úrovni, kde se ještě poznají jménem. Kolik uživatelů má která z těch služeb dnes, se přitom zvenčí nezjistí: poslední čísla, která někdo zveřejnil, jsou z roku 2021 u Nyxu a z roku 2007 u Okouna.

Z té mapy jde vyčíst ještě jedna věc. Ve dvou ze tří velkých konců nerozhodli čtenáři, ale provozovatel: Průvodce zavřel jeho nový majitel a o Cyberspace přestal mít zájem ten, kdo ho provozoval. U Magea to bylo naopak – nových uživatelů podle anglické Wikipedie ubývalo už kolem roku 2011 a k proměně na sociální síť s herním prostředím došlo až o šest let později. Přesné datum ten článek uvádí dvakrát, koncem září 2017 i 2. října 2017, a mezi nimi nerozhoduje. Uživatelé se v každém z těch případů přelili jinam a psali dál.

Zdroje

• Okoun.cz na české Wikipedii – vznik serveru, havárie z června 2005, počty účtů a klubů za rok 2007, použité technologie a memy.
• Mageo na anglické Wikipedii – MaMedia od srpna 1995, přejmenování v květnu 1998, konec v roce 2017 a přehled serverů z let 1998 až 2001.
• Lupa.cz: Nyx – sekta, nebo Mensa? (23. dubna 2003) – počty registrovaných, klubů a příspěvků ke 14. dubnu 2003 a sbírka na server.
• Lupa.cz: rozhovor s Markem Jandou (21. dubna 2021) – přepis Nyxu do Rustu, 90 000 registrovaných, systém pozvánek a dopad sociálních sítí.
• okoun.cz, nyx.cz, lopuch.cz a hofyland.cz – dnešní podoba, seznamy klubů a datum vzniku posledních založených klubů.
• r/czech – datum založení 3. června 2008 a pravidla subredditu.
• diskuze.chatujme.cz – členění fóra u chatového portálu. Magazín, ve kterém tenhle text vychází, běží na doméně téhož portálu.