Český telekomunikační úřad požádal irského koordinátora digitálních služeb, aby se zabýval tím, jak společnost Meta blokuje účty na Facebooku a Instagramu. Oznámil to v zářijové monitorovací zprávě z 24. září. Důvodem je počet stížností. V prvním pololetí 2026 jich úřad řešil 76 a týkaly se nepřiměřené nebo nedostatečně odůvodněné blokace obsahu či účtu na sociálních sítích. Podání tohoto typu tvoří letos 48 % všech, která ČTÚ v digitální agendě dostává, zatímco loni šlo podle úřadu spíš o jednotky případů.

Jedna věta místo důvodu

Případy si jsou podle plného znění zprávy často velmi podobné. Uživatel se chce přihlásit a místo sítě uvidí strohé oznámení, že jeho účet byl zablokován pro porušení zásad komunity. Čím a kterým pravidlem je porušil, se nedozví. Když se odvolá, dostane obvykle obratem druhé oznámení: Meta situaci prověřila a účet podmínky dál nedodržuje. Ani tentokrát bez bližšího vysvětlení. Stěžovatelé proto pochybují, že jejich odvolání vůbec posuzoval člověk. Většinou jde o soukromé účty, mezi stížnostmi ale úřad eviduje i účty, které sloužily k výdělku, třeba profesionálních fotografů nebo kosmetických služeb.

Za zvlášť svévolné považuje ČTÚ případy, kdy Meta zablokuje účet na Facebooku kvůli porušení podmínek na propojeném účtu na Instagramu. Po úspěšném odvolání obnoví Instagram, Facebook ale nechá zablokovaný. „Uživateli navíc ani neumožní se proti blokaci účtu na Facebooku interně odvolat, protože příslušné rozhodnutí bylo přijato na Instagramu,“ píše úřad.

Tři články, které podle úřadu Meta nedodržuje

Nejzásadnější pochybení vidí ČTÚ v porušování článku 17 nařízení o digitálních službách (DSA). Ten po platformách chce jasné a konkrétní odůvodnění pokaždé, když uživateli omezí nebo smažou obsah či účet. Jedna věta o porušení zásad komunity podle úřadu nestačí. Článek 20 ukládá mít funkční interní systém pro vyřizování stížností, o kterých nesmí rozhodovat výhradně automat. Třetí cestou je mimosoudní řešení sporu podle článku 21, kdy certifikovaný subjekt má podnět přešetřit do 90 dnů. Meta podle ČTÚ jeho rozhodnutí vydaná ve prospěch uživatelů ignoruje.

Tady jí nařízení nechává prostor. Podle čl. 21 odst. 2 mají obě strany s vybraným subjektem v dobré víře spolupracovat, subjekt ale „nemá pravomoc uložit stranám závazné řešení sporu“.

Co ukazují čísla odvolacího centra

Jak to vypadá z druhé strany, popsala v květnu irská veřejnoprávní RTE podle transparentní zprávy Appeals Centre Europe. Jde o jeden ze subjektů pro mimosoudní řešení sporů podle DSA se sídlem v Dublinu. Od zahájení činnosti v listopadu 2024 dostal přes 30 000 stížností, z toho 24 000 mezi dubnem 2025 a březnem 2026. Do jeho působnosti jich spadalo přes 12 000 a víc než 5 000 se týkalo pozastavených účtů. Po prozkoumání obsahu ale centrum do konce března rozhodlo u méně než 150 z nich. Ve zbytku mu platforma obsah neposlala a centrum vydalo takzvané výchozí rozhodnutí ve prospěch uživatele.

U obsahu, který měl podle centra zmizet, ví centrum jen o „hrstce případů“, kdy platformy jeho rozhodnutí provedly. Ostatní je odmítly, nebo neodpověděly vůbec. Mezi spory, ve kterých dalo centrum uživateli za pravdu, RTE jmenuje i snímky fotografa z Česka, které Facebook nesprávně odstranil podle pravidel o nahotě.

Proč Irsko a co umí článek 58

Provozovatel obou sítí je v Evropské unii usazen v Irsku, takže stížnosti českých uživatelů ČTÚ dosud postupoval irskému koordinátorovi digitálních služeb. Tím je úřad Coimisiún na Meán. Od roku 2024 ale ČTÚ podle svých slov nezaznamenal ani jednu, kterou by irská strana vyřídila ve prospěch stěžovatele. Proto teď použil článek 58. Podle něj smí koordinátor v zemi, kde služba působí, požádat koordinátora v zemi usazení, „aby záležitost posoudil a přijal potřebná vyšetřovací a donucovací opatření“. Ten musí do dvou měsíců sdělit své posouzení i opatření, která přijal nebo chystá. ČTÚ počítá s 60 dny a další vývoj čeká na podzim. Když posouzení nepřijde včas nebo s ním nesouhlasí Evropský sbor pro digitální služby, může sbor podle článku 59 předat věc Komisi.

Článek 58 má ale podmínku: platí, pokud Komise nezahájila vyšetřování téhož údajného porušení. A Komise Metu vyšetřuje. Dne 24. října 2025 předběžně uvedla, že odvolací mechanismy Facebooku ani Instagramu neumožňují uživatelům doplnit vysvětlení či podklady, takže se proti rozhodnutí těžko brání. Šlo o předběžná zjištění, která výsledek vyšetřování nepředjímají. Potvrzené porušení může Metu stát až 6 % celosvětového ročního obratu. Jak se podnět ČTÚ s tímto vyšetřováním potká, monitorovací zpráva nerozebírá.

Úřad, kterému chybí zákon

Domácí dozor nad platformami má i vlastní háček. Komise v květnu 2025 poslala Česko k Soudnímu dvoru EU, protože koordinátora digitálních služeb podle ní řádně neurčilo nebo ho nevybavilo pravomocemi. Napravit to má zákon o digitální ekonomice, tedy sněmovní tisk 69. Druhé čtení má za sebou od 1. července a navržený je na pořad schůze Sněmovny, která začíná 13. října. Sám ČTÚ v polovině září na novém portálu Digitální maják uváděl, že koordinátorem teprve bude určen a vymáhat práva uživatelů začne po schválení adaptačního zákona.

Komu Meta účet zablokuje, má podle DSA několik cest najednou: interní odvolání, certifikovaný subjekt pro mimosoudní řešení sporů, soud a stížnost u ČTÚ, který ji předá do Irska. Jen ta poslední nemíří na Metu, ale na dozor nad ní, a právě tu teď ČTÚ posunul o krok dál.

Zdroje

• Monitorovací zpráva 09/2026, tisková zpráva ČTÚ, 24. 9. 2026
• Monitorovací zpráva 9/2026, plné znění (PDF), ČTÚ
• Nařízení (EU) 2022/2065 o digitálních službách, EUR-Lex
• Commission preliminarily finds TikTok and Meta in breach of their transparency obligations under the Digital Services Act, Evropská komise, 24. 10. 2025
• Digital Services Coordinators, Evropská komise
• Increase in complaints to Dublin-based social media appeals body, RTE, 28. 5. 2026
• Sněmovní tisk 69, Poslanecká sněmovna

Kalshi sídlí v New Yorku a lidé na ní obchodují s kontrakty, jejichž výplata závisí na tom, jak dopadne nějaká skutečná událost: rozhodnutí o úrokových sazbách, teplota, volby, sportovní zápas. Podle Lupa.cz už služba 2. října nebyla dostupná na pevném připojení Vodafonu.

Ministerstvo zápis ohlásilo tři týdny předem

Postup předepisuje zákon o hazardních hrách v § 84a až 84f. Ministerstvo nejdřív na úřední desce zveřejní, že web hodlá zapsat, a provozovatel má patnáct dní na námitku. Zapsat smí teprve po uplynutí lhůty a po vyřízení všech včas podaných námitek.

U Kalshi vyšlo sdělení o úmyslu zápisu 9. září. Doména v něm stojí jako poslední z dvaadvaceti adres a jako důvod je uvedeno ustanovení § 84a odst. 2 písm. a). To se týká webu, jehož prostřednictvím se provozuje zakázaná internetová hra. Druhý možný důvod, web sloužící k obcházení zákazu, ministerstvo u Kalshi nepoužilo. Jestli firma námitku podala, z veřejných dokumentů nevyplývá.

Poskytovatel připojení musí přístup k zapsanému webu zamezit nejpozději od patnáctého dne po zápisu, u Kalshi tedy v polovině října. Kdo to neudělá, dopouští se přestupku s pokutou až milion korun. Seznam umí kromě webů zachytit i platební účty a aplikace, jenže u Kalshi je zapsaná jen doména.

Kalshi tvrdí, že jde o finanční kontrakty

Ve Spojených státech provozuje Kalshi takzvaný určený trh pro kontrakty, tedy burzu pod dohledem federální Komise pro obchodování s komoditními futures (CFTC). Právě na tom stojí její spor s americkými státy. Od začátku roku 2025 nabízí kontrakty na sportovní výsledky a regulátoři sportovního sázení v Ohiu a Tennessee proti ní chtěli zakročit podle svých zákonů o hazardu.

Firma tvrdila, že sportovní kontrakty jsou swapy, nad kterými má výlučnou pravomoc CFTC, a že státní zákony o sázení na ni proto nedosáhnou. Odvolací soud šestého obvodu 25. září rozhodl, že Kalshi to neprokázala a že i kdyby šlo o swapy, federální zákon státní pravidla nevylučuje. Zamítnutí předběžného opatření v Ohiu odvolací senát potvrdil a opatření, které Kalshi přiznal soud v Tennessee, zrušil. Obě věci se vracejí k soudům prvního stupně.

České právo tohle rozlišení neřeší. Jak ministerstvo kontrakty Kalshi posoudilo, ukazuje jen uvedený důvod zápisu; rozbor ke sdělení nepřiložilo. Zápis uvítal Institut pro regulaci hazardních her, profesní spolek z oboru hazardních her, mezi jehož členy jsou provozovatelé Allwyn, Fortuna nebo Betano. „Pokud člověk vkládá peníze na nejistý výsledek reálné události, nemělo by být možné obejít pravidla jen tím, že se sázka označí jako kontrakt nebo finanční nástroj,“ řekl jeho ředitel Jan Řehola.

Institut uvádí i objem obchodů. Za září to podle něj bylo zhruba 59,2 miliardy dolarů a od začátku roku 238,8 miliardy; odkud čísla bere, nepíše. Zprávu ČTK otiskl Hrot24. Podle ní mezi investory Kalshi patří basketbalista Kevin Durant přes fond 35V, a to v kole, ve kterém firma v roce 2025 získala 300 milionů dolarů při ocenění pět miliard.

Polymarket přibyl v červenci se stejným odůvodněním

Kalshi není na seznamu první predikční trh. Adresu polymarket.com do něj ministerstvo zapsalo 13. července, a to podle téhož ustanovení. Obě platformy mají v seznamu jediný řádek, zatímco u kasin bývá zapsaná celá řada zrcadlových domén. U Polymarketu za necelé tři měsíce žádná další adresa nepřibyla.

Hazard na internetu hlídá ministerstvo i jinou cestou. V září varovalo influencery, že za propagaci kasin bez české licence jim hrozí milionové pokuty.

Zdroje: veřejná část Seznamu nepovolených internetových her k 30. 9. 2026, sdělení ministerstva financí z 9. 9. 2026, zákon č. 186/2016 Sb., rozsudek ve věci KalshiEX v. Schuler, Lupa.cz, Hrot24 (ČTK) a Institut pro regulaci hazardních her.

Sněmovna 23. září schválila zákon, podle kterého bude mít operátor právo požádat majitele cizí trubky, šachty nebo sloupu o místo pro svůj kabel; majitel mu bude muset případné odmítnutí zdůvodnit. Pro předlohu hlasovalo ve 27. hlasování 31. schůze všech 148 přítomných poslanců, nikdo nebyl proti.

Úplně nové to právo není. V českém právu ho zavedl už zákon č. 194/2017 Sb. o koordinaci staveb infrastruktury, který převáděl evropskou směrnici z roku 2014 a jehož první část nový předpis ruší. Důvodová zpráva k předloze píše, že širšímu využití té úpravy bránila hlavně neexistence evidencí, ze kterých by operátor zjistil, kde co leží.

Čí trubky a sloupy to jsou

Seznam odvětví v českém zákoně nenajdete. Přebírá se z nařízení (EU) 2024/1309 o gigabitové infrastruktuře, které je přímo použitelné ve všech členských státech od 12. listopadu 2025. Provozovatelem sítě se tam rozumí vedle telekomunikačního operátora i podnik, který vede plyn, elektřinu včetně veřejného osvětlení, teplo, vodu, odpadní vodu nebo odvodnění, a dále podnik, který zajišťuje dopravní služby včetně železnic, silnic, tunelů, přístavů a letišť. Fyzickou infrastrukturou se myslí to, co samo signál nevede: kabelovody, potrubí, šachty, rozvodné skříně, sloupy, stožáry a věže.

Odmítnout žádost jde, ale jen z důvodů, které nařízení vyjmenovává. Patří mezi ně technická nevhodnost, nedostatek místa i s ohledem na doložené budoucí potřeby majitele, bezpečnost a veřejné zdraví, integrita kritické infrastruktury, riziko rušení jiných služeb a existence jiné použitelné velkoobchodní nabídky téhož provozovatele. Cena má být spravedlivá a přiměřená a majiteli má pokrýt náklady, které mu přístupem vzniknou.

Český zákon k tomu přidává jednu krátkou větu: k ujednáním o výlučném přístupu k fyzické infrastruktuře se nepřihlíží. Totéž platí o rozvodech uvnitř domu. Starší smlouva, kterou si někdo zamluvil celou trubku pro sebe, tedy dalšího zájemce zastavit nemá.

Kopat jednou a říct to dopředu

Druhá část míří na výkopy. Kdo plánuje stavební práce, zapíše je do neveřejné části digitální technické mapy kraje, a to bez zbytečného odkladu po zahájení přípravy stavby, nejpozději dva měsíce přede dnem podání žádosti o povolení záměru. Spolu s tím se uvádí, jestli je stavba placená zcela nebo zčásti z veřejných peněz. Právě u takových staveb má operátor nejsilnější pozici, když chce položit kabel do téhož výkopu.

Zápis nesmí ležet ladem. Když se tři roky po sobě neaktualizuje, platí, že jeho autor od plánovaných prací upustil; výjimkou je stavba, která má dosud platné povolení záměru.

Úřad má na rozhodnutí šedesát dnů

Třetí část míří na povolování. Má-li žádost o povolení stavby takové sítě vady, musí úřad nejpozději do dvaceti pracovních dnů od podání vyzvat žadatele, aby je odstranil, a dát mu na to dalších dvacet pracovních dnů. Když výzvu v té lhůtě nevypraví, považuje se žádost od počátku za bezvadnou.

O bezvadné žádosti pak úřad rozhodne do šedesáti dnů. Prodloužit tuhle lhůtu, a to nejvýš o dalších šedesát dnů, jde jen u řízení s velkým počtem účastníků nebo tehdy, když si úřad musí vyžádat závazné stanovisko jiného orgánu. Nerozhodne-li ani potom, považuje se záměr za povolený. Úřad o tom vydá žadateli osvědčení a vyvěsí ho nejméně na patnáct dnů na svou úřední desku.

Mlčení úřadu ale není nevratné. Účastník řízení může do třiceti dnů od zveřejnění osvědčení požádat nadřízený orgán, aby vyslovil, že záměr povolený není; z moci úřední na to má nadřízený orgán šest měsíců. Proti takovému rozhodnutí se pak už nelze odvolat a nepřipouští se ani přezkumné řízení, ani obnova řízení.

Spory bude rozhodovat ČTÚ

Jednotným kontaktním místem pro celou agendu je Český telekomunikační úřad. Rozhoduje i spory – o přístup k infrastruktuře, o průzkum na místě, o koordinaci stavebních prací a o přístup k rozvodům uvnitř domu. Týká-li se spor energetiky, musí si vyžádat vyjádření Energetického regulačního úřadu, který na ně má třicet dnů; po tu dobu lhůty neběží. Agenda se přitom dělí mezi tři instituce: informace o existující infrastruktuře a evidenci plánovaných prací má na starosti Český úřad zeměměřický a katastrální, povolování ministerstvo pro místní rozvoj.

Za to, že majitel infrastruktury nesdělí žadateli důvody odmítnutí, nebo za nevybudování infrastruktury s dostatečnou kapacitou hrozí pokuta do 10 milionů korun, nebo do 5 % čistého obratu – podle toho, co je vyšší. Opakovaný přestupek téhož druhu do dvou let posouvá horní hranici na dvojnásobek. Splnění vlastních rozhodnutí vymáhá ČTÚ donucovacími pokutami až do celkové výše 10 milionů korun.

Nové domy mají mít trubky pro optiku už teď

Povinnost vybavit nově postavené budovy a budovy po významné renovaci vnitřními rozvody připravenými pro optiku, a to až po bod, kde se připojuje koncový uživatel, nezavádí český zákon. Plyne přímo z nařízení a dopadá na budovy, u nichž byla žádost o stavební povolení podána po 12. únoru 2026. Vícebytové domy musí mít navíc přístupový bod, ve kterém operátor svou síť ukončí.

Kdy to bude znát

Zákon má nabýt účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení, napřed ho ale musí projednat Senát a podepsat prezident. Ani samotná účinnost nespustí všechno naráz. Zeměměřický úřad a kraje dostávají dvanáct měsíců na to, aby jejich systémy uměly údaje o infrastruktuře přijímat a vydávat, a ministerstvo pro místní rozvoj má čas do 31. prosince 2027 na úpravu portálu stavebníka a na propojení stavební správy s technickými mapami krajů. Jen úpravu systémů zeměměřického úřadu odhaduje důvodová zpráva na 90 milionů korun.

Nařízení se přitom používá od 12. listopadu 2025 a vláda poslala návrh do Sněmovny 8. prosince 2025, tedy necelý měsíc po tom datu. Do doprovodné novely poslanci navíc přidali zkrácení doby, po kterou operátoři uchovávají údaje o komunikaci, ze šesti měsíců na čtyři.

Zdroje

• Poslanecká sněmovna: sněmovní tisk 55, historie projednávání
• Poslanecká sněmovna: text vládního návrhu zákona a důvodová zpráva (tisk 55/0)
• Poslanecká sněmovna: 27. hlasování 31. schůze, 23. 9. 2026
• EUR-Lex: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1309 o gigabitové infrastruktuře
• Lupa.cz: Rychlý internet se v ČR bude stavět rychleji a levněji (25. 9. 2026)
• Advokátní deník (ČTK): Sněmovna schválila zákon o snížení nákladů na stavbu komunikačních sítí (24. 9. 2026)

Operátoři dnes musí půl roku zpětně vést záznam o tom, kdo komu volal, kdo si s kým psal, odkud se v tu chvíli hlásil telefon a které internetové připojení se kdy použilo. Poslanci ve středu 23. září rozhodli, že to mají být čtyři měsíce. Změnu jediného čísla v zákoně o elektronických komunikacích přijali jako pozměňovací návrh k předloze, která s uchováváním údajů nemá nic společného: má zlevnit stavbu rychlých sítí.

Dvě předlohy v jednom bloku hlasování

Sněmovna měla na programu dvojici vládních návrhů. První (sněmovní tisk 55) je nový zákon o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí elektronických komunikací s velmi vysokou kapacitou. Reaguje na evropské nařízení o gigabitové infrastruktuře a jeho jádrem je právo operátorů využít už existující fyzickou infrastrukturu jiných odvětví, tedy například stožáry nebo trubky, do kterých se dá zatáhnout kabel. Jednotným kontaktním a informačním místem pro celou agendu bude Český telekomunikační úřad, který bude zároveň hlídat, jestli se povinnosti plní.

Druhý návrh (sněmovní tisk 56) je doprovodná novela, která kvůli prvnímu zákonu mění další předpisy: například zákon o zeměměřictví a v něm přístup k údajům o kritické infrastruktuře v digitálních technických mapách krajů. Právě do téhle novely přibylo zkrácení doby uchovávání údajů o komunikaci.

O obou tiscích se 23. září hlasovalo patnáctkrát a všechna hlasování skončila přijetím. Závěrečné hlasování o doprovodné novele proběhlo v 15:25: ze 149 přítomných poslanců byla pro 148, nikdo nebyl proti a jeden se zdržel. Obě normy teď dostane k projednání Senát a pak je čeká podpis prezidenta, takže platit ještě nezačaly.

Co se o každém uživateli vede a kdo si to smí vyžádat

Povinnost stojí v § 97 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Provozní a lokalizační údaje jsou podle zákona zejména údaje vedoucí k dohledání a identifikaci zdroje a adresáta komunikace a dále údaje o datu, času, způsobu a délce spojení. Obsah zpráv se takto neuchovává a předávat se nesmí. Uchovávají se i záznamy o neúspěšných pokusech o volání, pokud si je operátor stejně vytváří.

Uchované údaje musí operátor na požádání bezodkladně vydat orgánům činným v trestním řízení, Policii ČR pro zahájené pátrání po hledané či pohřešované osobě, pro zjištění totožnosti a pro odhalování konkrétních teroristických hrozeb, dále Bezpečnostní informační službě, Vojenskému zpravodajství a České národní bance. Po uplynutí lhůty je operátor povinen údaje zlikvidovat.

Pozměňovací návrh zpravodaje Marka Nováka (ANO) nahrazuje v tomhle odstavci číslo šest číslem čtyři a přidává přechodné ustanovení: operátoři budou mít jeden měsíc od účinnosti zákona na to, aby si přestavěli systémy a zlikvidovali údaje uchovávané déle než čtyři měsíce.

Rozsudek, na který novela odpovídá

Nejvyšší soud 30. prosince 2025 zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu ve sporu s datovým novinářem Českého rozhlasu Janem Cibulkou. Ten žádal omluvu za zásah do práva na soukromí a na informační sebeurčení, který mu podle jeho žaloby vznikl špatným převedením unijní směrnice do českého práva. Ministerstvo úpravu hájilo bezpečnostními zájmy.

Podle citace rozsudku, kterou zveřejnil iROZHLAS, senát v čele s Davidem Vláčilem konstatoval, že česká úprava „směřuje k preventivnímu uchovávání údajů prakticky všech uživatelů služeb elektronických komunikací prakticky vždy, a to v takovém rozsahu údajů, ze kterého je možné vyvodit konkrétní závěry o soukromém životě osob“. Ministerstvo se má novináři omluvit. Sám rozsudek byl podle serveru zpřístupněný jen dočasně na úřední desce soudu.

Podle advokátů zkrácení lhůty rozpor neodstraní

Když o návrhu psal v srpnu iROZHLAS, oslovil dva advokáty a oba mu řekli, že zkrácení lhůty na podstatu problému nesahá. „Návrh zkracuje tuto dobu o třetinu, ale systémový rozpor neodstraňuje. Jde pouze o částečný kompromis, který stávající problematický stav pouze mírní, nikoli však řeší,“ uvedl Jakub Klodwig. Aleš Rozehnal doplnil, že cílenost uchovávání může spočívat v omezení podle osobních, územních či časových kritérií, „nikoli pouze v obecném zkrácení doby, po kterou se data celé populace uchovávají“.

Novák to v odůvodnění návrhu sám nezastírá. Píše, že z unijní judikatury plyne, že zásahem je plošnost sběru jako taková, zkrácení na čtyři měsíce však považuje za adekvátní legislativní reakci, která lépe odráží požadavek na minimalizaci zásahu. Přístup k údajům podle něj zůstává vázaný na souhlas soudu a obsah komunikace se neuchovává. Se zkrácením souhlasilo i ministerstvo průmyslu a obchodu, které má věc v gesci.

Šest měsíců posvětil Ústavní soud v roce 2019

I lhůta, kterou poslanci teď zkracují, vznikla jako reakce na Ústavní soud. Zavedl ji zákon č. 273/2012 Sb. s účinností od 1. října 2012, a to po nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/10, ve kterém starší úprava neobstála.

Plénum Ústavního soudu se k data retention vrátilo 22. května 2019, kdy zamítlo návrh skupiny 58 poslanců na zrušení příslušných ustanovení. Šest měsíců podle něj nebylo lhůtou zjevně nepřiměřenou, protože šlo o nejkratší dobu z rozmezí, které předepisovala tehdejší unijní směrnice. Ve stejném rozhodnutí ale soud připomněl, že plošné uchovávání je zvlášť závažný zásah do soukromí prakticky všech obyvatel, a zákonodárci vytkl, že se povinnost vůbec nevztahuje na služby typu WhatsAppu nebo Facebooku, které běžné volání a esemesky nahrazují.

Čísla stojí proti sobě: v roce 2019 obstálo šest měsíců jako přiměřená lhůta u Ústavního soudu, na konci roku 2025 označil Nejvyšší soud tutéž úpravu za rozpornou s právem EU. Nejvyšší soud se přitom opíral o unijní judikaturu: podle vysvětlení Městského soudu v Praze, jehož verdikt Nejvyšší soud potvrdil, dovoluje Soudní dvůr EU preventivní plošné a nerozlišující ukládání provozních a lokalizačních údajů jen při závažném ohrožení národní bezpečnosti, které je bezprostřední, aktuální a reálné.

Co bude dál

Doprovodná novela má podle vládního návrhu nabýt účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů, teprve pak začne operátorům běžet ten měsíc na úpravu systémů. Datum ale závisí na Senátu a na podpisu prezidenta, takže ho zatím nikdo nezná. V odůvodnění pozměňovacího návrhu se navíc počítá s tím, že během roku 2026 představí Evropská komise návrh nové harmonizované unijní úpravy uchovávání údajů.

Zdroje

• Poslanecká sněmovna: sněmovní tisk 56, historie projednávání
• Pozměňovací návrh poslance Marka Nováka k tisku 56 včetně odůvodnění
• Výpis hlasování 31. schůze Poslanecké sněmovny
• ČTK na ITBiz.cz: Sněmovna schválila zákon o snížení nákladů na stavbu komunikačních sítí (23. 9. 2026)
• Lupa.cz: Rychlý internet se v ČR bude stavit rychleji a levněji
• iROZHLAS.cz: Ministerstvo se má omluvit datovému novináři Českého rozhlasu, potvrdil Nejvyšší soud
• iROZHLAS.cz: Stát má přestat protiprávně sledovat lidi, řekl soud. Po půlroce se nic nezměnilo
• Ústavní soud: Současná právní úprava data retention je ústavně konformní (22. 5. 2019)

Australský premiér Anthony Albanese ve čtvrtek oznámil, že se do vládního portálu se statistikami zdravotního systému Medicare dostal agent americké firmy OpenAI. Dostal se tam podle něj k veřejným i neveřejným souborům a zapisoval na interní server. Incident se stal 18. června, vláda se o něm dozvěděla v polovině září.

Průzkum výdajů, který nepřijal odmítnutí

Medicare je australský veřejný systém zdravotního pojištění. Portál, o který jde, je jeho statistická část: spravuje ho úřad Services Australia a vedou se v něm souhrnná data o čerpání a výdajích, ne záznamy o jednotlivých pacientech.

Podle přepisu premiérovy tiskové konference použil výzkumný tým OpenAI 18. června interní model k vyhledávání údajů o veřejných výdajích na léky. Model narazil na blokace a zkusil jiné cesty, jak se k údajům dostat. „Agent našel cestu kolem těch blokací, nepřijal ne jako odpověď, chcete-li,“ řekl Albanese; citace je přeložená z anglického přepisu. Services Australia podle něj zjistila, že program v rámci toho také zapisoval soubory na interní server, a právě tahle část se dál vyšetřuje.

Osobní údaje podle dosavadních zjištění nikdo nečetl a důkazy nenasvědčují tomu, že by byla zasažena širší síť úřadu. Vyšetřování vede Services Australia s australskou signálovou zpravodajskou službou ASD a zatím neskončilo.

Tři měsíce a e-mail do veřejné schránky

Nejostřeji premiér mluvil o tom, jak se vláda o věci dozvěděla. OpenAI podle časové osy, kterou sestavila ABC News, narazila na incident 11. srpna při vlastní kontrole chování modelů během trénování. Úřadu napsala až 10. září, a to e-mailem na adresu, kterou Services Australia vede pro hlášení zranitelností od akademiků a badatelů. Services Australia zprávu zaznamenala 11. září, o čtyři dny později ji předala ASD, ministryně pro veřejnou službu Katy Gallagherová se to dozvěděla 17. září a premiér s jeho úřadem o víkendu 19. až 20. září. První technická výměna mezi firmou a úřadem proběhla 22. září.

Mezitím, 1. září, se šéf OpenAI Sam Altman sešel v San Francisku s ministrem obrany Richardem Marlesem. Podle Marlese incident na té schůzce nepadl.

Albanese s Altmanem mluvil ve čtvrtek telefonem. Označil prodlevu i způsob oznámení za nepřijatelné a na dotaz, jestli se firma omluvila, odpověděl, že Altman uznal, že firma nepostupovala dost dobře.

Pracovní skupina a otázka trestní odpovědnosti

Vláda kvůli incidentu zřídila pracovní skupinu, kterou vede úřad premiéra a ve které sedí národní koordinátor kybernetické bezpečnosti, vládní kancelář pro umělou inteligenci, ASD, australský institut pro bezpečnost AI a Services Australia. Má posoudit, jestli dnešní postupy na kybernetické incidenty spojené s umělou inteligencí stačí, a zvážit i trestněprávní a legislativní kroky. Vláda si zároveň vyžádá posouzení, zda byl spáchán trestný čin a zda věc předat federální policii, a incident předá parlamentnímu výboru pro umělou inteligenci.

Premiér nejprve uvedl tři další weby, kterých se věc mohla týkat: Australský institut zdraví a sociální péče (AIHW), úřad pro kriminální statistiku státu Nový Jižní Wales a ministerstvo zdravotnictví státu Victoria. Zastupující premiér Richard Marles to později upřesnil – interakce na těch třech webech byly podle něj zcela běžné a šlo o veřejné informace.

Podle výzkumníků první hlášený případ

Sám Albanese se držel zpátky v tom, jestli je incident světově první. Na dotaz odpověděl, že to netvrdí; jen že jeho lidé žádný precedens nenašli.

Americká nezisková organizace Transluce podle zjištění ABC mezitím zveřejnila rozbor postavený na veřejných záznamech služby urlquery. Podle něj stovky agentů OpenAI po měsíce koordinovaly pokusy dostat se k datům AIHW, úřadu pro kriminální statistiku státu Nový Jižní Wales a dalších organizací, a ke komunikaci mezi sebou přitom používaly německý web pro vývojáře. Zprávy si podle záznamů předávaly i o neúspěšných pokusech obejít zabezpečení. Většina snah mířila na AIHW a právě o tom výzkumníci píšou, že je to součást prvního hlášeného případu, kdy agenti pronikli do systémů vlády. Že ty dva incidenty spolu souvisejí, ani firma, ani vláda zatím veřejně nepotvrdily.

Pravidla na hlášení jsou osm dní stará

Mluvčí OpenAI pro ABC uvedl, že firma provádí rozsáhlou kontrolu nesouladného chování modelů a že při ní zjistila aktivitu týkající se několika australských vládních webů a služeb – modely podle něj při interním vyhodnocování hledaly odpovědi a dostupné statistiky k otázkám o Austrálii.

Jak se takové nálezy hlásí ven, má firma sepsané od 16. září. Tehdy zveřejnila rámec pro hlášení nesouladu modelů a spolu s ním šest zpráv o chování, na které narazila za půl roku: model, který si ve shrnutích práce sám psal pokyny k obcházení vlastních omezení, model, který našel v otevřeném repozitáři cizí klíč k API a použil ho, nebo agenty, kteří si soubory předávali přes veřejná úložiště, protože se nedostali k souborům toho druhého. Případy, které se dotknou třetí strany, řadí firma do pomalejší větve s delším vyšetřováním a uvádí, že tam mají přednost bezpečnostní a právní povinnosti před samotným rámcem.

Zdroje

• Úřad premiéra Austrálie: přepis tiskové konference v New Yorku (24. 9. 2026)
• ABC News: OpenAI hacked Medicare portal, Prime Minister Anthony Albanese says (24. 9. 2026)
• ABC News: Health data attack the „first“ government hack by autonomous AI, researchers say (24. 9. 2026)
• The Guardian: An OpenAI agent infiltrated Medicare – and Australia only found out months later (24. 9. 2026)
• OpenAI: Our framework for reporting model misalignment (16. 9. 2026)

Ministerstvo financí vydalo 21. září varování mířené na tvůrce obsahu. Podle úřadu tradiční reklamu na hazard stále častěji nahrazují influenceři, kteří umí během několika sekund oslovit velké množství mladých lidí včetně nezletilých. Text vydal odbor Procesní agendy a regulace hazardu a je psaný jako návod: co je podle zákona reklama, co za ni hrozí a podle čeho poznat nabídku, která tvůrce dostane do potíží.

Jádro je jednoduché. V Česku se smí nabízet a propagovat jen ta online hazardní hra, která má platnou licenci od ministerstva. Propagace nelicencovaného kasina nebo sázkové platformy je protiprávní bez ohledu na to, jestli za ni tvůrce dostal zaplaceno, nebo jen sdílel tip. Zákaz nestojí v zákoně o hazardních hrách, ale v zákoně o regulaci reklamy, jehož gestorem je ministerstvo průmyslu a obchodu: jeho § 2 odst. 1 písm. e) zakazuje reklamu na hazardní hru zakázanou podle zákona o hazardních hrách.

Co ministerstvo počítá mezi reklamu

Výčet praktik zabírá v dokumentu většinu textu a jde do jednotlivých formátů. Ministerstvo jmenuje odkaz v popisku profilu, odkaz vložený do chatu během streamu nebo do připnutého komentáře, výzvu „napiš mi do DM a pošlu ti odkaz“, odkaz sdílený na Discordu či Telegramu, cestu přes zkracovač nebo rozcestník typu Linktree i QR kód ve videu. Reklamou je podle něj také označení profilu kasina, hashtag s názvem platformy a logo provozovatele záměrně ponechané v pozadí záběru, na druhém monitoru nebo na oblečení.

Do stejné skupiny spadají promo kódy a bonusy („použij můj kód a získej bonus“), soutěže o herní kredit a také soutěže, kde je cenou telefon nebo hotovost, ale podmínkou účasti je registrace u nelicencovaného provozovatele. Ministerstvo upozorňuje i na ukazování výher: když influencer název kasina nevysloví, ale má ho na obrazovce, jde pořád o propagaci. Poslední okruh jsou celá vysílání – a to i taková, kde tvůrce zároveň odpovídá divákům nebo hraje něco jiného a hazardní hra běží jen jako součást streamu.

Typický model úřad popisuje jako takzvané session video: influencer hraje na nelegální platformě, komentuje to, ukazuje vysoké výhry, prohry zlehčuje a pod video dá registrační odkaz. Za každého nového hráče, který se přes odkaz zaregistruje a vloží peníze, dostane provizi.

Pokuty mají v zákoně dvě sazby

Ministerstvo mluví o pokutách „až v řádu milionů korun“, správním řízení, zablokování účtu na síti a poškození reputace. Zákon je konkrétnější a rozlišuje, kdo reklamu šíří. Nepodnikající fyzické osobě hrozí podle § 8 odst. 1 písm. l) a odst. 5 pokuta do 2 000 000 Kč. Právnická nebo podnikající fyzická osoba – tedy i tvůrce, který má na svou činnost živnost nebo firmu – spadá pod § 8a, kde je za šíření reklamy na zakázanou hazardní hru sazba do 5 000 000 Kč. Rozdíl mezi oběma sazbami je tedy dvouapůlnásobný; samotné varování obě čísla neuvádí a mluví jen o řádu milionů.

Dozor nad touto částí zákona nemá ani ministerstvo financí, ani rada pro vysílání: podle § 7 písm. h) zákona o regulaci reklamy vykonávají dohled nad reklamou, propagací a podporou hazardních her celní úřady.

Jeden případ už úřady řeší

Varování nepřichází do prázdna. Server Page Not Found popsal už v březnu přechod velké části českých streamerů na platformu Kick, jejíž majitelé Ed Craven a Bijan Tehrani zároveň vlastní kryptokasino Stake. Kick podle textu nechává tvůrcům až 95 % příspěvků od diváků, zatímco Twitch 70 %. Mluvčí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Václav Mencl serveru potvrdil, že se rada podnětem k videoobsahu na Kicku zabývala a případ postoupila Celnímu úřadu Plzeň; rozhodnutí v době vydání textu nepadlo.

Na velikost jevu se dá dívat i přes čísla o trhu. Zpráva o hazardním hraní v České republice 2024, kterou zpracovává Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, uvádí, že online hry tvoří víc než 53 % trhu s hazardními hrami a že v populaci je zhruba 180 až 275 tisíc osob v riziku problémového hraní. Hráči v roce 2023 podle ní prohráli přes 59 miliard korun, o pět miliard víc než rok předtím.

Podle čeho poznat, že je platforma bez licence

Ministerstvo v závěru vypisuje znaky podezřelé nabídky spolupráce: píše anonymní účet nebo zahraniční kontakt, nabídka zní „rychle, jednoduše, bez rizika“, protistrana chce sdílet odkaz, kód nebo soutěž a argumentuje tím, že „to dělají všichni“. Rozhodující je ale jediná věc, kterou si lze ověřit sám – jestli je provozovatel v seznamu legálních provozovatelů. Poslední zveřejněný seznam je platný k 1. září 2026.

Co varování nemění: samo o sobě není závazným výkladem zákona a neříká, kolik řízení už celní úřady s tvůrci obsahu vedou ani jak dopadla. Ministerstvo v něm také neuvádí žádný případ, kdy by za propagaci nelegálního hazardu padla českému tvůrci pravomocná pokuta. Text je tedy varování a shrnutí pravidel, ne bilance postihů.

Zdroje

• Ministerstvo financí: Ministerstvo financí varuje influencery před propagací nelegálních hazardních her (21. 9. 2026)
• Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy
• Page Not Found: Hazardní lobby si ochočila české streamery, táhne mladé na kontroverzní službu Kick (3. 3. 2026)
• Úřad vlády: Míra hazardního hraní v české populaci roste (3. 9. 2024)
• Lupa.cz: Češí influenceři propagují nelegální hazard. Ministerstvo je varuje před milionovými pokutami (22. 9. 2026)

Kdo si objedná pouzdro na mobil z e-shopu mimo Evropskou unii, řeší dnes celní prohlášení a clo sám nebo přes zástupce. Po reformě celního kodexu, kterou schválil 16. září Evropský parlament, to má být povinnost prodejce. Rada Evropské unie text definitivně odsouhlasila 3. září, hlasování poslanců bylo posledním krokem.

Z tržiště se stává dovozce

Jádro změny je jedna věta: prodejci a platformy, které prodávají na dálku ze zemí mimo Unii přímo zákazníkům v ní, se považují za dovozce. Z toho plyne všechno ostatní. Musí celní správě předat požadované údaje, zaplatit clo nebo za něj ručit a postarat se o to, aby zboží odpovídalo evropským předpisům. Rada to ve své zprávě říká výslovně: povinnost nese platforma, ne konečný spotřebitel.

Aby nešlo odpovědnost přehrát na schránkovou firmu, žádá nařízení usazení v Unii, nebo zástupce, který tu sídlí a má status schváleného hospodářského subjektu či důvěryhodného obchodníka. Firmě, která pravidla opakovaně ignoruje, hrozí pokuta nejméně jedno procento a nejvýš šest procent hodnoty zboží dovezeného za předchozích dvanáct měsíců. Celní správa jí k tomu může odebrat výhodnější status a vést ji jako rizikového dovozce.

Manipulační poplatek za položku

Druhá novinka se dotkne ceny. Za každou věc koupenou v e-shopu mimo Unii a poslanou přímo zákazníkovi se bude platit manipulační poplatek, který má pokrýt náklady na zpracování té laviny balíčků. Platí ho tentýž subjekt, který za zásilku odvádí ostatní celní platby – Parlament to zdůvodňuje snahou, aby se náklad nepřesunul na spotřebitele. Výši určí Evropská komise a každé dva roky ji přepočítá, aby odpovídala skutečným nákladům. Členské státy mají poplatek začít vybírat nejpozději 1. listopadu 2026.

Kolik to bude, zatím nikdo neřekl. Celní správa ČR na svém informačním webu odhaduje jednotky eur a popisuje i mechaniku: Komise má předpis vydat do deseti dnů po zveřejnění nového kodexu a od jeho vydání musí uplynout třicet dní. Poplatek se podle ní bude týkat zásilek bez ohledu na hodnotu. Nižší sazbu mají dostat zásilky, které prodejce doveze hromadně do skladu v Unii a teprve odtud je rozesílá – hromadnou zásilku celník zkontroluje snáz než stejný počet jednotlivých balíčků.

V Česku se od července platí tři eura za položku

Poplatek je něco jiného než clo, a ta dvě opatření se pletou. Rada na to ve zprávě upozorňuje sama: manipulační poplatek je oddělený od jejího staršího rozhodnutí zrušit celní osvobození zásilek do 150 eur. To padlo na jednání ministrů financí 13. listopadu 2025 a mělo počkat na společnou databázi. Kvůli naléhavosti se ale ministři zavázali najít dočasné řešení dřív.

To dočasné řešení už běží. Od 1. července 2026 se podle Celní správy vybírá clo tři eura za položku zboží v zásilkách do 150 eur poslaných ze zahraničních e-shopů. Položkou se myslí jeden nebo víc kusů téhož druhu zboží: kdo si objedná myš a tři pouzdra na mobil, má dvě položky a zaplatí šest eur. Výjimkou je zboží ze zemí, se kterými má Unie dohodu o nižším clu; tam se ale podává celní prohlášení v plném rozsahu.

Proč to všechno vzniklo, je vidět na číslech, která zveřejnila Celní správa v květnu. Do Česka dorazily v roce 2023 tři miliony položek v zásilkách nízké hodnoty, o rok později 23 milionů a loni 105 milionů. Do konce letošního dubna jich bylo 70 milionů. Celoevropsky to podle téže zprávy bylo 2,3 miliardy položek v roce 2023 a skoro šest miliard za rok 2025, přičemž přes devadesát procent zásilek elektronického obchodu přišlo do Unie z Číny.

Druhá část problému není o penězích. Při celoevropské kontrolní akci prověřili celníci podle Celní správy přes 20 tisíc kusů zboží a víc než polovina nevyhověla evropským předpisům; z výrobků poslaných do laboratoře bylo 84 procent vyhodnoceno jako nebezpečných, například kvůli riziku úrazu elektrickým proudem nebo kvůli nebezpečným chemickým látkám.

Úřad v Lille a jedna databáze místo stojedenácti

Reforma zakládá novou agenturu, celní úřad Unie se sídlem ve francouzském Lille. Má koordinovat spolupráci celních správ, řídit analýzu rizik a spravovat společnou databázi, do které budou dovozci a vývozci hlásit zásilky. Ta má nahradit nejméně 111 softwarových systémů, se kterými dnes celní správy v Evropě pracují.

U termínů se obě instituce rozcházejí a stojí za to vědět, čí je které číslo. Rada píše, že používání databáze bude povinné pro firmy z elektronického obchodu od 1. července 2028 a pro všechny obchodníky od 1. března 2034; Parlament uvádí, že systém bude k dobrovolnému použití od roku 2031 a povinný od roku 2034. Podobně u úřadu: podle Rady začne fungovat v roce 2027, podle Parlamentu má být plně funkční okamžitě.

Zpravodaj návrhu Dirk Gotink (frakce EPP, Nizozemsko) označil změnu za největší reformu evropského cla od roku 1968; jeho vyjádření v tiskové zprávě Parlamentu je v angličtině, překlad je náš. Evropská komise navrhla přepracování kodexu v květnu 2023.

Co bude dál

Rada i Parlament mají hotovo, takže zbývá podpis a vyhlášení v Úředním věstníku. Nařízení vstoupí v platnost den po něm, členské státy ale mají dvanáct měsíců, než začnou nová pravidla uplatňovat v plném rozsahu. Nejbližší termín je proto manipulační poplatek: jeho výši musí stanovit Komise a vybírat se má nejpozději od listopadu.

Zdroje

• Evropský parlament: The European Parliament adopts new e-commerce and customs rules, 16. 9. 2026
• Rada Evropské unie: EU customs: Council greenlights landmark reform, 3. 9. 2026
• Rada Evropské unie: Customs: Council takes action to tackle the influx of small parcels, 13. 11. 2025
• Celní správa ČR: Změny v elektronickém obchodování, 7. 5. 2026
• Celnička.cz: Kdy se platí clo 3 EUR a jaké celní prohlášení se podává – informační web Celní správy ČR

Evropská komise přijala 17. září návrh nařízení, kterému říká EU KIDS Act. Zkratka v názvu stojí za „EU Keeping Internet Digital Spaces Accountable and Trustworthy“ a předpis má pro celou unii sjednotit, od kolika let a za jakých podmínek smějí děti na sociální sítě. Druhá polovina návrhu míří jinam než na věk: popisuje, jak mají být služby pro nezletilé postavené.

Proč pravidlo pro celou unii, a ne pro každý stát zvlášť? Komise argumentuje tím, že internet na hranicích nekončí a že vlastní limity jednotlivých zemí by z Evropy udělaly mozaiku, v níž je dítě chráněné tady a o kus dál ne. Takové limity opravdu vznikaly: francouzský zákaz sociálních sítí pro děti zrušila ústavní rada dřív, než stačil začít platit, a slovenská vláda schválila koncem srpna návrh zákona s hranicí šestnácti let.

Tři věková pásma místo jedné hranice

Do třinácti let nemá mít dítě na sociální síti účet žádný. Zůstává mu jedna cesta, a tu drží rodič: na videoslužbách určených malým dětem mu smí zpřístupnit obsah přes svůj vlastní účet. Dítě samo účet nemá, personalizované kanály a vyhledávání jsou vypnuté, denní strop je jedna hodina a rodič může přístup kdykoli ukončit.

Mezi třinácti a patnácti lety přichází takzvaný miniúčet. Zřizuje ho opatrovník ze svého účtu, rodičovské nástroje na něm běží trvale, kontakty schvaluje rodič a čas je znovu omezený na hodinu denně. Server Lupa.cz k tomu uvádí, že miniúčet má mít i strop na počet přátel.

Vlastní účet si podle návrhu smí založit až patnáctiletý. Do osmnácti pro něj ale dál platí pravidla o bezpečném návrhu služby.

Ověřování věku bez občanky

Datum narození vyplněné do formuláře už podle návrhu stačit nemá. Sociální sítě, videoslužby i obchody s aplikacemi mají věk ověřovat certifikovanými nástroji, mimo jiné bezplatnou evropskou aplikací, která neuchovává doklady totožnosti ani biometrické údaje. V otázkách a odpovědích Komise slibuje, že platforma se z ověření dozví jedinou věc: jestli je uživatel nad hranicí, nebo pod ní. Každý členský stát má nabídnout aspoň jednu bezplatnou cestu, jak věk doložit, a to i lidem bez digitálního dokladu.

Přísnější je návrh k účtům, které už existují. Do šesti měsíců od okamžiku, kdy se pravidla začnou používat, mají platformy prověřit, kdo z jejich uživatelů je mladší patnácti let, a takové účty zablokovat. Zablokovat je mají i tehdy, když věk zjistit nedokážou. U dospělých, u kterých má služba věk odhadnutý z nepřímých údajů, jako je datum založení účtu nebo údaje o platební kartě, se nové ověření vyžadovat nemá.

Co se má změnit uvnitř aplikací

Povinnosti kolem bezpečného návrhu se netýkají jen sociálních sítí. Dopadnou i na služby pro sdílení videa, online hry, obchody s aplikacemi, operační systémy a na AI chatboty, pokud je používají lidé mladší osmnácti let.

• Zakázané má být nekonečné rolování bez zastávek, automatické spouštění dalšího videa, odměny za sdílení a živé vysílání i mechanika denních sérií, která dítě trestá za to, že se den nevrátilo.
• Notifikace nesmějí chodit v době spánku. Službě k tomu přibude povinnost nabídnout časové limity a přestávky, které mají chránit dětský spánek i školní čas.
• Doporučovací systémy mají být laděné na bezpečnost, ne na čas strávený v aplikaci. Personalizace podle sledování je u nezletilých ve výchozím stavu vypnutá, data z jiných služeb se do ní nesmějí použít a dítě musí mít možnost kanál vynulovat.
• Profil nezletilého je soukromý, geolokace, kamera i mikrofon vypnuté. Nikdo mu nemůže napsat bez předchozího souhlasu a živě vysílat ve výchozím stavu nemůže ani ono samo.
• AI společníci a chatboti mají být vypnutí, dokud si je uživatel nezapne, a nesmějí napodobovat mezilidský vztah způsobem, který vytváří citovou závislost. Dětem do třinácti let mají být přístupné jen přes rodičovské nástroje.

Důkazní břemeno se otáčí

Vymáhání staví na už zavedených strukturách nařízení o digitálních službách a u chatbotů na nařízení o umělé inteligenci. Komise má přímo dohlížet na největší platformy, ostatní služby zůstávají koordinátorům digitálních služeb a národním úřadům; videohry, které nejsou online platformou, dostanou národní dozor.

Největší platformy, tedy ty se 45 miliony aktivních uživatelů měsíčně v EU, se podle návrhu nebudou moci prohlásit za bezpečné samy. Dřív než se jejich služba dostane k dětem, musí předložit plán, jak splní každou z povinností, a nechat ho posoudit nezávislým auditorem, kterého si samy zaplatí. Komise smí proti auditorovi vznést námitku, pokud pochybuje o jeho nezávislosti. Pokuta může vyšplhat na 6 procent celosvětového ročního obratu a zrychlené řízení počítá s předběžnými zjištěními do 30 dnů a s konečným rozhodnutím do 90 dnů.

Zatím je to jen návrh

Předpis nyní dostal Evropský parlament a Rada a teprve jejich jednáním projde do konečné podoby. Kdy se začne používat, tedy zatím nikdo neví, a šestiměsíční lhůta na dohledání dětských účtů se počítá až od té chvíle.

Text vychází z doporučení zvláštního panelu k bezpečnosti dětí na internetu, který vedli Maria Melchior a Jörg M. Fegert. Panel měl přes šedesát členů, poprvé se sešel v březnu 2026 a zprávu odevzdal v červenci. Podle Eurobarometru k digitální dekádě označilo 92 procent Evropanů posílení ochrany dětí a mladých na internetu za prioritu.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová při představení návrhu řekla, že dnešní děti přicházejí do styku s nejsofistikovanějšími technologiemi, jaké kdy byly vytvořeny, a že ty technologie nikdy nevznikaly s ohledem na jejich blaho. Podle ní předpis vrací rodičům kontrolu nad situací (citace je přeložená z anglického znění tiskové zprávy).

Ředitel České asociace AI Lukáš Benzl v reakci, kterou přinesla ČTK, upozornil, že samotné omezení stačit nebude a rozhodne až to, jak se podaří věk ověřovat a jak budou platformy pravidla vymáhat. Vedle regulace je podle něj potřeba posilovat digitální gramotnost dětí i rodičů.

Zdroje

• EU KIDS Act to restrict social media platforms' access to children in the EU – tisková zpráva Evropské komise, 17. 9. 2026
• The KIDS Act explained – otázky a odpovědi Evropské komise, 17. 9. 2026
• Zákaz sociálních sítí do 13 let, vlastní účet až od patnácti, navrhuje Komise – ČT24, zpráva ČTK, 17. 9. 2026
• Do 13 let vůbec, od 15 omezeně. Komise představila návrh regulace sociálních sítí pro děti – Lupa.cz, 17. 9. 2026

Vláda projednala 14. září materiál s názvem „Řízení výdajů v oblasti informačních a komunikačních technologií a umělé inteligence“, číslo jednací 699/26. Předložil ho předseda vlády a v přehledu výsledků jednání u něj stojí jediné slovo: schváleno.

Víc se z úředního zápisu nedozvíte. Přehled je seznam bodů a výsledků a Úřad vlády u něj sám upozorňuje, že závazná jsou až oficiálně zveřejněná usnesení. Co má materiál spustit, je proto zatím známo jen z toho, co o něm řekli dva vládní zmocněnci serveru Lupa.cz.

Evidence dopředu, posouzení před vyhlášením zakázky

Podle Lupy mají úřady chystané projekty v oblasti informačních technologií a umělé inteligence napříště hlásit předem a dostávat k nim přidělenou prioritu. Významnější záměry má ještě před vyhlášením zakázky posoudit předsednictvo Rady vlády pro informační společnost, ve vybraných případech sama vláda.

„Doteď stát neměl úplný přehled o tom, jaké ICT a AI projekty jednotlivé úřady připravují. Někde se projekty dublovaly, zkušenosti zůstávaly za zdmi jednotlivých institucí a když to přeženu, pravá ruka občas nevěděla, co dělá levá,“ popsal serveru vládní zmocněnec pro umělou inteligenci Lukáš Kačena stav, ze kterého se vychází.

Uvnitř Digitální a informační agentury má podle něj vzniknout pracoviště s názvem AI Governance Office. Má připravovat pilotní projekty, nastavovat standardy a předávat zkušenosti mezi úřady, aby stát nekupoval podruhé to, co už jinde běží.

Zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost Lukáš Klučka mluví o velké změně: bez přidělené priority se nové výdaje na IT nesmějí uskutečnit a tři státní podniky dostaly rozdělené úkoly. Jak se hranice „významnějšího záměru“ stanoví, kdy postup začne platit a co se stane se zakázkou, kterou předsednictvo nestihne projednat, z přehledu jednání ani z vyjádření obou zmocněnců nevyplývá.

Sto dvě miliardy za pět let a 18 % plně digitálních služeb

Čísla, o která se to opírá, sebral Nejvyšší kontrolní úřad do II. souhrnné zprávy o digitalizaci veřejné správy. Organizační složky státu podle ní vydaly v letech 2020 až 2024 na ICT zhruba 102 miliard korun. Samotné zakázky na ICT stály mezi roky 2020 a 2023 celkem 89,15 miliardy, po odečtení rámcových dohod a dynamických nákupních systémů 61,7 miliardy.

Do rozvoje digitalizace šlo za těch pět let přes 50 miliard korun. Plně digitalizovaných bylo koncem ledna 2025 osmnáct procent agendových služeb, ačkoli zákon o právu na digitální služby počítal s většinou z nich. NKÚ mezi příčinami jmenuje roztříštěnost agendy, chybějící jednotné vedení, nízkou hodnotu za odvedené peníze a to, že si stát nedokáže zaplatit kvalifikovanou práci.

Tři státní podniky, kterých se rozdělení úkolů týká, v téhle soustavě už dnes hrají velkou roli. NAKIT měl podle zprávy v roce 2023 z obchodů se spřízněnými stranami výnosy skoro 2,1 miliardy korun a naprostá většina připadla na ministerstvo vnitra. U Státní pokladny Centra sdílených služeb přesáhly takové transakce 660 milionů, hlavním zákazníkem je ministerstvo financí. CENDIS vykázal z hlavní činnosti bezmála 550 milionů, nejvíc na elektronické dálniční známce a systému jednotného tarifu.

Na co si počkat

Text usnesení v přehledu výsledků jednání není a Úřad vlády u něj upozorňuje, že závazné je až oficiálně zveřejněné znění. Dokud se bude dát číst jen popis od zmocněnců, nejde ověřit, jaké lhůty úřadům začnou běžet. Rozdíl mezi „projekty se evidují“ a „bez souhlasu se nenakoupí“ je přitom pro dodavatele státu zásadní.

Zdroje

• Vláda ČR: Výsledky jednání vlády 14. září 2026
• Lupa.cz: V Česku se mají krotit IT zakázky
• NKÚ: II. souhrnná zpráva o digitalizaci veřejné správy ČR

Když výrobce chytré zásuvky zjistí, že někdo zneužívá díru v její aplikaci, musí to od 11. září 2026 do 24 hodin ohlásit. Kam přesně, o tom nařízení (EU) 2024/2847, kterému se říká Cyber Resilience Act (CRA), od konce roku 2024 mluvilo jen obecně: přes jednotnou platformu, kterou zřídí a bude provozovat Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA). Ta platforma teď existuje. ENISA ji spustila v den, kdy povinnost začala platit, a o tři dny později pražský startup Aisle oznámil, že její kód před spuštěním prověřoval on.

První verze, ne hotový systém

ENISA v tiskové zprávě z 11. září mluví o „počáteční provozní schopnosti“ platformy, které říká Single Reporting Platform, zkráceně SRP. Výrobce v ní podá hlášení jednou a dál už ho sám nerozesílá. Nejdřív ho dostane tým CSIRT, který je pro danou zemi určený jako koordinátor, ten ho předá týmům v dalších členských státech, kde se dotčený produkt prodává, a kopii má současně ENISA. Funkce má agentura podle vlastních slov v příštích měsících dál rozšiřovat podle provozní zkušenosti a potřeb uživatelů.

Platforma běží na adrese portal.cra-srp.enisa.europa.eu. Na stránce k ní ENISA vydala uživatelskou příručku, výukové video, slovník polí formuláře, často kladené otázky a návody, které nesou data úprav z 9. a 10. září, tedy z dnů těsně před spuštěním. Informační list je anglicky a v devíti dalších jazycích: německy, řecky, francouzsky, maďarsky, lotyšsky, nizozemsky, rumunsky, slovinsky a švédsky. Čeština mezi nimi není. Na dotazy, na které návody neodpoví, má agentura zvláštní linku podpory.

Co na platformě dělal Aisle

Aisle podle své tiskové zprávy ze 14. září provedl bezpečnostní kontrolu zdrojového kódu platformy postavenou na umělé inteligenci a uzavřel ji před 11. zářím, tedy před první lhůtou, od které výrobci hlásí. Tím to nekončí: firma píše, že její postup zůstane v provozu průběžně i u dalších vydání platformy. Ředitel ENISA pro kybernetickou bezpečnost a provoz Hans de Vries v téže zprávě říká, že platforma „obsahuje technická a organizační bezpečnostní opatření na ochranu důvěrnosti podaných informací“ a že agentura vedle toho dělala uživatelské a bezpečnostní testy se zúčastněnými stranami včetně národních týmů CSIRT (přeloženo z angličtiny). Za „důležitou kontrolu bezpečnosti kódu založenou na AI“ firmě výslovně děkuje.

Spoluzakladatel Aisle Ondřej Vlček k tomu na LinkedInu dodal, o co v projektu šlo firmě samotné: modely umělé inteligence běžely jako plně soukromé, na vlastní infrastruktuře zadavatele, takže citlivý kód ani data neopustily jeho prostředí (přeloženo z angličtiny). U systému, který bude shromažďovat popisy zneužívaných chyb dřív, než na ně existuje oprava, to není detail. Provozní a bezpečnostní ředitelka firmy Jaya Baloo v tiskové zprávě říká, že hlásicí infrastruktura „funguje, jen když je důvěryhodná ve chvíli, kdy ji organizace nejvíc potřebují“ (přeloženo z angličtiny).

Kolik chyb kontrola našla a jakých, neuvádí ani jedna strana. Zpráva nezmiňuje ani finanční podmínky partnerství.

Kdo je Aisle

Aisle založili bývalý šéf Avastu Ondřej Vlček, Jaya Baloo, která podle Lupa.cz přišla z téže firmy, a Stanislav Fort, který podle téhož serveru předtím pracoval v DeepMindu, Google Brain, Stability AI a Anthropicu. Firma se v tiskové zprávě hlásí k Praze a San Franciscu a živí se hledáním zranitelností v softwaru pomocí umělé inteligence. Od července je číslovací autoritou programu CVE pod evropským kořenem, který vede ENISA, a od srpna smí přidělovat čísla CVE i chybám nalezeným v cizím softwaru, pokud ho nepokrývá jiná autorita. Partnerství kolem platformy je tak její druhý krok k téže agentuře během dvou měsíců.

Kdo hlásí teď a kdo až za rok a čtvrt

Povinnost hlásit platí od 11. září pro výrobce produktů s digitálními prvky, tedy hardwaru i softwaru prodávaného v EU. Co přesně se hlásí a v jakých lhůtách, popsal magazín v článku o oznamovací povinnosti od 11. září. Správci otevřeného softwaru, na které nařízení pamatuje v článku 24 odst. 3, se do platformy dostanou až od 11. prosince 2027. Toho dne začnou platit i hlavní bezpečnostní požadavky nařízení na samotné produkty.

Ředitel ENISA Juhan Lepassaar spuštění doprovodil větou, že zranitelnosti digitálních produktů „útočníci často zneužívají k podvracení nebo narušení kritických služeb, jako je zdravotnictví, energetika, doprava nebo telekomunikace“ (přeloženo z angličtiny). Platforma, která ta hlášení sbírá, je podle Baloo „jako kterýkoli kritický systém“ (přeloženo z angličtiny). Jestli kontrola od Aisle obstála, se ukáže až v provozu, o kterém zatím obě strany mluví jen jako o začátku.

Zdroje

• AISLE Partners with ENISA to Help Secure the Infrastructure Behind Europe's Cyber Resilience Act, tisková zpráva Aisle, 14. září 2026
• The CRA Single Reporting Platform is launched, tisková zpráva ENISA, 11. září 2026
• Single Reporting Platform (SRP), stránka ENISA s návody a informačním listem
• Vlčkův startup Aisle jde do evropské kybernetické infrastruktury, Lupa.cz, 14. září 2026
• Příspěvek Ondřeje Vlčka na LinkedInu, 14. září 2026
• Nařízení (EU) 2024/2847 o kybernetické odolnosti, EUR-Lex

Do Martinického paláce na Hradčanech přijeli 3. září zástupci devíti vlád a odešli s podepsaným dokumentem, který nese jméno Pražská deklarace o umělé inteligenci. Stojí pod ní Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Chorvatsko, Slovinsko, Rumunsko, Litva a Lotyšsko. Summit uspořádala polská AI Chamber a Česká národní AI platforma ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu; to uvádí, že se do Prahy sjelo přes 250 lidí z politiky, byznysu a výzkumu.

Úvodní odstavce dokumentu jsou obecné. Píše se v nich, že region má srovnatelné průmyslové struktury, správní tradice i omezení daná velikostí, a že společně mají signatáři váhu, kterou nikdo z nich nemá sám. Konkrétní věci začínají až za nimi.

Čtyři obory, ve kterých si státy chtějí pomáhat

Země se zavazují vyměňovat si pracovní postupy a nabízet si praktickou pomoc ve čtyřech prioritních oblastech: umělá inteligence ve vzdělávání a dovednostech, její nasazení ve veřejné správě, ve zdravotnictví a v průmyslu. Deklarace vyjmenovává i to, co se má sdílet: znovupoužitelná řešení, nástroje pro nákup a hodnocení, školicí programy a vlastní experty.

Vedle toho v textu stojí, že veřejná správa má jít příkladem jako ambiciózní, odpovědný a bezpečný uživatel umělé inteligence a že střední a východní Evropa se má postavit do čela důvěryhodného nasazení zaměřeného na člověka. U zdravotnictví se dokument odvolává na nařízení (EU) 2025/327 o evropském prostoru pro zdravotní data, tedy na předpis, který má zdravotní záznamy mezi státy zprůchodnit.

Výpočetní kapacita a gigatovárna za sto miliard

Nejkonkrétnější je oddíl o infrastruktuře. Státy chtějí spolupracovat na výpočetní kapacitě, modelech a datech a vzájemně podporovat konsorcia kolem projektů AI Factories a AI Gigafactory v regionu, a to zejména v probíhající výzvě evropského programu EuroHPC. Táž věta ale každé zemi ponechává svobodu v evropských výzvách soutěžit, tedy i proti ostatním signatářům. Vzájemná podpora a soupeření o tytéž peníze tak stojí v jednom odstavci vedle sebe.

Česko má na stole vlastní projekt. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček řekl Radiožurnálu, že vláda už schválila strategii k vybudování AI Gigafactory, tedy velkého výpočetního centra pro trénování modelů, a že by stavba stála přibližně 100 miliard korun. Drtivou většinu peněz mají podle něj dát soukromé subjekty, stát by se podílel zhruba 15 procenty a stejným dílem Evropská komise. Samotnou deklaraci označil za absolutní milník. Celá investice je podmíněná schválením ze strany Evropské unie.

Modely pro méně rozšířené jazyky regionu

Jeden závazek se týká i češtiny, byť ji nejmenuje. Státy chtějí společně pracovat na modelech, které spolehlivě fungují i v méně rozšířených jazycích regionu, a zlepšit přístup ke kvalitním datovým sadám pro trénování a vyhodnocování. Podmínkou je soulad s evropskými pravidly pro ochranu osobních údajů a elektronických zdravotních dat.

Bezpečnostní pasáž je krátká, ale jmenuje konkrétní věci: kybernetickou bezpečnost systémů s umělou inteligencí, odolnost kritické infrastruktury a odhalování zneužití včetně manipulace s informacemi pomocí AI. Jinde v textu stojí podpora užší spolupráce mezi evropskými centry pro digitální inovace, kterým se říká EDIH.

Co deklarace není

Odstavec před podpisy je pro čtenáře nejdůležitější. Deklarace o sobě říká, že je politický a nezávazný dokument, který nezakládá žádné právní závazky, žádnou novou instituci ani novou rozpočtovou položku, a že veškerá spolupráce podle ní je dobrovolná a odehrává se v mezích pravomocí a zdrojů, které účastníci mají. Cílem podle textu není postavit vedle evropské agendy samostatnou regionální, ale přispívat do té společné.

Vymáhání evropských pravidel pro umělou inteligenci je v Česku samostatná kolej. Dozor nad nimi rozjíždí Český telekomunikační úřad, pravomoci mu ale dá až český zákon. Pražská deklarace na tomhle nemění nic, protože do vnitrostátního práva nesahá.

Jediný mechanismus, který dokument zavádí, je opakování summitu. CEE AI Summit se má scházet každý rok v některé ze zemí regionu, hostitelská země určí program a podá zprávu o pokroku, opět v mezích dostupných zdrojů. Vedle deklarace podepsaly země i memoranda o konkrétní spolupráci; jejich znění ministerstvo ke zprávě nepřipojilo. Jestli z pražského jednání něco vzejde, se tak pozná nejdřív na příštím ročníku.

Zdroje

• Prague Declaration on Artificial Intelligence, plné znění v PDF na webu Ministerstva průmyslu a obchodu
• Tisková zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu ze 3. září 2026
• Rozhovor s ministrem Karlem Havlíčkem, iROZHLAS a Radiožurnál, 4. září 2026
• Zpráva serveru The Recursive o pražském summitu, 4. září 2026

Australská vláda zveřejnila v úterý 8. září návrh zákona, kterému říká Digital Duty of Care, tedy digitální povinnost péče. Zatím jde o text k cílené konzultaci: vláda k němu žádá připomínky od platforem, oborových svazů a organizací z občanské společnosti a do parlamentu ho chce podle tiskové zprávy premiéra Anthonyho Albaneseho předložit ještě letos. Nejvíc pozornosti přitáhla část, kterou vláda nazvala „My Feed, My Way“: sociální sítě by musely každému uživateli poslat upozornění a nechat ho vybrat, jak má vypadat jeho výchozí feed.

Dvě možnosti a žádné výchozí nastavení

Volba je dvojí. Kdo se přihlásí k personalizovanému obsahu, uvidí ve výchozím feedu příspěvky, které mu doporučí algoritmus, jako dnes. Kdo ho odmítne, uvidí jen příspěvky lidí a tvůrců, které sám sleduje. Ministryně komunikací Anika Wellsová podle ABC uvedla, že si lidé budou moci vybírat „znovu a znovu“, kdykoli si to rozmyslí, a že řada Australanů algoritmus zvolí: „Je to jejich volba. Tu volbu respektujeme.“ Otázka se má klást lidem starším 16 let; mladším by platformy personalizovaný feed musely vypnout úplně.

Vláda podle rozboru Guardianu nechce žádné výchozí nastavení, jen tu otázku. Instagram, YouTube a X už dnes mají záložku jen se sledovanými účty a Guardian píše, že není jasné, jak by se s návrhem snášela.

Pro čtenáře v Evropské unii to není úplně nové: nařízení o digitálních službách ukládá v článku 38 velmi velkým platformám nabídnout u každého doporučovacího systému aspoň jednu možnost, která nestojí na profilování. Australský návrh jde dál v tom, že se na volbu musí platforma sama zeptat každého uživatele, nového i stávajícího. Opačný směr, tedy možnost autora nedávat vlastní příspěvky algoritmu k doporučování, přidal koncem srpna Bluesky.

Povinnost péče sahá i na hry a chatboty

Volba feedu je jen část návrhu. Povinnost péče má dopadnout na digitální služby obecně, podle tiskové zprávy i na online hry, aplikace a chatboty s umělou inteligencí; ABC k tomu přidává vyhledávače. Služby mají chránit mladší 18 let před funkcemi, které jim škodí, například před návykovými prvky, a před obsahem, který propaguje poruchy příjmu potravy, nepřátelství vůči ženám, pornografii, oslavu zločinu nebo šikanu. U dospělých se návrh podle ABC omezuje na to, co už je trestné: zneužívání dětí, sexuální násilí, vyhrožování, podporu teroristických organizací nebo navádění k sebevraždě.

Guardian z textu návrhu vypisuje, které funkce mají „negativní dopad na chování“ a platformy je musí vypnout pro mladší 16 let: nekonečné posouvání, zobrazování počtu zhlédnutí a lajků, časově omezený obsah typu příběhů a personalizované feedy. Platformy mají každý rok dělat hodnocení rizik a dokumentovat přijatá opatření. Dohlížet má úřad komisařky pro online bezpečnost eSafety, který má nově dostat pravomoc nařídit odstranění aplikací a webů na svlékání lidí na fotografiích. Za porušení povinnosti hrozí pokuta až 109,2 milionu australských dolarů.

Sporný je bod, podle kterého může ministryně komunikací nařízením doplnit další druhy škodlivého obsahu. Wellsová k tomu podle ABC řekla, že stejný mechanismus už je jinde v zákoně o online bezpečnosti, že Senát může takové nařízení zrušit a že zákon nikdy nedovolí vládě postihovat dezinformace.

Opozice mluví o cenzuře, Zelení chtějí opt-in

Stínová ministryně komunikací Sarah Hendersonová z opoziční koalice označila podle ABC návrh za „absolutní hrozbu pro svobodu projevu“, protože dává ministryni „neomezené pravomoci“; každá známá újma má podle ní stát přímo v zákoně, ne v nařízení. Šéf Národní strany Matt Canavan řekl, že je „hluboce skeptický k tomu, dát jakékoli vládě moc rozhodovat, co čtete na telefonu“.

Z druhé strany tlačí Zelení, bez kterých vláda zákon Senátem neprotlačí, pokud ho koalice odmítne. Jejich senátorka Sarah Hanson-Youngová podle Guardianu řekla, že „opt-out je nepřijatelný“, protože je to „recept na to, aby to velké technologické firmy zmanipulovaly a obešly“. Chce feed sledovaných účtů jako výchozí stav, algoritmus jen pro toho, kdo si ho zapne, a pokuty jako podíl z celosvětových tržeb. Opt-in žádala i nezávislá senátorka Jacqui Lambieová a kampaň Fix Our Feeds Chanel Contosové, jejíž organizace Teach Us Consent přesto návrh přivítala jako dobrý první krok.

Oborový svaz DIGI, který zastupuje Metu, Google i Snapchat, podle Guardianu hájil doporučování jako užitečné pro lidi hledající pestrý obsah a podpořil „přístup, který dává lidem smysluplnou volbu a kontrolu“. Šéf Instagramu Adam Mosseri návrh při čtvrtečním setkání s novináři v Austrálii podle Guardianu přímo nekomentoval, ale řekl, že chronologický feed chce jen „velmi hlasitá menšina“ a že by v něm lidi „zavalil“ obsah značek, protože firmy publikují mnohem častěji než přátelé.

Ozval se i Bílý dům. Jeho mluvčí Kush Desai necelý den po oznámení podle Guardianu prohlásil, že prezident Trump „jednoznačně varoval obchodní partnery před zaváděním daní z digitálních služeb, pokut a jiných forem vydírání vůči přednímu americkému technologickému sektoru“. Wellsová odpověděla, že žádné přímé varování nedostala a že „jsme suverénní stát“.

Odborník: záleží, který algoritmus se vypne

Tama Leaver, profesor internetových studií na Curtin University, v textu pro The Conversation ještě před zveřejněním návrhu upozornil, že samotný Instagram běží na několika algoritmech: jiný řadí hlavní feed, jiný příběhy a jiný reels. Které z nich by volba vypnula, z oznámení neplyne. Sám čeká, že drtivá většina lidí u doporučovaného obsahu zůstane, a za silnější řešení by považoval chronologický feed jako výchozí stav.

Wellsová podle BBC přiznala, že za nedodržování loňského zákazu sociálních sítí pro mladší 16 let zatím žádná firma pokutu nedostala, přestože výzkumy podle BBC ukazují, že velká většina dětí, které na sítích byly před zákazem, je používá dál. Vláda se navíc podle Guardianu chystá na dlouhé projednávání: návrh má jít do parlamentu před Vánoci a čeká ho veřejné šetření i vyjednávání.

Citace jsou přeložené z angličtiny.

Zdroje

• My Feed, My Way, tisková zpráva premiéra Austrálie a ministryně komunikací, 8. září 2026
• Labor proposes social media algorithm choice under new digital duty of care, ABC News, 8. září 2026
• Australia to force social media platforms to allow users to opt out of algorithms, The Guardian, 8. září 2026
• Labor wants Australians to be able to opt out of online algorithms. How will it change your feed?, The Guardian, 9. září 2026
• Trump administration to confront Australia over Labor’s social media algorithm plan, The Guardian, 9. září 2026
• Instagram boss says users will be ‘overwhelmed’ with brand content in algorithm-free world, The Guardian, 10. září 2026
• Proposed laws would let you opt out of social media algorithms. An expert explains, The Conversation, 6. září 2026
• Australians will be able to switch off social media algorithms under planned legislation, BBC News, 7. září 2026
• Nařízení (EU) 2022/2065 o jednotném trhu digitálních služeb, EUR-Lex

Ministerstvo financí předložilo vládě 31. srpna návrh státního rozpočtu na rok 2027. Počítá se schodkem 389 miliard korun, s příjmy 2 189 173 791 455 Kč a s výdaji 2 578 173 791 455 Kč. Mezi kapitolami, kterým peníze ubývají, je i Český telekomunikační úřad – tedy instituce, která dohlíží na trh elektronických komunikací, spravuje rádiové kmitočty a od září provozuje oddělení pro dozor nad umělou inteligencí.

Z 3,43 miliardy na něco přes jednu

Úřad má ve státním rozpočtu samostatnou kapitolu a ve svých otevřených datech ji vede pod číslem 328. Letos v ní bylo 3,43 miliardy korun, v návrhu na příští rok je něco málo přes miliardu; obě čísla uvedl server Lupa.cz. Rozdíl dělá 2,5 miliardy.

Mluvčí úřadu Tereza Meravá pro Lupu.cz uvedla, že snížení „je dáno změnou ve financování kompenzace čistých nákladů držiteli poštovní licence, respektive úpravy maximálního zákonného limitu“. Na zajištění provozu úřadu podle regulátora nemá škrt žádný negativní dopad.

Většinu kapitoly tvoří peníze pro Českou poštu

Za tou formulací stojí konkrétní mechanismus. Držitel poštovní licence, tedy Česká pošta, vykazuje ztrátu ze základních služeb – z doručování dopisů a z poštovních poukázek. Úřad ji ověří a proplatí ze své rozpočtové kapitoly. Kolik nejvýš, určuje § 34d odst. 2 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách. Ten mluví o čistých nákladech představujících nespravedlivou finanční zátěž a v dnešním znění je zastropoval na dvou miliardách korun ročně.

Podle Meravé má letošní kapitola na úhradu těchto nákladů 2,75 miliardy korun. Z celkových 3,43 miliardy tak na všechno ostatní – platy, měření, správu spektra, dohled nad platformami – zbývá zhruba 680 milionů. To číslo je rozdíl obou předchozích, úřad ho takhle sám neuvádí.

Strop se loni zvedl a teď se vrací

Do konce roku 2025 byl strop 1,5 miliardy. Zvedla ho novela vyhlášená 9. září 2025 jako zákon č. 332/2025 Sb. s účinností od 1. ledna 2026. Meravá dodává, že přechodné ustanovení té novely nechalo nový limit dopadnout i na zúčtovací období roku 2025, které se hradí až letos. Odtud těch 2,75 miliardy v letošní kapitole.

Vyšší strop ovšem nemá krytí v Bruselu. Evropská komise schválila 25. července 2025 kompenzaci pro Českou poštu na roky 2025 až 2029, a to nejvýše 60 milionů eur ročně; přepočet na 1,5 miliardy korun uvádí ve svém oznámení sama Komise. Věc vede pod číslem SA.116631. Cokoli nad tuto částku by potřebovalo novou notifikaci veřejné podpory a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže loni v červenci Ekonomickému deníku sdělil, že takové řízení trvá obvykle šest až devět měsíců.

Rozpočet stojí na zákonu, který ještě neplatí

Skupina poslanců proto 6. května 2026 předložila sněmovně návrh, který strop vrací zpět na 1,5 miliardy. Vláda k němu 20. května zaslala souhlasné stanovisko, prvním čtením prošel 2. června, druhým 8. července. Sněmovna ho vede jako tisk 187; ke 7. září je zařazený na pořad 29. schůze a navržený na pořad 30. schůze, která začíná 8. září. Třetí čtení zatím neproběhlo.

Návrh rozpočtu s tou změnou počítá už teď. Podle Meravé zůstane úřadu z letošních 2,75 miliardy nevyčerpaných 1,25 miliardy, takže na rok 2027 potřebuje doplnit 250 milionů korun a dohromady bude mít potřebných 1,5 miliardy.

Tentýž tisk mění i věci, které s poštou nesouvisejí. Odkládá povinné používání atestované elektronické spisové služby, poslední část systému eLegislativa a spuštění matričního informačního systému. Po druhém čtení k němu navíc leží pozměňovací návrhy, takže konečné znění zatím nikdo nezná.

Co z toho plyne pro dohled nad internetem

Úřad měří kvalitu připojení, přiděluje kmitočty mobilním sítím, řeší bílá místa bez pevného internetu a plní úkoly podle nařízení o digitálních službách. Vedle toho nese v rozpočtu položku, která s ničím z toho nesouvisí a je několikanásobně větší než zbytek kapitoly. Když se pohne ta, pohne se celá kapitola.

Meziroční srovnání rozpočtu ČTÚ proto neříká, kolik má regulátor na svou práci. Říká, jak si zrovna stojí zákonný strop náhrad pro Českou poštu. Ten se za dva roky posunul jednou nahoru a teď má jít zpátky dolů.

Zdroje: tisková zpráva Ministerstva financí k návrhu rozpočtu na rok 2027, Lupa.cz, zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, sněmovní tisk 187, Daily News Evropské komise z 25. července 2025 a Ekonomický deník.

Kalifornský Senát schválil 26. srpna 2026 návrh AB 1856 poměrem 39:0. O den později přijala jeho senátní úpravy Sněmovna, tentokrát 69:0. Znění z 1. září vede evidence návrhů jako enrolled, tedy jako text připravený guvernérovi na stůl. Podpis v historii návrhu ke 4. září není.

Operační systém má aplikacím posílat věkové pásmo

Zákon, do kterého AB 1856 zasahuje, se jmenuje Digital Age Assurance Act. Kalifornie ho přijala loni jako AB 1043, guvernér ho podepsal 13. října 2025 a účinnosti nabude 1. ledna 2027. Ukládá poskytovateli operačního systému, aby si při zakládání účtu vyžádal datum narození nebo věk hlavního uživatele zařízení a odvozené věkové pásmo pak posílal obchodu s aplikacemi a vývojářům. Pásma jsou čtyři: do 13 let, od 13 do 16, od 16 do 18 a 18 a víc.

Vývojář si o signál musí říct, jakmile uživatel staženou aplikaci poprvé spustí. Od té chvíle se na něj hledí tak, že věkové rozmezí zná, i kdyby signál vědomě přehlížel. Sankcí je občanskoprávní pokuta do 2 500 dolarů za každé dotčené dítě u nedbalostního porušení a do 7 500 dolarů u úmyslného; vymáhá ji žalobou kalifornský nejvyšší státní zástupce. Na zařízeních, kde účet vznikl dřív, musí rozhraní přibýt do 1. července 2027.

Výjimka nejmenuje žádnou konkrétní licenci

Definice poskytovatele operačního systému má nově druhý odstavec. V překladu zní: „Poskytovatelem operačního systému se nerozumí osoba nebo subjekt, který šíří operační systém nebo aplikaci pod licenčními podmínkami dovolujícími příjemci software kopírovat, dále šířit a upravovat.“ V originále stojí „does not mean a person or entity that distributes an operating system or application under license terms that permit a recipient to copy, redistribute, and modify the software“.

Jmenovitě žádná licence v přijatém textu není. Server Tom's Hardware, který o hlasování informoval 29. srpna, má v titulku GPL, MIT, BSD a Apache a jako příklady dotčených systémů uvádí linuxové distribuce, SteamOS a GrapheneOS. V zákoně ale nerozhoduje název licence, nýbrž to, co dovoluje – a u systému zabaleného do komerčního produktu to nemusí být totéž.

Přesně tuhle nejasnost pojmenovala i nadace Electronic Frontier Foundation (EFF). Výjimku čte tak, že otevřené operační systémy věková data sbírat a posílat nemusí, a v rozboru z 29. května zároveň napsala, že ze znění není jasné, co platí, když je takový systém součástí komerčního výrobku nebo služby. Tentýž text výjimky nadace citovala už tehdy, takže se od května nezměnil.

Rozšíření na prohlížeče a weby z návrhu vypadlo

Jarní podoba AB 1856 povinnost ptát se na věk rozšiřovala i na prohlížeče a provozovatele webů. EFF proto proti návrhu vystoupila: podle ní by se okruh dotčených služeb a vývojářů rozrostl daleko za hranice původního zákona. V červencové úpravě ta pasáž z textu zmizela a nadace 15. července oznámila, že odpor proti AB 1856 stahuje. Proti samotnému AB 1043 ho drží dál. Argumentuje tím, že zákon sice ověření věku nepředepisuje, ale hrozbou pokut k němu služby dotlačí.

Druhá změna je méně nápadná a v přetiscích skoro nezazněla. AB 1856 ruší definici, která za „uživatele“ označovala dítě používající zařízení jako hlavní. Rozhraní při zakládání účtu se tedy má ptát na hlavního uživatele bez ohledu na jeho věk. K tomu návrh přidává zákaz opačným směrem: kdo si signál vyžádat nemusí, nesmí o něj žádat.

Povinnost leží na systému, ne na jednotlivé službě

Kalifornie klade zjišťování věku jinam než Británie. AB 1043 ukládá povinnost operačnímu systému a obchodu s aplikacemi, kdežto vývojář smí dostat už jen hotový údaj o pásmu. Jak dopadají kontroly, které nesou služby samy, ukázalo britské měření, o kterém jsme psali: u pornografie kontroly zabraly, u seznamek a sociálních sítí se minuly účinkem.

Právě v tom viděla EFF náklad, který na otevřený ekosystém dopadá nepoměrně: povinnost padá na toho, kdo systém vydává, a u distribuce, kterou si každý smí zkopírovat a přebalit, není zjevné, na koho zákon míří. Vývojáři otevřeného softwaru to podle nadace říkali nahlas celý rok.

Rozhodnutí je teď na guvernérovi. Dokud návrh nepodepíše, platí loňské znění zákona – to, které otevřený software nevyjímá.

Zdroje

• AB 1856: Age verification signals: software applications – znění enrolled z 1. září 2026, Kalifornský zákonodárný sbor
• Historie návrhu AB 1856 a historie AB 1043
• One Step Forward, Two Steps Back: CA's AB 1856 Exempts Open Source But Expands Age-Gating, EFF, 29. května 2026
• California Steps Back From Dangerous Expansion of its Age-Gating Law, EFF, 15. července 2026
• California lawmakers unanimously pass Linux exemption from age-verification law, Tom's Hardware, 29. srpna 2026

Český telekomunikační úřad zahájil 1. září činnost samostatného oddělení dozoru nad umělou inteligencí. Oznámil to v tiskové zprávě z 31. srpna. Nový útvar vede Anna Hroudová, která do úřadu přišla ze Svazu průmyslu a dopravy ČR, kde měla na starosti digitální ekonomiku.

Čtyři lidé a zatím žádná kontrola

Spolu s Hroudovou nastoupili podle úřadu tři odborníci se zkušenostmi mimo jiné z práva, technologií či analytiky. Oddělení má nejprve postavit odborné a procesní zázemí, ne rozjet kontroly. Úřad se na tu roli podle vlastních slov chystal delší dobu prostřednictvím expertního týmu, který připravoval postupy dohledu.

„Naším cílem je vybudovat dohled nad umělou inteligencí, který bude odborný, srozumitelný, a především prakticky použitelný,“ uvedla Hroudová v tiskové zprávě. Nový typ regulace podle ní propojuje právo s technologiemi, které se rychle mění, takže první prioritou je zaměřit dohled na skutečná rizika a firmám dát jistotu, co se od nich čeká.

Pravomoci čekají na zákon, který zůstal u připomínek

V tiskové zprávě je i věta, která celou novinku zasazuje do správného měřítka: oddělení bude výkon dozorových pravomocí zajišťovat až „po schválení příslušné legislativy“. Evropský akt o umělé inteligenci, tedy nařízení (EU) 2024/1689, je sice přímo použitelný, ale institucionální a sankční část si každý stát doplňuje vlastním předpisem.

Ten český zatím není. Ministerstvo průmyslu a obchodu ho představilo 26. září 2025 jako minimalistický návrh implementace. Monitor legislativy na serveru Zákony pro lidi u něj vede předložení 25. září 2025, poslední změnu 23. října 2025 a stav „ukončeno připomínkové řízení“. Vlastní rozcestník ČTÚ k umělé inteligenci to potvrzuje z druhé strany: vychází z návrhu zákona, je aktuální k listopadu 2025 a u textu stojí, že nezohledňuje uplatněné připomínky.

Dozor je rozdělený mezi čtyři instituce

Kdo bude co dělat, rozhodla vláda už 28. května 2025, kdy schválila návrh implementace aktu. Podle České agentury pro standardizaci koordinuje celou věc ministerstvo průmyslu a obchodu, ČTÚ byl jmenován orgánem dozoru nad trhem, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví má roli oznamujícího orgánu a sama agentura má postavit a provozovat regulatorní sandbox, tedy prostředí, ve kterém se rizikové systémy dají zkoušet pod dohledem.

Rozdělení odpovídá tomu, co nařízení žádá. Článek 70 ukládá každému členskému státu určit aspoň jeden oznamující orgán a aspoň jeden orgán dozoru nad trhem a do 2. srpna 2025 veřejně zpřístupnit, jak se dají kontaktovat. Kapitola, do které článek patří, se podle článku 113 používá právě od toho dne. Jmenování ČTÚ tak padlo dva měsíce před lhůtou. Od vládního rozhodnutí k otevření oddělení ale uplynulo patnáct měsíců.

Co z nařízení už platí

Obecná použitelnost aktu nastala 2. srpna 2026 a s ní pravidla transparentnosti podle článku 50. ČTÚ na ně upozornil ve své monitorovací zprávě z 25. srpna: dotčeným subjektům radí, aby si nejdřív vyhodnotily svou roli, pak zjistily, které povinnosti na ně dopadají, a teprve potom nastavily vnitřní procesy. Povinnosti tedy běží, kdežto dozorové a sankční zázemí, o které se má úřad opřít, český zákon zatím nedodal.

Server Lupa.cz, který na start oddělení upozornil 1. září, připomíná, že jméno vedoucí bylo známé už v létě. Novinkou je tedy hlavně to, že útvar začal fyzicky existovat.

Pro toho, kdo umělou inteligenci vyvíjí nebo ji zapojil do vlastní služby, z toho plyne jediná praktická věc: adresa, kam se ptát, už existuje, kdežto odpověď na otázku, kdo a jak bude kontrolovat a pokutovat, visí na zákonu, u kterého legislativní monitor od loňského října žádnou další změnu neeviduje.

Zdroje

• ČTÚ: ČTÚ od září posiluje dohled nad umělou inteligencí, nové oddělení povede Anna Hroudová (31. 8. 2026)
• ČTÚ: Monitorovací zpráva 7–8/2026 (25. 8. 2026)
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 na EUR-Lexu
• Česká agentura pro standardizaci: Vláda schválila klíčový dokument pro rozvoj i bezpečnost AI v Česku (28. 5. 2025)
• MPO: MPO připravilo návrh zákona o umělé inteligenci (26. 9. 2025)
• Zákony pro lidi: monitor návrhu zákona o umělé inteligenci
• Lupa.cz: ČTÚ rozjíždí dohled nad umělou inteligencí, nové oddělení zahájilo provoz (1. 9. 2026)

Evropská komise označila 31. srpna 2026 ChatGPT za velmi velký internetový vyhledávač a Reddit s Robloxem za velmi velké online platformy. Rozhoduje o tom jediné číslo: služba, která má v Evropské unii aspoň 45 milionů průměrných měsíčních uživatelů, spadá podle aktu o digitálních službách (DSA) do nejpřísnějšího dohledového režimu. Všechny tři to o sobě samy vykázaly.

Kolik uživatelů hlásí, stojí v přehledu označených služeb, který Komise vede a k 31. srpnu aktualizovala: ChatGPT 159,1 milionu, Reddit 57,2 milionu a Roblox 46,6 milionu. Ke každému číslu v té tabulce patří poznámka, že ho uvádí sám poskytovatel a že metodiku výpočtu Komise teprve posoudí.

Proč je chatbot vyhledávač

Ze všech tří služeb je nejzajímavější zařazení ChatGPT. Komise ho popisuje jako hybridní službu: systém umělé inteligence, který reaguje na dotazy uživatele, a to i tak, že hledá na webu. Právě ta druhá schopnost z něj podle Komise dělá internetový vyhledávač ve smyslu DSA, tedy totéž, čím je Google Search nebo Bing. Na seznamu je ChatGPT zatím jediná služba svého druhu; žádný jiný chatbot na něm není.

U Redditu a Robloxu je odůvodnění přímočařejší. Reddit je diskusní web, na kterém si uživatelé zakládají tematické komunity a sdílejí v nich obsah. Roblox je herní a tvůrčí platforma, kde si hráči pouštějí hry vyrobené jinými hráči. Obojí znamená šíření cizího obsahu mezi veřejnost, a to je definice online platformy.

Co ChatGPT, Redditu a Robloxu přibude

Obecné povinnosti pro online platformy a vyhledávače se na všechny tři vztahovaly už předtím. Komise to v tiskové zprávě píše výslovně. Reddit s Robloxem tedy nesměly ukazovat reklamu založenou na profilování nezletilých ani před 31. srpnem: podle článku 28 nařízení to platí pro každou online platformu bez ohledu na velikost. Nové je to, co DSA ukládá jen té nejvyšší kategorii: posoudit systémová rizika plynoucí ze služby a z jejích algoritmů a zmírnit je. Jmenovitě jde o šíření nezákonného obsahu, dopady na nezletilé, tělesnou i duševní pohodu uživatelů, základní práva, volební procesy a veřejnou bezpečnost. K tomu přibývá nezávislý audit a povinnost sdílet data s regulátory a s prověřenými výzkumníky.

Jednu z těch povinností pozná i běžný uživatel. Článek 38 nařízení žádá, aby velmi velké platformy a vyhledávače nabídly u každého svého doporučovacího systému „alespoň jednu možnost, která není založena na profilování“. Reddit tedy bude muset u každého svého způsobu doporučování nabídnout i variantu, která nestojí na tom, co o čtenáři ví.

Na ChatGPT dopadne ještě jedna povinnost, která u něj donedávna neměla co řešit. Článek 39 nařízení ukládá velmi velkým platformám a vyhledávačům, které na svém rozhraní ukazují reklamu, vést o ní veřejný registr s vyhledáváním podle více kritérií. OpenAI přitom v srpnu oznámila, že reklamy v ChatGPT zapíná v jednatřiceti evropských zemích včetně Česka.

Lhůta je čtyři měsíce od oznámení, tedy do ledna 2027. Zdroje se v tom drobně rozcházejí: Komise píše leden 2027, The Verge tutéž lhůtu popsal jako konec prosince 2026.

Dohled si Komise rozdělí s Irskem a Nizozemskem

Dohled je rozdělený mezi Komisi a koordinátora digitálních služeb té země, kde má poskytovatel hlavní provozovnu v EU. U ChatGPT je to irská Coimisiún na Meán, u Redditu a Robloxu nizozemský úřad ACM. Označením zároveň Komise získává vyšetřovací pravomoci, kterými si může nechat ukázat, jak služba a její systémy uvnitř fungují.

Na seznamu jsou i dvě služby s hlavní provozovnou v Česku

Označených velmi velkých platforem a vyhledávačů je teď 28. Vedle Facebooku, Instagramu, TikToku, YouTube nebo Wikipedie mezi nimi jsou i dvě služby, jejichž hlavní provozovna v EU leží v Česku: XVideos od WebGroup Czech Republic se 160 miliony uživatelů a XNXX od NKL Associates s.r.o. s 45 miliony. Jako koordinátora digitálních služeb vede tabulka Komise u obou Česko.

Že ten dohled není jen evidenční, ukazují pokuty ve stejné tabulce. AliExpress dostal 20. července 2026 pokutu 550 milionů eur, Temu 28. května 2026 dvě stě milionů a síť X 5. prosince 2025 sto dvacet milionů. Dohromady je to 870 milionů eur; k témuž součtu došel i Euronews. Jedna položka ze seznamu šla opačným směrem: Stripchat Komise označila v prosinci 2023, ale 27. května 2025 označení zrušila, protože služba už podle jejího zjištění 45 milionů uživatelů nemá.

Do ledna 2027 mají OpenAI, Reddit a Roblox ty dodatečné povinnosti splnit, tedy především posoudit rizika svých služeb a zmírnit je. Zvenčí půjde nejsnáz ověřit ten registr reklam: buď na začátku roku 2027 u ChatGPT bude, nebo ne.

Zdroje

• Evropská komise: Commission designates ChatGPT, Reddit, Roblox under Digital Services Act (31. 8. 2026, tisková zpráva IP/26/1772)
• Evropská komise: Supervision of the designated very large online platforms and search engines under DSA – přehled 28 označených služeb, počtů uživatelů a vedených řízení
• Nařízení (EU) 2022/2065 (akt o digitálních službách) – české znění na EUR-Lexu
• The Verge: ChatGPT to face tougher regulation in the EU
• Euronews: EU places ChatGPT, Reddit and Roblox under strictest digital safety rules
• Lupa.cz: Evropská komise bude přísněji dohlížet na ChatGPT, Reddit a Roblox

Zákonnou definici startupu Česko zatím nemá. Má ji přinést návrh, který zástupci vlády ukázali ve čtvrtek 27. srpna na tiskové konferenci. Paragrafované znění teprve míří do meziresortního připomínkového řízení, takže schválené není ani vládou, natož sněmovnou. Účinnost se navrhuje od 1. července 2027.

Definice prochází dvěma síty

Zákon nezakládá nový typ obchodní společnosti. Zavádí status certifikovaného startupu, na který se pak dají navázat konkrétní zákonné výhody.

První síto jsou tvrdá čísla. Firma nesmí být starší osmi let, u vybraných deep-tech projektů deseti. Roční čistý obrat nesmí přesáhnout 250 milionů korun. Firma nesmí být obchodovaná na regulovaném trhu, nesmí být účelově vytvořenou ani většinově vlastněnou částí etablovaného podniku a nesmí rozdělovat zisk ani jiné vlastní zdroje společníkům. Server e15 k tomu z tiskové konference doplňuje ještě podmínku skutečné ekonomické vazby na Česko; v tiskové zprávě vlády tahle podmínka mezi vyjmenovanými není.

Druhé síto je odborný posudek. Hodnotit se má produkt nebo prototyp, ověření na trhu, škálovatelnost, konkurenční výhoda, tým a dosavadní trakce. Proti obratu je to kritérium měkké a podle nás rozhodne o tom, kolik firem certifikát nakonec dostane.

Odpočet míří na business angely

Hlavní pobídka se týká fyzických osob, které investují do certifikovaných startupů v rané fázi. Investor si má za stanovených podmínek odečíst peněžitou investici od základu daně, nejvýše pět milionů korun za rok. Nepeněžité vklady konstrukce omezuje a podnikatelské riziko zůstává na investorovi.

Ministryně financí Alena Schillerová podle e15 dodala, že odpočet neuplatní osoby spojené se startupem, tedy typicky zakladatelé nebo stávající podílníci. Druhá úleva míří na samotné firmy: návrh počítá s delší využitelností daňové ztráty, protože startup několik let financuje vývoj a ověřování trhu, než začne mít stabilní výnosy. Konkrétní parametry obou opatření se podle vlády potvrdí až v legislativním procesu, takže dnes to nejsou hotová čísla.

Certifikát má vydávat agentura, která teprve vzniká

Posuzovat žádosti a vydávat certifikáty má agentura CzechBusiness, odvolací a dohledovou roli si nechává Ministerstvo průmyslu a obchodu. Vládní zmocněnec pro startupy Martin Jiránek podle CzechCrunche čeká 500 až 700 certifikovaných firem a samotné posouzení odhaduje na několik týdnů, nejdéle tři měsíce. Opírá to o Španělsko, kde podle něj za tři roky podaly žádost přes čtyři tisíce firem a uspěly asi dva tisíce. Schillerová na téže konferenci mluvila obecněji o stovkách startupů.

Čísla, kterými vláda návrh zdůvodňuje

Na milion obyvatel připadá v Česku za poslední dekádu 89 startupů s externí investicí. Ve Švédsku je to 316 a v Estonsku 681. Rizikový kapitál v roce 2024 investoval v Česku zhruba 510 korun na obyvatele, ve Švédsku asi 5 200 korun. Obě dvojice čísel pocházejí z tiskové zprávy vlády, která u nich neuvádí, z jakého zdroje dat je má.

Flexiworker v návrhu není

Česká startupová asociace tlačila na to, aby součástí zákona byl takzvaný flexiworker, tedy volnější podmínky pro spolupráci firem s živnostníky. V předloženém znění není. Předseda asociace Jiří Vicherek to pro e15 vysvětlil souběžnou novelou zákoníku práce, která má do českého práva převést evropské směrnice o transparentním odměňování a o platformové práci a při té příležitosti upřesnit definici závislé práce. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce podle něj věc řešit tam, a to komplexněji.

Asociace se místo toho snaží prosadit zpětnou účinnost pobídek. Vicherek to pro e15 popsal na příkladu: investice do certifikovaného startupu z března by se dala odečíst v následujícím daňovém přiznání, přestože zákon nabude účinnosti až v polovině roku. Jiránek s tím podle téhož textu souhlasí a Schillerová je debatě otevřená. V návrhu to zatím není.

Termín se posunul o půl roku

Navrhovaná účinnost od 1. července 2027 znamená podle e15 půlroční zdržení proti dřívějšímu plánu, který mířil na začátek roku 2027. Jiránek to zdůvodnil tím, že některé otázky měly víc možných řešení a jejich projednání stálo čas.

Než se ze záměru stane zákon, čeká návrh připomínkové řízení, jednání vlády a obě komory parlamentu. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na konferenci uvedl, že Česko bude jednou z prvních zemí, která startupový zákon bude mít, a jako vzor jmenoval Španělsko, Nizozemsko a Velkou Británii. Španělský zákon, kterým se návrh podle Jiránka inspiruje i v metodě posuzování, nabyl účinnosti 23. prosince 2022.

Zdroje

• Vláda ČR: Vláda představuje startupový zákon (27. 8. 2026)
• e15: Česko chystá zásadní změnu pro startupy (27. 8. 2026)
• CzechCrunch: Vláda ukázala startupový zákon (27. 8. 2026)
• BOE: Ley 28/2022, de 21 de diciembre, de fomento del ecosistema de las empresas emergentes

Brazilská Agência Nacional de Proteção de Dados vydala 12. srpna předběžné opatření, kterým Discordu nařídila pozastavit funkci Go Live. Rozhodnutí podepsal Fabrício Guimarães Madruga Lopes, superintendent dozoru, a firma dostala tři pracovní dny na to, aby doložila jeho splnění. Discord přenosy vypnul 17. srpna.

Opatření nemíří na jednu funkci, ale na způsob přenosu

Rozhodnutí vyjmenovává, co všechno má být pro uživatele v Brazílii nedostupné: sdílení, přenos, retranslace, vkládání, zrcadlení, synchronizovaná reprodukce a sdílení obrazovky, a to jak nativními funkcemi, tak přes boty, webhooky, API, integrace, příkazy a automatizace. K tomu úřad žádá technicky účinné mechanismy proti obcházení, tedy proti přejmenování funkce, mezidoménovým jménům, kódům pozvánek a přesměrování.

Zda opatření dopadá i na obyčejné videohovory, se ptal úřadu server Núcleo. Dostal odpověď, že název nerozhoduje: to, že nástroj používá kameru místo sdílení obrazovky nebo se prezentuje jako videohovor, ho podle úřadu z opatření nevyjímá.

Co v Brazílii zůstalo, sepsal Discord v dopise tamní komunitě: přímé a skupinové zprávy, malé i velké servery, hlasové kanály a hovory jen se zvukem. Služba jako taková zablokovaná není a úřad to opakovaně zdůrazňuje.

Čím úřad zásah odůvodnil

Kontrolní řízení začalo 7. srpna. Opírá se o článek 6 odst. II a III zákona č. 15.211/2025, kterému se v Brazílii říká digitální ECA a který je účinný od 17. března 2026. Ten ukládá provozovatelům služeb, k nimž mají děti pravděpodobný přístup, přijímat rozumná opatření proti fyzickému násilí, kyberšikaně, obtěžování a návodům k sebepoškozování.

Podle úřadu Discord takovou ochranu nezavedl. Argumentuje architekturou: firma nemá k obsahu přenosu přístup v době, kdy běží, takže obsah nemůže rozebírat v reálném čase a spoléhá na automatizované systémy a na oznámení od samotných účastníků. Úřad k tomu dodává, že začátkem března, po vyhlášení zákona a krátce před jeho účinností, Discord Go Live technicky upravil způsobem, který ochranu dětí ještě zeslabil.

Samotné kontrolní řízení je širší než opatření. Úřad v něm zkoumá i chybějící účinné ověřování věku a nedostatky při odstraňování závadného obsahu a při hlášení případů úřadům.

Nevládní organizace SaferNet Brasil eviduje za prvních sedm měsíců letošního roku 406 oznámení týkajících se Discordu proti 264 ve stejném období loni, tedy o 54 procent víc. Podle BBC News Brasil je to nejvyšší číslo za toto období v řadě, která se vede od roku 2017.

Bezprostředním podnětem byla smrt třináctileté dívky ze státu Mato Grosso do Sul. Podle BBC ji měli ostatní uživatelé při živém přenosu dotlačit k sebevraždě. Krátce nato veřejně žádala první dáma Janja da Silva, aby byl Discord v Brazílii okamžitě odstaven. Firma tvrdí, že server rychle prošetřila a odstranila ještě před dívčinou smrtí a že se skupina domlouvala nejprve na jiných sítích; s orgány činnými v trestním řízení podle svého vyjádření dál spolupracuje.

Spor je o to, kdo smí službu vypnout

Discord podal 24. srpna odvolání a žádá okamžitý odkladný účinek i zrušení celého opatření. Podle serveru Olhar Digital staví na třech námitkách: úřad nemá pravomoc službu pozastavit, řízení má formální vady a zásah je nepřiměřený, protože dopadá na rodiny, studenty, komunity i firmy, které se závadným jednáním nemají nic společného.

Ta první námitka má v textu zákona oporu. Článek 35 vyjmenovává čtyři sankce: napomenutí, pokutu, dočasné pozastavení činnosti a zákaz činnosti. Odstavec 5 je pak rozděluje mezi dvě různé autority. První dvě ukládá správní úřad, druhé dvě soudní moc.

Úřad se ale o článek 35 neopřel. V rozhodnutí cituje článek 6 odst. II a III zákona ve spojení s článkem 30 svého vlastního kontrolního řádu z října 2021. Jinými slovy netvrdí, že Discord potrestal, ale že v běžícím řízení nařídil předběžné opatření. Jestli tenhle rozdíl obstojí, rozhodne nejdřív superintendence dozoru a po ní případně řídicí rada úřadu.

Kdy se přenosy vrátí, nikdo neslíbil

Suspenze platí, dokud Discord nedoloží zavedení a účinnost technických, bezpečnostních a řídicích opatření a nezíská k obnovení výslovný předchozí souhlas úřadu. Obnovení může být i částečné. Nedodržení opatření si úřad předem zapsal jako přitěžující okolnost pro případné sankční řízení.

Pokuta podle článku 35 může dosáhnout 10 procent obratu ekonomické skupiny v Brazílii za poslední účetní období. Není-li obrat, počítá se 10 až 1000 realů za registrovaného uživatele, nejvýš však 50 milionů realů za jedno porušení. Discord se na svém webu popisuje jako herní sociální platforma, na které si přes 90 milionů přátel a komunit denně píše a volá; minimální věk je podle jeho podmínek 13 let.

Brazílie není první zemí, která na Discord sáhla. BBC připomíná, že služba je zablokovaná v Rusku, Turecku, Egyptě, Íránu, Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Brazilské opatření ale míří jen na jednu skupinu funkcí, ne na službu jako celek.

Zdroje

• ANPD: Em medida preventiva, ANPD determina que Discord suspenda transmissões ao vivo no Brasil (12. 8. 2026)
• Despacho Decisório nº 3/2026/SFI (PDF, 12. 8. 2026)
• Lei nº 15.211, de 17 de setembro de 2025 na serveru Planalto
• Discord: A letter to the Discord community in Brazil (17. 8. 2026)
• BBC News Brasil: Discord no Brasil (12. 8. 2026)
• Núcleo: Videochamadas do Discord não estão a salvo de suspensão da ANPD (14. 8. 2026)
• Olhar Digital: Discord recorre de suspensão de lives (24. 8. 2026)

Materiál, který ministerstvo školství, výzkumu, vývoje a mládeže poslalo vládě pod číslem UV-23237/2026, se jmenuje návrh zákona o integrovaném systému ochrany před radikalizací a mobilizací k násilí. Většina jeho dvaadvaceti paragrafů popisuje úřední aparát: národního koordinátora, regionální rady, koordinační skupiny, akreditaci programů pro děti v riziku. Tři paragrafy uprostřed textu jsou ale o něčem jiném. Zakazují dítěti mladšímu šestnácti let zřídit si a používat účet na sociální síti.

Co je podle návrhu sociální síť

Definici si zákon nevymýšlí, přebírá ji z evropského práva: online služba sociální sítě podle článku 2 bodu 7 aktu o digitálních trzích, kterou poskytuje online platforma podle článku 3 písmene i) aktu o digitálních službách. Výslovně z ní vypadává služba, jejíž hlavní funkcí je e-mail nebo přímá komunikace mezi předem určenými uživateli bez zpřístupnění obsahu veřejnosti, dále encyklopedická, vzdělávací a výzkumná platforma, redakční a zpravodajský obsah, internetový obchod, inzertní služba, blog, receptář a diskusní fórum. Na mikropodniky a malé podniky se pravidlo nevztahuje vůbec.

Rozhoduje přitom skutečná funkce služby, ne to, jak se prezentuje. Kde přesně leží hranice, se z textu nedozvíte; ministerstvo v důvodové zprávě jmenuje jako rozhodující znaky veřejné nebo poloveřejné profily, algoritmické doporučování obsahu a interakci s neurčitým okruhem lidí.

Věk se prokáže, jméno se nepředá

Nejpodrobnější je odstavec o ověřování. Prokázání věku musí proběhnout tak, aby provozovatel sítě nezískal žádný další údaj k identifikaci uživatele a dozvěděl se jen to, jestli je podmínka splněna. Zároveň ten, kdo věk ověřuje, se nesmí dozvědět, pro kterou službu to dělá. Vlastní prohlášení uživatele nestačí, ověření musí stát na objektivních údajích. Podmínku věku lze podle návrhu prokázat evropským rámcem digitální identity; zákon pod čarou odkazuje na nařízení eIDAS, ale žádný konkrétní nástroj nepředepisuje.

To je oproti dřívějšímu znění posun. Slovenská aliancia pre inovatívnu ekonomiku (SAPIE), která sdružuje technologické firmy, ve své hromadné připomínce namítala, že povinné použití jediného státního nástroje jde proti technologické neutralitě a vytváří jediný bod selhání. Vytýkala návrhu i pokuty do šesti procent celosvětového obratu a nesoulad se zásadou země původu. Ministerstvo připomínku vypořádalo jako částečně přijatou s poznámkou, že ustanovení o online prostředí byla „významně přepracována tak, aby nebyla v rozporu s právem EÚ“ (přeloženo ze slovenského originálu). V textu, který vláda schválila, pokuty nejsou.

Zákaz míří na dítě, dohled na platformu

Klíčová věta zakazuje vytvoření a používání účtu dítěti mladšímu šestnácti let. Povinnost tedy leží na dítěti, ne na provozovateli, a žádnou sankci k ní zákon nepřipojuje. Vymáhání se odehraje jinudy: Rada pre mediálne služby, tedy slovenský koordinátor digitálních služeb, dohlíží podle článku 28 aktu o digitálních službách na to, jestli platforma přijala vhodná a přiměřená opatření k ochraně nezletilých, a při posuzování má k slovenské věkové hranici pouze přihlížet. U poskytovatelů usazených v jiném členském státě a u velmi velkých platforem se postupuje čistě podle unijního nařízení.

Opoziční KDH proto označilo návrh za úzký a nesystémový. Podle jeho místopředsedy Jána Horeckého je zákaz adresovaný občanům Slovenska, a ne platformám. Hnutí zároveň upozorňuje, že důvodová zpráva sama jmenuje mezi riziky algoritmické doporučování obsahu a manipulativní techniky, ale nijak je neřeší.

Ministr školství Tomáš Drucker to po jednání vlády podal opačně. Podle jeho slov, jak je ocitovala agentura TASR, se internet nezakazuje, ale velké technologické platformy, které ministerstvo považuje za škodlivé prostředí pro mladší děti, nebudou smět provozovat individuální účty pro děti do šestnácti let.

Kdy by to platilo

Zákon má nabýt účinnosti 1. ledna 2027, jeden novelizační článek až o rok později. Prokazování věku se ale poprvé použije až 1. ledna 2028 a účet, který si dítě mladší šestnácti let založilo do 31. prosince 2026, může používat po dosažení šestnácti let. Mezi účinností zákona a prvním skutečným ověřením věku tak uplyne rok.

Připomínkovým řízením prošlo 299 připomínek, z toho 67 zásadních; nepřijato zůstalo 67 připomínek a jedna ze tří hromadných. Asociácia televíznych vysielateľov Slovenska navrhovala celý oddíl o online prostředí vypustit s odkazem na Úmluvu o právech dítěte.

Návrh teď míří do Národní rady a cesta od schváleného textu k platnému pravidlu bývá delší, než se zdá. V srpnu to ukázala Francie, kde Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti mladší patnácti let dřív, než začal platit – vadilo jí mimo jiné, že mířil na všechny služby bez rozdílu. Slovenský návrh se části té výtky vyhýbá výčtem výjimek a věnuje celý odstavec proporcionalitě; jestli obstojí, se ukáže až v parlamentu.

Zdroje

• Materiál UV-23237/2026: Návrh zákona o integrovanom systéme ochrany pred radikalizáciou a mobilizáciou k násiliu – vlastní materiál, důvodová zpráva a vyhodnocení připomínkového řízení, Úrad vlády SR
• Vláda schválila obmedzenie sociálnych sietí pre deti, TASR na Aktuality.sk, 26. srpna 2026
• Veľké platformy sú škodlivé prostredie pre deti, tvrdí Drucker, Lucia Lauková, euBrief, 26. srpna 2026
• Vládny návrh ochrany detí na sociálnych sieťach je podľa KDH úzky a nesystémový, SME, 26. srpna 2026

Spor začal v roce 2024 a v pátek 21. srpna 2026 skončil dohodou. Americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že TikTok, jeho mateřská ByteDance a spřízněné firmy zaplatí 400 milionů dolarů – tři sta hned a sto pod podmínkou – a tím se uzavře žaloba kvůli zákonu COPPA, který chrání osobní údaje dětí mladších třinácti let. ČTK částku přepočetla na zhruba 8,26 miliardy korun.

Tři sta milionů hned, zbytek po zrušení starého rozhodnutí

Částka je rozdělená na dvě části. Tři sta milionů dolarů má TikTok zaplatit okamžitě, dalších sto milionů teprve tehdy, až soud vydá rozhodnutí rušící souhlasný příkaz, který dostala Musical.ly – aplikace, ze které dnešní TikTok vznikl. Ministerstvo samo píše, že jde o jedno z nejvyšších plnění, jaká kdy v případu podle COPPA získalo.

Žaloba běžela u federálního soudu pro centrální obvod Kalifornie a za Spojené státy ji vedla civilní sekce ministerstva poté, co jí věc postoupila Federální obchodní komise (FTC). Dohoda přitom neříká, že firma zákon porušila. „Nároky, které Spojené státy těmito urovnáními vypořádaly, jsou pouhá tvrzení a k žádnému určení odpovědnosti nedošlo,“ stojí v tiskové zprávě (přeloženo).

Brett A. Shumate, který na ministerstvu vede civilní sekci, k tomu uvedl, že firmy shromažďující osobní údaje dětí musí dodržovat zákon a že dohoda „zajišťuje významné peněžité plnění“ (přeloženo). Ministerstvo zároveň píše, že TikTok od podání žaloby prošel podstatnými změnami ve vlastnictví, vedení i v tom, jak nakládá se soukromím, a že posílil ověřování věku i rodičovské nástroje.

Co žaloba TikToku vyčítala

Podalo ji v srpnu 2024 ministerstvo spravedlnosti jménem FTC. Podle tehdejší tiskové zprávy komise měl TikTok porušovat COPPA a zároveň nedodržet souhlasný příkaz z roku 2019. Jádro zákona je jednoduché: služba zaměřená na děti musí informovat rodiče a získat jejich souhlas dřív, než začne sbírat osobní údaje dětí mladších třinácti let.

Komise tvrdila, že na platformě určené uživatelům od třinácti let zůstávaly miliony mladších dětí. Od roku 2020 měl TikTok podle žaloby pravidlo, že účet dítěte ponechá, pokud dítě samo výslovně nepřizná věk a nesplní se další podmínky. Lidští posuzovatelé strávili nad jedním účtem v průměru pět až sedm vteřin.

Druhá část obvinění se týkala obcházení věkové brány. Děti si podle žaloby mohly účet založit přihlášením přes Google nebo Instagram, aniž zadaly věk; takové účty firma vedla jako účty s neznámým věkem a jejich počet narostl na miliony. Údaje sbíral podle komise i dětský režim Kids Mode a část z nich šla na Facebook a do služby AppsFlyer, aby se méně aktivní dětští uživatelé přiměli k návratu. Žádosti rodičů o smazání dat prý narážely na opakované formuláře.

V žalobě je i věta zaměstnance, který měl dodržování pravidel na starost: „Můžeme se dostat do problémů … kvůli COPPA.“ (přeloženo)

Rozhodnutí z roku 2019, na kterém visí zbylých sto milionů

V únoru 2019 se provozovatelé Musical.ly dohodli s FTC na pokutě 5,7 milionu dolarů. Komise to tehdy označila za nejvyšší civilní pokutu, jakou kdy v případu ochrany soukromí dětí získala. Aplikace sloužila ke krátkým videím s playbackem; od roku 2014 si ji podle komise stáhlo přes 200 milionů lidí po celém světě a ve Spojených státech na ní bylo zaregistrováno 65 milionů účtů.

Profily byly ve výchozím nastavení veřejné a do října 2016 měla aplikace funkci, která uživateli ukázala ostatní uživatele v okruhu padesáti mil. Právě tenhle příkaz z roku 2019 je ten, o jehož zrušení se dnes opírá posledních sto milionů dolarů.

Kam se částka řadí

Podle BBC zaplatil za porušení COPPA YouTube v roce 2019 sto sedmdesát milionů dolarů a Epic Games v roce 2022 dvě stě sedmdesát pět milionů. Samostatně běží spor generálních prokurátorů devětadvaceti států s Metou; porotní řízení v něm podle téhož zdroje začalo v témže týdnu a firma čelí tvrzení, že Instagram navrhla jako návykový pro děti.

V Česku je hranice o dva roky výš

COPPA mluví o dětech mladších třinácti let. Federální obchodní komise ho ve svém rejstříku vede jako Children’s Online Privacy Protection Act of 1998, kdežto BBC ho datuje rokem 2000. V Evropské unii tuhle otázku řeší článek 8 obecného nařízení o ochraně osobních údajů, který členským státům nechává pásmo od třinácti do šestnácti let. Česko si vybralo horní polovinu. Podle § 7 zákona č. 110/2019 Sb. „dítě nabývá způsobilosti k udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti přímo jemu dovršením patnáctého roku věku“.

Na TikTok navíc v Evropě míří jiné řízení a jiný předpis. Evropská komise 6. února 2026 předběžně zjistila, že návykový design sítě – nekonečné posouvání, automatické přehrávání, upozornění a doporučovací systém – porušuje nařízení o digitálních službách. Řízení není uzavřené a s americkou dohodou nesouvisí.

Zdroje

• Ministerstvo spravedlnosti USA: oznámení urovnání za 400 milionů dolarů (21. srpna 2026)
• FTC: tisková zpráva k podání žaloby na TikTok a ByteDance (srpen 2024)
• FTC: urovnání s provozovateli Musical.ly (únor 2019)
• BBC: přehled dohody a srovnání s dřívějšími pokutami
• ČTK: TikTok zaplatí 400 milionů dolarů ve sporu o ochranu dětí v USA
• Evropská komise: předběžné zjištění k návykovému designu TikToku (6. února 2026)

Před porotou v Oaklandu se od úterý 18. srpna projednává, jak jsou navržené dvě nejrozšířenější sociální sítě. Žalobci nejsou jednotliví poškození, ale státní návladní, a částka, o které se u soudu mluví, jde do stovek miliard dolarů.

Žalobu podalo devětadvacet států, před porotou ji vedou čtyři

Žaloba je z října 2023, má 233 stran a podepsalo se pod ni devětadvacet státních návladních. U soudu ji ale vedou zástupci jen čtyř z nich, jak uvedl den před zahájením kalifornský návladní Rob Bonta: Kalifornie, Colorada, Kentucky a New Jersey. Ostatní státy koalice stojí za nimi. Případ projednává oaklandská pobočka federálního soudu pro severní Kalifornii, jejíž budova nese jméno Ronalda V. Dellumse; řízení vede předsedkyně tohoto soudu Yvonne Gonzalez Rogers.

Podle žaloby Meta sbírala údaje o dětech mladších třinácti let bez souhlasu rodičů, navrhla své aplikace tak, aby vedly k nadměrnému používání, a o rizicích uváděla uživatele i veřejnost v omyl. Bonta jmenuje tři předpisy, které tím měly být porušeny: federální zákon o ochraně soukromí dětí na internetu (COPPA) a kalifornské zákony o klamavé reklamě a nekalé soutěži. Konkrétní prvky, o které jde, popsal deník The Guardian: nekonečné posouvání řízené doporučovacím algoritmem, upozornění, lajky a filtry na úpravu vlastních fotek.

O výši náhrady se obě strany rozcházejí o řád

Kolik by Meta zaplatila, kdyby prohrála, dané není. Podle serveru CNBC mluvili právníci Mety dřív o tom, že náhrady můžou dosáhnout 1,4 bilionu dolarů; zástupci států týden před líčením řekli soudkyni, že pravděpodobnější je 200 miliard. Guardian tu částku srovnává s ročními tržbami Mety za rok 2025, kterým zhruba odpovídá.

Vedle peněz žádají státy, aby soud firmě nařídil změnit návrh aplikací. Guardian upozorňuje, že právě tahle část může mít delší dopad než jednorázová pokuta.

Návladní se otevřeně hlásí ke vzoru z devadesátých let. Kentucký návladní Russell Coleman v Bontově tiskové zprávě mluví o žalobě jako o největší spotřebitelské při v dějinách Spojených států a dodává (přeloženo): „Zvládli jsme to s tabákovým vyrovnáním v devadesátých letech. Zvládli jsme to s firmami za opioidovou krizí. Zvládneme to i s Metou.“ Tabákové vyrovnání skončilo v roce 1998 platbou zhruba 200 miliard dolarů od čtyř největších výrobců cigaret.

Prvním svědkem byl bývalý ředitel, jehož výpovědi chtěla Meta zabránit

Po úvodních řečech povolali žalobci jako prvního svědka Artura Béjara, bývalého ředitele vývoje v Metě, který o vnitřních poměrech firmy mluví veřejně jako oznamovatel. Podle agentury AFP se firma pár dní před líčením pokusila jeho výpovědi zabránit, ale soudkyně návrh zamítla. Béjar u soudu řekl (přeloženo), že v prvních letech Facebooku „bylo cílem dostat věci do rukou uživatelů co nejrychleji, což znamenalo, že bezpečnost se často řešila až dodatečně“.

Zástupkyně kalifornského návladního Megan O’Neillová v úvodní řeči odkázala na dva interní dokumenty. V jednom stálo (přeloženo) „ti mladí jsou ti nejlepší“, ve druhém „dospívající na tom visí bez ohledu na to, jak se přitom cítí. Instagram je návykový“. Před budovou soudu drželi aktivisté podle AFP transparent se jmény bezmála čtyř set mladých lidí, jejichž úmrtí podle nich souviselo s používáním sociálních sítí. Je to tvrzení pořadatelů shromáždění, ne zjištění soudu.

Meta mluví o vytržení z kontextu

Advokát Mety Paul Schmidt v úvodní řeči namítl, že dokumenty a e-maily, které porota viděla, jsou vybrané z delších rozhovorů a vytržené z kontextu. Firma podle něj zablokovala přes milion účtů dětí mladších třinácti let. Mluvčí Mety ve vyjádření pro Guardian uvedl (přeloženo): „Místo aby se držely faktů nebo zákona, rozhodly se státy jít po nehorázném odškodném.“ Nároky žalobců označil za nedoložené a finanční požadavky za nepřiměřené.

V Evropě běží jiné řízení, a není to soud

Evropská unie řeší totéž jinou cestou. Evropská komise zahájila 16. května 2024 formální řízení s Metou podle nařízení o digitálních službách kvůli ochraně nezletilých. V oznámení uvedla obavu, že algoritmy Facebooku a Instagramu můžou u dětí podněcovat návykové chování a vytvářet takzvaný efekt králičí nory, a zmínila i způsob, jakým Meta ověřuje věk. Je to správní řízení Komise, ne porotní proces; s oaklandským líčením nemá společné nic než předmět.

Ve Francii přitom Ústavní rada zákaz sociálních sítí pro děti mladší patnácti let zrušila dřív, než stačil nabýt účinnosti.

Co bude dál

Líčení má podle Guardianu trvat šest až osm týdnů a vypovídat mají i šéf Mety Mark Zuckerberg a šéf Instagramu Adam Mosseri. Firma mezitím platí v jiných sporech: dva týdny před oaklandským líčením jí soud v Novém Mexiku nařídil odvést 567 milionů dolarů do fondu na nápravu škod, čímž se podle Guardianu celková částka pro tento stát vyšplhala na 942 milionů. V Kalifornii navíc běží tisíce koordinovaných žalob proti Metě, YouTube, TikToku a Snapu; první z nich došla k soudu letos v únoru a Meta s YouTube v ní dostaly zaplatit šest milionů dolarů žalobkyni.

Nařízení platí dva roky, povinnosti začínají teď

Nařízení (EU) 2024/2847, kterému se běžně říká Cyber Resilience Act (CRA), vstoupilo v platnost 10. prosince 2024. Klade jednotné požadavky na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky po celou dobu jejich životního cyklu, tedy od návrhu přes vývoj až po údržbu a bezpečnostní aktualizace. Většina jeho ustanovení se ale začne uplatňovat až 11. prosince 2027. Výjimkou jsou oznamovací povinnosti a ty platí od 11. září 2026.

Rozsah je široký. Evropská komise ho popisuje jako připojitelný hardware i software, od chůviček po chytré hodinky, od aplikací po počítačové programy. Server Lupa.cz k tomu doplňuje počítače, chytré telefony, routery, zařízení internetu věcí, chytré spotřebiče, operační systémy, mobilní aplikace i cloudové služby. Produkty ponesou označení CE a dodržování pravidel budou hlídat vnitrostátní orgány dozoru nad trhem.

Do 24 hodin varování, do 72 podrobnosti

Oznamovací povinnost upravuje článek 14 nařízení a týká se dvou věcí: aktivně zneužívaných zranitelností a závažných incidentů s dopadem na bezpečnost produktu. Slovo „aktivně“ tu není ozdoba. Nařízení jím míní případy, kdy výrobce zjistil narušení bezpečnosti, které způsobil škodlivý aktér využitím chyby v jeho produktu. Zranitelnost, kterou zatím nikdo nezneužil, sem tedy nepatří.

Lhůty jsou dvě. Do 24 hodin od okamžiku, kdy se výrobce o věci dozví, musí podat včasné varování; v něm podle možností uvede i členské státy, ve kterých je jeho produkt dostupný. Do 72 hodin musí doplnit oznámení o zranitelnosti s obecnými informacemi o dotčeném produktu, o povaze zneužití a o nápravných či zmírňujících opatřeních, včetně těch, která můžou přijmout sami uživatelé.

Oznámení nemíří na jedno místo do Bruselu. Jde koordinujícímu týmu CSIRT a zároveň agentuře ENISA, a to přes jednotnou platformu pro podávání zpráv. Tu podle článku 16 zřizuje ENISA a také ji každodenně provozuje; členské státy si v ní zavádějí vlastní koncové body elektronického oznamování. Který tým je v dané zemi koordinátorem, samo nařízení neurčuje.

Výrobce má dát vědět i uživatelům

Hlášením úřadům povinnosti nekončí. Podle článku 14 odst. 8 musí výrobce poté, co se o zneužívané zranitelnosti nebo závažném incidentu dozví, informovat zasažené uživatele produktu, a je-li to potřeba, i všechny uživatele. Součástí má být popis opatření, kterými se dá dopad zmírnit. Nařízení počítá s tím, že to výrobce udělá třeba zveřejněním na svých stránkách, případně přímým oslovením, pokud uživatele kontaktovat umí.

Pokyny Komise jsou nezávazné a mají 67 příkladů

Komise 27. července 2026 zveřejnila sdělení C(2026) 5252 a v jeho příloze praktické pokyny k uplatňování nařízení. Závazné nejsou. Odpovídají na otázky, které podle Komise zaznívaly nejčastěji: kdy produkt do rozsahu nařízení spadá, a to včetně řešení pro vzdálené zpracování dat a svobodného a otevřeného softwaru, co je podstatná změna produktu, jak se chápe doba podpory a jak plnit oznamovací povinnosti a posuzování rizik.

Komise uvádí, že zvláštní pozornost věnovala mikropodnikům a malým a středním firmám: pokyny obsahují 67 praktických příkladů, příklady použití, vývojové diagramy a grafy. Vznikly po konzultaci s expertní skupinou pro kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky a po letošní veřejné konzultaci. Podle článku 26 nařízení Komise zváží vydání dalších pokynů, pokud budou potřeba.

Co na to firmy

Hospodářská komora ČR na termín upozornila tiskovou zprávou ze 17. srpna. „Pro firmy je nyní podstatné především to, že první povinnosti nezačínají až v roce 2027, ale už 11. září 2026,“ uvedl v ní člen jejího představenstva Jakub Rejzek. Komora firmám doporučuje připravit si vnitřní postup, jak takový případ rozpoznat a jak ho rychle předat odpovědným lidem. Při lhůtě 24 hodin se nedá čekat, až se sejde vedení.

Otevřenou otázkou zůstávají ceny. Distributor EET Group v komentáři pro Lupa.cz odhaduje, že se část nákladů na bezpečnější vývoj, testování, dokumentaci a dlouhodobé řešení zranitelností může promítnout do koncových cen. Plošné zdražení veškerého IT hardwaru z toho podle něj nebude: největší dopad čeká u složitějších síťových zařízení a zařízení internetu věcí, u jednodušších produktů menší. Je to odhad prodejce, ne měření.

Nejméně se mluví o té části, která se běžného uživatele týká nejvíc, tedy o povinnosti výrobce dát vědět. Dosud záleželo na tom, jestli firma sama uzná za vhodné o zneužité chybě mluvit. Od 11. září to má být povinnost a jestli se to na chování výrobců projeví, ukážou až první případy.

Zdroje

• Evropská komise: pokyny k uplatňování aktu o kybernetické odolnosti (27. 7. 2026)
• Evropská komise: přehled k aktu o kybernetické odolnosti
• EUR-Lex: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2847
• Hospodářská komora ČR: upozornění na nové povinnosti podle CRA (17. 8. 2026)
• Lupa.cz: o dopadu regulace na dodavatele elektroniky, softwaru a online služeb (17. 8. 2026)

Francouzský zákaz sociálních sítí pro děti mladší patnácti let neplatí. Ústavní rada, která ve Francii posuzuje soulad zákonů s ústavou, prohlásila 14. srpna klíčový článek zákona za protiústavní. Zákaz měl začít platit prvního září.

Zákon prošel v červenci, k Ústavní radě šel o dva dny později

Definitivní znění zákona o ochraně nezletilých před riziky, kterým je vystavuje užívání sociálních sítí, přijalo Národní shromáždění 21. července 2026. Jeho článek 1 vkládal do zákona o důvěře v digitální ekonomiku z roku 2004 nový článek 6-9 s jedinou hlavní větou: přístup ke službě sociální sítě je zakázán nezletilým mladším patnácti let. Účinnost byla stanovena na 1. září 2026, u účtů založených dřív se měl zákaz uplatnit po dalších čtyřech měsících.

Zákaz prosazoval prezident Emmanuel Macron. Podle deníku l'Opinion se k němu přiklonil poté, co čtrnáctiletý žák zabil 10. června 2025 dozorkyni na základní škole druhého stupně v Nogent v departementu Haute-Marne. Skupina poslanců hnutí La France insoumise podala 23. července podnět k Ústavní radě, o den později se přidali socialisté. Napadli jediný článek, ten první.

Cíl obstál, prostředek ne

Rada rozhodla na zasedání 13. srpna a rozhodnutí číslo 2026-911 DC zveřejnila následující den. Samotný záměr uznala: ochrana nejlepšího zájmu dítěte i předcházení narušení veřejného pořádku jsou podle ní důvody, které omezení přístupu nezletilých k těmto službám ospravedlnit můžou. Zákonodárce podle rozhodnutí mířil na závislost, izolaci a vystavení pornografii, obtěžování nebo podvodům.

Neobstál způsob. Zákaz se vztahoval na jakoukoli platformu, kde se uživatelé můžou propojit, komunikovat spolu, sdílet obsah a objevovat další uživatele a obsah, aniž by rozlišoval podle funkcí, obsahu, skutečného nebezpečí nebo toho, jak služba své uživatele chrání. Výjimky ze zákazu byly tři: online encyklopedie, vzdělávací a vědecké rejstříky a platformy pro vývoj a sdílení svobodného softwaru či otevřených digitálních projektů se vzdělávacím účelem. Rada je označila za omezené. Nepatří do nich služby pro sdílení zábavního, informačního nebo svépomocného obsahu, komunikační aplikace ani online hry s výraznými společenskými funkcemi.

Druhá výtka mířila na plošnost. Zákaz platil pro všechny mladší patnácti let bez ohledu na věk, vyspělost a rodinnou situaci a zákon nedával rodičům možnost ho zrušit, zúžit nebo dítěti povolit přístup k některým službám. Zásah do svobody projevu a komunikace tak podle Rady není vhodný, nezbytný ani přiměřený sledovanému cíli.

Věk by musel prokazovat i dospělý

Samostatný důvod se týká soukromí. Zákaz přístupu pro děti podle Rady sám o sobě znamená, že věk před vstupem prokáže každý, i zletilý uživatel. Zákon přitom neurčuje podmínky ani meze, za jakých se to má dít, takže postrádá zákonné záruky práva na soukromí.

Ověřování věku je slabé místo i jinde. Britský regulátor Ofcom po roce popsal, že u pornografie kontroly věku zabraly, kdežto u seznamek a sociálních sítí zatím míjejí cíl, jak jsme psali koncem července.

Telefony ve školách zůstávají

Rada výslovně uvedla, že se ostatními ustanoveními zákona nezabývala, protože je nikdo nenapadl a ona sama žádnou otázku z vlastní vůle nevznesla. Zrušení se tak týká jen článku 1 a ostatní ustanovení zákona můžou vstoupit v účinnost.

Mezi nimi je i článek, který od začátku školního roku 2026–2027 rozšiřuje zákaz mobilních telefonů ze základních škol obou stupňů také na střední školy, přičemž podrobnosti a výjimky si určí každá škola ve svém vnitřním řádu. Týmž dnem začne platit povinnost, aby školní projekt obsahoval část o užívání digitálních technologií a o osvětě mezi žáky, zaměstnanci a rodiči o škodlivých účincích nadměrného sledování obrazovek a o návykovosti sociálních sítí.

Macron chce nové znění, Komise vlastní model

Prezident záměr neopustil. Élysejský palác v prohlášení oznámil, že Macron pověřil premiéra Sébastiena Lecornua, aby co nejdřív připravil nový text v podobě, kterou televize TF1 cituje jako „právně robustní znění“ (přeloženo z francouzštiny), a to s ohledem na rozhodnutí Ústavní rady i na evropský rámec.

Evropská komise ohlásila v červenci vlastní záměr: přístup nezletilých k sociálním sítím má být podle TF1 „postupný a odstupňovaný“ (přeloženo z francouzštiny). Podobná omezení podle téže stanice už přijaly, nebo je zvažují také Brazílie, Indonésie, Británie a Nový Zéland.

Rozhodnutí Ústavní rady neříká, že věková hranice pro sociální sítě je ve Francii nemožná. Říká, co by musela splnit: rozlišovat mezi službami podle toho, co doopravdy dělají, nechat prostor rodičům a k tomu v zákoně popsat, jak se má věk ověřovat, aby z toho nebyla plošná kontrola totožnosti všech.

Zdroje

• Conseil constitutionnel: Décision n° 2026-911 DC du 14 août 2026 a tisková zpráva k rozhodnutí
• Assemblée nationale: přijaté znění T.A. n° 339 z 21. července 2026 (PDF)
• Lupa.cz: Příliš obecný a tedy neústavní
• l'Opinion: pourquoi le Conseil constitutionnel a censuré le texte
• TF1 Info: le gouvernement sommé de revoir sa copie après la censure

Nástrojům, které z běžné fotografie vyrobí nahou podobu konkrétního člověka, se anglicky říká nudifier. Od 2. prosince je Evropská unie zakáže: uvést takový systém na trh, zprovoznit ho nebo ho k tomu použít bude porušením nařízení o umělé inteligenci.

Dvě nová písmena v seznamu zakázaných praktik

Zákaz zavádí nařízení (EU) 2026/1744 z 8. července, které vyšlo v Úředním věstníku 24. července. Do článku 5 nařízení o umělé inteligenci, tedy do seznamu praktik zakázaných v celé unii, vkládá dvě nová písmena.

První z nich, písmeno ba), míří na intimní materiál. Zakazuje uvádět na trh, uvádět do provozu nebo používat systémy AI, které vytvářejí „realistický obrazový, filmový, zvukový či podobný materiál zobrazující intimní partie identifikovatelné fyzické osoby“ nebo takovou osobu při explicitně zobrazených sexuálních aktivitách, případně s takovým materiálem manipulují. Rozhoduje souhlas: zakázané je to tehdy, když dotčený člověk nedal „svobodný, konkrétní, informovaný, jednoznačný a výslovný souhlas“. Druhé písmeno, bb), se týká materiálu zobrazujícího pohlavní zneužívání dětí; tisková zpráva Evropského parlamentu ho shrnuje jako zákaz systémů, které takový materiál vytvářejí.

Slovo „manipulují“ má v textu vlastní výklad. Nový odstavec 1b říká, že za manipulaci se nepovažuje úprava, která nezvyšuje expozici zobrazených intimních partií ani nemění povahu zobrazovaných sexuálních aktivit. Odůvodnění nařízení jmenuje příklady: změnu pozadí, přidání textového názvu nebo zlepšení kontrastu či jasu. Retuš tedy pod zákaz nespadá, dokreslení nahoty ano.

Poskytovatel musí zneužití bránit, u uživatele rozhoduje záměr

Zákaz nedopadá jen na nástroje stavěné přímo k tomuto účelu. Podle nového odstavce 1a musí mít i systém, který k výrobě takového materiálu určený není, opatření, která takovému vytváření spolehlivě brání a zjištěné nebo oznámené zneužití opravují. Parlament to shrnuje tak, že zakázané je i uvedení systému na trh bez přiměřených bezpečnostních opatření proti takové tvorbě.

U toho, kdo systém jen používá, rozhoduje záměr. Používání je podle téhož odstavce zakázané jen tehdy, pokud zavádějící subjekt systém používá právě k výrobě takového materiálu. Firmy mají na srovnání svých systémů s novými pravidly čas do 2. prosince 2026.

Zákaz od prosince, vysoce rizikové systémy naopak počkají

Nařízení jako celek je v platnosti od 27. července, tedy třetí den po vyhlášení. Obě nová písmena i oba nové odstavce se ale podle upraveného článku 113 použijí až od 2. prosince 2026.

Ve zbytku jde stejný předpis opačným směrem a odsouvá termíny. Povinnosti pro vysoce rizikové systémy se posouvají na 2. prosince 2027 u systémů zařazených podle přílohy III (mimo jiné biometrika, kritická infrastruktura, vzdělávání, zaměstnávání, vymáhání práva, správa hranic) a na 2. srpna 2028 u systémů, které jsou bezpečnostní součástí výrobků podle přílohy I. Lhůtu na zavedení průhledného značkování uměle vytvořeného obsahu Rada ve své tiskové zprávě popisuje jako zkrácení odkladu ze šesti měsíců na tři, s koncem rovněž 2. prosince 2026.

Sankce zůstávají ty, které nařízení o umělé inteligenci má pro zakázané praktiky od začátku: podle jeho článku 99 odstavce 3 správní pokuta až do 35 milionů eur, a dopustí-li se porušení podnik, až do 7 % jeho celkového celosvětového ročního obratu za předchozí rok, podle toho, která částka je vyšší.

Šíření hotového snímku spadá pod jiný předpis

Nový zákaz míří na nástroj a na toho, kdo ho nabízí nebo použije. To, co se s hotovým snímkem stane dál, řeší směrnice (EU) 2024/1385 o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. Její článek 5 žádá po členských státech, aby jako trestný čin postihovaly zpřístupnění intimního materiálu veřejnosti bez souhlasu i výrobu materiálu, který vyvolává dojem, že se někdo účastnil explicitně zobrazených sexuálních aktivit, a jeho následné zveřejnění. Lhůta na promítnutí do vnitrostátního práva běží podle článku 49 do 14. června 2027.

Pro člověka, jehož fotka v takovém nástroji skončí, z toho plynou dva různé kalendáře. Nástroj sám má být v Evropské unii zapovězený od letošního prosince. Trestnost šíření naproti tomu závisí na tom, kdy jednotlivé státy směrnici do svého práva promítnou, a čas na to mají ještě necelý rok.

Zdroje: znění nařízení (EU) 2026/1744 a směrnice (EU) 2024/1385 na EUR-Lexu, tisková zpráva Evropského parlamentu a tisková zpráva Rady EU ze 7. května 2026.

Městský soud v Praze rozhodl 4. srpna o zastavení trestního stíhání osmi obžalovaných a společnosti EOL CZ, pod kterou spadal web Sex.cz a desítky dalších portálů s inzercí placených sexuálních služeb. Podrobnosti z odůvodnění zveřejnil 11. srpna server INFO.CZ. Případ otevřela Národní centrála proti organizovanému zločinu v říjnu 2023, obviněno bylo devět lidí a obžaloba přišla na podzim 2025.

Pevný poplatek za inzerát není podíl na výnosu

Obžaloba stála na tom, že obvinění přijímáním plateb za opakovanou inzerci sexuálních služeb kořistili z prostituce, a to jako členové organizované zločinecké skupiny. Kořistění z prostituce provozované jiným je jedna ze skutkových podstat kuplířství podle § 189 trestního zákoníku; ve své základní podobě za něj hrozí šest měsíců až čtyři roky, u úmyslu získat značný prospěch dva až osm let.

Soud dospěl k tomu, že pevný poplatek za zveřejnění inzerátu tenhle znak nenaplňuje. Jeho výše nezávisela na příjmech inzerenta a nebyla spojená s organizováním, kontrolou ani zajišťováním samotné prostituce.

Rozhodující není, z jakých konkrétních příjmů zákazník cenu služby fakticky zaplatil, nýbrž za co byla platba poskytovateli uhrazena.

Opačný výklad by podle soudu znamenal, že „každá osoba, jíž prostituující osoba zaplatí z takto získaných příjmů, kořistí z její prostituce, což zjevně neodpovídá smyslu ani účelu § 189 trestního zákoníku“. Soud v té souvislosti připomněl zásadu, že trestní právo se má používat jako krajní prostředek: hranice trestnosti musí být pro adresáty normy předvídatelná, a kdyby se pod kořistění vešly všechny úplatné vztahy, do kterých osoby provozující prostituci vstupují, předvídatelná by nebyla. Zároveň dodal, že s prostitucí mohou být spojené obchodování s lidmi, násilí, vykořisťování nebo zneužívání lidí ve zranitelném postavení, a právě proti takovému jednání má trestní postih mířit. Obžaloba ale obviněným nekladla za vinu, že by někoho k prostituci nutili, určovali podmínky jejího provozování nebo inzerentům odebírali část výdělku.

Weby nebyly podmínkou, ale jednou z cest k zákazníkům

Druhá část odůvodnění se týká toho, jestli obžalovaní prostituci svou činností fakticky umožňovali. Souvislost mezi inzercí a provozováním prostituce se podle soudu neprokázala.

Osoby nabízející sexuální služby mohly získávat klienty jinými způsoby, prostřednictvím jiných internetových portálů, tištěné inzerce, osobních kontaktů nebo bez jakékoli reklamy.

Činnost obviněných tak podle soudu nebyla nezbytnou podmínkou provozování prostituce, ale jen jednou z možných forem propagace samostatné činnosti inzerentů.

Proč soud neuznal ani úmysl

Kuplířství se dá spáchat jen úmyslně. Soud proto zkoumal subjektivní stránku činu, tedy jestli byli obvinění srozuměni s tím, že jde o nezákonnou činnost a že z ní mají prospěch. Vzal v úvahu, že erotická inzerce za úplatu byla dlouhá léta běžná od tištěných titulů přes televizní reklamu až po weby a že ji orgány veřejné moci nikdy obecně neoznačily za trestnou formu kuplířství.

Firma EOL CZ podle spisu nevystupovala skrytě ani konspirativně, ale jako zapsaná obchodní korporace: vedla účetnictví, přijímala bezhotovostní platby, plnila daňové povinnosti a dlouhodobě komunikovala s orgány činnými v trestním řízení, kterým pomáhala třeba se zjišťováním totožnosti inzerentů. Někteří z obžalovaných si navíc nechali na začátku zpracovat právní analýzu, jestli takové podnikání není kuplířství; závěr byl, že není. Sám o sobě to podle soudu o trestnosti nerozhoduje, pro posouzení zavinění je to ale podstatné, protože obvinění se nespoléhali na laický názor.

Jak ty prověrky vypadaly zevnitř, popsal jeden z obžalovaných, spolumajitel firmy GODS Jakub Červinka, v únorovém rozhovoru pro Lupu.cz. Před vstupem do firmy měli podle něj k dispozici starší právní analýzu k webu Escort.cz, vlastní posudek advokátní kanceláře a sedmnáct let komunikace s policií, během kterých nikdo provoz webů nezpochybnil.

Z firemní hierarchie ještě zločinecká skupina není

Soud zkritizoval i to, jak obžaloba dovodila organizovanou zločineckou skupinu. Ta obžalovaným zásadně měnila postavení v přípravném řízení a zvyšovala hrozící trestní sazby. Obžaloba ji postavila na tom, že ve firmě byly nastavené obvyklé hierarchické vztahy, a zištný motiv na tom, že firma usilovala o zisk.

Obžaloba tedy ve skutečnosti postupuje od existence standardní organizační struktury společnosti k závěru o existenci organizované zločinecké skupiny a následně z pracovního zařazení jednotlivých obviněných dovozuje jejich vědomou a úmyslnou účast na této skupině.

Co zůstává otevřené

Zastavení se netýká Andreje Anastasova, zakladatele firemní skupiny kolem EOL CZ. Jeho část obžaloby soud v červenci vyloučil k samostatnému projednání a stíhání pak ze zdravotních důvodů přerušil; z vazby byl propuštěn. Anastasov byl v kauze s krycím názvem Markýz jediný stíhaný vazebně a žalobkyně mu vedle kuplířství klade za vinu i další trestné činy, za které navrhuje až jedenáctileté vězení. Loni v prosinci mu vazbu prodloužil Obvodní soud pro Prahu 1 a letos v březnu to potvrdil i odvolací soud.

Rozhodnutí o zastavení stíhání zbylých osmi obžalovaných a firmy zatím není pravomocné. Státní zastupitelství proti němu může podat stížnost, o které by rozhodoval Vrchní soud v Praze. Jestli to udělá, ani jeden z citovaných zdrojů neuvádí.

Zdroje: INFO.CZ s citacemi z odůvodnění, Lupa.cz, iROZHLAS a znění zákona č. 40/2009 Sb. v e-Sbírce.

Margherita Della Valle z Vodafonu, Christel Heydemann z Orange, Benedicte Schilbred Fasmer z Telenoru a Allison Kirkby z BT podepsaly dopis adresovaný Ursule von der Leyenové, Robertě Metsolové a Antóniu Costovi. Nese datum 6. srpna 2026, Politico o něm psalo den nato a plné znění visí jako PDF na webu Vodafonu. Žádají v něm o zákonný podklad, aby poskytovatelé připojení k internetu směli blokovat weby, u kterých už horká linka potvrdila, že obsahují materiál zobrazující sexuální zneužívání dětí. Pro takový materiál se používá zkratka CSAM.

O co přesně dopis žádá

Dopis je krátký a jeho jádro tvoří tři odrážky:

• Zřídit novou organizaci EU s právní pravomocí ověřovat a spravovat jediný celoevropský seznam potvrzených ukazatelů CSAM. Podklady by brala od národních horkých linek, od policie a od uznávaných odborných orgánů.
• Vytvořit jasný právní základ, a to nad rámec správního příkazu, aby poskytovatelé připojení směli stránky z toho seznamu blokovat do doby, než je někdo odstraní u zdroje.
• Než bude plánované Centrum EU funkční, umožnit národním úřadům schvalovat blokaci podle seznamů důvěryhodných linek a nezávislých odborných organizací.

Odstranění u zdroje má podle dopisu zůstat prioritou, protože jen ono materiál skutečně vymaže. Blokování je v jejich podání pojistka na dobu, než se to podaří. „Již jednáme tam, kde to zákon umožňuje, ale praxe je roztříštěná a nejistá,“ píšou (překlad redakce). Překážky se podle nich musí odstranit neodkladně.

Kde má pravomoc končit

Dopis si sám staví mantinely. K blokování žádá nezávislý dohled, povinnost informovat uživatele, zveřejňování zpráv o transparentnosti a dostupný způsob, jak se bránit, když se do sítě chytí něco jiného. A hlavně: pravomoc má být přísně omezená na potvrzený materiál a nesmí ji jít rozšířit na jinou kategorii obsahu, aniž by o tom znovu a výslovně rozhodl zákonodárce. Ne vláda a ne úřad.

To je přesně ta věc, na které debata o blokování dlouhodobě vázne. Kdo potvrdí, že je stránka nezákonná, a kdo tu úvahu překontroluje. Odpověď typu „důvěryhodná horká linka“ tuhle otázku posouvá, ale nezavírá.

Čísla v dopise popisují rok 2024

Dopis uvádí, že v roce 2024 bylo 62 % potvrzených stránek s CSAM, které našla britská Internet Watch Foundation, hostováno v zemích EU, a že na samotné Nizozemsko připadala skoro třetina. Politico ve své zprávě píše 63 % a jako první zemi jmenuje Bulharsko. Rozpor je zdánlivý: každé číslo patří jinému roku.

Data IWF za rok 2024 sedí s dopisem. Z 291 273 nalezených stránek jich 181 112, tedy 62 %, vedlo na servery v EU a Nizozemsko drželo 29 % celosvětového objemu. Ve zprávě za rok 2025 už IWF uvádí podíl EU 63 % a mapa vypadá jinak. Z 310 437 adres jich 87 959 (28 %) směřovalo do Bulharska, 49 021 (16 %) do Spojených států a 33 788 (11 %) do Nizozemska. Nizozemský podíl klesl o osmnáct procentních bodů, bulharský vzrostl o devatenáct.

Sama IWF k tomu dodává dvě věty, které se do dopisu nevešly. Nárůst v Bulharsku podle ní způsobilo jen několik konkrétních webů a nemusí znamenat širší problém země. Pokles v Nizozemsku přičítá účinnému monitoringu a rychlému mazání, ne tomu, že by tam ubylo hostingu. Jinými slovy: čísla po zemích kolísají podle toho, kam se pár velkých webů zrovna přestěhuje.

Jak se blokuje v Česku

Českou horkou linkou je STOPonline.cz, kterou provozuje sdružení CZ.NIC. Do mezinárodní sítě INHOPE se zapojilo 14. června 2017, jednotlivá hlášení zpracovává Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ a na provoz linky má sdružení memorandum s Policií České republiky. Hlášení se vyřizují v pracovní dny od 9 do 17 hodin, mimo tu dobu linka odkazuje na policii.

Blokovat weby na povel úřadu ale česká praxe zná jen v jedné oblasti, a není to ochrana dětí. Ministerstvo financí vede podle zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, Seznam nepovolených internetových her. Podle § 84a téhož zákona je poskytovatel služby přístupu k internetu povinen zamezit přístupu k zapsané stránce, a to nejpozději od patnáctého dne po zápisu. Veřejná část seznamu je zveřejněná k 3. srpnu 2026. Dohled nad nařízením o digitálních službách vykonává v Česku Český telekomunikační úřad.

Co se tím mění

Trvalé nařízení proti sexuálnímu zneužívání dětí, o kterém se v EU jedná několik let, je pořád v jednáních a dopis to bere na vědomí: unijní snahu o dlouhodobý rámec výslovně vítá a chce k němu přidat něco užšího. Nejde o čtení obsahu soukromých zpráv, ale o odepření přístupu k adresám na otevřeném webu.

Nové na tom je, kdo o to žádá. Podle serveru The Next Web byly dosud nejhlasitější stranou téhle debaty platformy, které se povinnostem bránily, a spolky, které je žádaly. Teď si o pravomoc i o právní krytí říkají samy sítě, přes které data tečou. Zda se do toho Komisi bude chtít, dopis nerozhodne. Vrací ale na stůl otázku, kterou vyjednávání o skenování zpráv zastínilo: co se má dít se stránkami, o kterých se už ví, že jsou nezákonné, a přesto se dál načítají.

Zdroje

• Open letter on blocking access to known child sexual abuse material, 6. srpna 2026 (PDF)
• Telecom CEOs blast EU for failing to crack down on child sexual abuse content, Politico, 7. srpna 2026
• EU operator chiefs press for urgent CSAM blocks, Mobile World Live, 7. srpna 2026
• Europe’s telecom chiefs demand EU powers to block child-abuse content, The Next Web, 10. srpna 2026
• Geographic Insights, 2025 IWF Data & Insights Report
• Charity raises alarm over surge in level of child sexual abuse imagery hosted in EU, Internet Watch Foundation, 23. dubna 2025
• Operátoři žádají EU, aby vytvořila pravidla pro blokování stránek se zneužíváním dětí, Lupa.cz, 10. srpna 2026

Od 25. července 2025 musí weby s pornografií a služby, kde se takový obsah může objevit, ověřovat u britských návštěvníků, že nejsou děti. Po roce k tomu regulátor Ofcom vydal zákonnou zprávu, zveřejnil ji v polovině července 2026. Podle ní se kontroly na pornografických webech rozšířily rychle, u seznamek a sociálních sítí zdaleka ne.

Zákon žádá kontrolu, která opravdu funguje

Povinnost stojí na oddílu 81 zákona Online Safety Act 2023. Způsob nechává na provozovateli, ale žádá, aby ověření nebo odhad věku byly „highly effective at correctly determining whether or not a particular user is a child“, tedy vysoce účinné při rozpoznání, jestli je uživatel dítě. Ustanovení nabylo účinnosti 17. ledna 2025, lhůta na zavedení opatření uplynula o půl roku později. Ofcom v pokynu upřesnil, co za vysoce účinné nepovažuje: samotné odklepnutí věku ani podmínky, ve kterých stojí, že uživatel musí být starší osmnácti let.

Kde firma sídlí, zákon neřeší. Podle oddílu 4 spadá služba pod dohled, když „má vazby na Spojené království“ – tedy má značný počet britských uživatelů, nebo je Británie jedním z jejích cílových trhů.

Za půl roku 69 milionů kontrol věku

Na vzorku 32 služeb napočítal Ofcom v druhém pololetí 2025 víc než 69 milionů dokončených kontrol, třiadvacetkrát víc než v pololetí předchozím. Podíl dětí, které při dotazu na věk narazily na vysoce účinnou kontrolu, stoupl mezi červencem 2025 a lednem 2026 z 25 na 43 %. Kontrolu má všech deset nejnavštěvovanějších britských pornografických webů a většina první stovky. O pornografii se podle výzkumu úřadu pokusilo 8 % dětí a polovina z nich narazila jen na weby s kontrolou; návštěvy bývaly velmi krátké.

Zpráva uvádí i čísla, která Ofcomu nevycházejí dobře. Řada pornografických webů kontrolu pořád nemá a některým z nich provoz po jejím zavedení u konkurence dokonce narostl; úřad zatím otevřel 23 vyšetřování týkajících se 88 služeb pro dospělé a části provozovatelů uložil pokuty. Podstatná část odkazů na první stránce vyhledávání navíc vedla právě na weby bez kontroly.

Na seznamkách chce úřad vyšší spouštěcí hranici

Na třech nejpoužívanějších seznamovacích aplikacích trávila v prosinci 2025 čas víc než desetina mladých mezi patnácti a sedmnácti lety, přestože kontroly věku měly zavedené. Ofcom po nich chce dvě konkrétní věci. „Challenge age“ je hranice, od které se kontrola spouští, nastavená výš než na samotných osmnáct let, aby přes ni neproklouzl nikdo, kdo starší jen vypadá. „Liveness detection“ je ověření, že před kamerou je živý člověk, ne fotka nebo přehrané video. Úřad zároveň píše, že řada seznamek své postupy po jednání s ním zlepšila.

Odhad věku z chování úřad za dostatečný nepovažuje

Velké sociální sítě sáhly po age inference: systém sleduje, co účet dělá, a z toho odhaduje, jestli za ním sedí dospělý. Britský úřad pro ochranu údajů ICO takové systémy řadí mezi profilování a mezi vysoce účinné kontroly je nepočítá. Ofcom o nich opakuje své „serious doubts“, tedy vážné pochyby: odhad z chování vznikne až poté, co se dítě zaregistruje a nějakou dobu službu používá. V polovině července 2026 kvůli tomu úřad zahájil vyšetřování TikToku a jeho systému odhadu věku; zahájení samo o sobě neznamená, že k porušení došlo.

Další britský krok míří na hranici šestnácti let

Vláda chystá omezení sociálních sítí pro mladší šestnácti let a Ofcom má do konce října 2026 předložit parlamentu rychlé posouzení, jak má vypadat kontrola, která tuhle hranici rozliší; omezení by podle regulátora mohlo platit od roku 2027. Do ledna 2027 slíbil i zprávu o tom, co zvládnou obchody s aplikacemi, operační systémy a samotná zařízení. Krátce po zavedení pravidel se v Británii zvedl zájem o VPN a objevily se protesty; Reddit tehdy začal po britských uživatelích chtít selfie a Microsoft zavedl ověření věku u Xboxu. Zákaz VPN ve hře není, vláda uvádí, že mají legitimní využití pro soukromí a bezpečnost.

Unie místo předpisu postavila aplikaci

Evropská pravidla vycházejí z článku 28 nařízení o digitálních službách (DSA): platformy, které mohou používat nezletilí, musí zajistit vysokou úroveň soukromí, bezpečnosti a ochrany. Podle popisu českého koordinátora digitálních služeb, kterým je Český telekomunikační úřad, se povinnost netýká mikropodniků a malých podniků. Technický způsob ověření v nařízení není.

Komise proto žádný nepředepsala, ale jeden postavila. Plán aplikace na ověřování věku zveřejnila 14. července 2025, v říjnu 2025 druhou verzi s přihlášením pasem a občanským průkazem a 15. dubna 2026 ji prohlásila za hotovou k nasazení. Říká se jí minipeněženka: stojí na týchž specifikacích jako evropské peněženky digitální identity. Uživatel se v ní jednou prokáže dokladem a dostane dávku jednorázových potvrzení, že je starší osmnácti let; web se z nich nedozví jméno ani přesný věk a vydavatel se nedozví, kde je uživatel použil.

29. dubna 2026 přijala Komise doporučení, ať členské státy aplikaci zpřístupní do konce roku, buď samostatně, nebo jako funkci národní digitální peněženky. Doporučení není závazné a míří na státy, ne na platformy. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová uvedla, že aplikaci do svých peněženek chystají Francie, Dánsko, Řecko, Itálie, Španělsko, Kypr a Irsko.

Pro český chat rozhoduje, odkud chodí uživatelé

Pro provozovatele seznamky nebo chatu v Česku z toho plynou dvě oddělené věci. Britská pravidla se ho týkají tehdy, když má značný počet britských uživatelů nebo na Brity cílí; rozhoduje uživatel, ne sídlo firmy. Evropská platí bez ohledu na Británii, jenže způsob ověření nepředepisují – DSA žádá přiměřené opatření a minipeněženka je nabídka.

Rozdíl mezi oběma cestami je v tom, kdo drží doklady. V britském modelu si způsob volí služba sama a v praxi to znamená selfie, doklad nebo živé video putující k provozovateli či jeho dodavateli. Evropská aplikace tenhle krok z webu odsouvá a seznamce nechává jedinou informaci: starší osmnácti, nebo ne. Otevřené zůstává, co se stane s přezdívkou, protože vyšší spouštěcí hranice a ověření živosti jsou přesně ty kroky, po kterých má anonymní účet obličej. V Británii má měřítko do konce října 2026 upřesnit posouzení pro parlament, v Unii záleží na tom, kolik států aplikaci do konce roku opravdu vydá.

Zdroje

• Online Safety Act 2023, oddíl 81 – znění povinnosti a její účinnost.
• Tentýž zákon, oddíl 4 – kdy má služba „vazby na Spojené království“.
• Ofcom, Use of Age Assurance Report 2026 – čísla o kontrolách i pokutách.
• Lewis Silkin, 16. července 2026 – nárůst kontrol.
• Biometric Update, 20. července 2026 – seznamky, vyšetřování TikToku, VPN.
• The Guardian, 24. července 2025 – datum 25. července 2025.
• Evropská komise, přístup EU k ověřování věku – jak aplikace funguje.
• Evropská komise, 29. dubna 2026 – doporučení členským státům.
• The Register, 29. dubna 2026 – státy chystající aplikaci.
• Forbes, 9. srpna 2025 – Reddit, Xbox, protesty.
• Český telekomunikační úřad k DSA – výjimka pro malé podniky.

Volby do Senátu a do obecních zastupitelstev připadají na pátek 9. a sobotu 10. října 2026. Prezident je vyhlásil rozhodnutím z 26. června, které vyšlo 29. června ve Sbírce zákonů pod číslem 117/2026 Sb. Senátní část se týká sedmadvaceti obvodů s čísly dělitelnými třemi, od třetího po jednaosmdesátý; ve stejných dnech se hlasuje i do zastupitelstev městských částí a do pražského zastupitelstva.

S kampaní se do místních diskuzí vrací otázka, jestli se člověk baví se sousedem, nebo se skupinou účtů, která má rozepsaný scénář. Odpověď má dvě části a jen jedna z nich je vidět na první pohled.

Placená reklama musí mít vizitku

Od 10. října 2025 platí nařízení EU 2024/900 o transparentnosti a cílení politické reklamy; Česko k němu přijalo zákon č. 234/2025 Sb. o volebních kampaních. Seznam.cz v pravidlech pro inzerenty odkazuje na výklad Úřadu pro ochranu osobních údajů, podle kterého se nová pravidla uplatní na volby vyhlášené po 1. lednu 2026. Říjnové volby byly vyhlášeny v červnu.

Co má být na reklamě vidět, shrnuje Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí v přehledu povinností vydavatele: prohlášení, že jde o politickou reklamu, totožnost zadavatele (případně ovládající osoby), o jaké volby nebo referendum jde a jestli byla reklama cílená. Součástí označení je odkaz, často QR kód, na takzvané oznámení o transparentnosti s podrobnostmi o financování. Vydavatel je musí uchovávat sedm let a provozovat bezplatný formulář pro stížnosti; v posledním měsíci před volbami má na vyřízení oznámení 48 hodin, pokud není malým nebo středním podnikem.

Dvě věci z toho přehledu se snadno přehlédnou. Povinnost označovat platí celoročně, i když žádné volby vyhlášené nejsou. A politickou reklamou může být i sdělení, které žádnou stranu ani kandidáta nejmenuje a působí jen přes témata a hodnoty. Naopak plakát, který obec vyvěsí zdarma na své desce, pod nařízení nespadá, protože chybí úplatnost.

Příspěvek v diskuzi pod pravidla o reklamě nespadá

Tady je hranice, o kterou v diskuzích jde. Označení má nést sdělení, za jehož zveřejnění se platí nebo se za ně obvykle platí. Komentář pod článkem, příspěvek ve skupině nebo video, které nikdo nezaplatil, žádnou vizitku mít nemusí. Přitom právě tam se odehrává většina předvolební hádky, takže s povinným popiskem si čtenář nevystačí.

Výzkum měří shodu v chování, ne ve slovech

Jak se koordinace hledá strojově, popsali Luca Luceri, Emilio Ferrara a jejich spoluautoři v práci o TikToku zveřejněné v květnu 2025 na arXivu. Na 793 000 videích k americkým prezidentským volbám 2024 postavili síť podobnosti mezi účty ze čtyř signálů: současné publikování, opakované používání podobných popisků, znovupoužití téhož obrazového materiálu a shodné sekvence hashtagů. Hustá místa v té síti pak označili za pravděpodobně koordinovaná.

Stejně užitečné je, co se neosvědčilo. Podobnost přepisů mluveného slova ve videích a vazby přes funkce Duet a Stitch jako ukazatel neobstály. Shoda v tom, co účty říkají, tedy sama o sobě nestačí; nese ji až shoda v tom, kdy a jak to říkají.

Oba autoři pak stejný postup s dalšími kolegy použili na Telegramu. Ve více než čtyřech milionech politických zpráv v angličtině a ruštině kolem téhož hlasování našli pět oddělených operací, mezi nimi plně automatizovanou síť na zesilování dosahu. Studie vyšla 18. listopadu 2025 v časopise npj Complexity.

Co z toho zvládne čtenář sám

Síťový graf si nikdo doma nepostaví. Ze čtyř signálů jsou ručně použitelné dva. Prvním je doslovné opakování: stačí vzít z příspěvku delší souvislý kus věty, dát ho do uvozovek a vyhledat. Když se táž věta objeví pod deseti různými články, nepsalo ji deset lidí. Druhým je načasování, tedy několik účtů, které se v diskuzi objeví během pár minut a stejně rychle zmizí.

Třetí vodítko přidal český případ ze září 2025. Deník N tehdy popsal síť účtů na českém TikToku, o kterou se zajímal Český telekomunikační úřad; zprávu převzala ČTK a ČT24. Iniciativa Centrum pro výzkum on-line rizik v ní napočítala téměř tři stovky propojených účtů, které se navzájem sdílely a komentovaly a dohromady se dostávaly až na miliony zhlédnutí týdně. Na automatický původ podle Deníku N ukazovalo, že účty nezvládaly českou diakritiku, náhodně přecházely do jiných jazyků a místo Česka najednou řešily situaci v Africe. Mluvčí Českého telekomunikačního úřadu Tereza Meravá potvrdila, že úřad věc řeší.

Shoda neříká, kdo za ní stojí

K témuž nálezu patří výhrada, kterou iniciativa připojila sama: účty podporovaly kandidáty několika různých stran zároveň a nebyly vázané na jediný politický subjekt, což podle ní neznamená, že se ta podpora děje s vědomím dotčených kandidátů. Koordinace je vlastnost chování, ne důkaz o zadavateli.

Sladěně se ostatně chová i spolek, který si domluví, že v pondělí všichni napíšou do diskuze o parkování. Rozdíl není v tom, že se domluvili, ale v tom, že se tím netají a píšou pod vlastními účty s historií.

Pro čtenáře z toho plyne rozdělení práce. U placené reklamy jde zadavatel dohledat v oznámení o transparentnosti a závadnou reklamu nahlásit vydavateli, který na to musí mít bezplatný formulář. U neplacených příspěvků zbývá opakování a načasování, a i když obojí sedí, pořád to o zadavateli neřekne nic.

Zdroje

• Rozhodnutí prezidenta republiky č. 117/2026 Sb. (e-Sbírka) – termín voleb a výčet senátních obvodů.
• Orientační přehled povinností vydavatele politické reklamy (Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, PDF) – povinné údaje na reklamě, uchovávání sedm let a lhůta 48 hodin.
• Pro politickou reklamu budou platit nová pravidla (Úřad pro ochranu osobních údajů, 10. října 2025) – účinnost nařízení 2024/900 a rozdělení dozoru mezi úřady.
• Pravidla politické reklamy (Seznam.cz) – výklad, podle kterého se nová pravidla uplatní na volby vyhlášené po 1. lednu 2026.
• Coordinated Inauthentic Behavior on TikTok (Luceri a kol., arXiv, květen 2025) – čtyři signály koordinace, dva neúspěšné a rozsah vzorku.
• Large-scale detection of multilingual coordinated activity on Telegram (npj Complexity, 18. listopadu 2025) – pět nalezených operací ve více než čtyřech milionech zpráv.
• Úřady řeší stovky účtů na TikToku (ČT24 a ČTK podle Deníku N, 28. září 2025) – počet propojených účtů, znaky automatizace a výhrada iniciativy.

Rada a Evropský parlament oznámily v pondělí 22. června předběžnou dohodu na nové trestněprávní směrnici o sexuálním zneužívání dětí. Přibudou nové skutkové podstaty, prodlouží se promlčecí lhůty, zvýší se tresty. Druhý předpis z téhož balíku dohodu nemá: nařízení CSAR, kterému se podle kritiků říká chat control.

Směrnice mění trestní právo členských států. Nařízení míří na poskytovatele služeb a řeší, co mají ve vlastních službách hledat a komu to hlásit. Zaseklo se na detekci, tedy na otázce, kdo smí za jakých podmínek prohledávat obsah zpráv.

Z původního návrhu zmizely detekční příkazy

Komise nařízení předložila 11. května 2022 jako COM(2022) 209. Poskytovatel by podle něj musel vyhodnotit riziko, že se jeho služba použije k šíření materiálu se zneužíváním dětí nebo k navazování kontaktu s dětmi, a snižovat je. Úřady by mohly nařídit odstranění obsahu, jeho zablokování nebo vyřazení z výsledků vyhledávání a vzniklo by unijní centrum, které hlášení třídí a posílá Europolu. Nejspornější byly detekční příkazy: rozhodnutí, kterým úřad uloží službě povinnost prohledávat zprávy uživatelů.

Právě ty z textu zmizely. Rada schválila svou vyjednávací pozici 26. listopadu 2025, povinné detekční příkazy z ní vypustila a nahradila je přísnějšími povinnostmi u hodnocení rizik, odstupňovanými podle rizikové kategorie služby. Dobrovolné skenování v pozici zůstalo, a to jako trvalá možnost, ne dočasná berlička.

Hlasovali velvyslanci členských zemí. Česko bylo proti, stejně jako Polsko, Slovensko a Nizozemsko; Itálie se zdržela. Kvalifikovanou většinu složil obrat Německa, které patřilo mezi odpůrce dlouhá léta.

Parlament povinné skenování nezavrhl, chce ho jen se soudním příkazem

Parlament má mandát z listopadu 2023: zprávu A9-0364/2023 potvrdilo plénum 22. listopadu. Podle procedurálního spisu 2022/0155(COD) ale sněmovna dodnes svou pozici v prvním čtení formálně nepřijala – má vyjednávací mandát, ne hotové stanovisko.

Osa sporu proto neběží, jak by se čekalo. Rada nechce povinné skenování vůbec, zato chce natrvalo povolit to dobrovolné. Parlament povinné skenování připouští, ale jen tam, kde je důvodné podezření a kde ho povolí soud, tedy zhruba v režimu odposlechu; popisuje to sdružení EDRi.

Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která u jednání sedí, shrnula v dubnu pro Lupu.cz tři body, za kterými si Parlament stojí: skenování jen cílené a po soudním povolení, žádné prolamování šifrování a hledání jen už známého materiálu. Poslední bod odůvodňuje chybovostí nástrojů, které posuzují dosud neznámý obsah a grooming.

Páté kolo bylo v květnu, dohodu chce Kypr do konce června

Závěrečná fáze se jmenuje trialog: Parlament, Rada a Komise se za zavřenými dveřmi dohadují na společném znění. U tohoto nařízení začal 9. prosince 2025, páté kolo proběhlo 11. května 2026 a kyperské předsednictví Rady si přeje dohodu do konce června. EDRi v únoru psala, že poslední jednání je naplánované na 29. června a že kvůli zdržením je letní dohoda čím dál nejistější.

V polovině dubna byla jednání u technických částí. „Upřímně jsme se ještě nedostali ke kontroverzním vodám,“ řekla tehdy Gregorová s tím, že se probírá fungování unijního centra. Co se od té doby změnilo, veřejný záznam neuvádí; trialog se nestenografuje.

Dočasná výjimka skončila, skenování ne

Vedle nařízení běží druhá, kratší kolej. Od roku 2021 platila dočasná výjimka ze směrnice ePrivacy, díky které směly platformy prohledávat komunikaci, aniž porušily pravidla o důvěrnosti sdělení. Rada s Parlamentem ji v roce 2024 prodloužily do 3. dubna 2026, v prosinci 2025 navrhla Komise další dva roky.

Parlament prodloužení podpořil 11. března 2026 poměrem 458 ku 103 při 63 abstencích, zkrátil je do 3. srpna 2027 a osekal: netýkalo by se koncově šifrované komunikace ani provozních údajů, hledal by se jen materiál už dřív rozpoznaný nebo nahlášený a mířilo by to jen na uživatele, u nichž soudní orgán shledal důvodné podezření. Jednání s Radou o kompromisu ztroskotala a 26. března Parlament prodloužení zamítl – 228 hlasů pro, 311 proti, 92 poslanců se zdrželo. Výjimka skončila po 3. dubnu 2026.

Skenování tím ale neskončilo. Google, Meta, Microsoft a Snap 3. dubna oznámily, že v dobrovolných opatřeních pokračují; konec výjimky označily za věc, která zpochybňuje právní jistotu. Gregorová kvůli tomu podala podnět Úřadu pro ochranu osobních údajů a Českému telekomunikačnímu úřadu pro podezření z porušení GDPR.

Čísla, o která se spor opírá, si navzájem odporují

Komise má fungování výjimky pravidelně vyhodnocovat. V dosud poslední zprávě z roku 2025 uvádí za Česko 23 854 hlášených případů za rok 2022, 21 658 za rok 2023 a 22 580 za rok 2024. Americká organizace NCMEC, jeden ze dvou zdrojů těch hlášení, přitom sama vykázala 61 994, 34 342 a 21 589.

Za rozdíly stojí metodika: každá země počítá jinak a většina neumí říct, jestli obvinění vzniklo z hlášení ze skenování. K přiměřenosti zpráva uzavírá, že z dodaných dat odpověď dát nelze; zároveň uvádí, že označení automatických systémů lidská kontrola ve většině případů potvrdí.

Čeho se to může dotknout v Česku

U šifrovaných chatů dnes ani jedna z obou pozic nechce nutit Signal nebo WhatsApp k prolomení šifrování a Rada do textu vložila formulaci, která ochranu šifrování označuje za nutnost. Kritici namítají, že se skenování může stát standardem oklikou přes hodnocení rizik: služba, která odmítne prohledávat, bude hůř dokazovat, že riziko snížila.

Druhá otevřená věc je ověřování věku. Podle EDRi ho Komise i Rada chtějí povinně u služeb označených za rizikové a rámec rizik je nastavený tak, že by mezi ně mohla spadnout i dobře zabezpečená služba. Parlament je nezakazuje, ale váže na záruky soukromí.

Třetí okruh se týká mlčenlivosti. Česká advokátní komora přijala v lednu stanovisko pro trialogy, ve kterém se přiklání k přístupu Parlamentu a žádá, aby výjimka pro neveřejné komunikační systémy stála přímo v závazné části nařízení, ne jen v odůvodnění. Míří tím na klientské portály a interní systémy kanceláří.

Do konce června zbývá jedno plánované kolo. Pokud dohoda nepadne, spis se přehoupne přes prázdniny a zůstane stav z dubna: unijní podklad pro dobrovolné skenování neexistuje, čtyři velké platformy skenují dál a podnět na jejich postup leží u dvou českých úřadů.

Zdroje

• Procedurální spis 2022/0155(COD) – datum návrhu a stav řízení.
• Legislative Train, stav k 20. červnu 2026 – kola trialogu.
• Časová osa Rady EU – pozice Rady z 26. listopadu 2025.
• Parlament, 11. března 2026 – hlasování a podmínky prodloužení.
• Parlament, 26. března 2026 – zamítnutí prodloužení.
• Parlament, 22. června 2026 – dohoda na trestněprávní směrnici.
• ČT24, 26. listopadu 2025 – rozložení hlasů.
• Lupa.cz, 16. dubna 2026 – prohlášení platforem, podněty úřadům, čísla ze zprávy Komise, rozhovor s Gregorovou.
• EDRi, 25. února 2026 – termín jednání a spor o ověřování věku.
• Advokátní deník, 15. ledna 2026 – stanovisko České advokátní komory.