Ve středu 9. září ráno našli zaměstnanci Automatticu na firemním Slacku zprávu od svého ředitele. Matt Mullenweg v ní psal, že na zítřejší poradu vedení nepřijde, protože ho představenstvo poslalo na placenou dovolenou. V pátek na týž Slack napsal, že firmu řídí zase on. V sobotu to mluvčí Automatticu potvrdil redakci TechCrunch.

Automattic není malá firma. Podle vlastního přehledu pro novináře má 1 447 zaměstnanců v 81 zemích a vedle WordPress.com jí patří Tumblr, Woo, Jetpack, Akismet, Gravatar, Pocket Casts nebo Beeper.

Usnesení padesát minut před schůzí

Zprávu z 9. září viděly dvě redakce nezávisle na sobě. První ji popsala 404 Media, podrobnosti pak doplnil TechCrunch. Mullenweg v ní jmenovitě uvedl finančního ředitele Marka Daviese a členy představenstva Ann Dunwoody, Toniho Schneidera a Sue Deckerovou. Napsal, že se za jeho zády domluvili a odhlasovali mu placenou dovolenou, on sám že hlasoval proti.

„Usnesení jsem dostal padesát minut před začátkem schůze a opakovaně jsem žádal o čas, aby ho posoudil nezávislý právník, byť jen o pár hodin. Bylo mi to odepřeno,“ stálo dál v jeho zprávě (překlad redakce).

Davies se stal dočasným ředitelem a do téhož kanálu napsal, že Mullenweg zůstává v představenstvu a bude mít hlas při určování směru firmy. Schneider připojil vlastní vzkaz, ve kterém řekl, že představenstvo požádalo Mullenwega, aby od role ředitele odstoupil. Mluvčí firmy pak všem třem redakcím poslal stejnou větu: Mullenweg je na dovolené, Davies povede firmu jako dočasný ředitel a představenstvo má v jeho vedení plnou důvěru.

Důvod v žádné z těch zpráv nezazněl. Mullenweg večer téhož dne napsal na síti X, že mají docela dobrou šanci přimět soudce k závěru, že zlovolně zničil důkazy; koho myslí tím „mají“, neupřesnil a samo obvinění důrazně odmítl. TechCrunch tu větu spojuje se sporem s hostingovou firmou WP Engine. Mullenweg po ní chtěl osm procent hrubých měsíčních tržeb za užívání značky WordPress; WP Engine ho i Automattic v říjnu 2024 zažalovala za pomluvu a zneužití postavení a Automattic pak podal protižalobu.

Projekt WordPress se držel stranou

Automattic je firma, WordPress je otevřený software. To jsou dvě různé věci a v tomhle týdnu to bylo vidět. Výkonná ředitelka projektu Mary Hubbardová napsala hned 9. září do komunitního Slacku, že Mullenweg zůstává vedoucím projektu WordPress, ona zůstává jeho výkonnou ředitelkou a týmy pracují podle plánu.

Novinkový blog WordPress.org k věci nevydal nic. Poslední zápis na něm je ze 7. září a týká se studentů v Bangladéši, kteří za dva týdny postavili 108 webů; poslední vydání je WordPress 7.1 z 19. srpna.

Na projektu přitom visí velká část webu. Průzkum W3Techs k polovině září 2026 uvádí, že WordPress pohání 58,8 % webů, u kterých se dá redakční systém rozpoznat, a 40,3 % všech sledovaných webů. Verzi 7 z nich používá 61,3 %.

Návrat, pirát a hausbót

V pátek 11. září se situace obrátila. Mullenweg napsal do firemního Slacku, že je představenstvo zase zajedno a že Automattic řídí on. Podle The Verge k tomu připojil větu, že se za posledních osmačtyřicet hodin stalo hodně věcí, které bude potřeba probrat, a že doufá, že šlo hlavně o nedorozumění. Hubbardová jeho návrat potvrdila příspěvkem na síti X, který sdílel oficiální účet WordPressu.

Cesta zpátky nebyla klidná. TechCrunch popsal, že Mullenweg vyhodil ostatní správce z firemního Slacku a napsal tam, že je teď pirát. Když se ho redakce zeptala, jestli si dělá legraci, odpověděl, že není troll, ale pirát. Slíbil k tomu zápis na blogu, jenže text, který 11. září vyšel, je o tom, že nabídl odkup hausbótu Mirene od Ryana Phelana a Stewarta Branda. O dění ve firmě v něm není ani věta.

V sobotu 12. září poslal mluvčí Automatticu TechCrunchi větu, která spor uzavírá: „Matt Mullenweg je předsedou představenstva a výkonným ředitelem Automatticu, s plnou podporou představenstva“ (překlad redakce). Stránka pro novináře na webu firmy ho k 14. září vede jako zakladatele a ředitele, Daviese jako finančního ředitele.

Co zůstalo nedořečené

Proč představenstvo hlasovalo, veřejně neřekl nikdo. TechCrunch píše, že se doslechl o odchodu Toniho Schneidera z představenstva, ale Automattic ani Schneider na dotazy neodpověděli, takže tohle zatím doložené není; složení představenstva se podle serveru může dál měnit. Sám Mullenweg na síti X poznamenal, že tohle byl nejspíš pátý pokus o převrat, který zažil.

Napětí ve firmě není nové. V roce 2024 nabídl Mullenweg zaměstnancům, kteří s jeho postupem nesouhlasí, odchod s odstupným; využilo ho 159 lidí. V dubnu 2025 propustil Automattic šestnáct procent lidí. Kdo dnes provozuje web na WordPressu, se z toho všeho nedozví nic o tom, co ho čeká; dozví se ale, že o směřování firmy, která do projektu přispívá nejvíc, se rozhoduje na firemním Slacku a v příspěvcích na sociální síti.

Zdroje

• 404 Media: Automattic CEO Matt Mullenweg Put on ‚Leave of Absence‘ (9. 9. 2026)
• TechCrunch: Automattic’s board forces CEO Matt Mullenweg into leave of absence (9. 9. 2026)
• The Verge: Matt Mullenweg returns as Automattic CEO two days after getting booted (11. 9. 2026)
• TechCrunch: Automattic confirms Mullenweg has returned as CEO after attempted ouster by board (12. 9. 2026)
• ma.tt: Major Life Announcement (11. 9. 2026)
• Automattic: Press
• WordPress News
• W3Techs: Usage statistics and market share of WordPress

Připojení k Wi-Fi v kavárně, v hotelu nebo ve vlaku většinou nestačí. Síť sice odpoví, ale první stránka, kterou uvidíte, je přihlašovací formulář nebo souhlas s podmínkami. Tomu se říká captive portál a prohlížeč o něm musí vědět dřív, než se pokusí načíst e-mail.

Firefox to zjišťuje tak, že si na pozadí vyžádá vlastní adresu, o které dopředu ví, jak má odpověď vypadat. Když se místo očekávané odpovědi vrátí něco jiného, je za portálem a nabídne kartu s přihlášením. Ve verzi 155, vydané 1. září, se ptá na jiné adrese než dosud. Poznámky k vydání to popisují jednou větou: Firefox nově používá firefox-portal-detection.com místo detectportal.firefox.com, takže seznamy povolených adres, které jmenují starou doménu, je potřeba upravit (přeloženo). Stejné vydání přidalo do adresního řádku počítadlo zablokovaných sledovačů.

Které adresy se vyměnily

Změna je vidět ve výchozích předvolbách, které si každý Firefox nese s sebou. Týká se tří z nich:

• captivedetect.canonicalURL míří na http://firefox-portal-detection.com/generate_204, dřív na http://detectportal.firefox.com/canonical.html.
• network.connectivity-service.IPv4.url a jeho protějšek pro IPv6 vedou na success.txt na nové doméně; těmi Firefox zvlášť ověřuje, jestli mu obě verze protokolu vůbec fungují.
• captivedetect.canonicalContent, tedy text, který má správná odpověď obsahovat, je nově prázdný.

Všechny tři adresy začínají http://, ne https://. Nešifrovaný dotaz je zároveň důvod, proč musela doména ven z firefox.com.

Proč Mozilla doménu měnila

Existuje seznam webů, které prohlížeče navštíví výhradně přes HTTPS, ať už uživatel napíše cokoli. Říká se mu HSTS preload a zápis do něj s sebou nese podmínku includeSubdomains – platí pro doménu i všechno pod ní. Mozilla chtěla na seznam dostat firefox.com, jenže pod ním visela adresa, která nešifrovaný provoz potřebuje.

Ten rozpor má vlastní záznam v Bugzille. Hlášení 1551966 se jmenuje „detekce captive portálu brání zapnutí HSTS preloadu pro firefox.com“ (přeloženo), je z 15. května 2019 a dodnes je otevřené. Na řešení došlo až letos: hlášení 2049252 z 22. června 2026 vzniklo s úkolem vybrat novou adresu a je uzavřené s cílovou větví 155.

V jeho rozpravě je i provozní detail, který se jinde nedočtete. Když někdo z Mozilly radil, jak doménu pořídit, dodal, ať se její jméno nepíše do veřejných tiketů – lidé ji prý stihnou zaregistrovat dřív než firma sama. Doména firefox-portal-detection.com je podle veřejného záznamu registru zapsaná 1. července 2026 u registrátora MarkMonitor a zaplacená do července 2028. V polovině července pak přibyl v hlášení výpis, který ukazuje, že služba na nové adrese už odpovídá; do kódu prohlížeče se změna dostala 10. srpna.

Ze stránky s textem na prázdnou odpověď

Vedle domény se změnilo i to, co Firefox od serveru čeká. Stará adresa vracela kus HTML s přesměrováním na nápovědu a prohlížeč porovnával, jestli text sedí. Nová vrací stav 204, tedy prázdnou odpověď bez těla, a porovnává se jen ten stav.

Nápad je starý dva roky. Hlášení 1898891 z 25. května 2024 ho zdůvodňuje tím, že koncový bod odpovídající stavem 204 dělá méně falešných poplachů. Cesta do vydání byla klikatá: oprava šla do kódu letos v létě dvakrát a dvakrát ji vývojáři zase vzali zpět, nejdřív kvůli padajícímu testu a podruhé kvůli hlášení 2052715 z 5. července, kde jeden ze serverů odpovídal stavem 200, prohlížeč čekal 204 a zacyklil se. Napotřetí vydrželo.

Obě poloviny změny spolu souvisejí těsněji, než vypadá. Komentář přímo v souboru předvoleb varuje, že se obě musí měnit naráz: kdo nasměruje Firefox na adresu, která odpovídá nějakým textem, musí ten text vepsat i do předvolby s očekávaným obsahem.

Koho se to týká

Firemní poznámky k vydání říkají správcům rovnou, co dělat: seznamy povolených adres a pravidla proxy serverů, ve kterých stojí stará doména, se musí přepsat. V síti, kde se ven pouští jen vyjmenované adresy, se jinak dotaz na novou doménu vůbec neodešle.

Firmy, které jedou na dlouhodobě udržované verzi, mají čas. Tytéž poznámky u téhle položky výslovně uvádějí, že platí jen pro Firefox 155, a předvolby v ESR 153 to potvrzují: ten pořád míří na detectportal.firefox.com. Stará adresa navíc funguje dál, takže se nic nerozbije skokem. Ověřili jsme si to 14. září: success.txt na staré doméně vrací slovo success, generate_204 na té nové odpovídá prázdným stavem 204.

Komu vadí, že prohlížeč po připojení k síti sám odesílá dotaz kamkoli, může celou službu vypnout v about:config předvolbou network.captive-portal-service.enabled. V běžném Firefoxu pro počítač je zapnutá, protože ji zapínají jeho vlastní výchozí předvolby. Cenou je, že si cestu na přihlašovací stránku musí uživatel najít sám.

Hlášení z roku 2019, kvůli kterému se to celé rozjelo, zůstává i po vydání Firefoxu 155 otevřené a naposledy s ním kdokoli hnul v červenci 2024. Překážka je pryč, zápis do seznamu ne.

Zdroje

• Poznámky k vydání Firefoxu 155.0, Mozilla
• Firefox 155 release notes pro správce, Mozilla
• Bugzilla 2049252, 1898891, 1551966 a 2052715
• Výchozí předvolby větve mozilla-release a větve mozilla-esr153
• Záznam domény v registru, Verisign

Kdo zapne televizor s operačním systémem Titan OS, může dřív než vysílání nebo aplikaci dostat celoobrazovkové video se zvukem, které nejde přeskočit. Formát se jmenuje Homepage Spotlight a pro střední a východní Evropu ho prodává společnost Hybrid CTV Sales House. Ta 7. září oznámila, že ho zadavatelé a agentury v Česku nově kupují programaticky, tedy automatizovaně přes nákupní platformu Adform s vlastním cílením, frekvencí a reportingem. Do té doby se tento prostor prodával výhradně napřímo jako spravovaná kampaň.

Co se změnilo pro zadavatele

Programatický nákup znamená, že agentura zadá kampaň do svého nákupního systému a ten reklamní prostor koupí automatizovaně podle zadaných podmínek: podle místa, času nebo počtu opakování na jednoho diváka. Domovská obrazovka televize byla podle Hybridu posledním místem chytré televize, které se takhle koupit nedalo. „Nativní reklama byla zároveň poslední část Connected TV, kterou nešlo koupit programaticky. To dnes končí: kdo umí nakoupit programatický deal, umí od dneška koupit i domovskou obrazovku televize, a to na devíti trzích střední a východní Evropy,“ řekl generální ředitel Hybridu Lukáš Hnilička v podkladech, které otiskl Televizníweb.

První kampaní nakoupenou tímto způsobem byl spot „Rozjeď svůj den“ na kakao Granko od Nestlé. Nasadila ho mediální agentura GroupM ze skupiny WPP a na televizorech běží od konce srpna. Pavel Stoklasa z GroupM uvedl, že video dokouká v průměru kolem 95 % diváků. Číslo pochází od agentury, která kampaň nasadila; nezávislé měření k němu v podkladech není.

Kolika televizorů se to týká

Podle Hybridu je v Česku zhruba 95 tisíc aktivních televizorů s Titan OS. Formát podle něj zasáhne až 200 tisíc diváků a nabídne asi 9,8 milionu zobrazení za měsíc. Diváci prý na domovské obrazovce stráví v průměru 18 minut denně, rozdělených do 2,2 návštěvy. Stejných osmnáct minut uvádí Titan OS ve své květnové tiskové zprávě pro všechny své trhy; jestli za českým číslem stojí české měření, podklady neříkají.

Napříč devíti trhy, kde Hybrid formát prodává (Česko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, Slovinsko, Srbsko a Bosna a Hercegovina), jde o zhruba milion televizorů, až dva miliony diváků a přes sto milionů zobrazení měsíčně. Pro srovnání: na stránce trhů uvádí Hybrid v Česku 2,5 milionu aktivních zařízení připojené televize napříč všemi platformami, se kterými spolupracuje, tedy včetně Samsungu a LG. Televizory s Titan OS z toho podle našeho přepočtu dělají necelá čtyři procenta.

Kterých značek se to týká a kterých ne

Titan OS používají v Česku televizory Philips, Sharp, AOC a Vestel. Podklady Hybridu původně jmenovaly i JVC, jenže dovozce ETA to redakci Lupy popřel. „V našich krajích tomu tak není a nikdy nebylo,“ řekl Michal Novák z ETA; české JVC běží na Android TV nebo Google TV. Lupa to doplnila 8. září a Televizníweb zmínky o JVC ze svého textu odstranil taky. MediaGuru ve zprávě z téhož dne JVC mezi značkami nechal.

Philips začal Titan OS nasazovat u části modelů od ledna 2024 a systém byl od začátku stavěný i jako reklamní plocha. Reklamy na domovské obrazovce se na českých televizorech Philips objevují od konce roku 2024; mezi prvními inzerenty byly Heureka a ČSOB. Nové tedy není to, že na obrazovce reklama je, ale to, jak snadno ji lze koupit. Lupa k tomu píše, že se tím otevírá cesta k podstatně častějšímu nasazování.

Programaticky už od května, jinou cestou

Hybrid se označuje za prvního na českém trhu. Samotný Titan OS přitom programatický prodej domovské obrazovky otevřel už 26. května 2026, když rozšířil partnerství s reklamní platformou Equativ. Podle jeho tiskové zprávy šlo o první takové řešení v Evropě a Latinské Americe a prostor se kupuje přes platformu Maestro by Equativ. Česká novinka otevírá k témuž druhu prostoru další cestu, přes Adform a přes prodejce, který v regionu zastupuje víc platforem; jestli se květnová nabídka přes Equativ týkala i českého trhu, Titan OS neuvedl. Titan OS v květnu napsal, že na zapojení dalších programatických platforem pracuje.

Jde to vypnout?

Zásady ochrany soukromí pro zařízení s Titan OS uvádějí personalizovanou reklamu mezi účely, ke kterým systém zpracovává údaje o divákovi. Souhlas jde odvolat v centru předvoleb soukromí v televizoru a rozpoznávání sledovaného obsahu (ACR přes Samba TV) je podle téhož dokumentu ve výchozím stavu vypnuté. Že by šlo vypnout samotné zobrazování reklam na domovské obrazovce, dokument neuvádí. Ondřej Zelenka ze spotřebitelské organizace SOS – asociace už v prosinci 2024 pro Podnikatel.cz popsal, že v nastavení televizorů Philips s Titan OS lze pod položkami Obecné, Další nastavení a Reklama resetovat reklamní identifikátor a vypnout sledování pro reklamní účely. Cestu, jak reklamu na domovské obrazovce vypnout úplně, nepopsal ani on.

Tentýž server tehdy sebral názory právníků na reklamu v systému televize. Advokát Ivan Rámeš z HAVEL & PARTNERS uvedl, že operační systém smí na domovské obrazovce zobrazovat reklamu i bez souhlasu uživatele a bez možnosti vypnutí, pokud dodrží zákon o regulaci reklamy a předpisy na ochranu spotřebitele. Dodal, že reklama nesmí být nepřiměřeně obtěžující, a jako příklad takového prvku jmenoval automatické spouštění videí se zvukem. Přesně tak Hybrid nový formát popisuje. Jan Šůra z dTestu ve stejném textu řekl, že reklama na úvodní obrazovce uživatele neomezuje ve sledování televize, ale jde o vlastnost, kterou kupující u televizoru rozumně neočekává, a dala by se proto reklamovat jako vada. Obě vyjádření jsou z prosince 2024 a týkala se reklam na domovské obrazovce obecně, ne dnešního nepřeskočitelného videa.

Zdroje

• Máte televizor Philips nebo Sharp? Čeká vás nepřeskočitelná reklama – Televizníweb, 7. 9. 2026
• DOPLNĚNO: Reklama po zapnutí televizorů s Titan OS se nově prodává automatizovaně – Lupa.cz, 7. a 8. 9. 2026
• Reklamu na hlavní obrazovce chytrých televizí lze nakupovat programaticky – MediaGuru, 8. 9. 2026
• Titan OS and Equativ Launch Industry-First Programmatic CTV Home Screen Video Ads – tisková zpráva Titan OS, 26. 5. 2026
• Equativ and Titan OS open CTV home screen ads to programmatic buying – Broadband TV News, 27. 5. 2026
• Markets a CTV Native Ads – Hybrid CTV Sales House
• Device Privacy Policy – Titan OS a TP Vision
• Máte televizor Philips s Titan OS? Teď uvidíte reklamy přímo v systému – Lupa.cz, 4. 12. 2024
• Reklama přímo v systému televize? Kdyby nešla vypnout, koleduje si Philips o problém – Podnikatel.cz, 20. 12. 2024

Verze 155 prohlížeče Firefox dorazila uživatelům běžného vydání 1. září, jak stojí v poznámkách k vydání. Servery Phoronix a Linuxiac o ní psaly už den předtím, protože instalační soubory Mozilla vystavila na svůj server dřív než oznámení.

Číslo vedle adresy

Nejnápadnější změna sedí přímo vedle adresy. Vedle adresy se nově objeví údaj o tom, kolik sledovačů Firefox na dané stránce zablokoval. Zapnutou ochranu proti sledování měl prohlížeč i dřív, jenže na prohlížení nebyla poznat; teď je z ní vidět číslo.

Komu to v adresním řádku vadí, může počítadlo v nastavení skrýt, aniž by tím blokování vypnul. Mozilla funkci rozdává postupně, ne všem najednou, takže se po aktualizaci nemusí ukázat okamžitě.

V zadání té změny autor popisuje, jak se má počítadlo chovat, aby nepřekáželo: hlášení se ukáže jen tehdy, když je adresní řádek širší než 800 bodů, a po chvíli se scvrkne na samotné číslo. Totéž se stane při opakované návštěvě téhož webu. Ikona štítu funguje jako doposud, po kliknutí vypíše, co přesně bylo zastaveno. Cesta k tomu nebyla přímá: první pokus o zapracování musel jít zpátky, protože kvůli němu padaly testy skupin karet.

Smart Window jen ve třech zemích

Smart Window, tedy okno prohlížeče s umělou inteligencí, je podle poznámek k vydání k vyzkoušení pro všechny uživatele v USA, Kanadě a ve Francii. Další země poznámky k vydání nejmenují a Česko mezi těmi třemi není. Phoronix ho popisuje jako volitelné okno, které se souhlasem uživatele vidí na jeho otevřené karty a historii prohlížení.

Novinek uvnitř přibylo několik. Asistent podle Mozilly odpovídá s odkazy na zdroje z webového vyhledávání Exa zhruba v pětině času, i když vůči čemu se to měří, poznámky neuvádějí, nabízí návrat k tématům, kterými se uživatel zabýval dřív, a funkce Organize Tabs má lépe skládat příbuzné karty do skupin a výstižněji je pojmenovávat.

Zrychlení, které Mozilla hned zase vypnula

Phoronix i Linuxiac psaly o novince verze 155, která má zrychlit navazování spojení – metodě Happy Eyeballs v3 – prohlížeč zkouší několik cest k serveru naráz a použije tu, která uspěje první. V poznámkách k vydání ale ta funkce mezi novinkami vůbec není. Stojí tam jen mezi známými potížemi: na sítích, kde je blokovaný provoz po UDP, se některé weby načítají pomalu nebo vůbec, což se týká hlavně firemních sítí, kde proxy nebo firewall blokuje QUIC kvůli kontrole šifrovaného provozu.

Za tím rozporem je hlášení, které přišlo z firemního notebooku za proxy Zscaler. Google Drive, YouTube ani Gemini se na něm často nenačetly napoprvé a pomohlo vypnout jedinou předvolbu. Vývojář Mozilly pak v hlášení popsal příčinu: prohlížeč si spojení označí jako pouze HTTP/3 a Happy Eyeballs pak nemá jak ustoupit zpátky na TCP.

Mozilla proto 29. srpna založila samostatné hlášení s názvem Vypnout Happy Eyeballs dočasně a nechala tu metodu zapnutou jen ve vývojové větvi Nightly. Do větve běžného vydání ta změna doputovala 2. září, tedy den po vydání 155. Oprava samotné příčiny je podle evidence zařazená až do verze 157. Poznámky k opravné verzi 155.0.1, která vyšla 4. září, přitom vypnutou předvolbu mezi svými čtyřmi opravami nejmenují, přestože poznámky k 155 na tuhle verzi odkazují jako na místo, kde se to spraví.

Co ve verzi 155 opravdu je, je podpora QUIC verze 2 podle RFC 9369 pro spojení HTTP/3. Prohlížeč ji použije, když si ji server vybere.

Drobnosti, na které narazí správce sítě

Firefox přestal ke zjišťování přihlašovacích stránek na veřejných sítích používat adresu detectportal.firefox.com a přešel na firefox-portal-detection.com. Kdo má tu starou v seznamu povolených adres, musí ji podle poznámek k vydání přepsat.

Odkazy mailto: nově otevřou poštovní program jen po výslovné akci uživatele, takže stránka sama poštu nespustí. Vnořování bloků a funkcí v CSS je omezené na 75 úrovní; hlouběji zanořená pravidla se už nezpracují, což má zabránit pádům. Kontejnery jde v nastavení přeskládat a nové pořadí platí všude.

Ze seznamu oprav mají k běžnému používání nejblíž tři. Firefox po delším prohlížení bránil Linuxu v uspání. Živé zvukové streamy, tedy třeba internetová rádia, se zastavovaly, když prohlížeč běžel na pozadí. A text uvnitř tlačítek nešel označit ani zkopírovat, kvůli čemuž se nedaly kopírovat soukromé zprávy na X a komentáře na YouTube.

Zdroje

• Firefox 155.0 Release Notes, Mozilla
• Firefox 155.0.1 Release Notes, Mozilla
• Highlight how many trackers Firefox blocked in the address bar, Bugzilla
• Firefox fails to load some sites with network.http.happy_eyeballs_enabled=true on Zscaler proxy, Bugzilla
• Disable Happy Eyeballs temporarily, Bugzilla
• Firefox 155 Available With Faster Page Loads Via Happy Eyeballs v3, QUIC v2 For HTTP/3, Phoronix
• Firefox 155 Brings Faster Page Loading, Tracker Counts, Linuxiac

Ministerstvo zdravotnictví ve čtvrtek 3. září představilo novou generaci mobilní aplikace EZKarta. Na tiskové konferenci byl i premiér Andrej Babiš, samotná aktualizace ale byla v obchodech o den dřív: záznam v App Storu vede verzi 5.0.0 s datem vydání 2. září. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch podle ČT24 uvedl, že novou verzi si už stáhly tisíce lidí.

Aplikace vznikla z covidové Tečky, která je v App Storu od června 2021, a dosud sloužila hlavně jako elektronický očkovací průkaz s přehledem preventivních prohlídek. Nová verze má jiný vzhled, tři hlavní záložky (Přehled, Služby a Nastavení), tmavý režim a hlavně víc dat.

Co v aplikaci přibylo

Podle tiskové zprávy ministerstva uživatel nově vidí, které preventivní prohlídky a screeningová vyšetření absolvoval, na které má právě nárok a kdy mu vznikne nárok na další. ČT24 to doplňuje příkladem: u screeningu rakoviny tlustého střeva a prsu se nárok objeví od 45 let, u rakoviny prostaty od 50 let.

Očkovací průkaz se rozšířil. Uvidíte v něm hrazená očkování vykázaná za roky 2010 až 2022 a všechna očkování zapsaná v Informačním systému infekčních nemocí od 1. ledna 2023. Nově zapsané očkování se podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška propíše do aplikace prakticky okamžitě po zápisu zdravotníkem.

Dál jsou v aplikaci elektronické posudky o zdravotní způsobilosti k řízení, sdílený zdravotní záznam s krevní skupinou a evidovanými alergiemi, přehled předepsaných a vydaných léků za posledních dvanáct měsíců, sdílená dokumentace ze zapojených nemocnic, karta dárce krve a služby Moje dokumenty a Zdravotní zásilky. Rodiče po přihlášení automaticky vidí profily svých nezletilých dětí; další osoby jde přidat na základě uděleného oprávnění.

Laboratorní výsledky: deset, nebo třináct hodnot

Největší novinkou jsou laboratorní výsledky. V centrálním systému elektronického zdravotnictví je podle ministerstva zhruba 450 milionů laboratorních záznamů a aplikace z nich v první fázi zpřístupňuje vybrané parametry s poslední hodnotou, historií, referenčním rozmezím a údaji o odběru.

Kolik parametrů to je, se ale ze zdrojů nedá říct jednoznačně. Deset vybraných parametrů stojí na dvou místech tiskové zprávy ministerstva. ČT24 z tiskové konference cituje Ladislava Duška: „Je tam vybraných 13 markerů, které uvidíte pět let zpětně, a to i s referenčními hodnotami.“ Jako příklady jmenuje typy cholesterolu, tuky v krvi a u žen hormon štítné žlázy.

Podobně si tisková zpráva odporuje v tom, jak daleko do minulosti výsledky sahají. V textu stojí, že historická data byla získána až pět let zpětně, a Dušek v citaci mluví o hodnotách za posledních pět let. Souhrn „EZKarta v číslech“ na konci téže zprávy ale říká, že uživatel vidí své adresné laboratorní výsledky za poslední tři roky a pět let zpětně jsou data dostupná jen v centrálním systému. Které z těch dvou čísel platí pro obrazovku telefonu, ministerstvo nevysvětluje.

Nesporné je zpoždění. Data se v první fázi aktualizují přibližně jednou za měsíc a ministerstvo chce interval postupně zkracovat. Podle ČT24 se do aplikace zapisují zhruba měsíc po odběru nebo prohlídce. Výklad výsledků přitom podle ministerstva zůstává na lékaři; tam, kde výsledek žádá rychlou reakci, má rozhodovat přímá komunikace zdravotníka s pacientem, ne aplikace.

Kolik nemocnic je zapojených

Sdílená zdravotní dokumentace, tedy třeba propouštěcí zprávy z nemocnic, se do aplikace dostane jen od zapojených zařízení. V tiskové zprávě stojí více než 30 nemocnic. Ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn na tiskové konferenci podle ČT24 uvedl 40 nemocnic a dodal, že s připojením všech počítá do konce roku.

Přihlášení a znovupřihlášení

Do aplikace se vstupuje přes elektronickou identitu, například bankovní. Po prvním ověření se přístup chrání zámkem telefonu, tedy biometrií nebo systémovým PINem. Podle stránky Národního zdravotnického informačního portálu může aktualizace po lidech, kteří se do aplikace zhruba čtrnáct dní a déle nepřihlásili, chtít přihlašovací údaje znovu.

S tím ministerstvo počítalo. Petr Foltýn už v květnu na summitu Zdravotnického deníku řekl: „Nová verze předpokládá znovupřihlášení všech uživatelů, takže nám to určitě zase spadne.“ V témže vystoupení sliboval pro novou generaci také Index zdraví a osobní QR kód pacienta. Ani jedno z toho tisková zpráva ze 3. září nezmiňuje; z květnového výčtu dorazily posudky.

Tři miliony stažení, 34 tisíc lidí denně

Stažení má aplikace podle ministerstva zhruba 3,1 milionu na Androidu a iOS dohromady; úřad sám upozorňuje, že to není počet uživatelů. Denně aplikaci podle něj použije přibližně 34 tisíc lidí. Po vydělení obou čísel vychází, že v běžný den aplikaci otevře zhruba jedno procento z těch, kdo si ji někdy stáhli; je to náš výpočet z údajů tiskové zprávy a stažení z dob covidové Tečky v něm hrají velkou roli.

Co má přijít dál

Během měsíce má aplikace podle Foltýna začít posílat upozornění, že uplynula doba, po níž vzniká nárok na další prohlídku. V dalším plánu jsou notifikace od lékaře, přehled provedených činností, jednodušší řešení nesrovnalostí v údajích a úpravu kontaktních údajů.

Premiér Babiš na tiskové konferenci označil za zásadní elektronické žádanky, aby stát věděl, jak dlouho se čeká na CT nebo magnetickou rezonanci. Povinné mají být od července 2027, což ještě vyžaduje novelu zákona o elektronizaci zdravotnictví; Vojtěch ji chce podle ČT24 předložit vládě do konce září. Povinné vedení elektronické zdravotní dokumentace plánuje ministerstvo od roku 2029 a od téhož roku počítá i se sdílením pacientských souhrnů a receptů přes hranice podle evropského nařízení o prostoru pro zdravotní údaje.

Zdroje

• Ministerstvo zdravotnictví spouští novou generaci EZKarty – tisková zpráva, 3. 9. 2026
• V aplikaci EZKarta jsou nově výsledky vyšetření i dostupná prevence – ČT24, 3. 9. 2026
• EZKarta v App Storu – verze 5.0.0, 2. 9. 2026
• EZKarta na Národním zdravotnickém informačním portálu
• Nová generace EZKarty se blíží – Zdravotnický deník, květen 2026
• Ministerstvo zdravotnictví spustilo novou generaci digitální zdravotní karty – Lupa.cz, 3. 9. 2026

Seznam.cz zapnul na svém srovnávači Zboží.cz takzvané agentní nakupování. Oznámil to 31. srpna a mluví o testování: část objednávky za člověka vyřídí software, samotný nákup ale dál probíhá u obchodníka.

Dvě kliknutí místo přepisování adresy

Přihlášený uživatel klikne u vybraného zboží na tlačítko Připravit nákup. Systém mu předvyplní kontaktní údaje i adresu a navrhne dopravu podle toho, co volil dřív. Takhle to popisuje server Chip; tisková zpráva Seznamu jednotlivé kroky nerozepisuje a říká jen tolik, že se uživatel „vyhne opakovanému opisování údajů a nejasnostem ohledně dopravy a dokončí nákup dvěma kliky“.

Bez účtu to nefunguje. Kdo do profilu údaje nevyplnil, nemá formulář z čeho předvyplnit.

„Umělá inteligence už dnes mění způsob, jakým lidé nakupují – od hledání přes porovnávání až po samotné rozhodování. My se teď soustředíme na poslední část celého procesu: aby AI dokázala pomoct i s dokončením nákupu,“ říká v tiskové zprávě ředitel divize E-commerce Seznamu Lukáš Behúň.

Je to další z řady AI funkcí, které Seznam postupně zapojuje do svých služeb. Naposledy předtím přibylo v mobilní aplikaci Email.cz shrnutí došlé pošty a generování předmětu zprávy.

Standard UCP přišel od Googlu

Technicky stojí funkce na protokolu Universal Commerce Protocol. Ten Google představil 11. ledna 2026 jako otevřený standard pro agentní obchodování. Smysl je v tom, aby se propojení nestavělo pro každého nákupního asistenta zvlášť: obchod nasadí UCP jednou a mluví pak stejným jazykem s kterýmkoli agentem, který ho také umí.

Google uvádí, že standard vyvíjel mimo jiné se Shopify, Etsy, Wayfairem, Targetem a Walmartem a že se k němu přihlásilo přes dvacet dalších firem, mezi nimi Adyen, American Express, Mastercard, Stripe, Visa nebo Zalando.

Jedna vlastnost protokolu je pro zákazníka podstatnější než ostatní: prodávajícím zůstává obchod. Seznam to říká slovy, že obchodník má „plnou kontrolu nad výsledným nákupem“, Google píše o tom, že si retailer drží roli seller of record, tedy prodejce, se kterým zákazník uzavírá smlouvu. Smlouvu tedy zákazník uzavírá s obchodem, ne se srovnávačem.

Specifikace je veřejná. Repozitář UCP vznikl 31. prosince 2025, je pod licencí Apache 2.0 a poslední vydání nese označení v2026-08-25. Protokol počítá s napojením na Model Context Protocol, na Agent2Agent i na platební Agent Payments Protocol, tedy na standardy, které kolem agentů vznikly dřív.

Zapojených obchodů je zatím málo

Tady je hlavní omezení novinky. Nákup se dá připravit jen u e-shopů, které UCP nasazený mají, a to jsou v Česku podle Seznamu zatím obchody na platformě Shopify. Zapojení obchodníků na Shoptetu se teprve chystá – a právě tam běží velká část menších a středních českých e-shopů, jak připomíná Chip. Většina obchodů na Zboží.cz tak agentní nakupování zatím nenabízí, upozorňuje Chip.

Co e-shop potřebuje splnit, vypsal také Chip: nasazený UCP, funkční cookies na pokladně a aktuální XML feed s nabídkou zboží.

Co tisková zpráva neuvádí

Kolik obchodů je zapojeno, Seznam neříká. Nezmiňuje ani, kdy testování skončí; jen slibuje, že se funkce „v blízké době“ objeví i na dalších místech Seznamu, aniž by je jmenoval. Server Lupa.cz to shrnul stejně: novinka se zatím týká Zboží.cz.

Bez čísel zůstal i argument o výsledcích. Produktový manažer Tomáš Jindra v tiskové zprávě odkazuje na zahraniční případové studie, ze kterých podle něj „vyplývá výrazně vyšší míra dokončených nákupů a lepší konverzní poměr“ – žádnou konkrétní studii ani hodnotu ale zpráva neuvádí.

Z pohledu člověka u počítače se tak zatím mění poslední krok, ne celý nákup. Hledání i porovnávání zůstávají tam, kde byly, a ubyde vyplňování formuláře – v obchodech, které se stihly připojit.

Zdroje

• Seznam.cz: Seznam.cz spouští agentní nakupování za pomoci AI (tisková zpráva, 31. 8. 2026)
• Lupa.cz: Seznam na Zboží.cz spouští nakupování pomocí AI agentů
• Chip.cz: Seznam.cz pouští AI agenta nakupovat za vás (31. 8. 2026)
• Google: New tech and tools for retailers to succeed in an agentic shopping era (11. 1. 2026)
• ucp.dev a repozitář specifikace UCP

Číslo pod videem se na YouTube od 24. srpna 2026 počítá jinak. Zhlédnutí přibude ve chvíli, kdy se video rozjede – od prvního snímku. Divák u něj nemusí strávit žádnou minimální dobu; počitadla proto budou podle YouTube stoupat rychleji než dřív. Platí to celosvětově a pro všechny formáty naráz.

Oznámení přišlo týden předem

Změnu popsala 17. srpna 2026 zpráva v nápovědní komunitě YouTube, podepsaná jménem Natasha za tým YouTube a označená jako příspěvek zaměstnance Googlu. Stojí v ní, že se od uvedeného data „zhlédnutí započítá ve chvíli, kdy se video začne přehrávat – od úplně prvního snímku“ (přeloženo). Jako důvod uvádí YouTube to, že měl dosud pro různé formáty víc systémů počítání zároveň a že tvůrci chtěli mít v metrikách jasno.

Totéž potvrzuje článek nápovědy o počítání metrik zapojení. Ten navíc vyjmenovává, čeho se to týká: krátkých videí Shorts, běžných videí a živých přenosů. V pozdějším doplnění téže zprávy, kterým YouTube ohlásil dokončené nasazení, přibyly k výčtu ještě podcasty.

U Shorts se takhle počítalo už dřív

Nejde o nový nápad. Krátká videa Shorts dostala tenhle způsob počítání podle YouTube už loni a teď se k nim zbytek nabídky srovnává. Server The Verge k tomu dodává, že stejně počítají Instagram i TikTok, kdežto síť X přičte zhlédnutí až po dvou vteřinách sledování.

Jak se zhlédnutí u běžných videí počítalo předtím, ovšem YouTube ani v jednom z obou textů nevysvětluje. The Verge to říká rovnou: přesný postup jasný nebyl a obecně se mělo za to, že video je potřeba sledovat půl minuty. Je to tedy odhad prostředí, ne údaj provozovatele – a právě proto se nedá spočítat, o kolik čísla po změně narostou.

Původní metrika zůstala pod jiným jménem

Starší způsob počítání nezmizel. YouTube ho vede dál pod označením „engaged views“, tedy zhlédnutí, u kterých se divák rozhodl pokračovat, a najde se v analytice pro tvůrce v rozšířeném režimu. Vedle sebe tak stojí dvě čísla o jednom videu: veřejné, které vidí každý pod přehrávačem, a to druhé, které se ukáže jen v analytice kanálu.

Na výplaty to nesahá

Peníze zůstávají navázané na přísnější metriku. Podle oznámení se výdělky tvůrců i nadále počítají z „engaged Shorts views“ a „engaged watch hours“, tedy z hodin sledování, a podmínky vstupu do partnerského programu se nemění. Mění se jen názvy metrik, kterými se měří: z „valid public Shorts views“ a „valid public watch hours“ se staly „qualified Shorts views“ a „qualified watch hours“.

Tady si YouTube trochu protiřečí sám se sebou. Zpráva v komunitě jmenuje pro vstup do programu dvě veličiny, kdežto článek nápovědy používá jediné souhrnné označení „qualified views“. Proč se ta dvě názvosloví liší, se z uvedených textů určit nedá. Samotný práh pro vstup do programu je jiná věc a magazín o něm psal v článku o zdvojnásobení hranice na 8 000 hodin sledování.

Co s tím při čtení čísel

Pro čtenáře má změna jeden praktický důsledek: počty zhlédnutí z doby před 24. srpnem a po něm se nedají srovnávat. U staršího videa navíc veřejný součet míchá obojí: zhlédnutí nasbíraná po staru a k nim ta nová. Zpětný přepočet nepopisuje ani oznámení, ani článek nápovědy; oznámení říká jen to, že se nová metrika projeví od 24. srpna dál. Kdo z počtu zhlédnutí odvozuje růst kanálu nebo úspěch kampaně, počítá po 24. srpnu s jiným metrem.

Druhý důsledek je pro inzerenty. Veřejné číslo teď zachycuje spuštěná přehrávání, ne to, kolik lidí u videa zůstalo – a to druhé zůstává v analytice, kam se dostane jen provozovatel kanálu. Zadavatel reklamy je tak u doložení odkázaný na údaj z analytiky kanálu, do které sám nevidí.

Zdroje

• An update to how we count public views across YouTube – oznámení týmu YouTube v nápovědní komunitě, 17. srpna 2026
• How engagement metrics are counted – článek nápovědy YouTube
• YouTube is changing how it counts views to give the numbers a boost – The Verge, Emma Roth, 17. srpna 2026
• YouTube mění výpočet zhlédnutí, čísla porostou rychleji – Lupa.cz, 24. srpna 2026

Seznam.cz oznámil 27. srpna, že jeho mobilní aplikace Email umí shrnout obsah delší zprávy do několika vět a navrhnout předmět rozepsaného e-mailu. Obě funkce už delší dobu běží ve webové schránce; do telefonu se dostávají až teď. Firma je popisuje jako první funkce s umělou inteligencí ve své mobilní aplikaci.

E-mailové služby Seznamu využívá podle tiskové zprávy měsíčně asi šest milionů aktivních uživatelů a zhruba polovina z nich se do schránky dostává z mobilu. Kolik lidí má nainstalovanou samotnou aplikaci, firma neuvádí.

Spouští je uživatel, ne schránka

Nápověda Email.cz obě funkce popisuje podrobněji než tisková zpráva. Návrh předmětu se nabídne při psaní nové zprávy, jakmile má text aspoň deset slov; tlačítko je přímo v poli pro předmět. Vygenerovaný text jde přepsat, zkrátit i smazat, a když se první návrh nehodí, lze si nechat vypsat jiný.

Shrnutí se nabízí u příchozích zpráv delších než deset slov. Když je e-mail součástí delší konverzace, může schránka shrnout celé vlákno, ne jen poslední zprávu. Ani jedna funkce se nespustí sama a obě se dají vypnout v nastavení aplikace v sekci Volby funkcí.

Nápověda k tomu píše i to, co v tiskové zprávě není: „Náš jazykový model vytváří shrnutí na základě obsahu zprávy, ale neověřuje správnost uvedených informací.“ U smluv, faktur, objednávek a právně závazných zpráv proto Seznam doporučuje přečíst si původní znění.

O tom, proč schránka takové funkce dostává, mluví v téže zprávě Blanka Řádová, produktová manažerka Emailu od Seznamu: „Když Seznam.cz v roce 2015 spouštěl mobilní aplikaci Email.cz, šlo hlavně o to, aby se lidé ke své poště dostali odkudkoli. O deset let později řeší firma jinou výzvu: jak uživatelům pomoct zvládnout množství informací, které se jim do schránky valí.“

Ve webové schránce běží funkce déle

Generování předmětu Seznam do webového Emailu nasadil 21. května 2025 a tehdy o něm psal jako o první funkci schránky s umělou inteligencí. Sumarizaci zpráv a celých konverzací přidal na web 18. listopadu 2025; v té zprávě model také pojmenoval, šlo o SeLLMa, na kterém tehdy podle firmy pracovala dva roky. Do mobilu tedy dorazil návrh předmětu s odstupem patnácti měsíců a shrnování devíti.

Podobně firma postupovala u přehledu objednávek, který sjednocuje potvrzení z e-shopů, informace o doručení a vrácení zboží na jedno místo: na webu od 13. ledna 2026, v mobilních aplikacích od 23. dubna.

Co se s obsahem zpráv děje

Podle tiskové zprávy běží obě novinky na vlastním modelu Seznamu, data uživatelů neopouštějí jeho ekosystém a model se z obsahu zpráv neučí. Nápověda dodává, že se během zpracování neukládají žádná vstupní ani výstupní data a že text jde „přes zabezpečené systémy“; co přesně to znamená, nerozvádí. Model v ní vystupuje jako Seznam AI a jméno SeLLMa v současných materiálech nepadne.

Kvalitu generovaných textů má podle firmy zvedat to, že je model dlouhodobě trénovaný na češtině. Doklad k tomu tisková zpráva neuvádí a žádné srovnání s cizími modely v ní není.

V App Store je novinka od verze 4.21.1

Že novinka opravdu vyšla, a nezůstala u oznámení, jde ověřit v obchodě s aplikacemi: verze 4.21.1 pro iOS se v App Store objevila 27. srpna 2026 a poznámky k vydání zmiňují právě shrnování delších textů a automatický návrh předmětu. Aplikace Email.cz je tam od 26. března 2015, což odpovídá roku, o kterém mluví i tisková zpráva.

Blanka Řádová, produktová manažerka Emailu od Seznamu, v ní k psaní zpráv říká: „Generování předmětu je první funkcí, která usnadňuje samotné psaní zpráv. Na menších obrazovkách mobilních telefonů je každé zjednodušení práce znát. Do budoucna připravujeme další nástroje, které uživatelům pomohou s tvorbou e-mailů ještě více.“ Co to bude a kdy, firma neupřesnila.

Zdroje

• Mobilní aplikace Email.cz teď umí navrhnout předmět e-mailu nebo shrnout jeho znění, tisková zpráva Seznam.cz, 27. 8. 2026
• Shrnutí e-mailu pomocí AI a Generování předmětu pomocí AI, nápověda Email.cz
• Přehled starších oznámení ke schránce Email.cz, blog Seznam.cz
• Email.cz v App Store
• Mobilní aplikace Email.cz dostává AI. Umí shrnout znění e-mailu, mobilenet.cz, 27. 8. 2026

YouTube posouvá k 1. únoru 2027 hranici, kterou musí nový kanál překonat, aby se dostal k podílu na reklamních příjmech. Místo 4 000 kvalifikovaných hodin sledování za posledních 365 dní jich bude potřeba 8 000. Kdo se chce kvalifikovat krátkými videi Shorts, bude muset nasbírat 20 milionů způsobilých zhlédnutí za 90 dní; dnes jich stačí 10 milionů. Podmínka 1 000 odběratelů se nemění.

Nové prahy platí jen pro nové žadatele

Zpřísnění míří jen na nové žadatele. „Pokud už jste členem Partnerského programu YouTube, tato změna na vás nebude mít vliv,“ píše se v nápovědě služby. I stávající tvůrce ale musí do 31. ledna 2027 potvrdit ve Studiu YouTube aktualizované podmínky. Kdo to nestihne, přestane z dotčených nástrojů dostávat peníze, dokud je nepřijme.

Součástí úklidu je i převod smluv u fanouškovského financování. Autoři, kteří si členství v kanálu nebo Superchat zapnuli před rokem 2023, mají dosud starší dodatek; YouTube je převádí na jednotný Modul pro zpeněžení komerčních produktů. Podíly na tržbách ani podmínky způsobilosti se tím podle nápovědy nemění.

Cesta pro menší kanály zůstává, kde byla

Fanouškovské financování, Spolupráce s autory a Nákupy YouTube si drží dosavadní vstupenku: 500 odběratelů a k tomu 3 000 hodin sledování za rok, nebo 3 miliony zhlédnutí Shorts za 90 dní. Odstup mezi oběma branami se tím rozevře. U hodin sledování to bude 8 000 proti 3 000, tedy víc než dvouapůlnásobek – vlastní přepočet z obou čísel v nápovědě. Malý kanál se k penězům dostane dřív, jen ne k těm reklamním.

Shorts dostaly vlastní měsíční hranici

Kdo chce každý měsíc brát podíl z fondu pro autory Shorts, bude nově potřebovat 10 milionů způsobilých zhlédnutí Shorts za posledních 90 dní. Propadnutí pod tuhle mez nemá tvrdý dopad: z partnerského programu autora nevyřadí a příjmy z dlouhých videí zůstanou. Vedle toho YouTube zavádí přímý 45% podíl pro autora tam, kde si inzerent zacílí reklamu na skupinu pěti nebo méně kanálů. Vyplácí se nad rámec obecného fondu.

Aktivní kanál se bude poznávat jinak

Od stejného data se mění i to, kdy YouTube považuje kanál v programu za aktivní. Stačí jedna ze tří podmínek: 1 000 hodin sledování za 365 dní, 1 milion zhlédnutí Shorts za 90 dní, nebo dvě dlouhá videa či pět Shorts nahraných každých 90 dní. Kdo pod meze klesne, dostane na návrat 90 dní. Vedle toho platí dál starší zásada, na kterou upozorňuje server The Verge: kanál, který půl roku nenahrál video ani nepřidal příspěvek na kartu Příspěvky, YouTube z programu vyřadí.

Premium Lite se rozšíří a autoři z něj berou podíl

Třetí změna se prahů netýká vůbec. Levnější předplatné Premium Lite bude dostupné ve všech zemích, kde YouTube nabízí plné Premium. Autoři z něj dostanou podíl na fondu, který tvoří 60 % čistých výnosů z tohoto předplatného; u zhlédnutí od členů plného Premia je fond 30 % čistých výnosů. V přehledech YouTube Analytics se příjmy z Premium Lite počítají mezi běžné metriky Premium.

Firma k tomu tvrdí, že autoři vydělají na jednoho uživatele s předplatným v průměru víc než na reklamách, a odvolává se na výkony z roku 2026. Konkrétní čísla k tomu nezveřejnila, takže se to tvrzení zvenčí ověřit nedá.

Co YouTube neuvádí

Kolika kanálů se zpřísnění dotkne, v oznámení nestojí, a nestojí tam ani počet českých kanálů v programu. Nápověda také neříká, jak se posoudí žádost podaná krátce před termínem. Kontrola kanálu podle ní trvá obvykle asi měsíc a v době většího náporu i déle.

Zdroje

• Změny v Partnerském programu YouTube – nápověda YouTube
• Informace o Partnerském programu YouTube a podmínkách vstupu – nápověda YouTube, dosud platné prahy
• YouTube is making it harder to earn money on YouTube – The Verge, 10. 8. 2026
• Vydělávat na YouTube bude těžší – CDR.cz, 12. 8. 2026

Placená verze YouTube v Česku podraží. Oznámení dorazilo e-mailem: server Svět Androida o něm psal 20. srpna večer, MediaGuru druhý den dopoledne s tím, že znění e-mailu má k dispozici. Zdražení se týká všech tarifů. Nejvíc ho pozná rodina.

Nový ceník

Osobní členství YouTube Premium jde z 209 na 239 korun měsíčně, tedy o 14 %. Studentská sazba stoupá ze 129 na 149 korun a rodinný tarif, do kterého se vejde až šest lidí z jedné domácnosti, z 389 na 459 korun. Právě rodina si připlatí nejvíc: o 70 korun měsíčně, což je osmnáctiprocentní skok.

Samostatné YouTube Music Premium, které nese jen hudbu bez videa, zdražuje mírněji: o 9 až 11 % podle tarifu. Na jednu hlavu zůstává nejvýhodnější rodinný tarif: při plném obsazení šesti lidmi vyjde na 76,50 koruny měsíčně, počítá Svět Androida.

Kdo si předplatné pořídil v aplikaci na iPhonu, platí kvůli třicetiprocentní provizi obchodu App Store víc. CzechCrunch píše, že jednotlivec nově zaplatí 309 korun a rodina rovných 599. Ostatní české servery tahle dvě čísla neuvádějí.

Na faktuře se to objeví v říjnu

Nová cena se stávajícím předplatitelům promítne do prvního zúčtovacího období po 26. září 2026, v praxi tedy během října. Noví zákazníci narazí na aktualizovaný ceník hned, jenže první měsíc mají zdarma, takže vyšší částku uvidí zhruba ve stejnou dobu. Kdo s novou cenou nesouhlasí, může podle e-mailu předplatné zrušit v nastavení účtu.

Jedno datum ale nesedí. Server 9to5Google popsal totéž zdražování jako celosvětové a u regionů, ze kterých mu čtenáři poslali e-maily, uvádí jako rozhodný den 23. září. České texty mluví shodně o 26. září. Ani jeden zdroj neříká, jestli se den liší podle země, nebo jestli se někdo spletl. Rozpětí se skoro překrývá: 9to5Google odhaduje 10 až 15 %, v Česku to je 14 až 18 %. Rodinný tarif tedy vyskočil o víc, než kolik server napříč regiony viděl. Z evropských příkladů jmenuje skok ze 13,99 na 15,99 eura a ve Finsku ze 14,99 na 16,99 eura.

Google mluví o rozvoji služby

Zdůvodnění je stručné: vyšší cena má jít na další rozvoj služby a na podporu tvůrců a hudebních interpretů. Podle CzechCrunche je to prakticky týž argument, jakým svá zdražení v posledním roce vysvětlovaly i ostatní streamovací služby. Co za to předplatitel dostane navíc, e-mail neupřesňuje. Výčet toho, co členství obsahuje, zůstává v něm beze změny: videa bez reklam, stahování do offline režimu, přehrávání na pozadí a přístup k YouTube Music.

Účet domácnosti roste po kouscích

Jednotlivé částky vypadají drobně, dohromady ne. CzechCrunch spočítal modelový účet čtyřčlenné rodiny: rodinné YouTube Premium za 459 korun, Netflix ve standardním tarifu za 339, Oneplay v základní verzi Komfort za 199 a rodinné Spotify za 299 dají 1 296 korun měsíčně, tedy 15 552 korun za rok. Součet sedí. Když domácnost vymění Spotify za Disney+ a přejde na nejvyšší tarif Oneplay kvůli sportu, dostane se podle téhož výpočtu přes 23 tisíc ročně. Koncesionářské poplatky za Českou televizi a Český rozhlas jsou proti tomu 205 korun měsíčně.

Že Češi reagují rušením a návraty, ukazují data společnosti Antenna, na která CzechCrunch odkazuje: skoro třetina nových předplatitelů jsou navrátilci a čtvrtina zrušených předplatných obživne do tří měsíců.

Levnější varianta zatím není na prodej

Google má v záloze tarif Premium Lite, který odstraní reklamy jen u většiny nehudebních videí a neobsahuje YouTube Music. Svět Androida píše, že česká nápověda Googlu už ho zmiňuje, ale koupit se zatím nedá: obchod odmítá s tím, že v Česku probíhá vydávání. Svět Androida uvádí, že se cena v eurozóně pohybuje od 145 korun měsíčně. Českou částku ani termín Google zatím neoznámil.

Zdroje

• MediaGuru: YouTube Premium zdražuje v Česku měsíční předplatné (21. 8. 2026)
• Svět Androida: YouTube Premium v Evropě zdražuje (20. 8. 2026)
• CzechCrunch: Platit si víc streamovacích služeb? (24. 8. 2026)
• 9to5Google: YouTube Premium is getting another price hike (21. 8. 2026)

Internetová televize Lepší.TV přestavěla přihlašování a registraci ve svých aplikacích pro chytré televizory. Přihlášení e-mailem a heslem zůstalo, vedle něj ale přibyly dvě cesty: naskenovat mobilem QR kód z televizní obrazovky, nebo na počítači otevřít aktivační stránku a opsat do ní párovací kód, který televize ukazuje. Tiskovou zprávu k té změně otiskl 19. srpna 2026 server Parabola.cz, do vlastního přehledu novinek ji Lepší.TV zapsala 22. srpna.

„Každý, kdo někdy zadával e-mail a heslo dálkovým ovladačem, ví, že to není zrovna nejrychlejší. S QR kódem stačí vzít do ruky mobil a během chvilky je hotovo,“ říká v té zprávě ředitel Lepší.TV Pavel Górecki.

Tři cesty do účtu na jedné obrazovce

Nový zákazník si podle tiskové zprávy sestaví objednávku přímo v televizní aplikaci: založí účet, vybere balíček MINI, KLASIK nebo TOP a přidá HBO či další doplňkové služby. Platbu musí dokončit na mobilu nebo počítači, kam ho zase pustí QR kód nebo odkaz z obrazovky. Že takových televizních služeb je „několik málo“, uvádí zpráva bez dalšího upřesnění.

Server Lupa.cz k tomu doplnil podmínky zkoušky: deset dnů za deset korun a při aktivaci do konce srpna 2026 poloviční sleva na první měsíc balíčku, ta ale jen při platbě kartou.

Kód na obrazovce popisuje norma z roku 2019

Postup, kdy zařízení ukáže kód a člověk se přihlásí jinde, není nápad jedné firmy. Popisuje ho RFC 8628, standard vydaný v srpnu 2019 pod názvem OAuth 2.0 Device Authorization Grant; podepsali se pod ním autoři z Googlu, Ping Identity, Microsoftu a ARM. V abstraktu stojí, že míří na zařízení, která buď nemají prohlížeč, nebo mají tak omezený vstup, že psát na nich přihlašovací údaje je nepraktické. Jmenovitě zmiňuje chytré televize, mediální konzole, digitální fotorámečky a tiskárny.

QR kód má v normě vlastní oddíl 3.3.1. Klient v něm smí adresu s už vloženým kódem zobrazit netextově, tedy třeba QR kódem nebo přes NFC, aby ji uživatel nemusel opisovat.

Norma řeší i to, jak má kód vypadat. Doporučuje omezit ho na písmena A až Z, bez číslic a bez ohledu na velikost, a vyškrtnout z nich samohlásky, aby z kódu náhodou nevzniklo slovo. Zbude dvacet znaků, BCDFGHJKLMNPQRSTVWXZ, a ukázka v textu pak vypadá jako WDJB-MJHT: osm znaků, entropie 20⁸. Čistě číselný kód je taky v pořádku, jen musí být delší. Příklad 019-450-730 má devět číslic.

Norma sama počítá s tím, že kód někdo podstrčí

Oddíl 5.4 se jmenuje Remote Phishing a shrnuje útok jednou větou: přihlašování se dá spustit na zařízení, které drží útočník, a ten pak oběti pošle e-mail s pokynem otevřít ověřovací adresu a zadat kód. Kdo ho zadá, autorizuje cizí relaci, ačkoli žádné heslo nikam nevydal. Proti tomu norma doporučuje říct uživateli výslovně, že autorizuje zařízení, nechat ho potvrdit, že to zařízení má u sebe, a ukázat mu o něm údaje, aby poznal, když se za televizi vydává program.

U QR kódu je to podle textu „obzvlášť důležité“ (v originále „particularly important“) právě proto, že uživatel už kód nikam neopisuje, a nemá tedy důvod se na něj podívat. Norma proto navrhuje ukázat kód i během autorizace na druhém zařízení a nechat člověka porovnat, že tentýž kód právě svítí na zařízení, které nastavuje. Krátká platnost kódu podle ní omezí použitelnost kódů rozesílaných e-mailem nebo esemeskou, ale nepomůže proti podvodníkovi, který s obětí mluví v reálném čase.

Doložené zneužití zatím míří na firemní účty

Že to není poznámka pod čarou, ukazuje rozbor bezpečnostního výzkumu Microsoft Defenderu z 6. dubna 2026. Popisuje rozsáhlou kampaň, ve které útočníci spouštěli přihlašování zařízením sami a kód posílali obětem v podvodných e-mailech. Automatizace jim umožnila obejít patnáctiminutovou platnost kódů: nechali si kód vygenerovat až ve chvíli, kdy oběť klikla na odkaz. Microsoft to označuje za posun proti kampani skupiny Storm-2372, kterou popsal v únoru 2025, a upozorňuje, že takto získaná relace obchází i obvyklé druhé faktory.

Tyhle případy se týkají firemních účtů u Microsoftu, ne televizních služeb. Lepší.TV navíc neuvádí, jestli její párování stojí právě na RFC 8628, nebo na vlastním řešení. Společné je zatím jen to, co divák dělá rukama: opisuje kód, který mu někdo ukázal.

Praktické pravidlo z toho plyne jedno a platí bez ohledu na značku televize. Párovací kód se zadává jen tehdy, když ho člověk sám vyvolal a vidí ho na vlastní obrazovce. Kód, který přišel e-mailem nebo v chatu, do přihlašovacího formuláře nepatří ani tehdy, když se odesílatel tváří jako podpora.

Zdroje

• Lepší.TV – Novinky: rychlejší přihlášení i registrace v TV (22. 8. 2026)
• Parabola.cz – tisková zpráva o přestavbě přihlašování a registrace (19. 8. 2026)
• Lupa.cz – Lepší.TV přidala přihlášení pomocí QR kódu (20. 8. 2026)
• RFC 8628 – norma pro přihlašování zařízení s omezeným vstupem (srpen 2019)
• Microsoft Security Blog – rozbor kampaně zneužívající přihlašování zařízením (6. 4. 2026)

OpenAI oznámila 18. srpna, že reklamy v ChatGPT se příští týden rozšíří do jednatřiceti evropských zemí. Zkoušet je začala 9. února ve Spojených státech a za půl roku přidala osm dalších trhů. Evropskou dávku označuje za své dosud největší rozšíření.

Devět zemí v oznámení, jednatřicet v nápovědě

Firma vyjmenovala Německo, Francii, Španělsko, Itálii, Švédsko, Norsko, Dánsko, Nizozemsko a Rakousko. Zbytek neuvedla. Agenturní zpráva, kterou přetiskl MediaGuru, cituje tutéž větu bez Norska a o českém trhu píše v podmiňovacím způsobu.

Odpověď je jinde. OpenAI vede v nápovědě tabulku dostupnosti Ads Manageru, tedy rozhraní, přes které si inzerenti zadávají kampaně sami. Evropských zemí označených „Coming Soon“ je v ní přesně jednatřicet: všech třicet států Evropského hospodářského prostoru a Švýcarsko. Česká republika mezi nimi.

Tabulka ale mluví o nástroji pro inzerenty, ne o tom, komu se reklama zobrazí. Že se čísla shodují, je doklad nepřímý. Jiný výčet ale k dispozici není: agenturní zpráva výslovně píše, že seznam všech jednatřiceti zemí firma neposkytla. Samoobslužný přístup přes Ads Manager má podle oznámení přijít až později v létě; do té doby se kampaně zadávají přes obchodní tým firmy a přes agenturní a technologické partnery.

Komu se reklama ukáže

Uživatelům bezplatného plánu Free a nejlevnějšího předplatného Go. Plus, Pro, Business, Enterprise a Edu zůstávají bez ní. Účtům, které OpenAI vede jako patřící lidem mladším osmnácti let, se reklama nezobrazuje; kromě uvedeného věku k tomu firma používá odhad ze stáří účtu, obvyklé doby používání a témat, o kterých člověk píše.

Reklama stojí pod koncem odpovědi, je označená jako sponzorovaná a opticky oddělená. Na odpovědi samotné podle firmy vliv nemá, protože běží na jiných systémech než model. Inzerent dostane jen souhrnná čísla o zobrazeních a proklicích, ne konverzace, historii ani jméno.

V Evropě zatím bez personalizace

Nápověda k reklamám uvádí, že v Evropském hospodářském prostoru a ve Švýcarsku personalizovaná reklama zpočátku dostupná není. Výběr se tam opírá o aktuální vlákno, obecnou polohu a jazyk; minulé konverzace ani paměť se do něj nepromítnou. Rakouský server Trending Topics k tomu doplňuje, že jako právní základ pro takovou obecnou reklamu firma uvádí oprávněný zájem podle GDPR a že správcem údajů evropských uživatelů je OpenAI Ireland se sídlem v Dublinu.

Jinde ve světě platí, že vypnutí personalizace mění, jaké reklamy člověk uvidí. Ne to, jestli je uvidí.

Místa, kam reklama nesmí

Výjimek je několik. U citlivých a regulovaných témat – osobního zdraví, duševního zdraví a politiky – se reklama nezobrazí. Politická inzerce v ChatGPT zatím není povolená vůbec. Dočasné chaty reklamu nemají a po dobu testu ji nemá ani prohlížeč ChatGPT Atlas.

Jak se jí zbavit

Cesty jsou dvě a každá něco stojí. Plus a Pro jsou bez reklamy. Kdo chce zůstat na bezplatném plánu, přepne se v nastavení na variantu Ads-Free: reklama zmizí, sníží se ale denní počet zpráv a odejde přístup k části nástrojů, třeba ke generování obrázků a k hloubkovému průzkumu.

Právě u téhle volby se podle nás rozhodne, jak celá věc v Evropě dopadne. Evropský sbor pro ochranu osobních údajů ve stanovisku 08/2024 ze 17. dubna 2024 napsal, že velké platformy by vedle placené varianty měly zvážit i bezplatnou alternativu bez behaviorální reklamy. OpenAI bezplatnou alternativu nabízí, jen s osekanými limity. Jestli osekaná varianta téhle představě odpovídá, rozhodnuté není; podobným modelům evropských vydavatelů podle Trending Topics už řízení běží. Dozor nad zpracováním údajů evropských uživatelů připadá irskému úřadu.

Odkud čísla pocházejí

Datum 18. srpna, počet jednatřiceti zemí, výčet devíti jmenovaných států i podmínky přístupu inzerentů jsou z oznámení OpenAI. Rozdělení plánů, věková hranice, výjimky a popis varianty Ads-Free pocházejí z nápovědy téže firmy, seznam evropských zemí z její tabulky dostupnosti Ads Manageru. Právní základ a sídlo správce doplňuje Trending Topics, znění stanoviska 08/2024 pak tisková zpráva Evropského sboru pro ochranu osobních údajů. Českou stopu – tedy že se změna dotkne i tuzemských uživatelů – uvádí agenturní zpráva na MediaGuru.

Označíte větu v e-mailu, stisknete klávesovou zkratku a nad textem vyskočí nabídka: oprav gramatiku, přelož, shrň, změň tón. Přesně tohle dělá aplikace Wheelly.ai českého vývojáře Václava Jirovského. Novinkou není ta nabídka, ale místo, kde se odpověď počítá – model běží na tomtéž počítači, na kterém píšete.

Čtyři akce nad označeným textem

Vestavěné akce jsou čtyři: oprava gramatiky, překlad, shrnutí a změna tónu, tedy přepis do zdvořilejší, přátelštější nebo strohejší podoby. Popis v Mac App Store k nim přidává ještě prosté přepsání věty. Vedle toho si uživatel může založit vlastní akce, které si popíše svými slovy – obchod uvádí jako příklady přepsání zprávy pro nadřízeného nebo zkrácení textu do sebejistější podoby.

Podmínkou je jen to, aby se text dal označit. Vývojář jmenuje Word, Outlook, Chrome, Edge, Slack, Teams, Notion, Jiru, VS Code a Poznámkový blok. Ve Windows se nabídka podle popisu v obchodě vyvolává zkratkou Win+C.

Ve Windows od května, na Macu od 3. srpna

Verze pro Windows je v Microsoft Store od 13. května 2026, naposledy se aktualizovala 10. srpna a nese označení 2026.8.17.301. Obchod u ní vede jedinou platformu, x64, cenu nula a instalaci až na deset zařízení jednoho účtu. Mezi vyžadovanými oprávněními stojí využití všech systémových prostředků.

Na Macu je aplikace nová: v Mac App Store je od 3. srpna 2026, poslední verze 1.0.12 vyšla 11. srpna a chce macOS 12 nebo novější. Stažení je zdarma, oba obchody u ní ale vedou placené doplňky; web tomu odpovídá slibem, že aplikace je zdarma na začátek. Hodnocení nemá zatím ani v jednom z obchodů žádné, takže o tom, jak obstojí v běžném provozu, veřejné údaje nic neříkají.

Poznámky k poslední aktualizaci mluví v obou obchodech o téže věci: do nabídky přibyl model Google Gemma 4. Server Lupa.cz, který o aplikaci psal 17. srpna, uvádí, že si jde stáhnout Gemmu 4 o velikosti 3 GB nebo Microsoft Phi-4 o velikosti 8 GB. U velikosti aplikace měří každé číslo něco jiného: Microsoft Store vede ke stažení 126 792 651 bajtů, tedy asi 127 MB, a vedle toho největší velikost instalace 343 072 768 bajtů, tedy asi 343 MB. Mac App Store uvádí 31,9 MB, Lupa píše o zhruba 320 MB. Přepočet bajtů na megabajty je náš, samotné modely se stahují až po instalaci.

Kdy text počítač přece jen opustí

Zásady ochrany údajů z 13. května 2026 popisují dva režimy. V tom místním se text zpracuje na zařízení, žádný jeho kus neodejde na servery vývojáře ani třetí straně a po stažení modelu aplikace funguje bez připojení k síti. Účet k tomu není potřeba.

Druhý režim je volba uživatele. „Když si zvolíte model, který neběží místně (například ChatGPT nebo jiného externího poskytovatele), text, který pošlete ke zpracování, opustí vaše zařízení a míří k tomu poskytovateli,“ stojí v podmínkách; citace je přeložená. Data pak zpracovává ten poskytovatel podle svých vlastních pravidel. Lupa k tomu doplňuje, že napojení na OpenAI se dělá klíčem k rozhraní API.

Úvodní strana webu shrnuje celou věc větou, že údaje počítač nikdy neopustí. Platí pro místní režim; cizího poskytovatele si uživatel musí zvolit sám a výjimku pro něj najde až v podmínkách. V Mac App Store má aplikace u položky o soukromí uvedeno, že vývojář nesbírá žádná data.

Kdo za tím stojí

Mac App Store vede jako prodejce Václava Jirovského pod jeho vlastním jménem, žádná firma u něj nestojí. Microsoft Store má jako vydavatele Wheelly.ai a v údajích své stránky vývojáře Certradar s. r. o.; přes tu firmu podle Lupy aplikace vyšla.

Zdroje

• Wheelly.ai v Microsoft Store – datum vydání, aktualizace, verze, velikost, platforma a oprávnění
• Wheelly.ai v Mac App Store – datum vydání, verze 1.0.12, velikost, poznámky k vydání a prohlášení o sběru dat
• Privacy Policy & Terms of Use – oba režimy zpracování textu
• Lupa.cz: Česká aplikace zdarma přidá AI funkce do Windows a macOS – velikosti modelů, napojení na OpenAI a firma CertRadar

GeForce Now je služba, u které hru počítá vzdálený stroj Nvidie a k hráči po síti teče jen obraz. Na linuxovém počítači se k ní do letoška chodilo přes prohlížeč nebo přes obal, který si napsal někdo z komunity; Steam Deck měl vlastní klient od Nvidie dřív. Vlastní aplikace přišla v lednu jako beta a 13. srpna ji Nvidia prohlásila za hotovou.

Co se za půl roku bety opravilo, firma neuvádí

Firma píše, že se práce opírala o připomínky komunity a mířila na výkon, stabilitu a doladění. Co konkrétně se opravilo, neuvádí ani oznámení, ani zpráva serveru Phoronix, který o linuxové verzi píše od začátku. Doložený zůstává sám konec bety a nový repozitář, o kterém je řeč níž.

Vedle toho Nvidia ohlásila dvě úpravy na straně serveru. První se týká generování snímků DLSS v cloudu a má zkrátit prodlevu mezi pohybem myši a obrazem; podle firmy je to znát hlavně při 60 nebo 120 snímcích za sekundu v rozlišení 1440p a 4K. Druhá zvedá snímkovou frekvenci ve vybraných hrách náročných na procesor, a to jen předplatitelům úrovně Performance. Tu druhou nasadí Nvidia podle svých slov sama, bez instalace, nastavování a příplatku.

Flatpak ano, Flathub ne

Aplikace se i nadále šíří jako Flatpak – balíček, který si nese vlastní závislosti, takže nezáleží na tom, jaké knihovny má distribuce. Novinkou je repozitář, ze kterého se aktualizace stahují samy; Nvidia ho vede na adrese international.download.nvidia.com/GFNLinux/flatpak/geforcenow.flatpakrepo a odkazuje na něj ze stránky ke stažení.

Na Flathubu, odkud Flatpaky bere většina distribucí, oficiální aplikace není. Phoronix na to upozorňoval už v lednu a platí to dál – pod jménem GeForce Now tam stojí jen neoficiální obaly od komunity, třeba GeForce NOW Electron pod licencí GPL-3.0. Proč Nvidia obchod obchází, nikde nevysvětluje.

Oficiálně jen Ubuntu, prakticky nejspíš víc

Seznam podporovaného se od ledna neposunul: Ubuntu 24.04 LTS a novější a procesory x86_64, přičemž sestavení pro ARM v lednu žádné nebylo. Phoronix k tomu píše, že díky Flatpaku aplikace poběží i na jiných distribucích, jen za to Nvidia neručí. Kdo chce vědět, jak to dopadne u něj, může to zkusit na bezplatné úrovni.

Hardwarové nároky popsal Phoronix při spuštění bety 29. ledna: karta musí umět dekódovat H.264 nebo H.265 přes Vulkan Video, AV1 tou cestou služba na Linuxu tehdy neuměla. U grafik Nvidie doporučoval ovladač řady R580 a novější se sezením X.Org, u Intelu a AMD ovladače Mesa 24.2 a novější s Waylandem. Všechna ta doporučení pocházejí z ledna.

U počtu her se prameny rozcházejí

Phoronix psal v lednu o víc než 4 500 hrách dostupných z linuxové aplikace. Nvidia v srpnovém oznámení mluví o víc než 2 000 podporovaných hrách, které si člověk streamuje z knihoven, jež už vlastní – ta věta ale padne v odstavci věnovaném Chromebookům, ne Linuxu. Čím je rozdíl daný, neříká ani jeden text.

Úrovně služby popsal Phoronix takhle: bezplatná dává standardní servery a omezenou délku sezení, Performance přidává ray tracing a 1440p při 60 snímcích za sekundu se sezením do šesti hodin, Ultimate běží na serverech s GeForce RTX 5080 a zvládne až 5K při 120 snímcích nebo 1080p při 360 snímcích, se sezením do osmi hodin.

Nvidia a Phoronix se u Chromebooků neshodnou

Phoronix napsal, že betu opustily spolu s Linuxem i Chromebooky. V oznámení Nvidie o tom není ani slovo – Chromebooků se týká jen nabídka Fast Pass, tedy rok služby zdarma s prioritním přístupem a bez reklam pro nové majitele strojů Chromebook a Chromebook+. Kdo si chce být jistý, musí vycházet z toho, co uvádí firma.

Pro hráče na Linuxu, kteří si jinak vypomáhají nástroji z komunity, je podstatné hlavně to, že nemusí spoléhat na cizí obal ani na prohlížeč a že aktualizace přijdou samy. Zůstává ale závislost, kterou hraní na vlastním stroji nemá: bez slušného připojení a bez toho, aby Nvidia službu držela při životě, nezbude z knihovny nic. Na tuhle výměnu si už zvykli majitelé Steam Decku, kterým Nvidia GeForce Now nabízela dřív než počítačům s Linuxem.

Zdroje

• Class Is in Session: GeForce NOW Levels Up Linux, Chromebooks and More, blog Nvidie, 13. srpna 2026
• GeForce NOW On Linux Native App Exits Beta, Phoronix, 13. srpna 2026
• NVIDIA GeForce NOW Is Now Available Natively On Linux In Flatpak Form, Phoronix, 29. ledna 2026
• Download GeForce NOW, Nvidia

Mozilla v pondělí 10. srpna oznámila, že přešla na nový podepisovací podklíč GPG. Ten předchozí odvolala poté, co se jeho nešifrovaná kopie omylem dostala do jednoho z jejích soukromých repozitářů na GitHubu. Pod oznámením je podepsaný Ben Hearsum.

Podepisují se archivy, balíčky RPM a kontrolní součty

Odvolaný podklíč nesloužil ke všemu, co Mozilla vydává. Podle oznámení jím firma podepisovala tři druhy souborů Firefoxu a Thunderbirdu: linuxové archivy tar, balíčky RPM a soubory s kontrolními součty. Balíčků RPM se to fakticky týká jen u Firefoxu, protože pro Thunderbird je Mozilla oficiálně nevydává. Jiné soubory, tedy ani instalační programy pro Windows a macOS, oznámení mezi zasaženými nejmenuje.

Podpis je u těchhle souborů to, čím správce balíčků nebo člověk se staženým archivem pozná, že soubor opravdu pochází od Mozilly a že s ním po cestě nikdo nehnul. Kdo klíč ovládá, dokáže vydat cizí soubor za pravý, takže samotné odložení jeho nezašifrované kopie do systému na správu zdrojového kódu je problém i tehdy, když se k ní nikdo nedostal.

Co Mozilla uvedla a na co neodpověděla

Repozitář, ve kterém kopie skončila, byl podle firmy soukromý a přístup k němu měla jen malá skupina lidí uvnitř Mozilly, kteří ke klíči už povolený přístup měli jinou cestou. Rozbor dostupných auditních záznamů podle firmy nenašel žádný doklad, že by se ke klíči po dobu jeho přítomnosti v repozitáři dostal někdo nepovolaný. Mozilla zároveň zavedla další opatření, aby se totéž neopakovalo, blíž je ale nepopisuje.

Oznámení naopak neuvádí, jak se nešifrovaná kopie do repozitáře dostala ani jak dlouho v něm ležela. Britský The Register se na obojí Mozilly zeptal, k tomu ještě na to, jestli auditní záznamy pokrývají celou dobu, kdy byl klíč vystavený. Odpověď podle serveru nedostal.

Většina lidí nemusí dělat nic

Sama Mozilla píše, že pro většinu uživatelů z výměny žádný úkol neplyne. Zasahovat musí dvě skupiny. První jsou ti, kdo si podpisy stažených souborů ověřují ručně; ti si musí naimportovat nový klíč a k tomu odvolání toho starého. Druhou jsou lidé, kteří mají Firefox nainstalovaný z RPM repozitáře Mozilly. Uživatelů Thunderbirdu se tahle druhá část netýká.

U balíčků RPM záleží na distribuci. Na Fedoře 43 a novějších si nástroj dnf nový klíč stáhne sám a jen požádá o potvrzení importu; před odsouhlasením se má porovnat otisk s hodnotou 827E 6586 0867 9618 CD34 9F93 678E 455D 7676 7AA3. Na Fedoře 42 a starších, na RHEL, Rocky Linuxu a AlmaLinuxu si dnf s výměnou neporadí a aktualizace skončí hláškou Import of the key didn't help, wrong key? nebo The GPG keys listed for the mozilla repository are already installed but they are not correct for this package. Na openSUSE a SUSE je to stejné, jen zypper hlásí Signature verification failed nebo NOKEY.

Starý klíč se musí odstranit dřív, než se naimportuje nový

Postup, který Mozilla uvádí pro obě skupiny distribucí, se liší jen posledním příkazem:

sudo rpm -e --allmatches gpg-pubkey-14f26682d0916cdd81e37b6d61b7b526d98f0353
sudo rpm --import https://packages.mozilla.org/rpm/firefox/signing-key.gpg
sudo dnf clean all

Na openSUSE a SUSE se místo posledního řádku spustí sudo zypper refresh. Pořadí prvních dvou příkazů je podstatné a Mozilla to zdůrazňuje: když se rpm --import spustí ještě s nainstalovaným starým klíčem, může ohlásit úspěch, přestože se klíč ve skutečnosti nevyměnil.

Hlavní klíč zůstává, mění se podklíč pod ním

Oznámení uvádí otisk samotného klíče 14F2 6682 D091 6CDD 81E3 7B6D 61B7 B526 D98F 0353. Je to tatáž hodnota, jaká stojí v příkazu na odstranění toho starého o pár řádků výš. Nevyměňuje se tedy celý klíč, ale podepisovací podklíč pod ním; ten nový má otisk začínající 827E 6586 a platnost do 5. srpna 2028. Veřejný klíč i odvolání toho předchozího jsou ke stažení ze souborů KEY u posledního nočního sestavení Firefoxu, ze serveru keys.openpgp.org a přímo z textu oznámení.

Jeden důsledek dopadne i na lidi, kteří s RPM balíčky nemají nic společného. Kdo si odvolání naimportuje, tomu běžné ověření podpisu odmítne starší vydání podepsaná zrušeným podklíčem. Kdo si tedy drží archiv starších verzí Firefoxu nebo Thunderbirdu a ověřuje je podpisem, přijde po importu o možnost je takhle zkontrolovat.

Zdroje

• Mozilla Security Blog: Updated GPG key for signing Firefox and Thunderbird Releases (10. srpna 2026)
• The Register: Mozilla revokes Firefox signing key after unencrypted copy lands in GitHub (11. srpna 2026)

Chytrá domácnost umí ukázat odjezdy tramvají z nejbližší zastávky, pokud ji dopravce zveřejňuje v nějakém rozhraní. Autobus, který staví u vesnice třikrát denně, v žádném rozhraní není. Právě na tenhle případ míří Timetables for Home Assistant – integrace, do které se jízdní řád jednou přepíše ručně a pak už si sama hlídá, který den jaký platí.

Pět druhů jízdního řádu a svátky ze systému

Rozlišuje pracovní den, sobotu, neděli, státní svátek a prázdniny. Svátky si podle popisu bere z nastavení země v Home Assistantu, takže se nikam neopisují ručně. Prázdninová období se dají zadat jednou a nechat opakovat každý rok, případně sdružit do skupiny a přiřadit jim jeden společný řád – letní a vánoční prázdniny tak můžou jet podle téhož rozpisu.

Spoje po půlnoci se počítají do řádu následujícího dne, což je detail, na který se u podobných hraček zapomíná a kvůli kterému pak poslední noční spoj zmizí.

Zadává se v prohlížeči, ne v souboru

Řády se vyplňují v editoru přímo v postranním panelu Home Assistantu, žádný soubor YAML se needituje. Karta na nástěnku se registruje sama a má vlastní vizuální nastavení. Jedna karta zvládne víc zastávek naráz: linka, která odjíždí odjinud – třeba od nádraží – dostane vlastní oddíl s vlastními barevnými prahy podle času do odjezdu.

Odjezdy se dají poslat i jako upozornění přes běžné notifikační služby Home Assistantu, a to jen pro vybrané dny, časová okna a linky. Autobus, trolejbus, tramvaj a vlak mají každý svou ikonu; vlaky bez čísla linky se rozlišují podle směru a volitelně podle kategorie, přičemž popis počítá i s německým, francouzským nebo španělským značením.

Přeloženo do šesti jazyků, licenci nemá

Rozhraní mluví česky, slovensky, anglicky, německy, francouzsky a španělsky a řídí se jazykem, který má nastavený Home Assistant. Instaluje se přes HACS, tedy komunitní katalog doplňků, jako vlastní repozitář.

Jednu věc projekt nemá: soubor s licencí. V repozitáři jsou jen README, složka s integrací a dvě konfigurační drobnosti, takže kód je sice veřejně čitelný, ale bez licence ho podle práva nikdo nesmí šířit dál ani na něm stavět. U projektu, který se instaluje z GitHubu do cizích domácností, je to chybějící řádek, který stojí za doplnění.

Kde se to hodí

Smysl celé věci je v tom, co integrace záměrně nedělá: nikam se neptá. Odjezdy nejsou tažené z rozhraní dopravce, takže se neztratí, když dopravce rozhraní vypne, změní adresu nebo si za přístup začne účtovat. Cenou za to je, že se řád po změně jízdního řádu musí přepsat ručně – a že integrace ze své podstaty neví nic o zpoždění.

Pro velká města je to tedy krok zpátky, protože tam data v reálném čase existují. Pro zastávku, kde staví pár spojů denně a informace o nich visí jen na sloupku, je to naopak jediný způsob, jak dostat odjezdy na displej v chodbě.

Tempo vydávání

První vydání 0.2.0 je z 19. května 2026, poslední 0.13.10 z 11. srpna 2026. Mezi nimi je čtyřiašedesát vydání, což vychází zhruba na jedno každý den a půl. Poznámky u posledních verzí ale neobsahují nic než odkaz na porovnání změn, takže z nich nejde poznat, co se v které opravovalo.

Číslo verze pořád začíná nulou, tedy podle obvyklé úmluvy jde o projekt, který si nechává volnou ruku měnit chování. Přispěvatelé jsou dva a hvězdičku na GitHubu zatím nemá projekt ani jednu.

Textový editor PSPad patří k nejdéle žijícím kusům českého freewaru. Podle české Wikipedie ho píše programátor Jan Fiala a první verze vyšla v roce 2001. Nová verze 5.5.2 je podle seznamu změn datovaná 5. srpna 2026, na úvodní stránce je u sestavení 851 uvedený den následující.

Předchozí verze 5.5.1 nese v témže seznamu datum 5. února 2025. Mezi dvěma vydáními je tedy rok a půl, což u programu, který má za sebou čtvrt století, není nic zvláštního.

Rychlejší start a otevírání souborů

Dvě položky seznamu změn míří na výkon: otevírání souborů má být rychlejší díky menšímu počtu operací se vstupem a výstupem a spouštění programu díky optimalizaci lokalizace. O kolik, autor neuvádí, takže z údaje nejde poznat, jestli jde o desetiny sekundy, nebo o znatelný rozdíl.

Hledání a nahrazování v souborech dostalo volbu Nahradit v souborech jen pro čtení. Dosud PSPad podle popisu takové soubory přepisoval vždycky a bez zeptání, což je změna, která se ve výčtu novinek snadno přehlédne, ale mění chování hromadné operace nad cizími daty.

Zvýrazňovač syntaxe umí nově klíčové slovo async v JavaScriptu, a to i v průzkumníku kódu, a v PowerShellu takzvané here-stringy, tedy víceřádkové řetězce zapisované jako @'…'@. Přibyl také uživatelský zvýrazňovač pro MAD-Assembler, což je překladač jazyka symbolických adres pro osmibitová Atari. Editor dále dostal vodorovné posouvání kolečkem myši se stisknutým Shiftem a knihovny OpenSSL ve verzi 3.4.

Statistická data putují na server projektu

Mezi přidanými položkami stojí i řádek Odesílání statistických dat přes MATOMO na server PSPadu. Matomo je nástroj na měření návštěvnosti, který si provozovatel spouští na vlastním stroji, takže data nekončí u třetí strany.

Co přesně program odesílá, jak často a jestli to jde vypnout, ale seznam změn neuvádí ani jednou větou. U programu, který si lidé instalují právě proto, že je bez poplatků a bez registrace, je to údaj, který by si vysvětlení zasloužil. Náš názor: na samotném měření není nic sporného, chybí u něj ale to, co bývá jinde samozřejmé – věta o tom, co se sbírá.

Opravy, na které se přišlo v provozu

Delší část seznamu tvoří opravy a na několika z nich je vidět, kde se program používá. Hledání v souborech se rozbíjelo, když cesta obsahovala hranaté závorky. Zvýrazňovač adres nepoznal e-mail, který začíná číslicí. Informace o souboru zobrazovaly časy bez ohledu na místní časové pásmo a přírůstkové hledání pod Ctrl+E nevypínalo hledání celých slov.

Dvě opravy míří na velikost písma – jedna na zvětšené písmo v nastavení usnadnění, druhá na Windows 7. Že se v roce 2026 opravuje chování na systému, kterému skončila podpora v lednu 2020, řekne o uživatelích PSPadu asi víc než celý zbytek seznamu.

Beta verze ve fóru

PSPad rozdává rozpracovaná sestavení ve vlastním diskusním fóru. Úvodní stránka uvádí jako poslední zveřejněné sestavení ve fóru číslo 845, kdežto ke stažení je 851 – kdo chce novinky dřív, musí do fóra, a kdo počká, dostane vyšší číslo.

Program je pořád freeware pro Windows psaný v Delphi a autor u něj drží stránku s dobrovolnými příspěvky. Zdrojový kód veřejný není, takže na rozdíl od správce souborů Salamander, kolem kterého vznikl komunitní fork, se okolo PSPadu nic takového stavět nedá.

Adminer je správce databází, který se vejde do jediného souboru v PHP. Nahraje se na server, otevře v prohlížeči a pracuje se přes něj s MySQL, MariaDB, PostgreSQL, SQLite, MS SQL i Oracle. Píše ho jediný člověk, Jakub Vrána, a to jako otevřený software. Verze 6.0.0 vyšla 7. srpna 2026; seznam změn v ní má 137 odrážek, což je vlastní součet položek v tom vydání, autor sám mluví o „více než 130 změnách“.

Server, kterému stačí jakékoli heslo, se nepřipojí

Přihlášení úplně bez hesla Adminer odmítá už od verze 4.6.3. Nově k tomu přibyl zákaz přihlášení k serverům, kterým stačí heslo libovolné – typicky PostgreSQL nastavený na ověřování trust. Komu to překáží, sáhne po pluginu login-password-less, který na změnu podle autora zareagoval.

Uživatelé SQLite, kde databáze žádné heslo nemá, mají vlastní cestu: na stránkách projektu si stáhnou verzi Admineru zamčenou heslem, které si sami zvolí.

Druhá bezpečnostní změna míří na funkci, které Adminer říká „operátor“ SQL – dá se přes ni do dotazu doplnit libovolný kód. Nově se použije jen tehdy, když prohlížeč pošle hlavičku Sec-Fetch-Site: same-site, a v PostgreSQL takový dotaz běží v režimu READ ONLY, takže jich neprojde víc za sebou. V seznamu změn je to vedené jako obrana proti CSRF, tedy proti požadavku podstrčenému z cizí stránky. Vedle toho jsou v seznamu dvě opravy XSS: escapuje se typ, algoritmus a délka indexu ve struktuře tabulky a plán u naplánovaných událostí.

Adresy se zkrátily, kontroly přišly dřív

Z adres zmizelo zbytečné kódování. Místo where%5B0%5D%5Bcol%5D stojí v řádku prohlížeče where[0][col]. Formuláře odesílané metodou GET posílá Adminer JavaScriptem a nevyplněná políčka do adresy nedává, takže je kratší i tak. Vrána o té změně píše, že z ní má velkou radost, přestože ji běžný uživatel nevidí.

Kontroly nastavení PHP – třeba na překročení max_input_vars nebo upload_max_filesize – se dřív ozvaly až po odeslání formuláře, tedy pozdě. Teď běží už při jeho vyplňování. Upozornění na novou verzi funguje i s vypnutým JavaScriptem a nově se týká také pluginů a vzhledů; Adminer si podle autora seznam verzí, které k němu patří, nese s sebou, takže na to nepotřebuje žádné další dotazy na server.

Uvnitř se změnil způsob, jakým se do stránky věší obsluha událostí. Místo prvku <script nonce="…"> je v HTML atribut data-onclick s krátkým zápisem v JSON. Podle Vrány je to plně slučitelné s CSP a přímé spuštění kódu to neumožňuje.

Z drobností: osm nepoužívaných pluginů zmizelo a přibyl plugin na přihlášení passkey, na import CSV a varovný pruh na produkčních serverech převzatý od Davida Grudla. Adminer teď vyžaduje prohlížeč s podporou ES6, tedy zhruba od roku 2018. Koncové testy přešly z neudržovaného nástroje Katalon Recorder na Playwright a hlavní větev v Gitu se přejmenovala z master na main – což potvrzuje i odpověď API GitHubu.

Většinu změn psal model, plán zůstal na člověku

V závěru zápisu o vydání stojí věta, kterou pak převzala i česká média: „Většina změn vznikla s asistencí Claude Opus 5.“ Vrána k ní hned připojuje odpověď na obavu, že asistence jazykového modelu zanese do projektu technický dluh. Podle něj to platí tehdy, když vývojář všechny změny „bezduše odbouchne Enterem“; kdo si projde plán, vyjedná v něm změny a totéž udělá i s vygenerovaným kódem, tomu prý kvalita naopak stoupne. Sám to přirovnává k párovému programování a odhaduje, že při asistovaném vývoji dělá zhruba dvakrát víc důležitých rozhodnutí než tehdy, když programuje sám.

Ověřit se to zvenčí nedá, je to autorův popis vlastní práce, ne měření. Doložitelné je to, co je vidět na výsledku: velikost zkompilovaného souboru se přes množství novinek skoro nezměnila, mimo jiné proto, že se překlady komprimují se slovníkem postaveným z angličtiny, což podle seznamu změn ušetří 21 kB.

Kolik chybí do phpMyAdminu

Vrána otevřel zápis prosbou o hvězdičky na GitHubu a napsal, že Adminer jich má o 400 méně než phpMyAdmin, kvůli jehož těžkopádnosti kdysi začal psát vlastní nástroj. Root.cz o tři dny později uvedl rozdíl „asi o tři sta“. Vlastní dotaz na API GitHubu vrátil 11. srpna 2026 u Admineru 7 686 hvězdiček a u phpMyAdminu 7 910, tedy rozdíl 224. Každé z těch tří čísel platí k jinému dni a mění se dál.

Den po vydání šestky přidal Vrána ještě vlastní rozbor vývojové verze phpMyAdminu 6.0.0-dev: vypisuje v něm chyby, na které během pár minut narazil, a srovnává objem stahovaných dat. Je to pohled autora konkurenčního nástroje a jako takový se čte. phpMyAdmin proti tomu těží z toho, že ho hostingy běžně předinstalují, takže se k němu uživatel dostane bez nahrávání čehokoli.

Kdo Adminer používá, aktualizuje ho nahráním jednoho souboru. Počítat se ale musí s tím, že server, ke kterému se dosud šlo přihlásit jakýmkoli heslem, nová verze odmítne – a bez zmíněného pluginu se k němu člověk nedostane.

Zdroje: zápis Jakuba Vrány o vydání 6.0.0, seznam změn na GitHubu, adminer.org, Root.cz.

Dvoupanelový správce souborů Salamander vznikl v Česku v devadesátých letech a používá se dodnes. Jeho zdrojový kód je od roku 2023 volně dostupný a od té doby na něm někdo staví. 31. července 2026 vyšlo vydání 5.0-samandarin-0.14 forku, který si říká Samandarin.

Fork je odnož projektu, kterou vede někdo jiný než původní autoři. Samandarin vychází z kódu Open Salamanderu 5.0, drží se stejné licence GNU GPL v2 a chce zůstat slučitelný s původními pluginy. Sami autoři ho na webu projektu označují za neoficiální experimentální fork, ne za nástupce.

Karty v panelech a názvy souborů v Unicode

Největší novinkou jsou karty. V každém panelu jde mít otevřených víc adresářů nebo souborových systémů zpřístupněných pluginy a přepínat mezi nimi kolečkem myši. Projekt to sám označuje za jednu z nejžádanějších funkcí za posledních patnáct let.

Druhá velká věc je Unicode. Původní Salamander pracoval s názvy souborů podle systémové kódové stránky, takže znaky mimo ni dělaly potíže. Samandarin používá funkce Windows s podporou Unicode a se zapnutými dlouhými cestami zvládne i cesty přes tradiční hranici MAX_PATH, tedy zhruba do 32 767 znaků. Část toho kódu podle vlastního popisu vychází z forku Sally od vývojáře 0xeb.

Dál přibyl tmavý režim pro všechna okna i pluginy, lepší chování na monitorech s vysokým DPI, možnost odpojit levý a pravý panel do samostatných oken a panel se stromem adresářů. Vnitřní prohlížeč textu umí Unicode, přiblížení, čísla řádků a režim, ve kterém sám dotahuje rostoucí soubor, takže se v něm dá sledovat živý log. Kopírovat a přesouvat lze i mezi archivy a souborovými systémy z pluginů, tedy třeba mezi dvěma servery FTP.

Menších úprav je celá řada: v podrobném zobrazení jde zapnout kterýkoli sloupec z Průzkumníka Windows, dialogy pro kopírování a přejmenování našeptávají cesty a konfigurace se dá ukládat do souboru místo do registru, takže program lze nosit na disku s sebou. Nad tím vším stojí ještě vlastní framework rozšíření Salamatrix a katalog pluginů, ze kterého si program umí doinstalovat balíčky sám.

Odkud se Salamander vzal

Historii popisuje README původního repozitáře. První verzi napsal Petr Šolín ještě jako student ČVUT a v roce 1997 ji uvolnil jako freeware pod názvem Servant Salamander. Jméno vzniklo jako protiklad k tehdejším Norton Commanderu a Windows Commanderu: dobrý správce souborů má uživateli sloužit, ne mu velet.

Po škole založil Šolín s Janem Ryšavým firmu Altap, v roce 2001 vyšla první sharewarová verze a v roce 2007 se program s verzí 2.5 přejmenoval na Altap Salamander. V roce 2019 firmu Altap koupila společnost Fine, verze 4.0 pak vyšla jako freeware a v roce 2023 se zdrojový kód uvolnil pod licencí GPL v2 jako Open Salamander 5.0. Autoři v README bez okolků píšou, že šlo o jejich první velký projekt v C++ a že kód tomu odpovídá - žádné chytré ukazatele, žádná knihovna STL, čisté volání rozhraní Windows.

Jak velký je to projekt

Čísla jsou střízlivá. K 10. srpnu 2026 má repozitář forku 25 hvězd, původní Open Salamander 382. Za všechna vydání dohromady napočítal web projektu k témuž dni 1 683 stažení, z toho 760 u posledního. Instalátor má zhruba 16,1 MB, archiv ZIP 24,2 MB a binárky jsou pro 64bitové Windows.

První ostré vydání forku je ze 4. října 2025, pak přišla půlroční pauza a od 19. května do 31. července 2026 přibylo dalších jedenáct. Značky s číslem 0.9 a 0.13 v seznamu chybí. Program je digitálně podepsaný a u každého vydání jsou kontrolní součty i odkazy na výsledky rozboru na VirusTotalu.

Původní projekt mezitím nestojí, ale ani nic nevydává: poslední commit v jeho hlavní větvi nese 1. června 2026 a na GitHubu u něj není ani jedno vydání ke stažení. Kdo chce Salamandera spustit z upstreamu, musí si ho přeložit sám; fork oproti tomu vydává hotové balíčky.

Jedna věc na projektu stojí za pozornost i jinak: překlady rozhraní nevznikají ručně, ale automaticky přes rozhraní OpenAI s modelem gpt-5.4-nano. Píše to sám web projektu v přehledu funkcí.

O Samandarinu psaly Root.cz 3. srpna a Lupa.cz 6. srpna. Zprávičku na Rootu poslal čtenář vystupující jako KRtekTM, tedy pod stejnou přezdívkou, jakou má na GitHubu autor s nejvíc příspěvky do forku - jedná se o samotného vývojáře Samandarinu.

Uživatel Salamanderu tak dnes vybírá mezi dvěma nabídkami: původním kódem, který se drží při životě, ale nedodává hotový program, a odnoží, která hotový program dodává, ale sama se označuje za pokus.

Zdroje: samandarin.net, vydání 5.0-samandarin-0.14 na GitHubu, repozitář Open Salamanderu, Root.cz, Lupa.cz.

Tým Microsoft Edge oznámil 7. srpna 2026, že prohlížeč začíná přechod od rozšíření postavených na Manifest V2 k novějšímu Manifest V3. Je to platforma, na které stojí i původní uBlock Origin. Cílem je mít běžné uživatele na novějším Manifest V3 do konce roku 2026, spravovaná firemní zařízení přijdou na řadu na začátku roku 2027.

Nejdřív upozornění, teprve pak vypnutí

Přechod nezačíná vypínáním. Od srpna 2026 uvidí část uživatelů s nainstalovaným rozšířením na Manifest V2 poznámku na stránce správy rozšíření (edge://extensions) a na kartách rozšíření v obchodu Edge Add-ons. Vývojáři, kterých se to týká, dostanou obdobnou poznámku v Microsoft Partner Center a k tomu se jim tým Edge ozve napřímo.

Teprve pak přijde samotné vypnutí. „Během několika příštích měsíců budou rozšíření na MV2 postupně ve výchozím stavu vypnuta. Uživatelé budou upozorněni předem a odkázáni na doporučené verze pro MV3, kde existují,“ stojí v oznámení (přeloženo). Změna se rozjede ve větvích Canary, Dev a Beta a na stabilní řadu se rozšíří až v dalších měsících. Spravovaných firemních zařízení se spotřebitelská část přechodu nedotkne.

Čísla, kterými to Microsoft podkládá: 95 % nejpoužívanějších rozšíření na Manifest V2 v Edge Add-ons už na Manifest V3 přešlo. Rozšíření, u kterých Microsoft vidí „jakékoli podstatné využití“ a která na staré platformě zůstala, je 58 a jen tři z nich nemají veřejně dostupnou obdobu pro Manifest V3. Které tři to jsou, oznámení neuvádí. Podle Microsoftu se přitom drtivá většina rozšíření všeho druhu, od správců hesel přes VPN po blokovače reklamy, přesunula bez ztráty funkcí pro zákazníky.

U Chromu se konec Manifest V2 dělí na dvě data

Google totéž udělal dřív a jeho časová osa ukazuje, že to nejsou dvě věci naráz. Prvním krokem bylo 24. července 2025: Chrome 138 vypnul rozšíření na Manifest V2 ve všech větvích a uživatel je už neměl jak zapnout zpátky. Firemní politiku ExtensionManifestV2Availability, která do té doby dovolovala výjimku, Google odstranil v Chromu 139.

Druhý krok teprve přijde. K 31. srpnu 2026 mají z Chrome Web Store zmizet všechna zbylá rozšíření na Manifest V2. Co je nainstalované v Chromu 138 a starším, zůstane nainstalované, ale nedostane žádnou aktualizaci a po odstranění z obchodu se nedá znovu nasadit. Nová rozšíření na Manifest V2 obchod nepřijímá od ledna 2022 u veřejných a neuvedených, od června 2022 i u soukromých.

Ta dvě data se snadno slijí v jedno. Server The Verge, který o oznámení psal, klade konec Manifest V2 v Chromu do letošního roku. Podle vlastní časové osy Googlu se ale vypínalo v červenci 2025 a na letošní srpen připadá až vyklizení obchodu.

Blokovač reklamy pod Manifest V3 nevidí jednotlivé požadavky

Jádro změny je v tom, jak rozšíření zasahuje do síťových požadavků. Pod Manifest V2 si blokovač nechal každý požadavek projít vlastním kódem a rozhodl o něm za běhu. Manifest V3 to nahrazuje rozhraním declarativeNetRequest: rozšíření předá prohlížeči pravidla dopředu a ten podle nich požadavky vyhodnotí a upraví, „aniž by rozšíření o jednotlivých síťových požadavcích informoval“, jak to popisuje dokumentace MDN (přeloženo).

Autor uBlock Origin na to odpověděl samostatným rozšířením uBlock Origin Lite. To je celé deklarativní, takže podle vlastního popisu nepotřebuje k filtrování žádný trvale běžící proces a vkládání CSS a JavaScriptu obstará prohlížeč. V Edge Add-ons je k mání. Za automatickou náhradu ho ale autor sám nepovažuje: v často kladených dotazech píše, že je Lite „příliš odlišný“ a náhradu si musí každý vybrat sám podle toho, co od blokovače čeká (přeloženo).

Rozdíly jsou konkrétní. Ve výchozím nastavení Lite nedělá obecné kosmetické filtrování, tedy skrývání prvků stránky bez ohledu na doménu; kdo ho chce, musí přepnout režim blokování na Complete. Část filtrů se na deklarativní pravidla převést nedá vůbec, protože rozhraní neumí rozhodovat podle obsahu hlaviček odpovědi. Na počet pravidel naopak autor zatím nenaráží: zaručený strop je 30 000 statických pravidel, celkový limit Chromia 330 000 a výchozí sada Lite se drží kolem 17 000.

Jedna věc vychází pro Manifest V3 líp. Čistě deklarativní blokovač filtruje správně už při startu prohlížeče, což blokovač na Manifest V2 v prohlížečích postavených na Chromiu nezvládá. Píše to tentýž autor v tomtéž seznamu dotazů.

Politika pro správce v Edge existuje, dokumentace k ní termín nemá

Správci firemních počítačů mají v Edge vlastní přepínač. Politika ExtensionManifestV2Availability je podle dokumentace ve Windows a macOS od verze 123 a umí čtyři stavy: nechat rozhodnutí na prohlížeči, Manifest V2 zakázat, povolit, nebo povolit jen u vynuceně nainstalovaných rozšíření. Táž stránka s datem poslední úpravy 22. května 2026 ale pořád uvádí, že podrobnosti a časový plán migrace stanovené nejsou. Oznámení z blogu se do ní zatím nepromítlo.

Běžnému uživateli Edge tak zbývá blokovač postavený na Manifest V3, nebo jiný prohlížeč – a u těch na Chromiu se ta možnost zavírá, Chrome vypnul starou platformu loni v červenci. Otevřená zůstává ta trojice rozšíření bez obdoby v Manifest V3. Microsoft slíbil, že bude s jejich autory na přesunu uživatelů spolupracovat, jenže dokud neřekne, o která jde, nemá si jejich uživatel jak spočítat, co ho čeká.

Kartu s webem jste zavřeli před hodinou a přesto se ozve: na telefonu vyjede lišta, na počítači bublina v rohu. Stránka přitom nikde tiše neběží. Doručení má na starost web push, trojice norem IETF a k nim rozhraní Push API od W3C. Poslední dvě normy vyšly v listopadu 2017.

V řetězu jsou tři strany, ne dvě

Norma RFC 8030 z prosince 2016 je pojmenovává takhle. Prohlížeč (v normě „user agent“) drží jedno jediné spojení s doručovací službou („push service“), kterou má nastavenou od svého výrobce. Server webu („application server“) do toho spojení nevidí; když chce něco poslat, zavolá doručovací službu obyčejným HTTP požadavkem.

Proč to takhle vzniklo, stojí v normě hned v úvodu: kvůli rádiu. Každá aplikace s vlastním trvalým spojením budí bezdrátový modul zvlášť a provoz posílaný jen proto, aby spojení nespadlo, podle normy dlouhodobě převáží nad samotnými událostmi. Jedno sdílené spojení pro všechny weby ušetří baterii.

Odběr vzniká tak, že si stránka u prohlížeče vyžádá subscription a dostane zpátky adresu (endpoint) a klíče. Adresa je podle dokumentace MDN takzvaná capability URL: kdo ji zná, může na ni poslat zprávu. Ven se dostat nesmí.

Obsah zprávy doručovatel nepřečte

Že mezi webem a čtenářem sedí cizí firma, řeší RFC 8291. Prohlížeč si ke každému odběru vyrobí pár klíčů na eliptické křivce P-256 a k tomu šestnáct náhodných bajtů, kterým norma říká autentizační tajemství. Veřejnou část pošle serveru webu. Ten při odesílání vygeneruje vlastní pár klíčů, obě strany si přes ECDH spočítají totéž sdílené tajemství, protáhnou ho odvozovací funkcí HKDF se SHA-256 a výsledkem se text zašifruje kódováním aes128gcm. Doručovací služba veze zapečetěnou obálku.

Opačným směrem řeší důvěru RFC 8292, zkráceně VAPID: server webu se doručovací službě představí podepsaným tokenem JWT. Prohlížeč si při zakládání odběru vyžádá veřejný klíč serveru a služba pak přijme jen zprávy podepsané tím soukromým.

Šifrování chrání text, ne okolnosti

Oddíl o soukromí v RFC 8030 to přiznává natvrdo: důvěrnost zprávy nezaručuje, že zůstane skryté, kdo s kým komunikuje a kdy. Doručovací služba zná adresu odběru, adresu zařízení, čas doručení a velikost každé zprávy.

Jedno pravidlo proti spojování údajů tam je: ze samotného obsahu dvou adres odběru nesmí jít poznat, že patří témuž prohlížeči. Vedle toho ale norma zavádí hlavičku Topic, kterou se dá starší nedoručená zpráva nahradit novější, a u ní rovnou píše, že umožňuje jemnější přiřazování zpráv ke stejnému námětu a dá se použít k analýze provozu. Kapitola o bezpečnosti končí připomínkou, že adresy odběrů a vztahy mezi nimi se v serverových záznamech objeví samy od sebe.

Odesílatel přidává dvě hlavičky. TTL říká, jak dlouho má služba zprávu schovávat, když je zařízení offline; nula znamená doručit hned, jinak nikdy. Urgency má čtyři stupně (very-low, low, normal, high) a norma u nich uvádí příklady: nejnižší je reklama, nejvyšší příchozí hovor. Prohlížeč si smí říct, od kterého stupně výš chce být rušen, ale samotnou hlavičku mu služba předat nesmí.

Tichá zpráva je v praxi zakázaná

Teoreticky by šel web push použít, aniž by uživatel cokoli viděl, třeba na tiché stažení dat na pozadí. Chrome a Edge to nedovolí: podle MDN odmítnou odběr založit, pokud stránka nenastaví userVisibleOnly: true, tedy neslíbí, že z každé došlé zprávy udělá viditelné upozornění.

Firefox na totéž jde jinak: počet zpráv omezuje kvótou, do níž se nepočítají ty, ze kterých vznikne upozornění, a která se obnoví při každé návštěvě webu. Chrome podle téže stránky MDN žádný strop nemá.

Kdy zvonek dává smysl

MDN má na to samostatnou stránku doporučení a její zkouška je krátká: čeká někdo v reálném čase na odpověď a je ta informace časově citlivá? To odděluje zprávu z chatu od upozornění na slevu.

Jak vypadá první případ, ukazuje chatujme.cz: v seznamu změn stojí u funkce Halo, že zazvoněním upozorníte odběratele místnosti, že se něco děje, a že upozornění dorazí i mimo web. Jakou cestou, seznam změn neuvádí.

Prohlížeče se zvonění brání samy

O povolení se nesmí žádat jen tak. Safari to od verze 12.1 podmiňuje tím, že návštěvník se stránkou nejdřív něco udělá; Firefox totéž doplnil ve verzi 68, zprvu vypnuté za předvolbou, a od verze 72 vyžaduje gesto i pro samotné založení odběru. Bez toho se dotaz objevil dřív, než čtenář stihl první odstavec.

Nejdál zašel Chrome. V říjnu 2025 oznámil, že bude povolení sám odebírat webům, se kterými uživatel nedávno nic nedělal a které přitom posílají hodně zpráv. Zdůvodnil to číslem: na méně než jedno procento všech upozornění někdo zareaguje. Odebrání se netýká webových aplikací nainstalovaných do systému, Chrome o něm dá vědět, povolení jde vrátit a celou automatiku vypnout. Podle vlastních zkoušek Googlu přitom weby, které posílají méně zpráv, na prokliknutí naopak získaly.

Na iPhonu to chce ikonu na ploše

Do Safari na macOS pustil Apple web push ve verzi 16.1, na telefonu a tabletu to trvalo déle a má to podmínku. Oznámení WebKitu z 16. února 2023, vydané s první betou iOS a iPadOS 16.4, ji popisuje jasně: upozornění dostane jen web přidaný na plochu, a i pak musí o povolení požádat v přímé reakci na dotek. Odtud se chová jako každá jiná aplikace, tedy ukáže se na zamčené obrazovce, respektuje režim Soustředění a vypíná se v systémovém nastavení oznámení. Doručuje to Apple Push Notification service a placený vývojářský účet k tomu není potřeba.

Kde se to vypíná

Povolení je vázané na doménu a má tři stavy: uděleno, zamítnuto a nerozhodnuto. To poslední se pro web chová jako zamítnuto, jen se prohlížeč smí zeptat znovu. Na počítači se stav mění v nastavení konkrétní stránky (ikona vedle adresy) nebo v seznamu povolení. Na Androidu je k tomu navíc systémový přehled oznámení a na iPhonu jenom on, protože povolení tam patří k ikoně na ploše, ne ke kartě prohlížeče.

Rozhodování o tom, co smí zvonit, se rozdrobilo mezi tři místa: norma řekla, co smí doručovatel vidět, prohlížeč, kdy se web smí ptát, a zbytek zůstal na čtenáři – od loňského podzimu i s pomocí, o kterou nežádal.

Zdroje

• RFC 8030, Generic Event Delivery Using HTTP Push (IETF, prosinec 2016) – tři role v řetězu, hlavičky TTL, Urgency a Topic, oddíl o soukromí.
• RFC 8291, Message Encryption for Web Push (IETF, listopad 2017) – ECDH na křivce P-256, HKDF se SHA-256, kódování aes128gcm.
• RFC 8292, VAPID for Web Push (IETF, listopad 2017) – jak se server webu představí doručovací službě.
• MDN, Push API – endpoint jako capability URL a kvóta zpráv ve Firefoxu.
• MDN, PushManager.subscribe() – povinné userVisibleOnly v Chromu a Edgi a gesto od Firefoxu 72.
• MDN, Web Push API Notifications best practices – požadavek Safari 12.1 na interakci.
• Chromium Blog, Reducing notification overload… (10. října 2025) – odebírání povolení a podíl upozornění s reakcí.
• WebKit, Web Push for Web Apps on iOS and iPadOS (16. února 2023) – podmínka ikony na ploše a Safari 16.1 na macOS.
• chatujme.cz, Co je nového – znění záznamu o funkci Halo.

Papírová servisní knížka má dvě nevýhody: leží v autě a nikomu nic nepřipomene. Česká služba Serviska.eu ji přenáší do prohlížeče. Vede záznamy o opravách a tankování, počítá spotřebu a sama hlásí, že se blíží technická. Prošli jsme si, co o sobě její web tvrdí a co z toho jde ověřit jinde.

Servisní kniha, tankování a výdaje na jednom místě

Jádro služby je evidence. Ke každému vozidlu se zapisují servisní úkony, tankování a výdaje; záznamy jde filtrovat a vyexportovat do přehledu. Spotřeba se dopočítává sama z natankovaných litrů a stavu tachometru. K autu se dají nahrát účtenky, faktury i fotografie, takže šanon s doklady odpadá.

Podle modelu vozu web ukazuje i doporučené oleje, provozní kapaliny a servisní intervaly od výrobce. Odkud ty údaje bere, na stránkách nestojí. Celá služba běží v prohlížeči na adrese app.serviska.eu.

Vozidlo si Serviska doplní podle značky nebo čísla VIN

Funkce, kterou Serviska staví dopředu, je doplnění vozidla z registru. Uživatel zadá registrační značku nebo číslo VIN a služba podle svého popisu doplní značku, model a termín technické prohlídky, ověří platnost dálniční známky a zkontroluje, jestli vůz není v policejní evidenci odcizených vozidel.

Každý z těch tří údajů je veřejně dostupný i bez Servisky, jen pokaždé jinde. Technické údaje a prohlídky vede registr silničních vozidel Ministerstva dopravy, odcizená auta pátrací aplikace Policie ČR a dálniční známky portál Státního fondu dopravní infrastruktury. Serviska z toho dělá jeden dotaz. Veřejné vyhledávání ministerstva přitom přijímá číslo VIN nebo čísla technického průkazu, registrační značku ne; jak z ní Serviska dojde k vozidlu, její stránky neuvádějí.

Kilometry si do služby zapisuje uživatel sám. Stavy tachometru odečtené při technických prohlídkách vede stát zvlášť na kontrolatachometru.cz; o tomhle registru se web Servisky nezmiňuje.

Připomínky chodí e-mailem, do aplikace i SMS zprávou

Blížící se technická, konec pojistky nebo dojetý servisní interval se hlásí třemi cestami: e-mailem, oznámením v aplikaci a textovou zprávou. Právě SMS z toho web vypichuje, protože dorazí i na telefon bez připojení, a tvrdí o sobě, že ji nabízí jako jediný. Tuhle část ověřenou nemáme, srovnání s konkurenčními službami jsme nedělali.

Upozorňování je zároveň dělicí čára mezi tarify. V bezplatné verzi není.

Vozidlo se dá nasdílet, účet ne

Auto lze nasdílet partnerovi, rodině nebo kolegům ve firmě, každému s jinou úrovní práv: od pouhého nahlížení po plnou správu záznamů. Obchodní podmínky přitom v bodě 4.4 zakazují sdílet uživatelský účet. Není v tom spor, sdílení vozidla je jiná věc: přístup dostane další účet, ne další člověk k témuž heslu.

Zdarma je jedno vozidlo, hlídání termínů až v placené verzi

Ceník má tři stupně. Free vede jedno vozidlo bez časového omezení, dovolí 30 záznamů a dokumenty do 20 MB; upomínkování termínů v něm chybí. Basic stojí 49 Kč měsíčně jako akční cena z běžných 99 Kč, zvládne dvě vozidla, neomezený počet záznamů a 250 MB dokumentů. Business za 249 Kč měsíčně počítá s deseti vozidly, 1 TB dokumentů a přednostní podporou; na větší flotilu web slibuje nabídku na míru. Po registraci běží 14 dní se všemi funkcemi a bez zadávání platební karty.

V jednom bodě si stránka odporuje. U výčtu funkcí i v odpovědích na časté dotazy stojí, že načítání dat z registrů funguje ve všech tarifech, kdežto sloupec tarifu Free uvádí „bez načítání STK“. Která z těch dvou vět platí, se z webu nepozná.

Co k tomu říkají obchodní podmínky

Předplatné se po uplynutí zaplaceného období samo neobnovuje; aplikace na blížící se konec upozorní a prodloužení je na uživateli. Uhrazené částky se nevracejí, nejde-li o zákonné odstoupení od smlouvy uzavřené na dálku. Provozovatel si vyhrazuje právo smlouvu vypovědět s patnáctidenní lhůtou bez udání důvodu a ceník měnit jednostranně, s tím, že už zaplaceného předplatného se změna nedotkne.

Jako provozovatele uvádějí podmínky fyzickou osobu podnikající, Jakuba Černého se sídlem v Praze 4; zápis potvrzuje i rejstřík ARES. Data podle webu leží na serverech v Evropské unii, účet jde zamknout druhým faktorem (ověřovací aplikací, SMS kódem nebo klíčem passkey), na účtu je vidět historie přihlášení a záznamy si uživatel může kdykoli stáhnout.

Komu to sedne

Web míří na čtyři skupiny: běžné řidiče, motoristické nadšence s víc auty, firmy s vozovým parkem a autoservisy, které vedou zákaznická vozidla. U jednoho auta a pár záznamů ročně je bezplatný tarif spíš zápisník. Bez připomínek dělá zhruba to co papírová knížka, jen se nedá ztratit a dá se do něj nahlédnout z telefonu. Užitek podle nás začíná tam, kde se hlídá víc termínů najednou: u druhého vozu v rodině, u veterána, který stojí půl roku v garáži, nebo u firemní flotily.

Otevřené otázky zůstávají a všechny jsou stejného druhu: web popisuje, co služba umí, ne odkud to bere. Neuvádí pramen doporučených servisních intervalů ani cestu od registrační značky k vozidlu. Kdo si chce jednotlivé údaje ověřit sám, má aspoň všechny tři státní zdroje po ruce a zdarma.

Zdroje

• Serviska.eu – popis funkcí, ceník a odpovědi na časté dotazy
• Všeobecné obchodní podmínky Serviska.eu – neobnovování předplatného, vracení plateb, výpovědní lhůta, zákaz sdílení účtu, údaje o provozovateli
• ARES – zápis provozovatele jako fyzické osoby podnikající se sídlem v Praze
• Registr silničních vozidel, Ministerstvo dopravy – veřejné vyhledání vozidla podle čísla VIN nebo čísel dokladů
• Pátrání po vozidlech, Policie ČR – veřejná evidence odcizených vozidel a registračních značek
• edalnice.gov.cz, Státní fond dopravní infrastruktury – ověření platnosti dálniční známky
• Kontrola tachometru – státní evidence stavů tachometru z technických prohlídek

Jméno a heslo mají jednu nepříjemnou vlastnost: dají se opsat. Kdo je získá, přihlásí se odkudkoli a služba nemá jak poznat, že u klávesnice sedí někdo jiný. Druhý faktor tuhle mezeru zavírá tím, že si vyžádá ještě jeden důkaz jiného druhu.

Přihlášení stojí na třech druzích důkazu

Dělení je staré a drží dodnes. Něco vím (heslo, PIN), něco mám (telefon, čipová karta, bezpečnostní klíč), něčím jsem (otisk prstu, obličej). Dvoufaktorové je přihlášení, kde důkazy pocházejí ze dvou různých skupin – heslo plus bezpečnostní otázka to tedy není, protože obojí je „něco vím“.

Kód z SMS jde po telefonní síti nešifrovaný

SMS je nejrozšířenější druhý faktor, protože nepotřebuje žádnou aplikaci a funguje na jakémkoli telefonu. Americká agentura CISA v pokynech z 18. prosince 2024 napsala rovnou, že se SMS jako druhý faktor používat nemá: zprávy nejsou šifrované, takže kdo se dostane do sítě operátora, přečte si je. Pokyny mířily na lidi ve vysokých státních a politických funkcích, ne na běžného čtenáře; technický důvod je ovšem pro všechny stejný.

Druhá slabina není technická, ale organizační. Telefonní číslo se dá přenést k jinému operátorovi nebo k němu nechat vydat novou SIM – a kód pak přijde útočníkovi. Americká metodika NIST SP 800-63B-4 z července 2025 proto po ověřovateli chce, aby si před odesláním kódu všímal výměny zařízení, změny SIM i přenosu čísla. CISA k tomu radí obranu, kterou zvládne každý: nastavit si u operátora PIN.

V té metodice má telefonní síť zvláštní postavení – je to jediný ověřovací prostředek, který dokument označuje za omezený. Kdo ho nabízí, musí uživateli dát aspoň jednu neomezenou alternativu, upozornit ho na rizika a mít plán, jak od SMS odejít, až přestane stačit. Závazné je to pro americké federální úřady; pro české weby je to doporučení, nic víc.

Šestimístný kód z aplikace se počítá z času

Druhá varianta je aplikace, která si kód spočítá sama. Stojí na algoritmu TOTP z dokumentu RFC 6238 z května 2011. Při párování, obvykle načtením QR kódu, si aplikace i server uloží totéž tajemství. Kód se pak počítá z tajemství a z aktuálního času rozděleného na kroky; výchozí krok je 30 sekund, proto se čísla po půlminutě mění.

Z toho plynou dvě věci, kterých si uživatel všimne. Aplikace nepotřebuje připojení – nekomunikuje se serverem, jen počítá. A kód někdy projde ještě chvíli po tom, co se na displeji přepsal: RFC doporučuje, aby ověřovatel kvůli zpoždění v síti uznal nejvýš jeden krok zpátky.

Kód přepsaný rukou nepozná, komu ho píšete

SMS a aplikace mají jednu slabinu společnou a NIST ji pojmenovává přesně: kód přepsaný rukou není nijak svázaný s relací, do které se přihlašuje. Podvodná stránka si ho nechá nadiktovat, obratem ho přepošle skutečné službě a přihlásí se místo vás. Kód z aplikace se proto mezi prostředky odolné vůči phishingu nepočítá – je lepší než SMS, ale zastaví jen útočníka, který kód nepřeposílá živě.

Passkey se podepíše doméně, ne oknu prohlížeče

Třetí možnost je kryptografická. Zařízení si při registraci vytvoří dvojici klíčů: veřejný pošle službě, soukromý si nechá u sebe. Při přihlášení podepíše výzvu od služby a podpis sváže s doménou, na které se to odehrává. Standard se jmenuje WebAuthn; W3C ho ve verzi 2 vydalo jako doporučení 8. dubna 2021, verze 3 byla koncem května 2026 ve stavu kandidáta.

Právě tahle vazba dělá ten rozdíl. Klíč vytvořený pro doménu banky se na napodobené stránce s jinou adresou vůbec nepoužije. Uživatel nemá co poznávat ani přepisovat, a přesně o to jde: podle NIST se odolnost vůči phishingu nesmí opírat o bdělost člověka. CISA proto FIDO označuje za nejsilnější podobu vícefaktorového přihlášení.

Bez výhrady to ale není. Passkeys, které se synchronizují mezi zařízeními přes účet u Applu, Googlu nebo přes správce hesel, mají soukromý klíč vynositelný ven, a NIST je kvůli tomu nepouští na svou nejvyšší úroveň jistoty AAL3. Pro běžný účet to nevadí; tam, kde jde o hodně, se počítá s klíčem uzavřeným v hardwaru.

Klepnutí na „Povolit“ je horší než přepsaný kód

Zvláštní kapitolou jsou aplikace, které místo kódu pošlou dotaz „přihlašujete se právě teď?“ a čekají na klepnutí. NIST tenhle způsob v revizi z roku 2025 přestal považovat za přijatelný: útočník umí vyvolat desítky takových dotazů za sebou a spoléhá na to, že člověk jeden odklepne, jen aby měl pokoj. Říká se tomu únava z ověřování; obrana je přenášet skutečné číslo, ne pouhý souhlas.

Kde druhý faktor zapnout nejdřív

Pořadí není libovolné. První je e-mailová schránka: přes ni se obnovují hesla ke všemu ostatnímu, takže kdo ji ovládne, dostane se postupně i jinam. Pak bankovnictví a správce hesel, pak účty, kde je vaše jméno na očích – sociální sítě, fórum, blog. A nakonec doména s hostingem, pokud nějakou máte.

Dvě věci se u toho snadno přehlédnou. Zapnutí aplikace obvykle samo nevypne SMS, takže u účtu zůstane slabší cesta jako záloha – a útočník si vybere ji; CISA proto radí SMS po přechodu ručně odstranit. A záložní kódy vydané při zapínání jsou jednorázové a patří mimo telefon, na kterém běží ověřovací aplikace.

Stát i zákon už s druhým faktorem počítají

U úřadů je to vidět na Identitě občana. Prostředek NIA ID, který stát vydává zdarma, stojí na jménu, heslu a kódu z SMS a má značnou úroveň záruky. Nejvyšší úroveň podle nařízení eIDAS má občanský průkaz s aktivovaným čipem – tam se prokazujete kartou, kterou máte fyzicky u sebe.

Firem se od 1. listopadu 2025 týká vyhláška NÚKIB č. 410/2025 Sb. Její § 8 odst. 2 po poskytovatelích regulované služby v režimu nižších povinností chce ověřování založené na vícefaktorové autentizaci s alespoň dvěma různými typy faktorů; manuál, který k vyhlášce úřad vydal 2. června 2026, uvádí jako příklad heslo a kód z ověřovací aplikace v telefonu. Domácnosti vyhláška neřeší, ale druhý faktor kvůli ní budete potkávat čím dál častěji v práci a u dodavatelů.

Nejsnáz se začíná u služby, kterou používáte denně a která už passkeys nabízí: přepnutí zabere minutu a na dalších účtech pak víte, co hledat. SMS má cenu nechat jen tam, kde nic jiného není.

Zdroje

• NIST SP 800-63B-4, Digital Identity Guidelines (červenec 2025) – telefonní síť jako jediný omezený ověřovací prostředek a podmínky jejího nabízení.
• CISA, Mobile Communications Best Practice Guidance (18. prosince 2024) – SMS nejsou šifrované a po přechodu na aplikaci je nutné je odstranit ručně.
• RFC 6238, TOTP: Time-Based One-Time Password Algorithm (květen 2011) – výchozí krok 30 sekund a tolerance jednoho kroku zpátky.
• W3C, Web Authentication Level 2 (8. dubna 2021) a Level 3 (26. května 2026) – stav standardu, o který se passkeys opírají.
• Vyhláška č. 410/2025 Sb., § 8 – požadavek na dva různé typy faktorů.
• NÚKIB, Manuál pro režim nižších povinností v1.1 (2. června 2026) – příklad heslo plus kód z ověřovací aplikace.
• Identita občana, Identifikační prostředky – NIA ID se SMS kódem na značné úrovni záruky.