Francie po měsíci protestů lycejáků zažila nejhorší nepokoje za poslední roky

2026-10-19T18:53:56+02:00

Radnice v Limoges, kterou výtržníci v sobotu 17. října večer podpálili, na starším snímku. Foto: Rslr22, Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Začalo to stávkou učitelů v Créteil

Ve čtvrtek 17. září vstoupila část učitelů lycea Saint-Exupéry v Créteil, na jihovýchodním předměstí Paříže, do stávky. Podle reportáže France Inter škole chyběli učitelé matematiky, francouzštiny i další vyučující, zdravotní sestra byla na nemocenské a počet žáků přitom stoupl na 1 500. Ještě ten večer se domluvila skupina maturantů a druhý den ráno zatarasila vchod popelnicemi a ploty. Další blokáda přišla v pondělí 21. září. Žáci ji natáčeli, videa měla na TikToku tisíce zhlédnutí a hnutí se přeneslo do dalších škol, nejdřív v okolí Paříže.

Americký Time klade první protest studentů už na 17. září. Podle France Inter ten den stávkovali učitelé a žáci se přidali o den později.

Měsíc protestů po dnech

1. října: policie podle Guardianu evidovala kolem 900 blokád a demonstrací u lyceí, ministerstvo vnitra hlásilo 1 949 zadržených za jediný den a téměř 3 000 od začátku hnutí. Přidali se vysokoškoláci, zablokováno bylo asi 30 univerzitních areálů. Premiér Sébastien Lecornu svolal krizovou schůzi vlády. Týž den vláda předložila návrh rozpočtu na rok 2027.
6. října: třetí celostátní den. K žákům se přidali rodiče, učitelé a odbory. Odbory napočítaly 450 000 demonstrantů, vláda 250 000 (The Conversation).
8. října: ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že od začátku hnutí skončilo v policejní vazbě 6 877 lidí, z toho 86 % nezletilých. Stíháno bylo 2 376 lidí, z toho 1 923 nezletilých (franceinfo).
13. října: pátý celostátní den. Ministerstvo vnitra napočítalo 161 500 účastníků, odbory mládeže 480 000 (obě čísla podle přehledu na Wikipedii, který cituje Le Monde); Time píše o více než 160 000 studentech a odborářích.
15. října: zástupci lycejáků odešli ze třetí schůzky s ministrem školství Édouardem Geffrayem. Ministr podle RFI uvedl, že z 3 000 slíbených zastupujících učitelů už nastoupilo 2 000. Ve stejných dnech vyzvalo hnutí žlutých vest studenty, ať se k němu v sobotu přidají.
17. října: celostátní den proti drahotě, který svolaly odbory a žluté vesty. Ministerstvo vnitra napočítalo 550 000 lidí, z toho 110 000 v Paříži (CNBC). Organizátoři podle přehledu na Wikipedii, který cituje Le Monde, hlásili 800 000. Přišlo dvaapůlkrát víc lidí, než předpovídaly odhady policie, přiznal později ministr vnitra Laurent Nuñez. Večer začalo rabování. Výtržníci podpálili radnici v Limoges a turistickou kancelář v Lyonu, vnikli do radnic v Marseille a Lille a zaútočili na sídlo prefekta v Bordeaux.
18. října: CNBC i NBC News mluví o nejhorších nepokojích ve Francii za poslední roky. Ministerstvo vnitra hlásilo téměř 2 400 zadržených a téměř tisíc zraněných policistů a četníků podle CNBC; NBC News mezi zraněné počítá i hasiče. Ještě v neděli v poledne psal Nuñez o více než 2 000 zadržených a přes 600 zraněných (franceinfo). Jeden demonstrant zemřel v Paříži na zástavu srdce. Kolik zadržených je nezletilých, za celou zemi v dostupných zprávách nestojí. V Paříži policie zadržela 855 lidí a v policejní vazbě jich podle státního zastupitelství skončilo 557: 381 dospělých, 151 nezletilých a 25 lidí, jejichž věk nebyl jasný.
19. října: Nuñez přiznal, že policie v některých městech ztratila kontrolu, a nabídl demisi. Prezident Emmanuel Macron ji podle BFM TV odmítl. Premiér Lecornu požádal prefekty o místní a částečné zákazy vycházení, Marseille zakázala shromáždění do 20 hodin (BBC). Obchodní a průmyslové komory hlásí přes 2 000 zasažených podniků, Lecornu mluvil o zhruba 3 000 vyrabovaných nebo poničených.

Školy bez učitelů a předměstí proti centru

Žáci si stěžují na chybějící učitele, přeplněné třídy, dlouhé rozvrhy a chátrající budovy, ve kterých je za veder nesnesitelné horko. „Je nás 35 ve třídě. Není dost záchodů a v některých učebnách zatéká,“ zní v překladu výpověď ze štrasburského lycea, kterou otiskl Guardian. Další požadavek míří na Parcoursup, celostátní systém přihlášek na vysoké školy; ministr Geffray slíbil, že jeho změny z konce října se dotknou už letošních maturantů.

Pod tím leží nerovnost. Maturanti z Créteil řekli France Inter, že nechtějí luxus, jen minimum: stejné šance jako děti v bohatém 16. pařížském obvodu. Time připomíná, že rodiny s přistěhovaleckými kořeny žijí hlavně na okrajích velkých měst, kde je málo práce, a že francouzský zákon zakazuje sbírat statistiky podle etnického původu.

K sobotní demonstraci se přidali lidé, kterým jde o peníze. Šéfka odborového svazu CGT, jednoho z největších v zemi, Sophie Binet řekla podle RFI, že koupit rajčata nebo natankovat se stalo luxusem. Macron v nedělním projevu sám uznal, že ceny paliv vyhnal nahoru konflikt v Perském zálivu, do kterého se Francie nezapojila.

Rozpočet s úsporami a vláda bez většiny

Návrh rozpočtu na rok 2027 přišel 1. října, v den, kdy policie zadržela přes 1 900 lidí. Podle vládního serveru Vie publique má schodek klesnout z letos odhadovaných 5,4 % HDP na 5 %. Dluh ale dál poroste, ze 119,3 % na zhruba 122 % HDP, a úroky z něj stoupnou ze 79,2 na 91,2 miliardy eur. Ozdravná opatření vláda vyčísluje na 43 miliard eur. Agentura AFP píše o zhruba 45 miliardách nových úspor, CNBC a ekonomové banky Natixis o 54 miliardách; čím se ta čísla liší, zdroje nevysvětlují.

Návrh zmrazuje platový základ státních zaměstnanců a o rok prodlužuje mimořádnou daň pro velké firmy, sníženou o 30 %. Počítal i s nižším stropem daňové úlevy pro důchodce, ten ale poslanci při projednávání odmítli (LCP). Rozpočet sociálního zabezpečení má podle AFP zvyšovat vyšší důchody pomaleji než inflaci. Školství přitom dostane o 1,1 miliardy eur víc a armáda o 6,4 miliardy.

Lecornu nemá v Národním shromáždění většinu. Loni mu rozpočet prošel díky tomu, že ho socialisté nesvrhli; letos podali návrh rozpočet rovnou zamítnout. Sněmovna ho 13. října odmítla 236 hlasy proti 149 a proti návrhu hlasovalo i 62 poslanců Národního sdružení (záznam hlasování). Marine Le Penová podle AFP dává přednost „nedokonalému“ rozpočtu před žádným. Francie podle Time vystřídala za dva roky pět premiérů a první kolo prezidentských voleb ji čeká za šest měsíců.

Macron slibuje tvrdost, premiér jednání

V nedělním projevu z Elysejského paláce připsal Macron sobotní násilí „buřičům z ultralevicových skupinek, ke kterým se přidala řada delikventů“, a dodal: „Nic to neospravedlňuje, nic to nevysvětluje, nic to neomlouvá.“ Ministr spravedlnosti podle něj požádal státní zástupce o co největší přísnost. „Ti, kdo ničili, musí zaplatit. Ti, kdo rabovali, musí nahradit škody,“ řekl prezident. Citace z projevu i dál v tomto oddílu jsou v překladu. Prefekti mohou ve spolupráci se starosty zakázat shromáždění. Demonstranty Macron od výtržníků oddělil a jejich požadavky nazval oprávněnými. Premiér má v příštích dnech svolat žáky, studenty, učitele, odbory, zaměstnavatele, samosprávy a poslance.

Strany se přou o to, kdo nese vinu. Předseda Národního sdružení Jordan Bardella podle franceinfo napsal, že 17. říjen byl záminkou pro spojení „ultralevicového terorismu a delikventní populace z předměstí“, a slíbil, že od května 2027, pokud o tom rozhodne mlčící většina, jeho strana „natrvalo obnoví pořádek“. Le Penová viní radikální levici i „toxickou politiku“ Macronovy vlády. Vůdce Nepoddajné Francie Jean-Luc Mélenchon naopak obvinil Lecornua, že chaos připravil „nekompetencí nebo strategií nejhoršího“. Šéf socialistů Olivier Faure chce změnit pravidla policejních zásahů a předsedkyně Ekologů Marine Tondelier žádá Nuñezovu demisi.

Co se čeká v příštích dnech

Hlasování o příjmové části rozpočtu plánované na úterý 20. října se odkládá. Podle LCP zbývalo projednat 2 828 z 3 396 pozměňovacích návrhů a od úterka musí sněmovna kvůli ústavním lhůtám začít s rozpočtem sociálního zabezpečení. K rozpočtu státu se vrátí potom. První čtení musí skončit do 17. listopadu, jinak jde text do Senátu. Když parlament nerozhodne do 17. prosince, smí vláda rozpočet zavést nařízením. Zbývá i článek 49.3 ústavy, kterým vláda prosadí zákon bez hlasování, ovšem s rizikem, že ji sněmovna svrhne.

Trhy už reagují. Výnos desetiletých francouzských dluhopisů stoupl v pondělí 19. října o deset bazických bodů na 4,89 % a rozdíl proti německým dluhopisům vzrostl na 143,6 bodu (Guardian). Začátkem října šplhal výnos až na 4,99 %, nejvýš od roku 2002. Pařížský index CAC 40 ztratil 1,5 %. V pátek má francouzský rating přezkoumat agentura Moody's. Analytik Eurasia Group Mujtaba Rahman podle Fortune varuje, že neprojde-li rozpočet, náklady na dluh mohou prudce vzrůst.

Další protest je už ohlášený. Koordinace žlutých vest, která sobotní demonstraci svolala, podle BFM TV chystá na příští sobotu „druhé dějství“. Pojištěné škody z víkendu odhaduje analytik Morningstaru podle Guardianu na méně než 1 až 1,2 miliardy eur.

Další čtení

Jak lycejáci protesty svolávají přes sociální sítě a proč francouzské právo nedovolí sítě nezletilým vypnout, popisuje náš článek z 19. října. Web nešiř to rozebral videa šířená pod heslem „necenzurovaná pravda“, AI světem zase francouzský zákon o kamerách s umělou inteligencí.

Ze světa – Magazín Chatujme.cz