Ministerstvo zdravotnictví chystá doporučení, jak používat AI při psychických potížích
Generativní umělou inteligenci použilo v souvislosti s duševním zdravím během 30 dnů před průzkumem 29,2 % dospělých, ve věku 18 až 34 let polovina. Ministerstvo zdravotnictví proto chystá doporučení pro veřejnost i odborníky. Vládou schválený akční plán už počítá s metodikou, která digitální nástroje rozdělí podle rizika.
Úřad vlády a Ministerstvo zdravotnictví uspořádaly 13. října v Lichtenštejnském paláci Pražské fórum o AI a duševním zdraví. Ministerstvo na něm oznámilo, že připraví doporučení pro veřejnost i pro odborníky: jak umělou inteligenci při psychických potížích používat bezpečně, jak poznat její omezení a kdy je potřeba odborná pomoc. Podklad dal průzkum agentury PAQ Research, o kterém ministerstvo píše v tiskové zprávě. Fórum se konalo u příležitosti Světového dne duševního zdraví, který připadá na 10. října. Ten letos v Česku poprvé připomnělo i zelené nasvícení Strakovy akademie.
Polovina mladých dospělých použila AI kvůli duševnímu zdraví
Průzkum zahrnul 1 760 dospělých. Ministerstvo ho datuje na jaro 2026, ČTK na červen. Generativní AI použilo v souvislosti s duševním zdravím během 30 dnů před dotazováním 29,2 % respondentů a ve věku 18 až 34 let 51 %. Nejčastěji šlo o zvládání stresu, hledání informací a snahu porozumět vlastním obtížím.
Druhá skupina čísel se týká rizik. Během psychické krize nebo akutního stresu sáhlo po AI 30,8 % uživatelů a 30,7 % ji aspoň někdy použilo místo odborné péče. Kvůli ní odložilo vyhledání odborné pomoci nebo ji nevyhledalo vůbec 13,4 %. Doporučení odporující radě lékaře či psychoterapeuta dostalo 10,9 % a 8,4 % v souvislosti s AI změnilo předepsanou medikaci.
Kdo jsou ti „uživatelé“, tisková zpráva neupřesňuje. Nejde poznat, jestli jsou to všichni, kdo generativní AI používají, nebo jen ti, kdo se jí ptali na duševní zdraví. Podíl ze všech dospělých se z toho proto spočítat nedá. Lupa.cz má v titulku „třetinu dospělých“, která s AI řešila psychickou krizi, ve vlastním textu ale píše o třetině uživatelů. Analytickou zprávu napsal Petr Winkler z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy; na stránce tiskové zprávy odkaz na ni není.
Doporučení mají vznikat do roku 2028
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch podle Lupy řekl: „Určitě nechceme AI zakazovat, ale chceme, aby lidem pomáhala a neohrožovala jejich zdraví.“ V tiskové zprávě ministerstva stojí jeho věta „Umělá inteligence může být dobrým pomocníkem, ale nemůže nahrazovat odbornou péči.“ Kromě doporučení chce ministerstvo sledovat, jak tyto technologie na duševní zdraví lidí působí.
Projekt, který doporučení připraví, potrvá podle vládní zmocněnkyně pro duševní zdraví Dity Protopopové do roku 2028; shodně to uvádějí Lupa i ČTK. Podle ČTK Protopopová také řekla, že lidé AI používají, protože „je to anonymnější a komfortnější“, ne jen kvůli nedostatku odborníků. Winkler podle téže zprávy uvedl, že se odborníci snaží působit i na technologické platformy, které generativní AI provozují, a že na doporučení není pozdě.
Jednu premiérovu větu podávají zdroje dvojím způsobem. Podle Úřadu vlády Andrej Babiš řekl: „Když se dítě svěří počítači, musí vědět, že jeho odpověď nemusí být správná a že se může obrátit na skutečného člověka.“ ČTK má „musí vědět, že odpověď je správná“, tedy opak.
Akční plán chce hodnotit aplikace podle rizika
Konkrétnější než oznámení je Národní akční plán pro duševní zdraví 2026–2030, který vláda schválila 22. června. Jeho opatření 1.6.1 ukládá ministerstvu, aby duševní zdraví prosadilo do národního regulatorního sandboxu pro AI. Ten podle evropského aktu o umělé inteligenci zřizuje Česká agentura pro standardizaci.
Podle téhož opatření má ministerstvo sepsat metodiku, která digitální nástroje pro duševní zdraví zařadí podle rizika a dopadu. Vychází z pětistupňové klasifikace: první čtyři typy sahají od terapeutických online programů po samoobslužné nástroje pro psychickou pohodu, pátý tvoří řešení s AI a posuzují se zvlášť bez ohledu na míru zásahu. Čím víc nástroj zasahuje do zdravotního stavu, tím přísnější důkazy o účinnosti a bezpečnosti má předložit. Plán k tomu jmenuje dohled zdravotníka tam, kde je to namístě, a otevřené přiznání, k čemu nástroj AI používá.
Koordinace a expertní skupina mají začít do prosince 2026, na metodiku a práci expertů plán odhaduje dva až tři miliony korun. Navazující opatření 1.6.2 počítá s jednotnou metodikou hodnocení a s veřejně přístupným registrem digitálních řešení pro duševní zdraví. Mezi ukazateli plnění je i počet řešení se zveřejněným odborným doporučením.
U dospívajících vědci příčinu neznají
Michal Kalman z Univerzity Palackého, který vede českou část mezinárodní studie HBSC, Lupě řekl, že mezi dospívajícími, kteří AI častěji používají pro emocionální nebo osobní témata, se častěji vyskytují psychické obtíže. Hned dodal: „Ale nevíme, co je příčina, kde to začíná a končí, směr neznáme.“ Ze samotné souvislosti tedy neplyne, že by obtíže způsoboval chatbot.
Za Světovou zdravotnickou organizaci vystoupila její zástupkyně v Česku Zsófia Pusztai. Podle tiskové zprávy připomněla nedávné doporučení WHO: dopady generativní AI je potřeba sledovat, nastavit nezávislé bezpečnostní mechanismy a do tvorby řešení zapojit odborníky i lidi s vlastní zkušeností.
Zdroje
- Ministerstvo zdravotnictví: Téměř třetina dospělých využívá AI v souvislosti s duševním zdravím (13. 10. 2026)
- Vláda ČR: Pražské fórum otevřelo debatu o bezpečném využívání umělé inteligence v péči o duševní zdraví (13. 10. 2026)
- Národní akční plán pro duševní zdraví 2026–2030 (PDF), opatření 1.6.1 a 1.6.2
- Vláda ČR: Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví (22. 6. 2026)
- Lupa.cz: Třetina dospělých už řešila s AI svou psychickou krizi, stát nyní chce řešit, jak téma pojmout (13. 10. 2026)
- ČTK na Echo24.cz: AI jako psycholog. Třetina dospělých ho využívá pro konzultaci duševního zdraví (13. 10. 2026)
