Přeskočit na obsah
Magazín Chatujme.cz
Internet a politika · čtení na 4 min · 20 zhlédnutí

Do tabulek jednotného měsíčního hlášení má přibýt ministerstvo spravedlnosti

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje novelu nařízení, které určuje, co všechno zaměstnavatelé hlásí státu v jednotném měsíčním hlášení. Do tabulek hlášených údajů doplňuje ministerstvo spravedlnosti jako dalšího uživatele dat. Úřad pro ochranu osobních údajů chce lépe doložit, proč je to nezbytné.

Budova Ministerstva práce a sociálních věcí v Praze
Budova Ministerstva práce a sociálních věcí v Praze, pohled ze Zítkových sadů. Foto: Aktron, Wikimedia Commons (public domain)

K údajům, které zaměstnavatelé od letošního ledna posílají státu v jednotném měsíčním hlášení, se má dostat další úřad. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo novelu nařízení vlády č. 417/2025 Sb., která přepisuje tabulky hlášených údajů a doplňuje do nich ministerstvo spravedlnosti. Materiál leží v databázi ODok pod číslem 789/26 a naposledy se v něm hýbalo 15. října 2026.

Co návrh mění

Nařízení č. 417/2025 Sb. je prováděcí předpis k zákonu č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Vláda ho vydala 17. září 2025 a účinnosti nabylo 1. ledna 2026. Vlastní obsah není ve větách, ale v osmi přílohách: tabulky s číslem údaje, jeho názvem, obdobím a sloupci uživatelů, kterým se údaj zpřístupní.

Popis materiálu v ODoku říká, že se aktualizují tabulky pro všechny tři typy podání, tedy pro jednotné měsíční hlášení, evidenci zaměstnavatele a evidenci zaměstnance. Důvody jsou dva. Jedním jsou změny předpisů, které zaměstnavatelům ty informační povinnosti ukládají, druhým praktické zkušenosti vedoucí k „většímu či menšímu detailu hlášených údajů“. Předkladatel to shrnuje jako „sladění podoby nařízení vlády s podobou zákona o JMHZ a také s vývojem informačních povinností zaměstnavatelů“.

Které předpisy to jsou, popis materiálu nejmenuje. Podle Lupa.cz jde o novou úpravu práce přes digitální platformy, o transparentnost odměňování a o ochranu veřejného zdraví. Účinnost se navrhuje od 1. ledna 2027.

V zákoně ministerstvo je, v tabulkách ne

Zákon o JMHZ vyjmenovává v § 5 odst. 2 deset uživatelů hlášených údajů: ministerstvo práce, Českou správu sociálního zabezpečení, územní správu sociálního zabezpečení, Institut posuzování zdravotního stavu, Úřad práce, orgán Finanční správy, ministerstvo financí, Český statistický úřad, ministerstvo spravedlnosti a ministerstvo školství. Spravedlnost v tom výčtu stojí od prvního znění účinného k 1. lednu 2026, tedy od začátku.

Tabulky v nařízení jsou ale užší. Seznam zkratek v příloze č. 8 vede čtyři sloupce: MPSV (ministerstvo práce a Úřad práce), ČSSZ (správa sociálního zabezpečení, územní správy a Institut posuzování zdravotního stavu), FS (orgán Finanční správy a ministerstvo financí) a ČSÚ. Ministerstvo spravedlnosti ani ministerstvo školství v nařízení nestojí vůbec. Stejně vypadá i přehled na stránce Co je JMHZ, kterou vede sama ČSSZ: jako úřady, jež údaje využijí, jmenuje MPSV, ČSSZ, ČSÚ, Úřad práce, ministerstvo financí a Finanční správu.

Novela ten rozdíl zavírá jen z jedné strany. „V souladu se zákonem o JMHZ je v přílohách uváděn nový uživatel údajů, kterým je Ministerstvo spravedlnosti,“ stojí v popisu materiálu. O ministerstvu školství tam není ani slovo. K čemu bude spravedlnost data potřebovat, popis neuvádí.

Na objemu dat to něco mění i do budoucna. Ministerstvo práce podle § 25 zákona uchovává hlášené údaje dvacet let po roce, v němž byly uživatelům poprvé zpřístupněny, a zpřístupňuje je uživatelům přes své datové rozhraní.

ÚOOÚ chce doložit nezbytnost, komora automatické přenesení data

Připomínkové řízení skončilo 20. srpna 2026 a ministerstvo do něj oslovilo třicet připomínkových míst. Připomínky poslalo dvacet tři úřadů a organizací, mezi nimi Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace i Komora daňových poradců. Úřad pro ochranu osobních údajů podal připomínky 20. srpna pod číslem UOOU-05410/26-3, Hospodářská komora téhož dne pod číslem 4179/6000/2026/HKCR. Nejpozději dorazilo ministerstvo životního prostředí, 26. srpna, šest dní po termínu.

Plné znění připomínek visí v ODoku jako přílohy. Co v nich je, přebíráme od Lupa.cz: ÚOOÚ žádá lépe doložit nezbytnost a přiměřenost zpracování osobních údajů i přístup ministerstva spravedlnosti k nim, Hospodářská komora chce, aby se datum podpisu prohlášení poplatníka daně přenášelo automaticky a zaměstnavatelé je nezadávali znovu. Podle téhož textu zůstaly obě výhrady nevypořádané.

První rok ostrého provozu

Ministerstvo práce slibovalo v březnu 2025, že jedno hlášení nahradí „mnohdy až 25 formulářů pro pět různých institucí“. Povinnosti nabíhaly ve třech fázích, k 1. lednu, 1. dubnu a 1. červenci 2026. Hlášení se podává elektronicky České správě sociálního zabezpečení, a to od prvního do dvacátého dne měsíce následujícího po tom, za který se hlásí.

Jak to vypadalo v praxi, změřila Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Jejího průzkumu uzavřeného 1. července 2026 se zúčastnilo 448 zaměstnavatelů. První měsíční hlášení podalo napoprvé bez problémů 10,1 procenta z nich, 59,5 procenta muselo podání opakovaně opravovat a 30,4 procenta to řešilo přes podporu ministerstva, protože systém hlášení vůbec nepřijal. Nárůst administrativy hlásilo 89,7 procenta firem, výrazný 64,2 procenta. Víc než osm hodin čistého času navíc strávilo zavedením 74,3 procenta dotázaných a 55 procent za to zaplatilo nad 5 000 korun za úpravy mzdových programů nebo práci externích účetních. Asociace žádá moratorium na pokuty, srozumitelné návody a zjednodušený režim pro firmy do devíti zaměstnanců.

Zároveň pořád běží souběh starého a nového výkaznictví, který má skončit rokem 2026. Statistický úřad k tomu podle Lupa.cz uvedl, že potřebuje porovnávat data z JMHZ s dosavadními šetřeními, aby zůstaly statistiky srovnatelné.

Kdy návrh projde vládou, se z ODoku zatím nedočtete. Stav materiálu je „7 – zařazeno do evidence“ a kolonka s datem schůze vlády zůstává prázdná, přestože navrhovaná účinnost je za dva a půl měsíce.

Zdroje

Diskuse

Zatím tu nikdo nediskutuje. Můžete být první.

Napsat příspěvek

Diskutovat můžete i bez účtu. S registrací se ale příspěvek zveřejní hned a nemusíte pokaždé vyplňovat jméno. Účet už máte? Přihlaste se.

Nezveřejňujeme ho, slouží jen redakci. S příspěvkem ukládáme i IP adresu; co s údaji děláme, stojí v zásadách zpracování osobních údajů.

Podporuje zápis Texy: **tučně**, *kurzíva*, odrážky, odkazy.

Dál k tématu

Internet a politika

Ministerstvo zdravotnictví chystá doporučení, jak používat AI při psychických potížích

Generativní umělou inteligenci použilo v souvislosti s duševním zdravím během 30 dnů před průzkumem 29,2 % dospělých, ve věku 18 až 34 let polovina. Ministerstvo zdravotnictví proto chystá doporučení pro veřejnost i odborníky. Vládou schválený akční plán už počítá s metodikou, která digitální nástroje rozdělí podle rizika.

Internet a politika

Útočníci se do dánského registru obyvatel dostali přes firmu, která do něj směla nahlížet

Dánsko vyšetřuje únik ze svého registru obyvatel, který se týká zhruba 8,8 milionu lidí – víc, než má země obyvatel, protože registr vede i zemřelé a odstěhované. Útočníci nepronikli do státních systémů, ale zneužili přístup soukromé firmy, která do registru směla nahlížet. Podobný typ přístupu zná i české právo, jen za přísnější podmínky.

Internet a politika

Hudební průmysl navrhl Evropské komisi zapsat stahovač yt-dlp mezi pirátské služby

Mezinárodní federace hudebního průmyslu navrhla Evropské komisi, aby na svůj seznam pirátských služeb pro rok 2027 zapsala i open source program yt-dlp. Podání ho označuje za velký problém hudebního průmyslu, jmenuje čtyři vývojáře podle přezdívek z GitHubu a neříká, co by s ním Komise měla udělat. Seznam sám žádné blokování nenařizuje.