Politickou debatu ve své hlavní online komunitě odmítá 54 procent členů

Americké Pew Research Center zveřejnilo 14. října 2026 průzkum o tom, kde lidé hledají společnost na internetu a co od ní čekají. Do nějaké online komunity patří necelé čtyři z deseti dospělých Američanů, mezi lidmi od 18 do 29 let je to 48 procent. Politickou debatu ve své hlavní komunitě přitom odmítá 54 procent členů.

Otázka byla položená široce. Pew se neptal na konkrétní službu, ale na to, jestli se člověk cítí být součástí nějaké skupiny online. Do toho se vejde sociální síť, diskuzní fórum, skupinový e-mail i online hra. Doplňující otázky se pak týkaly jediné komunity, té, ve které dotázaný tráví nejvíc času. Server ThePrint, který průzkum převzal, uvádí podíl členů číselně jako 36 procent.

Kde se komunita hledá

Nejčastějším místem je sociální síť: komunitu tam má asi čtvrtina Američanů. Druhá jsou diskuzní fóra, tedy služby jako Reddit, Nextdoor nebo Discord, kde komunitu má 15 procent dotázaných. Pět procent patří do komunity na webu nebo v aplikaci pro jediný zájem, například Goodreads na knihy, Strava na běhání nebo Letterboxd na filmy.

Podle tématu vedou zájmy a okolí bydliště, v obou případech asi jeden z pěti dospělých. Kolem desetiny je v komunitě o filmech, knihách a seriálech, o hrách nebo o vlastní profesi, podobný podíl ve fanovské skupině. Komunitu zaměřenou přímo na politiku a politická témata má 8 procent dotázaných; kapitola o politice totéž číslo zaokrouhluje na „asi jednoho z deseti“.

Rozdíly podle věku jsou nejvýraznější u her. Komunitu o videohrách má 27 procent lidí pod třicet let, 16 procent lidí mezi třiceti a padesáti a 4 procenta těch nad padesát. Jiné dělení dělá rodičovství: u rodičů s dítětem do osmnácti let patří do komunity o rodičovství 17 procent, přičemž matky to říkají častěji než otcové, 21 proti 11 procentům.

Co z komunity lidé mají

Osmdesát pět procent členů je ve víc než jedné komunitě. U té hlavní pak asi šest z deseti říká, že nic podobného by jinde než na internetu nenašli. Čtvrtina ji považuje za velmi cennou, dalších asi čtyřicet procent za trochu cennou, dohromady tedy asi sedm z deseti. Dvacet devět procent členů naopak uvádí, že jim komunita přináší málo nebo nic.

Důvody návštěv jsou praktické. Zůstat v obraze, zábava a rada nebo doporučení: každý z těch tří důvodů uvádí osm z deseti členů a víc, informace a zábavu navíc víc než polovina členů označuje za hlavní důvod. Něco přes polovinu členů chodí do své komunity proto, že se tam cítí přijímaní. Kvůli poznávání nových lidí nebo kvůli hádkám jich tam míří méně.

Jestli může být vztah vzniklý na internetu stejně hodnotný jako vztah vzniklý osobně, o tom je přesvědčeno 34 procent dospělých. Asi polovina o tom pochybuje. Mezi lidmi pod třicet let to tvrdí 54 procent, mezi lidmi nad 65 let 14 procent.

Politiku ve svém prostoru většina nechce

Podle 71 procent členů v jejich hlavní komunitě politická debata téměř nebo úplně chybí. Asi tři z deseti nějakou vidí, z toho 7 procent uvádí, že politika tvoří většinu nebo všechno, o čem se tam mluví. Samostatná kapitola o politice k tomu dodává, jak se na to členové dívají: 54 procent tvrdí, že do jejich hlavní komunity politika nepatří, čtvrtina že patří, a 21 procent neví.

Co v komunitách o politice padne, navíc bývá povědomé. Asi čtvrtina členů říká, že politické informace odtud už viděla jinde, a jen 5 procent, že jsou pro ně nové. Souhlasné příspěvky vidí 19 procent, nesouhlasné 6 procent, a nejčastěji, asi u tří z deseti, jde o směs obojího.

Jedna skupina odpovídá jinak než ostatní. Politiku ve své hlavní komunitě připouští 37 procent liberálních demokratů, nejvíc ze všech sledovaných skupin, a odmítá ji 43 procent z nich, tedy méně než u ostatních. Častěji také uvádějí, že v komunitě vidí názory, se kterými souhlasí, a do komunity zaměřené na politiku patří 14 procent z nich.

Proč lidé z komunity odejdou

Zkušenost s odchodem má asi třetina dospělých Američanů. Nejčastější důvod není hádka ani moderace, ale ztráta zájmu. Uvádí ji víc než osm z deseti těch, kdo někdy odešli, a je to jediný důvod, který většina označila za hlavní. Padesát sedm procent zmiňuje příliš mnoho hádek, 43 procent to, že v komunitě někoho šikanovali, a 37 procent to, že tam trávili moc času.

Odchod kvůli tomu, že se v komunitě mluvilo moc o politice, uvádí 44 procent. Právě tady se odpovědi rozcházejí podle strany: mezi lidmi, kteří se hlásí k republikánům, to říká 50 procent, mezi demokraty 39 procent a mezi liberálními demokraty 32 procent. Odejít někdy z komunity je přitom u obou stran podobně časté, 32 proti 36 procentům.

Podle věku odcházejí mladší. Komunitu někdy opustilo 44 procent lidí pod třicet let, 40 procent lidí mezi třiceti a padesáti, 32 procent mezi padesáti a 64 lety a 19 procent lidí nad 65 let. Mladší zároveň jmenují víc důvodů než starší, nejčastěji změnu v životě, po které už komunitu nepotřebovali.

Jak se to měřilo

Čísla pocházejí ze 194. vlny panelu American Trends Panel, na kterém Pew dlouhodobě měří názory reprezentativního vzorku dospělých Američanů. Podle metodiky vedla dotazování agentura SSRS od 26. května do 1. června 2026. Odpovědělo 9 750 z 11 184 oslovených panelistů, většina přes web (9 464 lidí), telefonicky 286 lidí. Statistická odchylka celého vzorku je plus minus 1,4 procentního bodu. Výzkum financují The Pew Charitable Trusts a Knight Foundation společně.

Jedna položka metodiky se týká samotného sbírání dat. Otevřené odpovědi na otázku, čeho se komunita týká, roztřídil jazykový model: podle pevného postupu zařadil 3 635 odpovědí do sedmnácti kategorií a výsledek pak prošli výzkumníci a provedli drobné úpravy. Pew u toho odkazuje na vlastní pravidla pro používání umělé inteligence.

Studie si rychle všiml i Reddit, který v průzkumu vystupuje jako jeden z příkladů diskuzního fóra. Ve svém měsíčním přehledu pro moderátory z 16. října na ni odkazuje a cituje k ní hlavní autorku Colleen McClainovou.

Zdroje: Pew Research Center, Online Community and Connection in America, kapitola o politice v online komunitách, kapitola o odchodech, metodika průzkumu, ThePrint a r/modnews.