Přetaktování Zen 6 míří do jádra Linuxu. Program k jeho ovládání ale nikdo neohlásil
AMD poslalo do jádra Linuxu sedm patchů, které rozšiřují ovladač HSMP ze serverových Epyců na chystané desktopové a notebookové čipy Zen 6. Přibývá s nimi sada zpráv, kterou dosud uměl jen Ryzen Master pro Windows: zapnutí přetaktování, frekvence jader, napětí i teplotní strop. Program, kterým by to šlo ovládat, zatím nikdo neohlásil.
Kdo na Windows přetaktuje Ryzen, obvykle sáhne po Ryzen Masteru – programu od AMD, kterým se dá měnit frekvence jader, napětí i teplotní strop. Na Linuxu obdoba není. Sedm patchů, které AMD poslalo 29. července do konference jádra, ukazuje, že se aspoň jeho spodní patro chystá.
Jde o rozšíření ovladače HSMP (Host System Management Port). Ten v jádře je, ale dosud sloužil jen serverovým procesorům Epyc. Patche ho otevírají chystaným čipům řady Zen 6 – a v popisu jsou vyjmenované modely, které tím vznikají:
- Models 80h–87h: Medusa1, mobilní APU
- Models 88h–8Fh: Olympic Ridge, desktopové procesory
- Models E0h–E3h: Medusa2
HSMP je rozhraní, kterým se operační systém baví s řídicí jednotkou uvnitř procesoru. Na serverech se přes něj čtou teploty a spotřeba a nastavují se limity příkonu – správce datového sálu tak může procesoru přikázat, kolik smí brát. Dosud znal jen serverovou stranu.
Klientský čip mluví jinou řečí než serverový
Není to jen doplnění seznamu. Autor patchů Muralidhara M K v popisu píše, že klientské části používají jinou poštovní schránku než serverové rozhraní HSMP a že mluví sadou zpráv Ryzen Master SMC, ne serverovými identifikátory. Ovladač proto musí od sebe obě sady rozeznat a pro každou platformu sáhnout do jiné tabulky.
Řeší to tak, že se platforma popíše jednou a ovladač se pak ptá popisu, ne pokaždé znovu čipu: jedna struktura drží adresy schránky, tabulku zpráv i její velikost. Popis pro server v ní zůstává jako výchozí hodnota, aby se ovladač nemohl dostat k prázdnému ukazateli ani při volání, se kterým autoři nepočítali.
Druhý rozdíl je nepříjemnější: klientské čipy podle popisu neohlašují adresu té schránky nijak, takže ji ovladač nemůže najít. Musí ji mít napevno zapsanou ve zdrojovém kódu.
Co se tím otevírá
Server Phoronix, který si patchů všiml, vypisuje, co klientské zprávy umějí: čtení senzorů a metrik, nastavení teplotního stropu TjMax, zapnutí a vypnutí přetaktování, nastavení frekvence pro všechna jádra, napětí (OC VID) a změnu frekvence sběrnice FCLK za běhu.
Tedy zhruba to, co na Windows dělá Ryzen Master.
Jenže tím to končí
Patche přidávají jen ovladač v jádře. Žádný program, kterým by to šlo ovládat, AMD neohlásilo – a Phoronix k tomu podotýká, že u grafických karet Radeon firma na Linuxu vlastní ovládací panel taky nenabízí a nechává to na otevřených projektech. Jestli Ryzen Master na Linux přijde, nebo jestli se rozhraní chopí někdo jiný, se z patchů vyčíst nedá.
Zájem se ale ozval hned. V konferenci na patche reagoval vývojář Armin Wolf, který upozornil na příbuzné rozhraní ve firmwaru a napsal doslova: „Vlastním několik zařízení s takovým rozhraním a rád bych pro ně podporu přidal.“ (přeloženo)
Sérii prošel patch po patchi vývojář Mario Limonciello; k několika z nich se hned druhý den vyjádřil i jejich autor. Připomínkové kolo tedy běží a podoba, ve které kód nakonec do jádra půjde, se ještě může změnit.
Kdy to bude
Zatím nijak brzy. Patche jsou v prvním kole připomínek, vývojáři je připomínkují a čipy, kterých se týkají, se ještě neprodávají. Do jádra se dostanou nejdřív poté, co je správci přijmou; teprve pak přijde na řadu otázka, čím to bude ovládat běžný uživatel.
Za pozornost to stojí z jiného důvodu: dosud platilo, že HSMP je serverová věc. Tohle je poprvé, co se otevírá i domácím strojům.
