Francie nemá zákon, který by při protestech lycejáků dovolil vypnout sítě nezletilým

Kontext: co se ve Francii od září děje

Hnutí středoškoláků začalo podle TF1 Info v polovině září v departementu Val-de-Marne u Paříže a rozšířilo se do dalších měst. Lycejáci blokují vchody do škol kvůli podmínkám, ve kterých se učí. Přidali se k nim vysokoškoláci, odbory, bývalí „žluté vesty“ i zemědělci. Celostátní demonstrace proti drahotě, nedostatku peněz ve školství a úpadku veřejných služeb v sobotu 17. října přerostly v nepokoje. Podle RFI organizátoři napočítali 800 000 účastníků a ministerstvo vnitra 550 000. Policie zadržela 2 397 lidí a zraněno bylo 997 policistů a četníků.

Francouzští středoškoláci letos nastoupili do škol, kde mají mobil zakázaný. Protest proti stavu těch škol přesto organizují hlavně v telefonu. Návrh vypínat jim sítě v napjatých dnech narazil na to, co francouzské a evropské právo dovolí.

Mobil ve škole zakázaný, blokáda domluvená na Snapchatu

Od začátku školního roku 2026 platí ve všech francouzských školách včetně lyceí zákaz používat mobil, a to i na školních akcích mimo budovu, jak uvádí ministerstvo školství. Zákon, který zákaz na lycea rozšířil, měl původně zakázat i sociální sítě dětem do patnácti let. Tenhle článek ale Ústavní rada v srpnu zrušila.

Blokády a průvody se podle reportáže televize France 2 z 6. října svolávají přes TikTok, Snapchat, Instagram a X. „Takhle zjišťujeme, kde je sraz na blokádu, kdy a co nás čeká,“ popsala jedna studentka (přeloženo z francouzštiny). Rozdávání letáků podle reportáže skončilo. Výzvy se šíří fotkami, videi a vlogy, ve kterých se demonstranti natáčejí za pochodu. Na síti X o hnutí do té doby vyšlo bezmála 2,6 milionu příspěvků.

Studenti vědí, že část toho, co jim chodí, není pravda. „Člověk musí vědět, koho sledovat,“ řekla France 2 jedna z demonstrantek. Spolehlivější jsou podle ní účty odborů a organizací, které zveřejňují, na čem se dohodlo shromáždění studentů. Deník La Croix před demonstracemi 6. října napsal, že Instagram, Snapchat a TikTok šíří záběry blokád i násilí na mladých a podílejí se na dynamice akcí. Bedlivě na to podle deníku dohlíží policejní zpravodajská služba.

Na sobotu 17. října se svolávalo přes Telegram

Výzva „všechno zablokovat“, kterou v září vypustili mladí tiktokeři, podle franceinfo tehdy působila jako propadák. Mobilizaci oživilo až hnutí lycejáků a k němu se přidaly známé tváře žlutých vest. Od pondělí 12. října byli lycejáci ve svých skupinách na Telegramu vyzýváni, aby přešli do nových skupin nazvaných „Gilets jaunes ET génération Z“. Každý region dostal vlastní kanál a každá diskuse správce. Necelou tisícovku ohlášených akcí, mezi nimi blokády čerpacích stanic a obsazování kruhových objezdů, shrnovaly dvě interaktivní mapy.

Starosta chtěl sítě nezletilým vypínat

Po žhářském útoku na jedno z lyceí ve svém městě vyzval starosta Salon-de-Provence Nicolas Isnard z Republikánů vládu, aby zavedla „opatření, které umožní v obdobích velkého napětí dočasně odpojit nezletilé od sociálních sítí“ (přeloženo z francouzštiny). TikTok, Instagram, Telegram a Snapchat podle něj zesilují agresivitu části protestujících. Informovala o tom TF1 Info.

Francie s vypínáním sítí zkušenost má. Macron v červnu 2023 při nepokojích po smrti mladíka Nahela, kterého zabil policista, kritizoval roli obrazovek a zvažoval omezit přístup k platformám. V květnu 2024 vláda Gabriela Attala během nepokojů v Nové Kaledonii zablokovala TikTok. Státní rada, nejvyšší francouzský správní soud, ale 1. dubna 2025 rozhodla, že blokace byla nezákonná.

Vypnutí sítě bez opory v zákoně Státní rada připustila jen za výjimečných okolností a za tří podmínek. Musí být nezbytné kvůli událostem mimořádné závažnosti. Nesmí existovat technicky šetrnější opatření, třeba zablokování jednotlivých funkcí. A smí trvat jen do doby, než se takové opatření najde. V Nové Kaledonii vláda TikTok vypnula na neurčito, dokud potrvají nepokoje, a tím podmínky nesplnila.

Vypnutí jen pro nezletilé by navíc narazilo na ověřování věku. Aby služba poznala, kdo je nezletilý, musela by ověřit každého uživatele, a právě to byl jeden z důvodů, proč Ústavní rada shodila zákaz sítí do patnácti let. TF1 Info z toho vyvozuje, že žádný francouzský zákon takové cílené vypnutí během nepokojů nepředpokládá. Stanice připomíná evropské nařízení o digitálních službách (DSA). Jeho krizový mechanismus dovoluje uložit velkým platformám třeba pozastavení funkcí, rozhoduje se o něm ale na evropské úrovni. Advokát Alexandre Archambault k tomu podle TF1 Info napsal, že to není „na libovůli ministra“ (přeloženo z francouzštiny). Zablokovat platformu jde ve Francii podle Archambaulta jen po soudním řízení, i když o ně žádá úřad.

Vláda odpověděla online konzultací

Vláda nakonec sáhla po síti z druhé strany. Večer 5. října otevřela konzultaci pro lycejáky na platformě Agora, státní aplikaci pro připomínky občanů spuštěné v roce 2023. Podle stanice ICI se do ní nikdo nepřihlašuje a odpovědi jsou anonymní. Nic přitom neověřuje, že odpovídá skutečně lyceják, takže přispět může kdokoli. Premiér Sébastien Lecornu ohlásil 30 000 příspěvků za necelý den, Macron v neděli 18. října mluvil o víc než 100 000. Konzultace je otevřená do 23. října a souhrn je ohlášený na konec října.

Lecornu o sítích mluvil 6. října ve sněmovně, ovšem jako o místě, kde se šíří nepravdy o policii. Podle záznamu z jednání odmítl tvrzení, že policie používá sílu záměrně nepřiměřeně a že je rasistická. Proti těmto „lžím“, šířeným „na sociálních sítích, na veřejnosti, v médiích“, je podle něj třeba bojovat (přeloženo z francouzštiny).

Macronův projev z 18. října, jehož plné znění zveřejnil Elysejský palác, sociální sítě ani služby jako TikTok či Telegram nezmiňuje. Jediná platforma, o které mluví, je ta konzultační pro lycejáky. Výtržnosti připsal „buřičům z ultralevicových skupinek, ke kterým se přidala řada delikventů“ (přeloženo z francouzštiny) a oddělil je od pokojných demonstrantů. Oznámil, že prefekti budou moct po dohodě se starosty zakázat některá shromáždění. O vypínání sítí, které zvažoval v roce 2023, tentokrát nepadlo ani slovo.

Na co navazuje debata o věkové hranici

Po srpnovém rozhodnutí Ústavní rady Macron pověřil premiéra, aby připravil nové znění zákazu sítí pro děti do patnácti let. Věkovou hranici chystá i Slovensko, kde vládní návrh ze srpna zakazuje účet na sociální síti dětem do šestnácti let.

Zdroje

• Élysée: Adresse aux Français, 18 octobre 2026
• Conseil d'État: rozhodnutí o blokaci TikToku v Nové Kaledonii, 1. dubna 2025
• Assemblée nationale: záznam první schůze 6. října 2026
• Ministère de l'Éducation nationale: zákaz mobilů od školy po lyceum
• TF1 Info: l'État pourrait-il suspendre temporairement les réseaux sociaux pour les mineurs ?
• franceinfo: les réseaux sociaux, un outil central dans la mobilisation lycéenne
• franceinfo: comment les gilets jaunes tentent de structurer le mouvement
• La Croix: les réseaux sociaux au cœur du mouvement
• ICI: en quoi consiste la consultation lycéenne numérique
• RFI: près de 2400 interpellations