Írán připojil první geotermální elektrárnu k síti, o spuštění se psalo od roku 2013
Geotermální elektrárna na svahu pohoří Sabalan se připojila k íránské rozvodné síti 22. července 2026. Termíny jejího spuštění se ohlašovaly nejméně čtyřikrát od roku 2013 a odborný server, který jednu z těch zpráv před čtyřmi lety otiskl jako hotovou věc, letos svůj tehdejší článek opravil.
Geotermální elektrárna Sabalan v provincii Ardabíl na severozápadě Íránu se 22. července 2026 připojila k celostátní rozvodné síti. Oznámila to skupina MAPNA, jejíž servisní společnost měla na starosti dozor a uvádění do provozu. Připojení potvrdil i ministr energetiky Abbás Alíábádí, jehož vyjádření otiskl o dva dny později deník Tehran Times. Je to první geotermální elektrárna v zemi.
Na výkonu se zdroje neshodnou
MAPNA uvádí 5,4 MW, ministerstvo energetiky mluví o pěti megawattech. Ani jeden ze zdrojů rozdíl nevysvětluje. Elektrárna stojí zhruba 25 kilometrů jižně od města Meškínšahr, ve výšce kolem 2 700 metrů nad mořem na svazích pohoří Sabalan. Podle MAPNA z ní zimní teploty, sníh a špatný přístup na staveniště udělaly jednu z technicky nejnáročnějších elektrárenských staveb v Íránu. Objednatelem je holding Thermal Power Plants Holding Company; Tehran Times ho uvádí pod jménem Thermal Power Generation Holding Company.
Geotermální elektrárna se od větrné nebo solární liší tím, že nezávisí na počasí ani na denní době. Vrt přivede z hloubky horkou vodu nebo páru, ta roztočí turbínu a ochlazená se obvykle vrací zpátky do ložiska. Výkon je proto skoro stálý, zato se zdroj nedá postavit kdekoli: musí pod ním být dost horké a propustné horniny.
Průzkum začal v roce 1975
Server ThinkGeoEnergy, který se geotermální energetice věnuje dlouhodobě, shrnul v článku k připojení dosavadní průběh projektu. První geotermální průzkumy začaly v oblasti v roce 1975, jako nadějná lokalita se Meškínšahr objevil v doporučeních z let 1995 a 1996. Plány na pětimegawattovou elektrárnu se dají dohledat nejpozději do roku 2011. Termíny spuštění pak podle serveru chodily jeden za druhým: 2013, 2015, 2021 a 2022.
Sám ThinkGeoEnergy v lednu 2020 poznamenal, že zprávy o tom, jak blízko je elektrárna ke spuštění, přicházejí znovu a znovu, a proto je bere s rezervou. Tehdejším zdrojem byl ministr Rezá Ardakánján, který brzké zprovoznění oznámil na jednání správní rady provincie Ardabíl.
Opravená zpráva z roku 2022
V srpnu 2022 přesto server vydal zprávu, že první íránská geotermální elektrárna je v síti a v provozu. Opíral se o rozhovor, který agentuře ISNA poskytl ředitel distribuční společnosti provincie Ardabíl. Letos k té zprávě přibyla poznámka redakce datovaná 28. července 2026, tedy šest dní po skutečném připojení. V překladu zní: „Geotermální elektrárna Meškínšahr nebyla uvedena do provozu v roce 2022, jak uvádí tento článek, ale zprovoznila se až v roce 2026. Vzhledem k řadě termínů spuštění ohlašovaných v průběhu let se mnoho zpráv o této elektrárně ukázalo jako nepodložených a předčasných. Omlouváme se za toto opomenutí.“
Pět megawattů z odhadovaných 250
Elektrárna je pilotní a stojí nad ložiskem s odhadovanou výrobní kapacitou kolem 250 MW. Vyplývá to z vyjádření ministra Alíábádího, které otiskl deník Tehran Times. Podle něj vrty jdou do hloubky asi 3 000 metrů a samy o sobě by unesly 30 MW; v první etapě se z nich využívá pět. Investici vyčíslil na 10 milionů eur. Dalším krokem má být rozšíření elektrárny a stávajících vrtů, pak celého prozkoumaného ložiska a nakonec geotermální elektrárny jinde v zemi.
Alíábádí zároveň zmínil, že závěrečné fáze synchronizace země připravovala za válečného stavu. Blíž to nerozvedl.
Proč do toho Írán šel
Alíábádí uvedl jako důvody získání technologie a znalostí pro provoz geotermálních ložisek, jejich zvládnutí domácími silami a snížení závislosti na fosilních zdrojích. Od elektrárny si slibuje i příliv turistů do oblasti. MAPNA k tomu dodává, že výroba proudu se u geotermálního zdroje obejde bez spalování paliva, což zemi ubere emise a spotřebu fosilních paliv.
Připojením se Írán podle ThinkGeoEnergy stal jednou ze dvou zemí západní Asie, které mají geotermální elektrárnu v provozu. Tu druhou server nejmenuje.
Čím se těch pět megawattů zaplatí, ukážou až další etapy. V íránské soustavě je to podíl, který se ve statistice ztratí, a odhad 250 MW zatím stojí na průzkumu, ne na odvrtaném ložisku. Podle nás je na celé věci pozoruhodnější něco jiného: termín spuštění se u toho projektu ohlásil nejméně čtyřikrát, než k němu opravdu došlo, a jednu z těch zpráv šlo opravit až po čtyřech letech.
Zdroje: tisková zpráva skupiny MAPNA, ThinkGeoEnergy, Tehran Times.
