Za srpnovým zatměním poletí letoun WB-57, v Česku zbude v maximu ze Slunce kolem 14 %
Ve středu 12. srpna zakryje Měsíc Slunce úplně jen v úzkém pásu přes severní Rusko, Grónsko, Island a severní Španělsko. Z Česka půjde o částečné zatmění, při kterém ze slunečního kotouče v maximu zbude kolem čtrnácti procent – nejvíc od roku 1999. NASA při něm pošle za stínem výzkumný letoun a pět studentských týmů s balony.
Měsíc se dostane do novu 12. srpna 2026 v 19:37 SELČ. Kudy přitom povede jeho stín, shrnuje stránka České astronomické společnosti: stín se objeví nad severem Ruska na dálném východě, přejde přes severní pól a Grónsko, dotkne se západní části Islandu, projde severem Španělska, škrtne Portugalsko a skončí na Baleárách.
Tři agentury, tři různé výčty
Kudy přesně pás totality vede, popisuje každý zdroj jinak. Americká NASA v avízu z 29. července jmenuje Grónsko, Island, severní Rusko, Atlantský oceán, Španělsko a malý kout Portugalska. Evropská ESA ve své tiskové zprávě z 23. července uvádí, že totalita bude vidět jen z Grónska, Islandu, severního Španělska a malé části severovýchodního Portugalska – severní Rusko ve výčtu chybí, přestože stín začíná právě tam. Česká astronomická společnost v tiskovém prohlášení číslo 340 zase mezi pevninskými zeměmi Portugalsko nejmenuje. Kdo chce vědět, jak dlouhá bude totalita nad konkrétním místem, musí sáhnout po interaktivní mapě, na kterou česká stránka odkazuje.
Nejdéle Slunce zmizí nad severním Atlantikem západně od Islandu, a to na 2 minuty 18 sekund. Ve Španělsku trvá totalita necelé dvě minuty a Slunce je při ní asi 10 stupňů nad obzorem; směrem k Baleárám klesá až téměř k němu.
Co uvidí Česko
Z českého území půjde o částečné zatmění, ale o hodně výrazné. Podle tabulky České astronomické společnosti se první zákus Měsíce do slunečního disku objeví v Hradci Králové v 19:18:59 SELČ, v Praze v 19:19:23 a v Českých Budějovicích v 19:21:13. Maximum přijde kolem 20:11 až 20:13 a plocha zakrytého disku se v jednotlivých městech liší jen mírně: Hradec Králové 85,7 %, Praha 86,2 %, Brno 86,4 %, Cheb a Plzeň shodně 86,8 %, České Budějovice 87,1 %. Viditelných zůstane podle společnosti asi 14 % slunečního povrchu.
Rozdíl mezi západem a východem republiky nedělá ani tak procento zakrytí jako výška Slunce. Úkaz vrcholí těsně před západem Slunce a na východě Česka i na většině Slovenska nastane maximum už pod obzorem. Kdo bude sledovat oblohu, uvidí Slunce zakryté odspodu do tvaru úzkých rohů ohnutých k obzoru.
Pro Česko je to největší zatmění od roku 1999, kdy pás totality těsně minul naše území. Předchozí částečné zatmění z 29. března 2025 bylo proti tomu nevýrazné. Táž stránka zároveň označuje za podobně výrazné i zatmění z 20. března 2015, takže „největší od roku 1999“ je potřeba brát jako srovnání s rezervou.
Co při tom bude NASA měřit
Zatmění není jen podívaná. NASA v avízu píše, že vědecký tým, který financuje, bude stín Měsíce pronásledovat výzkumným letounem WB-57 létajícím ve velkých výškách a zkoumat dynamiku sluneční koróny – vnější části sluneční atmosféry, kterou za normálních okolností přezáří sluneční kotouč.
Druhý americký projekt míří do stratosféry. Nationwide Eclipse Ballooning Project pošle na Island a do Španělska pět týmů – dva zaměřené na fyziku atmosféry a tři inženýrské. Balony vypustí před zatměním, během něj i po něm a budou sledovat, jak rychle se pohybující studený stín mění chování atmosféry. Bude to šestá kampaň projektu; té z roku 2024 se podle jeho vlastních čísel účastnilo přes 850 lidí v 53 týmech ze 75 institucí.
Kde se to dá sledovat
NASA začne vysílat 12. srpna ve 13:15 amerického východního času, tedy v 19:15 SELČ; totalita na Islandu nastane podle jejího rozpisu v 19:45 a ve Španělsku ve 20:28 SELČ (časy jsou přepočtené z původního amerického údaje). ESA nabídne anglický přenos z astrofyzikální observatoře Javalambre v Teruelu, o které píše, že leží v pásu totality; moderovat ho bude Maggie Aderin a mezi hosty se objeví Carole Mundell, ředitelka vědecké sekce ESA. Ve španělském Leónu agentura spolu s městem a tamní univerzitou pořádá celodenní akci pro veřejnost, novináři se na ni musí přihlásit do 7. srpna.
V Česku bude zatmění zprostředkovávat řada veřejných hvězdáren. Bez ochranné pomůcky se na Slunce dívat nedá ani při zakrytí z 87 % – běžné sluneční brýle nestačí a dalekohled bez slunečního filtru je ještě nebezpečnější.
A pak dál
Španělsko má před sebou sérii tří úkazů: po srpnovém zatmění přijde 2. srpna 2027 další úplné a 26. ledna 2028 prstencové. Co přinesou data z balonů, se pozná později: měření z let 2023 a 2024 má balonový projekt uložená v otevřeném repozitáři Dryad a na svém kontě uvádí tucet recenzovaných článků.
Noc z 12. na 13. srpna má navíc ještě jeden bod programu. Vrcholí meteorický roj Perseid a Měsíc bude krátce po novu, takže oblohu nebude přesvětlovat.
