Požár prošel areálem antén NASA u Madridu. Prohlídka vážné škody nenašla, stanice mlčí

V pátek 24. července prošel lesní požár areálem madridského komplexu pro komunikaci se vzdálenými sondami. Je to jedna ze tří stanic sítě Deep Space Network, přes kterou NASA mluví se sondami od Měsíce po mezihvězdný prostor. Personál se evakuoval, nikomu se nic nestalo – a prohlídka o den později vážné škody nenašla. Stanice přesto se sondami nekomunikovala ani o týden později.

Co se stalo

Komplex stojí u obce Robledo de Chavela asi 65 kilometrů západně od Madridu; server Spaceflight Now uvádí 60 kilometrů. NASA oznámila evakuaci 24. července. Ve svém vyjádření napsala, že všichni lidé se dostali do bezpečí, že požár areálem prošel a že případné škody se posoudí, až to bude bezpečné (v překladu).

Nešlo o ojedinělý požár. Podle agentury Reuters, kterou cituje Ars Technica, nařídily španělské úřady opustit domovy více než 19 000 lidem z obcí v horách západně od Madridu a proti ohni nasadily přes 2 000 lidí a deset letadel. K pozdnímu večeru 25. července bylo ve Španělsku a Francii evakuováno bezmála 300 000 lidí.

Co našla prohlídka

Den po evakuaci prošel areál pohotovostní tým stanice. Tisková mluvčí NASA Bethany Stevensová k tomu 25. července napsala, že prohlídka našla poškození hlavně na zpevněných plochách a okolní vegetaci a že na anténách ani budovách nebyly pozorovány významné konstrukční škody. Dodala, že další zkoušky a prohlídky přijdou, jakmile to podmínky dovolí, a že situace je zatím proměnlivá. Cituje ji SpaceNews.

Nedaleko odtud stojí stanice Cebreros, kterou pro své sondy provozuje Evropská kosmická agentura. Požár se dotkl i jí. ESA 25. července uvedla, že podle dostupných informací se zdá, že stanice zůstala nepoškozená, a zároveň přiznala, že k ní nemá fyzický přístup, takže prohlídku na místě provést nemůže.

Síť, která stojí na třech místech

Deep Space Network tvoří tři komplexy: v kalifornském Goldstone, u Madridu a u australské Canberry. Jsou rozmístěné tak, aby při otáčení Země viděla aspoň jedna z nich na kteroukoli sondu. Síť obsluhuje podle Ars Techniky přes čtyřicet misí včetně programu Artemis, Webbova dalekohledu a obou Voyagerů.

Řízení se mezi stanicemi předává metodou „follow the sun“ – celou síť ovládá vždy to středisko, kde je zrovna den. Stevensová uvedla, že řízení převzaly Canberra a Goldstone, což podle ní zajistilo nepřetržitý provoz a komunikaci se sondami bez přerušení.

Madridský komplex má jednu sedmdesátimetrovou anténu a pět čtyřiatřicetimetrových. Podle příručky DSN Telecommunications Link Design Handbook z roku 2024 jde o antény DSS-53, DSS-54, DSS-55, DSS-56, DSS-63 a DSS-65, přičemž DSS-63 je ta sedmdesátimetrová.

Sedmdesátimetrové antény jsou tři, funguje jedna

Tady je jádro problému, který s požárem nesouvisí a je starší. Kalifornská sedmdesátimetrová anténa DSS-14 je mimo provoz od loňska. Při sledování sondy Juno se 16. září 2025 přetočila přes dovolenou mez; nehoda poškodila kabely a vodovodní potrubí a základ antény zaplavilo asi 200 000 galonů vody s glykolem, v přepočtu zhruba 757 000 litrů. Úklid a opravu odhaduje NASA na 4,1 až 4,6 milionu dolarů; práce spojila s už plánovanou modernizací a anténa má být mimo provoz do roku 2028.

Když k tomu přibyl výpadek Madridu, zbyla síti podle Ars Techniky jediná provozuschopná sedmdesátimetrová anténa – ta v Canbeře. Právě největší antény jsou přitom potřeba tam, kde je signál nejslabší: u Voyageru 1 je podle Spaceflight Now na stažení dat z přístroje pro plazmové vlny potřeba spojit pět antén dohromady.

Co ukazuje veřejný výpis stavu sítě

NASA provozuje stránku Deep Space Network Now, která ukazuje, co která anténa právě dělá. SpaceNews z ní 26. července vyčetl, že žádná z madridských antén nekomunikovala se sondami přinejmenším od 24. července, kdežto Canberra a Goldstone jely dál.

Stáhli jsme si datový výstup téže stránky 31. července ve 4:28 a znovu ve 4:30 světového času. Oba snímky byly shodné: u Madridu uváděl jen dvě antény, DSS-55 ve stavu „Engineering Upgrades“ a sedmdesátimetrovou DSS-63 ve stavu „Antenna Corrective Maintenance“, tedy nápravná údržba. Ani jedna neměla přiřazenou sondu. Ve stejnou chvíli měly tři goldstonské čtyřiatřicetimetrové antény jako cíl uvedený Voyager 1 a canberrská DSS-34 sondu SOHO.

Co ta nápravná údržba na DSS-63 znamená a jestli souvisí s požárem, NASA nikde neuvádí a my to z výpisu poznat nemůžeme. Stejně tak nevíme, proč výpis zbývající čtyři madridské antény vůbec nezmiňuje.

Co zatím není jasné

Jak dlouho bude madridská stanice mimo službu a co to udělá s provozem sond, není podle SpaceNews jasné. Síť měla přitom problém s kapacitou už předtím, jak rostla poptávka po spojení se sondami.

Naše hodnocení: dobrá zpráva je, že konstrukce vydržely a nikomu se nic nestalo. Horší je, co ten týden odhalil – síť, na které visí komunikace s desítkami sond, snese výpadek jednoho ze tří míst jen proto, že zbylé dvě stanice převezmou práci. U největších antén ta rezerva došla už loni v Kalifornii a do roku 2028 nebude.

Zdroje

• SpaceNews: NASA and ESA facilities avoid major damage from wildfires in Spain (26. 7. 2026) – vyjádření NASA a ESA
• Ars Technica: Wildfire forces evacuation of NASA's Deep Space Network complex in Spain (25. 7. 2026) – stav sítě a nehoda antény DSS-14
• Spaceflight Now: Critical NASA Deep Space ground station in Spain evacuated due to wildfires (24. 7. 2026)
• NASA: datový výstup Deep Space Network Now – vlastní měření 31. 7. 2026
• Wikipedie: Madrid Deep Space Communications Complex – seznam antén podle příručky DSN z roku 2024