Modul, který má zvednout dráhu družice Swift, se roztočil. Ze tří setrvačníků zbyl jeden

Servisní modul LINK společnosti Katalyst Space měl letos v létě zachytit rentgenovou observatoř Neila Gehrelse Swift a vytáhnout ji na vyšší dráhu. Od víkendu je ale sám v potížích: roztočil se a přišel o většinu prostředků, kterými se natáčí.

Dva setrvačníky ze tří a poškozený studený plyn

NASA to popsala v blogu mise 28. července. Modul měl přes víkend potíže s řízením polohy, roztočil se a spojení s ním bylo nepravidelné. Předběžné šetření podle agentury ukázalo, že dva ze tří reakčních setrvačníků nejsou provozuschopné a že část funkcí ztratil i systém trysek na studený plyn.

Reakční setrvačník je roztočený kotouč: když se jeho otáčky změní, modul se otočí na druhou stranu. Tři kolmo postavená kola stačí na natočení do libovolného směru, se dvěma to bez pomoci trysek nejde. A právě trysky jsou poškozené taky.

Ostatní hlavní části modulu podle NASA pracují, jak mají. LINK má kladnou energetickou bilanci – tedy vyrábí víc, než spotřebuje – a se zemí komunikuje.

K čemu modul je, popisuje NASA jednou větou: má se k observatoři přiblížit, zachytit ji a vynést na vyšší dráhu. Všechny tři kroky přitom vyžadují, aby se uměl přesně natočit – a právě to je schopnost, kterou z větší části ztratil.

Nejdřív zastavit rotaci, pak přepsat řízení

Plán má tři kroky. Tým chce nejprve v řádu dnů zastavit rotaci elektrickými motory, pak upravit software pro navádění a řízení tak, aby počítal s novou sestavou. Teprve potom se má rozhodnout, jestli se modul o přiblížení a zachycení Swiftu vůbec pokusí – podle NASA se bude posuzovat bezpečnost manévru a zdraví modulu.

To je slovník, který stojí za pozornost: agentura nikde nepíše, že se zachycení uskuteční. Píše, že se vyhodnotí upravené plány.

Kde jsou obě družice

Provozovatel vede na stránce mise průběžný přehled. K 30. červenci uvádí stav „commissioning“, tedy uvádění do provozu, fázi 2 z 5 a 27 dní od startu. Výška modulu je zhruba 512 km, výška Swiftu zhruba 302 km. Poslední aktualizace je z 28. července, tedy ze dne oznámení potíží.

Rozdíl dvou set kilometrů ukazuje, že modul má sestup k observatoři teprve před sebou. Ve starším zápisu z 15. července přitom NASA psala, že uvádění do provozu jde podle plánu; tehdy zveřejnila i snímek z kamery modulu z 9. července, na kterém je vidět rozložený solární panel. Rozpětí celé soustavy je podle agentury asi šest metrů.

Pořadí těch kroků má svou logiku: dokud se modul točí, nedá se spolehlivě zjistit, v jakém stavu vlastně je. NASA proto píše, že po ustálení polohy bude následovat další prošetření stavu modulu, a teprve pak úprava řízení.

Proč se to řeší

Swift sleduje záblesky záření gama, tedy nejsilnější výbuchy ve vesmíru. Na dráze je od roku 2004 a ta postupně klesá; ve 302 km ho brzdí zbytky atmosféry. Zvednutí dráhy je jediný způsob, jak jeho práci prodloužit – observatoř nemá vlastní pohon.

Naše hodnocení: mise je zajímavá i bez ohledu na to, jak dopadne, protože zkouší něco, co se zatím dělalo jen výjimečně – opravit stroj, který k tomu nebyl postavený. Právě proto je ale dobré číst opatrné formulace doslova. Obě strany, které o potížích informovaly, jsou účastníky mise; nezávislé potvrzení stavu modulu zatím k dispozici není.