Přeskočit na obsah
Magazín Chatujme.cz
Věda · čtení na 3 min

Britská agentura přestane platit síť radioteleskopů e-MERLIN. Peníze dojdou v březnu 2028

Britská agentura UKRI oznámila 27. července, že po březnu 2028 nebude dál platit provoz sítě radioteleskopů e-MERLIN. Ve zveřejněné rozhodovací tabulce je e-MERLIN jednou ze čtrnácti položek úplně bez podpory. Univerzita v Manchesteru tvrdí, že observatoř Jodrell Bank zůstává otevřená; Guardian píše o hrozícím zavření a jeden ze zástupců ředitele o tom, že pozorování skončí, pokud se peníze nenajdou jinde.

Lovellův radioteleskop za nízkou budovou se skleněnou fasádou a nápisem SKAO
Lovellův radioteleskop na observatoři Jodrell Bank, vpravo budova sídla organizace SKAO. Foto: Mike Peel, Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Britská agentura UK Research and Innovation zveřejnila 27. července výsledky rozhodování o tom, které vědecké přístroje bude Rada pro vědecká a technologická zařízení (STFC) platit v letech 2026 až 2030. Síť radioteleskopů e-MERLIN v tabulce skončila mezi projekty, na které peníze nezbudou: u položky „e-MERLIN +JIVE“ stojí poznámka, že e-MERLIN nebyl vybrán k dalšímu financování. Stávající smlouva vyprší v březnu 2028.

Sedm antén rozestavěných po Británii

e-MERLIN není jeden dalekohled, ale síť sedmi radioteleskopů rozmístěných na 217 kilometrech napříč Velkou Británií a propojených optickými vlákny do ústředí na observatoři Jodrell Bank. Provozuje ji Univerzita v Manchesteru pro STFC.

Nejznámější z těch sedmi je Lovellův teleskop s parabolou o průměru 76 metrů, podle provozovatele třetí největší pohyblivá anténa na světě. Nejdál stojí třicetidvoumetrová anténa u Cambridge, dvě stě kilometrů od Jodrell Bank; právě ta dává síti nejdelší základnu, a tedy nejjemnější rozlišení. Princip je stejný jako u jiných radiových sítí: čím dál od sebe antény stojí, tím drobnější detaily dokáže síť rozlišit, protože se chová jako jeden přístroj o velikosti té vzdálenosti.

Čtrnáct položek bez podpory, devatenáct se sníženou

e-MERLIN v tom není sám. Rozhodovací tabulku v dokumentu UKRI jsme si prošli položku po položce. Z 54 řádků s rozhodnutím jich čtrnáct nedostane nic, devatenáct dostane méně než dosud a jedenáct projde beze snížení; u zbylých deseti je formulace přechodná, třeba přesun do jiné rozpočtové položky. Tenhle součet je náš, agentura ho v dokumentu neuvádí.

Mezi zařízeními bez podpory jsou vedle e-MERLINu i položky HIPERCAM a ULTRACAM, JCMT Support, HARPS3 Operations nebo LHCb Upgrade 2. Tabulka u nich uvádí jen název a rozhodnutí, ne co konkrétně skončí. U těch, kterým se rozpočet krátí, se podíly pohybují od 55 procent u položky NGTS přes 60 procent u tří dalších projektů až po 80 procent, které dostane třeba regionální centrum pro ALMA nebo LOFAR.

Zavírá se, nebo nezavírá

Tady se zdroje rozcházejí a stojí za to je odlišit. Guardian dal do titulku, že observatoři hrozí zavření. Univerzita v Manchesteru naopak v prohlášení téhož dne píše, že Jodrell Bank zůstává otevřená a dál hraje celostátně důležitou roli.

Podle nás mohou obě věty platit současně, protože každá mluví o něčem jiném: bez peněz končí provoz sítě, ne samotný areál observatoře. Podle jednoho ze zástupců ředitele observatoře Simona Garringtona, kterého cituje Guardian, ale odebrání peněz e-MERLINu podráží Jodrell Bank nohy a pozorování skončí, pokud se financování nenajde jinde. Garrington chce rozhodnutí napadnout.

Guardian dále uvádí, že škrty napříč desítkami zařízení a projektů mají znamenat zhruba osm set zrušených míst, z toho osmadvacet přímo na observatoři, a že se dotknou téměř tří tisíc výzkumníků, kteří síť využívají.

Proč se škrtá

Důvod není v tom, že by se britské vědě celkově ubíralo. Podle Guardianu hospodaří UKRI s ročním rozpočtem blížícím se deseti miliardám liber, jenže STFC musí výrazně šetřit poté, co jí přerostly náklady: zdražila elektřina a mzdy v tuzemských zařízeních a kurz libry prodražil příspěvky do mezinárodních projektů, mimo jiné do CERNu.

Univerzita v prohlášení uvádí, že bude hledat peníze u vlády, veřejných agentur, průmyslu i dárců. Za fakultu přírodních věd a techniky ho podepisuje Sarah Sharples. Text mluví o snaze udržet vědu, techniku a vzdělávání, které Jodrell Bank umožňuje, a zároveň přiznává, že si teprve pečlivě prochází, co rozhodnutí znamená.

Co v žádném z použitých zdrojů není: kolik peněz vlastně e-MERLIN ročně stál. Tabulka UKRI u položek bez podpory uvádí místo podílu jen zkratku pro nehodící se údaj, takže se z ní ušetřená částka vyčíst nedá.

Zdroje

Diskuse

Zatím tu nikdo nediskutuje. Můžete být první.

Napsat příspěvek

Diskutovat můžete i bez účtu. S registrací se ale příspěvek zveřejní hned a nemusíte pokaždé vyplňovat jméno. Účet už máte? Přihlaste se.

Nezveřejňujeme ho, slouží jen redakci.

Podporuje zápis Texy: **tučně**, *kurzíva*, odrážky, odkazy.

Dál k tématu

Věda

Buňky z kostní dřeně pronikly do mozku u všech dvaceti zkoumaných lidí

Práce v Nature sledovala náhodné mutace v DNA jako přirozené čárové kódy a v mozkové tkáni dvaceti starších zemřelých našla u všech buňky, které vznikly v kostní dřeni. U myší přitom imunitní buňky mozku vydrží celý život z embryonálního základu. Jestli je ten příliv pro mozek dobrý, nebo špatný, se dvě letošní práce rozcházejí.

Věda

Podle otisků chodidel měřil Paranthropus boisei až 1,8 metru, víc než podle kostí

Jednadvacet otisků chodidel z břehu jezera Turkana v severní Keni patřilo podle nové studie osmi dospělým jedincům druhu Paranthropus boisei. Rozměry stop vycházejí na postavu až 1,8 metru vysokou a kolem 75 kilogramů těžkou, tedy větší, než dosud vycházelo z kosterních nálezů. Mezi osmi jedinci nebyla podle autorů ani samice, ani mládě.