Lidar našel v jihozápadní Amazonii skoro 400 neznámých staveb, počet lidí je odhad
Letecký lidar prosvítil pruh jihozápadní Amazonie a našel skoro čtyři sta dosud neznámých zemních staveb. Studie z nich odhaduje přes 20 000 staveb v celé oblasti a 1,25 až 3 miliony obyvatel v letech 100 až 300 našeho letopočtu. To první je nález, to druhé dopočet – a autoři to sami píšou opatrně.
Časopis Nature vydal 29. července 2026 studii, která pomocí leteckého lidaru zmapovala část jihozápadní Amazonie a našla v ní skoro čtyři sta dosud nezdokumentovaných zemních staveb. Jmenuje se Over 20,000 precolonial earthworks in the Southwest Amazonia a první autor je Martti Pärssinen z Helsinské univerzity.
Číslo, které oběhlo svět, je ale jiné: 1,25 až 3 miliony obyvatel. Stojí za to rozlišit, co se našlo a co se dopočítalo.
Co lidar opravdu proměřil
Lidar je laserový dálkoměr: vysílá infračervené pulzy a z doby jejich návratu skládá přesný model terénu. Podstatné je, že část paprsků projde mezerami v korunách stromů, takže vidí i pod hustý porost – tam, kde běžný letecký snímek ukáže jen zeleň.
Podle abstraktu studie se snímkovalo po dráze dlouhé 4 430 km. Tisková zpráva Helsinské univerzity to upřesňuje: letělo se v rovných pruzích asi 450 km dlouhých, mapoval se pás široký kilometr a takový pruh se opakoval každých deset kilometrů. Proměřená plocha tedy vychází kolem 4 430 km², kdežto celé území civilizace, o kterém studie mluví, má asi 183 000 km². Prosvítily se zhruba dvě a půl procenta.
V tom pruhu přibylo skoro čtyři sta staveb, které dosud nikdo nepopsal. Většinu z nich tvoří geoglyfy – příkopy vyhloubené do země do geometrických tvarů. Čtverce, kruhy, ale i pětiúhelníky, osmiúhelníky a složeniny typu kruh vepsaný do čtverce. Největší známá lokalita má padesát hektarů.
Odkud se vzaly ty miliony
Tady začíná dopočet. Autoři výsledek z proměřeného pruhu rozšířili na podobně husté oblasti celého území. Název studie mluví o víc než 20 000 zemních stavbách pro tuhle oblast; Science tentýž údaj popisuje jako počet staveb, které tam teprve čekají na objevení, a dodává, že dřívější odhady počítaly asi s deseti tisíci pro celou Amazonii. Abstrakt to říká ještě jinak: že sama tahle oblast obsahuje tolik staveb, kolik se dřív odhadovalo pro celou Amazonii.
Počet obyvatel je odvozený ještě o stupeň dál – z odhadu pracovní síly, kterou stavba a údržba těch staveb vyžadovala. Tak vznikl údaj 1,25 až 3 miliony lidí, a to pro roky 100 až 300 našeho letopočtu.
Abstrakt studie je v tomhle místě opatrný: „We also propose that the total human population of the area in 100–300 ad was 1.25–3 million people.“ Sloveso „propose“, tedy navrhujeme, není totéž co „prokázali jsme“. Tisková zpráva univerzity to označuje za opatrný odhad.
Proč je i ten dopočet zajímavý
Území přitom zabírá necelá tři procenta rozlohy Amazonie.
Geograf Vinicius Peripato z brazilského Národního ústavu pro kosmický výzkum, který na studii nepracoval, to pro časopis Science shrnul takhle: „If we go back 20 years, there was no record of pre-Columbian occupation in the Amazônia forest. Those numbers are growing rapidly.“ Peripato tím říká, že před dvaceti lety nebyl o předkolumbovském osídlení amazonského pralesa žádný záznam a že dnes ta čísla rychle rostou.
Archeolog Eduardo Neves z Univerzity v São Paulu, rovněž mimo tým, označil lidar pro amazonskou archeologii za převratný. Dřív se takové stavby daly najít jen na odlesněné půdě.
Spor o zveřejňování lidarových dat
Science popisuje i spor spojený se zveřejňováním lidarových modelů. Někteří zástupci domorodých komunit se obávají, že modely prozradí přesnou polohu jejich území nebo míst, která považují za posvátná.
Pärssinen k tomu pro Science uvedl, že tým před zveřejněním dat odstranil všechny snímky staveb ležících uvnitř vymezených domorodých území. Antropolog Francisco Apuriña, člen kmene Apuriña, který se na studii podílel, to podle téhož zdroje popsal jako trvalé vyjednávání o tom, co zveřejnit: některé věci se zveřejňovat nemusí, jiné ano – aby se daly použít jako argument pro ochranu domorodých území.
Co z toho plyne pro klimatické modely
Poslední věta abstraktu míří dál než k archeologii. Pokud se podobné výsledky najdou i jinde v Amazonii, mělo by se podle autorů přehodnotit, jak hustě byla před příchodem Evropanů osídlená – a s tím i to, nakolik dnešní půdu, skladbu lesa a biologickou rozmanitost utvořili lidé. Zmiňují dokonce i některé modely globálního klimatu.
Je to podmínková věta, ne závěr. Ale ukazuje, proč se o počtu obyvatel pralesa vede spor, který má daleko přesah do jiných oborů.
Jak to celé začalo
Podle Science stojí na počátku náhoda. Geograf Alceu Ranzi, dnes na Univerzitě v Acre, seděl před víc než dvaceti lety v letadle nad pralesem a všiml si na zemi dokonalého kruhu. Usoudil, že takový tvar příroda nedělá. Měl pravdu.
