Přeskočit na obsah
Magazín Chatujme.cz
Vesmír · čtení na 3 min

Dalekohled Roman je natankovaný, start má 30. srpna. NASA uvádí náskok osm i devět měsíců

Do nádrží dalekohledu Nancy Grace Roman šlo 290 galonů hydrazinu a start má vyjít na 30. srpna. Vlastní materiály NASA se ale neshodnou na tom, o kolik je mise napřed: pozvánka na konferenci mluví o devíti měsících, stránka odpočtu o osmi. Koronograf, který se v přetiscích podává jako přístroj na fotografování planet, je zatím zkouška techniky.

NASA dotankovala dalekohled Nancy Grace Roman a míří ke startu 30. srpna. Tankování skončilo 25. července v hale Payload Hazardous Servicing Facility na Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Do nádrží šlo 290 galonů hydrazinu, tedy zhruba 1 100 litrů (přepočet náš).

kresba dalekohledu Nancy Grace Roman nad hvězdným pozadím
Ilustrace: takhle dalekohled Nancy Grace Roman nakreslili výtvarníci NASA. Skutečný přístroj zatím stojí na Floridě. NASA, NASA-GSFC, Wikimedia Commons (volné dílo)

Palivo není na start

Hydrazin se startem nemá co dělat – ten obstará Falcon Heavy od SpaceX z rampy 39A. Palivo je až na to, co přijde po oddělení od rakety: na manévry cestou do libračního bodu L2 soustavy Slunce–Země a na udržování natočení solárních panelů. NASA počítá se základní misí na pět let a s možností protáhnout ji o dalších pět.

Že jde o práci s jedovatou látkou, je znát i z názvů. Hala se jmenuje Payload Hazardous Servicing Facility, tedy zhruba hala pro nebezpečnou obsluhu nákladu, a technici v ní pracují v hermetických oblecích s vlastním přívodem vzduchu. Na snímku, který NASA ke zprávě zveřejnila, je v takovém obleku Billy Keim, seniorní integrační technik.

Zorné pole místo hloubky

Hlavním přístrojem je Wide Field Instrument, tedy širokoúhlá kamera. Podle NASA má Roman zorné pole aspoň stokrát větší než Hubbleův dalekohled a za dobu provozu má změřit světlo až z miliardy galaxií. Stonásobné zorné pole znamená, že za tutéž dobu přehlédne mnohem větší kus oblohy.

Vědecké cíle jsou tři: temná energie, temná hmota a planety u cizích hvězd.

Koronograf je zkouška techniky, ne hotový lovec planet

Druhý přístroj, koronograf, se v přetiscích snadno podá jako kamera na fotografování exoplanet. NASA ho ale popisuje jinak. Je to technologická demonstrace: soustavou masek a pohyblivých zrcadel zakryje záři mateřské hvězdy, aby byla planeta vůbec vidět, a hlavně má ukázat, že to takhle v kosmu funguje.

„Abychom se dostali odtud, kde jsme, tam, kde být chceme, potřebujeme, aby koronograf Romanu tuhle techniku předvedl.“

Řekl to Rob Zellem, zástupce vědeckého vedoucího mise pro komunikaci z Goddardova střediska NASA; citace je přeložená. Přístroj postavila laboratoř JPL, přispěly evropská ESA, japonská JAXA, francouzská CNES a Institut Maxe Plancka. Na výsledek téhle zkoušky čeká teprve navrhovaná observatoř Habitable Worlds Observatory, kterou NASA zamýšlí právě na hledání života u jiných hvězd.

Jméno má dalekohled po americké astronomce Nancy Grace Romanové. Bývá označovaná za „matku Hubblu“, tedy dalekohledu, který odstartoval v roce 1990 a slouží dodnes.

O kolik je Roman napřed? NASA uvádí dvě čísla

Zajímavější než samotné datum je rozpor ve vlastních materiálech NASA. Pozvánka na tiskovou konferenci z 29. července mluví o misi, která startuje „devět měsíců před plánem“. Stránka odpočtu na webu NASA přitom uvádí, že Roman poletí „osm měsíců před plánem a ještě dřív, než se čekalo“.

Ani jedna z těch stránek neříká, vůči jakému datu se náskok počítá, takže z nich samotných rozdíl rozhodnout nejde. Uvádíme proto obě čísla tak, jak je uvádí NASA.

Posunul se i čas startu. Server SpacePolicyOnline psal 2. června o 7:20 východoamerického času, kdežto červencové materiály NASA mluví o 7:26. Tady jde o prosté zpřesnění a platí ten novější údaj.

Kdo o misi mluvil

Konference byla svolaná na středu 29. července na 14:00 východoamerického času. Za NASA na ní byli ředitel astrofyzikální divize ústředí Shawn Domagal-Goldman, projektová manažerka mise Jackie Townsend, hlavní vědecká pracovnice mise Julie McEnery a Jeremy Perkins, který má na starosti integraci a testy. Tři poslední jmenovaní jsou z Goddardova střediska.

Start je naplánovaný na neděli 30. srpna, nejdřív v 7:26 východoamerického času – u nás tedy 13:26 (přepočet náš). Co se z Romanu vyklube, se pozná až za měsíce provozu; u koronografu bude zajímavější než první snímek to, jestli technika vydrží pracovat tak, jak se čekalo na zemi.

Zdroje: zpráva NASA o tankování, pozvánka na tiskovou konferenci, stránka odpočtu ke startu, zpráva JPL o koronografuSpacePolicyOnline.

Diskuse

Zatím tu nikdo nediskutuje. Můžete být první.

Napsat příspěvek

Diskutovat můžete i bez účtu. S registrací se ale příspěvek zveřejní hned a nemusíte pokaždé vyplňovat jméno. Účet už máte? Přihlaste se.

Nezveřejňujeme ho, slouží jen redakci.

Podporuje zápis Texy: **tučně**, *kurzíva*, odrážky, odkazy.

Dál k tématu

Vesmír

Hvězdu roztrhala černá díra přes 30 000 světelných let od centra galaxie

NASA a astronomové z univerzity v Chapel Hill oznámili 27. a 28. července nález, který se hledal cíleně: hvězdu roztrhanou černou dírou o hmotnosti asi milionu Sluncí, jenže 30 000 světelných let od centra galaxie, kde se takové díry obvykle drží. Zjasnění zachytil v listopadu 2025 přehlídkový dalekohled na Palomaru a ze záplavy dat ho vybral klasifikátor, který autoři přeučili právě na okraje galaxií.

Vesmír

Fyzici popsali ve slunečním cyklu okamžik, kdy extrémní bouře přestanou naráz

Nejsilnější projevy kosmického počasí podle fyziků z Univerzity ve Warwicku neustávají pozvolna, ale v každém slunečním cyklu se vypnou v jednom okamžiku. Počet slunečních skvrn v tom okamžiku má nést informaci o síle cyklu následujícího, a to šest až sedm let předem. Výsledek zazněl 20. července na konferenci britské Královské astronomické společnosti; recenzovaný článek k němu zatím uveden není.