Přeskočit na obsah
Magazín Chatujme.cz
Český internet · čtení na 4 min · 20 zhlédnutí

NIX.CZ a CESNET spustily pro akademickou sféru síť přesného času oddělenou od internetu

Peeringový uzel NIX.CZ a akademické sdružení CESNET 30. září spustily síť CESTime, která po optice oddělené od internetu rozvádí čas navázaný na český státní etalon. Připojit se zatím mohou věda, výzkum a školství, ostatním organizacím ji má NIX.CZ zpřístupnit ještě letos. Domácnostem nic nemění, protože NTP nepodporuje.

Césiové atomové hodiny Mk. 1 z roku 1955 ve vitríně londýnského Science Museum
První césiové atomové hodiny Mk. 1 z britské National Physical Laboratory (1955) v londýnském Science Museum. Síť CESTime rozvádí čas z atomových hodin sdružení CESNET. Foto: Richard Ash, Wikimedia Commons (CC BY-SA 2.0)

Český peeringový uzel NIX.CZ a akademické sdružení CESNET spustily 30. září síť CESTime. Jiná data než časové protokoly nepřenáší. Ten jde z atomových hodin CESNETu navázaných na český státní etalon a po optických kanálech oddělených od internetu se dostane do jedenácti měst. Datum stojí v historii změn projektu jako „start akademické části sítě“ a týž den o spuštění napsala i Lupa.cz.

Proč nestačí čas z GPS

Hodně sítí a systémů dnes bere přesný čas z družic. Signál GPS nebo Galileo nese vedle polohy i časovou značku a podle ní se řídí mobilní sítě, energetika i vědecké přístroje. Družicový signál jde ale rušit a zkreslovat. CESNET v červencové zprávě, kterou otiskl ICT Network News, připomněl válku na Ukrajině, která ukázala, že rušení navigace není jen teoretická hrozba.

Optická vlákna podle téže zprávy nabízejí na družicích nezávislou cestu, jak čas rozvést. Pro systémy s vysokými nároky na spolehlivost mohou podle ní sloužit jako záloha nebo doplněk.

Na co přesný čas potřebují jiní než fyzici, vypočítávají příklady na webu projektu. Sousední základnové stanice musí přepínat mezi vysíláním a příjmem ve stejný okamžik, jinak se navzájem ruší. Vysílače DVB-T2 a DAB+, které šíří tentýž program na stejném kmitočtu, musí vysílat souběžně s přesností na mikrosekundy. A na shodném čase stojí i běžné věci: kontrola platnosti certifikátů, jednorázové přihlašovací kódy nebo časová osa, podle které se skládá průběh kybernetického útoku.

Síť vedle internetu, ne v něm

Podle stránky s parametry vede CESTime po optických kanálech oddělených od internetu a kromě časových protokolů po ní nic jiného neteče. Časový signál se podle provozovatelů šíří jedním směrem, od hodin CESNETu k uživatelům. Síť má 13 hlavních uzlů, v Praze a Brně jich je víc. Propojuje je 26 spojů uspořádaných do čtyř kruhů, které mají síť jistit pro případ výpadku. Měřená délka tras dělá 3 785 kilometrů. Propoj na Slovensko slouží k porovnávání národních etalonů času a k témuž má sloužit připravovaný propoj do Vídně.

V červenci přitom CESNET mluvil o zhruba dvaceti uzlech. Stránka projektu dnes uvádí třináct hlavních, přičemž v Praze a Brně jich počítá víc; kolik jich je celkem, neříká.

Uzly si čas předávají protokolem White Rabbit. Vznikl v CERNu jako rozšíření protokolu PTP (norma IEEE 1588) a podle Wikipedie na něm spolupracoval i německý ústav GSI a další partneři z univerzit a průmyslu. Hardware i zdrojový kód jsou veřejné. Technologie zvládá synchronizaci přesnější než jedna nanosekunda a jméno má po Bílém králíkovi z Alenky v říši divů, který nosí kapesní hodinky.

Slibované nanosekundy

Síť běží v pilotním provozu. Uživatelé dostávají plnou službu, ale provozovatelé si podle svých slov ověřují, jestli plánované hodnoty platí i v praxi. „Nevíme o síti podobného rozsahu na světě,“ píší. Plán, který provoz podle stránky zatím potvrzuje, vypadá takto:

  • odchylka od národní časové stupnice UTC(TP) nejvýš 20 nanosekund oběma směry,
  • odchylka mezi uzly nejvýš 5 nanosekund,
  • u klienta připojeného protokolem White Rabbit odhadem 3 nanosekundy vůči nejbližšímu uzlu,
  • u klienta s protokolem PTP a hardwarovou podporou na trase zhruba jedna mikrosekunda.

Subnanosekundová přesnost, kterou White Rabbit umí, tedy není totéž co hodnoty, které síť slibuje svým uživatelům.

Kdo se připojí a jak

Body přítomnosti stojí podle stránky o stavu sítě v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Jihlavě, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Pardubicích, Liberci, Ústí nad Labem a Plzni. V první fázi se mohou připojit jen uživatelé z vědy, výzkumu a vzdělávání. Ve druhé, kterou chtějí autoři zahájit ještě letos, otevře NIX.CZ síť přes svou infrastrukturu všem ostatním.

Kdo o připojení stojí, musí mít vlastní hlavní hodiny sítě (Grandmaster Clock), tedy zařízení, které rozvádí čas po jeho síti protokolem PTP nebo NTP. K tomu aspoň jeden další zdroj času (družice, NTP nebo rádiový signál DCF77) a přístroj, který umí časy z více vstupů porovnat. CESTime tu má sloužit jako další nezávislý zdroj, ne jako jediný. Tak to stojí v návodu k připojení.

Připojit se jde vyhrazeným vláknem nebo vyhrazenou vlnovou délkou, metalickým kabelem jen výjimečně a s horší přesností. Přes běžnou internetovou přípojku to nejde. Čas síť dodává protokoly PTP a White Rabbit, NTP nepodporuje. Každé připojení začíná osobní konzultací.

Domácí počítač si nevšimne

Pro běžného uživatele se spuštěním CESTime nic nemění. Počítače a telefony si seřizují hodiny protokolem NTP a ten nová síť neumí. CESNET přitom NTP servery provozuje: podle popisu jeho časových služeb se řídí césiovými hodinami, jejich přesnost je v jednotkách mikrosekund a návaznost na světový čas UTC zajišťuje přijímač GPS. Nová síť je jiná vrstva, určená pro sálové systémy, operátory, energetiku nebo laboratoře.

Cenu služby web projektu neuvádí. Podle návodu jsou obchodní podmínky pro PTP i White Rabbit stejné a o technickém řešení se jedná až při konzultaci.

Zdroje

Diskuse

Zatím tu nikdo nediskutuje. Můžete být první.

Napsat příspěvek

Diskutovat můžete i bez účtu. S registrací se ale příspěvek zveřejní hned a nemusíte pokaždé vyplňovat jméno. Účet už máte? Přihlaste se.

Nezveřejňujeme ho, slouží jen redakci. S příspěvkem ukládáme i IP adresu; co s údaji děláme, stojí v zásadách zpracování osobních údajů.

Podporuje zápis Texy: **tučně**, *kurzíva*, odrážky, odkazy.

Dál k tématu

Český internet

ČTÚ čeká, že optika letos předstihne Wi-Fi jako nejčastější pevné připojení

Český telekomunikační úřad 23. září zveřejnil zprávu o trhu za rok 2025 a k ní nový dokument s predikcí do roku 2028. Optika loni zaostala za bezdrátovými sítěmi ve volných pásmech o jediný procentní bod a letos je podle úřadu nejspíš předstihne. Přípojek DSL má do roku 2028 ubýt 18 %.

Český internet

Čtvrtina českých výdajů na výzkum šla v roce 2024 do informačních technologií

Asociace pro aplikovaný výzkum v IT zveřejnila v září rozbor postavení oboru v české ekonomice. Podle dat Českého statistického úřadu, ze kterých vychází, připadla na výzkum a vývoj v oblasti informačních technologií v roce 2024 čtvrtina všech českých výdajů na vědu; v roce 2017 to byla šestina. Asociace z toho vyvozuje, že má obor při dělení veřejných peněz na výzkum dostat větší váhu.

Český internet

V aukcích domén .cz se 23. září vydražilo rekordních 73 adres

Ve středu 23. září se v aukcích uvolňovaných domén .cz vydražilo 73 adres. Podle sdružení CZ.NIC je to nejvíc za jeden den od května 2024, kdy dražby začaly. Roste i podíl uvolňovaných domén, které si v aukci najdou nového držitele: z dlouhodobých 3,3 % na 5,45 % v září.