Přeskočit na obsah
Magazín Chatujme.cz
Technologie · aktualizováno 29. 7. 2026 · čtení na 3 min

Čína poprvé určila, co ještě smí být pevná baterie

Od 1. července platí v Číně první státní norma, která pro automobilové baterie určuje, co se ještě smí nazývat pevnou baterií. Rozhoduje šestihodinová zkouška ve vakuu při 120 stupních a hranice pěti procent kapaliny. Slovo, kterým výrobci léta sypali do tiskových zpráv, tak dostalo měřitelný obsah.

Lithium-iontové články trakční baterie elektromobilu
Články dnešní trakční baterie s kapalným elektrolytem. Právě podíl kapaliny nová norma měří. Foto: RudolfSimon, Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Pevná baterie je posledních pár let nejpoužívanější slovo v tiskových zprávách automobilek. Slibuje delší dojezd, rychlejší nabíjení a hlavně to, že článek nezačne hořet. Problém byl, že si pod ním každý představoval něco jiného. Od 1. července má Čína státní normu, která to konečně určuje měřitelně.

Hranice je pět procent kapaliny

Norma dělí baterie podle toho, kolik kapalného elektrolytu v článku zbylo. Označení plně pevná baterie si zaslouží jen článek, u kterého hmotnost zbylé kapaliny nepřesáhne pět procent hmotnosti celého článku. Články s podílem zhruba pěti až deseti procent spadají do kategorie pevně-kapalných, tedy toho, čemu se dřív říkalo polopevné baterie.

Rozdíl mezi těmito dvěma škatulkami zní jako slovíčkaření, ale právě on odděluje marketing od techniky. Většina toho, co se dosud prodávalo jako průlom, byly polopevné články: pořád obsahují kapalinu, pořád mohou hořet, jen jí mají méně.

Rozhodne šest hodin ve vakuu

Aby se nedalo o číslech jen tvrdit, norma přidává zkoušku. Článek stráví šest hodin ve vakuové komoře při 120 stupních Celsia a měří se, kolik hmoty se z něj odpaří. Těkavé složky, tedy kapalný elektrolyt, se za těchto podmínek uvolní, a úbytek hmotnosti tak přímo ukáže, kolik kapaliny uvnitř bylo.

Zkouška je nepříjemně jednoznačná. Buď článek úbytek pod pěti procenty ustojí, nebo se plně pevnou baterií nazývat nesmí. Pro domácí trh je to nástroj, jak zarazit slovní inflaci; pro zahraniční čtenáře je to poprvé, kdy jde čínská prohlášení o pevných bateriích porovnávat mezi sebou.

Kdo už staví výrobu

Norma dopadla do rozjeté stavby výrobních linek. Dongfeng chystá linku o kapacitě 0,2 GWh a chce články nasadit do vozu ve druhé polovině letošního roku; jde o kombinaci oxidového a polymerního elektrolytu s hustotou energie 350 Wh/kg a plánovaným dojezdem až tisíc kilometrů. Firma Doctex má v Tchien-ťinu spuštěnou linku v řádu gigawatthodin a udává rovněž 350 Wh/kg, což podle ní znamená o patnáct až dvacet procent delší dojezd bez přestavby akumulátorového paketu.

Saike Power dokončuje ve městě I-pin zkušební linku na sulfidové články o kapacitě 0,1 GWh a testování strojů má být hotové do konce roku. Gotion High-Tech uzavřel pilotní ověření a zdůrazňuje, že veškeré výrobní zařízení je čínské.

Čísla vypadají působivě, ale je potřeba je číst správně. Kapacita 0,2 GWh ročně stačí zhruba na několik tisíc vozů, ne na sériovou výrobu. Jde o pilotní linky, ne o továrny.

Šéf největší bateriové firmy krotí očekávání

Nejopatrněji se vyjadřuje ten, kdo by z rozjezdu mohl mít největší prospěch. Robin Zeng, předseda společnosti CATL, tedy největšího výrobce baterií na světě, opakuje, že pevné baterie mají pořád značné potíže s výrobou a od širokého nasazení ve vozech je dělí roky.

Že jde o víc než skepsi, ukazuje jiná zpráva z Číny. Peking má už rok v provozu pevné články pekingské firmy Pure Lithium New Energy, jenže ne v autě: napájejí zařízení v 1,1 kilometru dlouhém úseku horkovodu v ulici Si-čchang-an. Články tam vydržely celou zimu při teplotách 40 až 85 stupňů a vlhkosti přes devadesát procent, mají krytí IP68 a prošly zkouškami na nehořlavost.

Je to úctyhodné, a přesto to o autech neříká skoro nic. Horkovod nepotřebuje nízkou hmotnost, rychlé nabíjení ani tisíce cyklů při proměnlivém zatížení. Právě tyhle nároky zatím pevné články do aut nepouštějí, spolu s cenou a se schopností vyrábět je ve velkém.

Co si z toho odnést

Norma sama o sobě žádnou baterii nevylepší. Dělá něco jiného a v tuhle chvíli užitečnějšího: dává slovu pevná baterie obsah, který jde ověřit v laboratoři. Až příště někdo takovou baterii ohlásí, bude se dát zeptat, jestli prošla vakuovou zkouškou, nebo jen tiskovou konferencí.

Zdroje: CarNewsChina k platnosti normy a stavu výrobních linekCarNewsChina k nasazení v pekingském horkovodu, doplněno o dřívější rozbor návrhu normy na serveru Electrek. Výrok Robina Zenga je přeložený z angličtiny.

Diskuse

Zatím tu nikdo nediskutuje. Můžete být první.

Napsat příspěvek

Diskutovat můžete i bez účtu. S registrací se ale příspěvek zveřejní hned a nemusíte pokaždé vyplňovat jméno. Účet už máte? Přihlaste se.

Nezveřejňujeme ho, slouží jen redakci.

Podporuje zápis Texy: **tučně**, *kurzíva*, odrážky, odkazy.

Dál k tématu

Technologie

Projekt OPI ohlásil společné API pro karty DPU. V repozitářích je od 28. dubna

Open Programmable Infrastructure, projekt pod hlavičkou Linux Foundation, ohlásil ve čtvrtek první koordinované vydání. Má sjednotit ovládání karet DPU tak, aby si orchestrátor nemusel na každého výrobce brát vlastní ovladač. Značky v repozitářích, které tomu odpovídají, ale nesou jiné číslo verze a datum 28. dubna.

Technologie

GlobalFoundries má dostat 300 milionů na fotoniku, stát si bere procento firmy

GlobalFoundries podepsala 29. července s americkým ministerstvem obchodu prohlášení o záměru: z programu CHIPS má dostat 300 milionů dolarů na výzkum křemíkové fotoniky. Ministerstvo za to dostane akcie odpovídající zhruba procentu firmy. Peníze zatím nepřišly a smlouva se teprve dojednává.

Technologie

Poslední evidovaný patent na kodek MPEG-4 Visual vypršel v Brazílii

Poslední evidovaný patent na normu MPEG-4 Visual, na které stojí kodeky DivX a Xvid, vypršel 19. července. Byl brazilský a přežil evropský o pět let. Licenční fond Via Licensing Alliance tím ztratil oporu pro poplatky za kodéry a dekodéry; H.264, HEVC ani AAC se to ale netýká.

Technologie

AMD představilo serverový procesor s 256 jádry, prodej začne ve čtvrtém čtvrtletí

AMD na konferenci Advancing AI ve dnech 22. a 23. července představilo šestou generaci serverových procesorů EPYC s kódovým jménem Venice. Nejsilnější model má 256 jader a 512 vláken v jedné patici a vyrábí se u TSMC na procesu N2. Stroje s ním se ale začnou prodávat až v posledním čtvrtletí letošního roku.