Přeskočit na obsah
Magazín Chatujme.cz
Programování · aktualizováno 30. 7. 2026 · čtení na 3 min

NVIDIA vydala první CUDA pro Windows na Armu, ovladač prozradil chystaný čip

NVIDIA zveřejnila 16. července vývojářskou verzi CUDA Toolkitu 13.4 s první oficiální podporou Windows na architektuře Arm64. Součástí balíku je ovladač 616.00, z jehož instalačního souboru se dá vyčíst, že chystaný čip RTX Spark N1X přijde nejméně ve dvou variantách – se 6 144 a s 5 120 jádry grafiky.

Sídlo společnosti NVIDIA v Santa Claře v Kalifornii
Sídlo NVIDIE na San Tomas Expressway v Santa Claře. Foto: Coolcaesar at English Wikipedia, Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Grafické čipy NVIDIE se na Windows s procesorem Arm doteď obešly bez oficiální podpory. Kdo chtěl na takovém stroji spustit cokoli postavené na CUDA – tedy na rozhraní, kterým NVIDIA pouští výpočty na grafické kartě – měl smůlu. Šestnáctého července to firma změnila: na svém vývojářském fóru vydala CUDA Toolkit 13.4 jako Developer Preview a spolu s ním ovladač pro Windows 11 na Arm64.

Co je v balíku

Preview má tři části: vývojářský ovladač pro chystanou platformu RTX Spark, samotný toolkit ve verzi 13.4 a dokumentaci. Instalační soubor ovladače se jmenuje 616.00_DeveloperPreview_win11_arm64_International.exe. Vedle něj NVIDIA nabízí i verzi pro x64, aby šlo programy pro Arm křížově překládat na běžném počítači.

Podstatné je, že k začátku není potřeba nic kupovat. „Nepotřebujete hardware RTX Spark, abyste mohli začít – použít se dá existující vývojový systém s Windows na Armu,“ píše NVIDIA v oznámení (přeloženo z angličtiny). Programátoři si tak mohou aplikaci přeložit, najít v ní závislosti, které pro Arm neexistují, a připravit první sestavení dřív, než se čip vůbec objeví v prodeji. Ověření na skutečném RTX Sparku má podle stejného textu přijít, „až bude podporovaný hardware a software k dispozici“ (rovněž přeloženo).

Instalační soubor prozradil, co má chystaný čip uvnitř

Zajímavější než ovladač sám je jeho instalační předpis. Web Windows Latest si 18. července všiml, že soubor nv_surface_woa.inf vyjmenovává dvě zařízení: „NVIDIA RTX Spark N1X (6144-core Blackwell RTX GPU)“ a „NVIDIA RTX Spark N1X (5120-core Blackwell RTX GPU)“. Chystaný čip tedy nepřijde v jediné podobě, ale nejméně ve dvou, a liší se počtem jader grafické části.

Vyšší z nich odpovídá tomu, co Microsoft uvedl na začátku června při ohlášení notebooku Surface Laptop Ultra: dvacetijádrové procesorové pole složené z deseti jader Cortex-X925 a deseti Cortex-A725, grafika se 6 144 jádry architektury Blackwell a až 128 GB paměti sdílené mezi procesorem a grafikou. Server PCWorld k tomu dodává, že stejný počet grafických jader má stolní karta GeForce RTX 5070.

Co N1X umí ve výpočtech, zatím nikdo nezměřil. Microsoft u svého notebooku mluví o výkonu „až petaflop“ v úlohách umělé inteligence, což je údaj výrobce, ne výsledek nezávislého testu.

Co zatím nefunguje

Omezení vypisuje NVIDIA v oznámení sama. Nástroj Nsight Copilot je na Windows ARM64 v tomto preview vypnutý a nedostupný. U knihovny PyTorch firma varuje, že spuštění jejích testovacích úloh v režimu CI/CD může vyvolat vypršení časového limitu grafiky. Balík není finální vydání a NVIDIA ho tak ani neoznačuje – v názvu souboru i v titulku oznámení stojí Developer Preview.

Ovladač 616.00 navíc obsluhuje pouze hardware RTX Spark. Na žádnou jinou grafickou kartu NVIDIE se nevztahuje, což u vývojářského balíku mířícího na jediné zařízení dává smysl.

Proč na tom pro Arm záleží

Windows na Armu naráží dlouhodobě na tentýž problém: software napsaný pro x86 na něm buď neběží, nebo běží v emulaci a pomaleji. U výpočtů na grafické kartě byla situace horší, protože chyběla samotná knihovna – a bez CUDA se neobejde většina nástrojů kolem strojového učení. Vydáním pro Arm64 se ta mezera zavírá. Zatím ovšem jen ve vývojářské podobě a pro jedinou chystanou platformu; to je hodnocení redakce, ne tvrzení výrobce.

Kdy se hardware objeví, NVIDIA v oznámení neuvádí. Podle Windows Latest se první stroje s RTX Sparkem čekají na podzim a kromě Surface Laptopu Ultra se mluví o Lenovu Yoga Pro 9n. Microsoft u svého notebooku uvedl podzim 2026 rovněž, cenu ale zatím neřekl.

Vydání ovladače tedy není zpráva o výkonu, ale o načasování. NVIDIA dala vývojářům zhruba dva měsíce náskok, aby jejich programy fungovaly hned první den prodeje – a mimoděk jim přitom v obyčejném textovém souboru prozradila, kolik variant čipu chystá.

Diskuse

Zatím tu nikdo nediskutuje. Můžete být první.

Napsat příspěvek

Diskutovat můžete i bez účtu. S registrací se ale příspěvek zveřejní hned a nemusíte pokaždé vyplňovat jméno. Účet už máte? Přihlaste se.

Nezveřejňujeme ho, slouží jen redakci.

Podporuje zápis Texy: **tučně**, *kurzíva*, odrážky, odkazy.

Dál k tématu

Programování

Turso přepsal SQLite do Rustu, nad stejným jádrem teď staví Postgres. Zatím jen ze zdroje

Databázový projekt Turso, který vznikl jako přepis SQLite do jazyka Rust, oznámil 16. července, že nad stejným jádrem staví i Postgres. Autoři to popisují jako „LLVM databází“: jedno jádro a víc jazykových rozhraní nad ním. Hotová databáze to zatím není – balíčky ke stažení neexistují a oznámení samo mluví o základu, ne o hotovém produktu.

Programování

Pád ripgrepu ukazuje na chybu v jádře Linuxu. Model od OpenAI odmítl s laděním pomoct

Vývojář nahlásil 26. července, že ripgrep sestavený proti knihovně musl občas spadne při hledání v obřím stromu adresářů. O dva dny později zveřejnil analýzu, podle které za pádem stojí souběh ve správě paměti jádra Linuxu: vlákno přestane vidět bajt, který samo o deset instrukcí dřív zapsalo. Potvrzení od vývojářů jádra zatím není.

Programování

Na kontrolu do Debianu čeká 36 balíčků, nejstarší tři týdny. Fronta je veřejně vidět

Než se nový balíček dostane do Debianu, musí někdo ručně ověřit, že jeho licence odpovídají pravidlům svobodného softwaru. Od letošního února má tahle fronta veřejný přehled, do kterého vidí kdokoli – dřív podle jeho autorů takový pohled zvenčí nebyl. Podíval jsem se, co v něm dnes stojí: 36 balíčků čeká na kontrolu, nejstarší z nich 21 dní, a za týden od 22. do 29. července jím prošlo 89 kontrol.

Programování

MCP se stal bezstavovým: zmizel úvodní handshake i hlavička se session

Protokol MCP, kterým jazykové modely sahají na cizí nástroje a data, vyšel 28. července v nové verzi. Podstatná změna je jediná, zato hluboká: zmizel úvodní handshake a hlavička s identifikátorem relace, takže každý požadavek nese všechno potřebné sám. Server si tedy nemusí nic pamatovat mezi voláními a provozovatel ho může postavit za obyčejný load balancer. Starší verze podle autorů fungují dál nejméně rok.