Na kontrolu do Debianu čeká 36 balíčků, nejstarší tři týdny. Fronta je veřejně vidět

Do Debianu se balíček nedostane jen tím, že ho někdo nahraje. Pokud v distribuci ještě nikdy nebyl, spadne do fronty zvané NEW a čeká, až ho člověk projde ručně. Nekontroluje se přitom, jestli program funguje – kontroluje se, jestli jeho licence a licence všeho, co si s sebou nese, odpovídají pravidlům svobodného softwaru.

Kdo to dělá

Má to na starosti DFSG, Licensing & New Packages Team, zkráceně DFSG tým. Jeho jádro tvoří podle wiki Debianu delegáti vedoucího projektu podle § 8 ústavy a poslední delegace je z letošního ledna. Úkol týmu zní „projít balíčky ve frontě NEW a potvrdit, že plně odpovídají Debian Free Software Guidelines“ (přeloženo).

Ruční kontrola je podle téhož zdroje potřeba proto, aby nahrané balíčky splnily standardy distribuce a aby dovnitř neprošly „balíčky s právními problémy nebo s hrubými vadami zabalení“ (přeloženo). Naopak za to, že je balíček bez závažných chyb, tým odpovědnost výslovně nemá – to je věc správce balíčku.

Co se vlastně kontroluje

Debian Free Software Guidelines jsou deset bodů, které Debian přijal v roce 1997 jako součást své společenské smlouvy; návrh sepsal Bruce Perens a měsíc ho pak v e-mailové konferenci připomínkovali ostatní vývojáři. Vyjmenovávají, co musí licence dovolit, aby software mohl být v distribuci.

První tři body dávají představu o zbytku. Licence nesmí nikomu bránit software prodávat ani rozdávat jako součást většího celku. Program musí mít zdrojový kód a smět se šířit v něm i přeložený. A licence musí dovolit úpravy a odvozená díla, a to za týchž podmínek jako původní software.

Kontrola v NEW se tedy netýká jen licence samotného programu. Balíček s sebou nese i knihovny, obrázky, písma nebo ukázková data a každá taková součást musí projít.

Co v té frontě je

Od února má fronta veřejný přehled. Reinhard Tartler ho oznámil 12. února se slovy, že „poprvé má každý – nejen vývojáři Debianu – přehled o tom, co se ve frontě přesně děje“ (přeloženo). Nešlo podle něj o pouhou vizuální úpravu, ale o „zásadní posun v tom, jak balíčky řadíme a zpracováváme“ (přeloženo).

Přehled je otevřený, takže jsem se do něj podíval. Stav k 29. červenci:

• ve frontě čeká 36 balíčků, z toho 6 přednostně,
• nejdéle čeká pjproject – 21 dní,
• nejmladší položka byla v tu chvíli ve frontě dvě hodiny.

Za týden od 22. do 29. července prošlo frontou 89 kontrol a všechny skončily přijetím. Zamítnutí za ten týden není ani jedno; u některých balíčků je v poznámce připomínka recenzenta, která ale schválení nezabránila.

Sto procent přijatých je číslo, které svádí k závěru, že kontrola je formalita. Z jednoho týdne se to ale tvrdit nedá – stejně dobře to může znamenat, že správci balíčků vědí, co se po nich chce, a problémové věci se řeší dřív, než se do fronty vůbec dostanou.

Podle čeho se řadí

Pořadí ve frontě není podle data nahrání. Skládá se ze tří věcí: jak dlouho balíček čeká, jak je podle statistiky PopCon rozšířený, a jestli na něj čekají další hlášené chyby. Tým k tomu uvádí jednoduchý cíl – „snížit frontu“ (přeloženo).

PopCon je dobrovolná statistika, kterou Debian sbírá od uživatelů o tom, co mají nainstalované. Náš názor: balíček, který v distribuci ještě není, se v ní z podstaty objevit nemůže, takže nováček vstupuje do řazení s nulou v jednom ze tří kritérií.

Proč je to vidět zrovna teď

Tým shrnul, jak mu první měsíce po osamostatnění vyšly, na letošní konferenci DebConf. Server LWN.net z toho referoval 28. července, jeho článek je ale přístupný jen předplatitelům, takže obsah té zprávy tady nerozvádím – čísla výše jsou z veřejného přehledu, ne z ní.

Debian tenhle rok řeší i jinou otázku kolem toho, co do distribuce smí: v červenci projednával čtyři návrhy, jak naložit s příspěvky od jazykových modelů. Obě věci mají společné to, že se rozhoduje o původu kódu, ne o jeho funkci.

Zdroje: wiki Debianu, oznámení Reinharda Tartlera (12. února 2026) a veřejný přehled fronty NEW, ze kterého jsou čísla k 29. červenci 2026.