Vnitro v analýze přiznává, že e-Legislativa nutí přepisovat celý zákon místo novely

Systém e-Legislativa měl psaní zákonů zjednodušit a zrychlit. Analýza, kterou si ministerstvo vnitra nechalo udělat a jejíž celé znění zveřejnil 27. září web iROZHLAS.cz, dospěla k opačnému zjištění. V systému je podle ní velmi složité vytvořit novelu zákona bez chyby a těm, kdo v něm pracují, přidal administrativu.

Novela se v něm píše jako celý zákon

Parlament mění zákony novelami. Novela je samostatný zákon, který říká, co se má v tom starším změnit. e-Legislativa takhle nepracuje: když v ní chce zákonodárce zákon změnit, přepisuje rovnou úplné znění toho původního. Totéž se opakuje u úprav novely, která teprve vzniká, protože systém znovu žádá celé znění zákona, i když se mění jen předchozí návrh.

Analýza z toho vyvozuje dvě věci. „Tím dochází k nepřímému přepisování již schválených změn, což může vyvolávat dojem jejich znovuotevření a narušovat právní jistotu,“ stojí v ní. A dál: „Výsledný text pozměňovacího návrhu novely zákona přesně neodpovídá tomu, o čem je politicky rozhodováno.“ Obě citace přebíráme z dokumentu tak, jak ho zveřejnil iROZHLAS.cz.

Termín leden 2027 padl

Závěr je bez výhrad: „Provedená analýza vede k závěru, že v současné době neexistuje řešení, které by bylo zároveň koncepčně uchopitelné a realizovatelné v termínu plného náběhu systému eLegislativa pro novely zákonů, tedy do ledna 2027.“ Prvním krokem má být popis cílového stavu systému, a to nejen v technické, ale i v procesní a legislativní rovině, se zapojením Poslanecké sněmovny a Senátu.

Nový termín je rok 2030. „Nechtěli jsme dělat stejnou chybu jako naši předchůdci, že bychom si dávali nereálný termín v okamžiku, kdy tu věc nemáme pevně v rukou,“ řekl iROZHLAS.cz náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka, který projekt převzal. Rozhodnuto ovšem ještě není: redakce v témže rozhovoru upozorňuje, že termín musí projít Senátem. Odklad jde do zákona v řadě předchozích. Loni na podzim si tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vyjednal posun na začátek roku 2027 a na začátku letošního září ležel ve Sněmovně návrh poslanců ANO, který mluvil o lednu 2029. Analýzu si ministerstvo zadalo až v únoru, tedy poté, co vláda spuštění odložila a odmítla na stávající podobu projektu vyčlenit dalších 500 milionů korun.

Z 482 milionů na 903

Kolik projekt stojí, prověřil Nejvyšší kontrolní úřad v kontrolní akci 24/04, jejíž závěr schválilo kolegium úřadu 31. března 2025. Rozpočet spojeného projektu e-Sbírky a e-Legislativy počítal před zahájením s 482 miliony korun, po změnách vzrostl na 903 milionů. Do 30. června 2024 z toho ministerstvo vynaložilo 725 milionů.

Změnil se i zdroj těch peněz. Evropský fond pro regionální rozvoj měl původně pokrýt 81 procent výdajů a stát 19 procent; po úpravách projektu klesl podíl unijních peněz na 42 procent a podíl státního rozpočtu stoupl na 58. Samotný zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv měl nabýt účinnosti 1. ledna 2020, do konce kontroly v prosinci 2024 ho parlament novelizoval šestkrát a pět z těch novel odsouvalo termín zavedení. NKÚ tehdy uvedl, že posuny účinnosti za zásah vyšší moci považovat nelze, protože návrhy novel psalo a vládě předkládalo samo ministerstvo vnitra.

Co v systému funguje

Naprázdno systém neběží. Od 1. července 2025 je povinný pro vyhlášky, od 15. ledna 2026 i pro zákony a vznikají v něm nařízení vlády, mezinárodní smlouvy a zcela nové zákony. Podle statistiky na zakony.gov.cz se do konce října 2025 v e-Legislativě zahájilo 98 meziresortních připomínkových řízení, uplatnilo se 1 795 připomínek a do e-Sbírky se přes systém dostalo 108 právních aktů. Část legislativy v něm navíc vznikat musí: projekt je spolufinancovaný z evropských fondů a bez toho by stát nesplnil dotační podmínky.

Odklad vypíná i lobbistickou stopu

Jeden následek odkladu míří mimo digitalizaci. Se zákonem o regulaci lobbování se do českého práva dostala takzvaná lobbistická stopa, tedy povinnost uvést v důvodové zprávě, kdo při přípravě nebo schvalování předpisu lobboval. U novel zákonů dnes neplatí, protože je navázaná právě na e-Legislativu, a návrh poslanců ANO ji podle iROZHLAS.cz odkládá znovu. S ministerstvem spravedlnosti, které má lobbování v gesci, to podle Lucie Rozsypalové z jeho tiskového oddělení nikdo nekonzultoval; Piráti chtějí povinnost obnovit pozměňovacím návrhem.

Vývoj e-Sbírky a e-Legislativy začal v roce 2013 a měl trvat tři roky. Popis toho, co má hotový systém umět, žádá analýza jako první úkon před dalším termínem – a dělat se má za vedení zadavatele, tedy ministerstva, které systém třináct let staví.

Zdroje

• iROZHLAS.cz: Analýza tepe klíčový digitalizační projekt (27. 9. 2026), včetně celého znění analýzy
• iROZHLAS.cz: rozhovor s náměstkem ministra vnitra Lukášem Klučkou (28. 9. 2026)
• iROZHLAS.cz: odklad lobbistické stopy nikdo s ministerstvem spravedlnosti neřešil (6. 9. 2026)
• NKÚ: kontrolní závěr z kontrolní akce 24/04 (PDF)
• zakony.gov.cz: aktuality k provozu e-Sbírky a e-Legislativy