Přeskočit na obsah
Magazín Chatujme.cz
Programování · aktualizováno 30. 7. 2026 · čtení na 3 min

Chrome, Edge i Firefox přejdou na vydávání každé dva týdny

Během několika měsíců oznámily všechny tři velké prohlížeče totéž: nová hlavní verze bude vycházet každé dva týdny místo jednou za čtyři. Edge začne 27. srpna, Firefox 1. září a Chrome 8. září 2026. Firemní větve s pomalejším tempem zůstávají, Mozilla svůj krok označuje za pokus.

Okno webového prohlížeče Google Chrome ve Windows 11
Číslo verze v prohlížeči poroste od podzimu dvakrát rychleji. Na snímku Chrome 96 ve Windows 11. Foto: Google LLC a Wikimedia Foundation, Wikimedia Commons (CC0)

Prohlížeč se dnes aktualizuje sám a většina lidí si čísla verzí nevšimne. Přesto se během letoška stalo něco, co se nestává: všichni tři velcí výrobci nezávisle na sobě oznámili stejnou změnu. Hlavní verze bude nově vycházet každé dva týdny místo jednou za čtyři.

Kdo kdy začne

První je na řadě Microsoft Edge. Podle oznámení na firemním blogu z 11. června začíná dvoutýdenní tempo verzí 152, která vyjde 27. srpna 2026.

Firefox naváže o pět dní později. Verze 154 z 18. srpna bude poslední vydaná v dosavadním rytmu, Firefox 155 přijde 1. září. Změnu oznámil ředitel Mozilly Sylvestre Ledru v polovině července ve vývojářské konferenci dev-platform, tedy v mailové skupině, kde se probírá vývoj jádra prohlížeče. Týká se počítačů i Androidu.

Chrome je z celé trojice první, kdo o tom mluvil, a poslední, kdo to spustí. Google zveřejnil plán už 3. března a dvoutýdenní cyklus u něj startuje verzí 153 osmého září. Platí pro počítače, Android i iOS; větve Dev a Canary zůstávají beze změny. Beta každé verze vyjde tři týdny před její stabilní podobou. V praxi to znamená zhruba šestadvacet hlavních vydání ročně místo dosavadních třinácti.

Rychleji neznamená víc

Zásadní je, co se nemění. Množství novinek zůstává stejné, jen se rozdělí na dvojnásobek dávek. Microsoft to popisuje přímo: každé vydání přinese „zhruba polovinu obsahu než dřív, zato dvakrát častěji“.

Stejně to formuluje i Mozilla. Zkrácení cyklu podle ní neznamená, že by se na hotovou práci mělo tlačit rychleji – funkce, které nejsou připravené, se nemají uspěchat a mohou zrát dál. Smysl je opačný: to, co už hotové je, nemusí čekat další tři týdny na nejbližší vlak.

Z toho plyne i druhý efekt, o kterém výrobci mluví méně nahlas. Když jede vlak každých čtrnáct dní, klesá tlak na takzvané uplifty, tedy dodatečné protlačování oprav do už uzavřené verze. Uplift je vždycky riziko: mění se kód, který už nikdo znovu neprošel celý. Čím menší dávka změn a čím kratší čekání, tím méně důvodů ho použít.

Firmy o pomalejší větev nepřijdou

Rychlejší tempo je noční můra každého, kdo v podniku validuje prohlížeč proti interním aplikacím. Proto zůstává zachovaná pomalá větev.

U Chromu se Extended Stable nemění vůbec – dál vychází jednou za osm týdnů. Edge má stejný interval, jen se přepočítal na nové číslování: aktualizace dostane každé čtvrté vydání, tedy verze 156, 160, 164 a tak dál. Model podpory ani harmonogram se u něj podle Microsoftu nemění.

Správcům, kteří na osmitýdenní větvi zůstanou, Microsoft doporučuje přidat pilotní skupinu uživatelů na kanál Beta a testovat od prvního dne, aby měli na ověření co nejvíc času. Pro tenhle účel nabízí Enterprise Preview s návodem pro správu.

Co z toho mají weboví vývojáři

Pro toho, kdo dělá weby, se mění hlavně rychlost, se kterou se nová vlastnost prohlížeče stane použitelnou.

Kdo dnes dokončí funkci těsně po uzavření vlaku, čeká na další skoro čtyři týdny. Nově budou nejvýš dva. U vlastností, které se v prohlížečích objevují postupně, se tím zkracuje doba, po kterou musí web počítat se dvěma různými chováními naráz.

Druhá strana mince je testování. Kdo hlídá vlastní aplikaci proti konkrétním verzím prohlížeče, bude mít dvakrát tolik cílů. Automatizované testy to zvládnou, ruční matice podporovaných verzí se ale bude potřeba přepsat – a to se týká i toho, jak dlouho drží platnost výsledky staršího testovacího kola.

Mozilla mluví o pokusu

Ze tří oznámení je nejopatrnější to od Mozilly. Firma dvoutýdenní cyklus výslovně označuje za experiment a připouští, že od něj může ustoupit, kdyby se objevily nečekané problémy. Chrome ani Edge takovou podmínku ve svých oznámeních nemají.

Rozdíl dává smysl. Mozilla má výrazně menší tým než Google a Microsoft a její vydávací proces je vázaný na jednu kódovou základnu bez zázemí velké platformy. Že se do stejného kroku pouští i tak, hodně vypovídá o tom, jak silný je dnes tlak držet krok s tempem Chromu – ať už jde o nové vlastnosti webu, nebo o bezpečnostní záplaty.

Pro běžného uživatele se v praxi nezmění skoro nic. Prohlížeč se aktualizuje na pozadí a nová čísla verzí poletí dvakrát rychleji, aniž by si toho kdokoli všiml. Zajímavější je, že se tři konkurenti bez domluvy shodli na tom, že měsíční cyklus už není správná délka.

Zdroje: oznámení Chromu na developer.chrome.com, blog Microsoft Edgekalendář vydání Firefoxu, ve kterém jsou termíny verzí 154 až 157 čtrnáct dní po sobě.

Diskuse

Zatím tu nikdo nediskutuje. Můžete být první.

Napsat příspěvek

Diskutovat můžete i bez účtu. S registrací se ale příspěvek zveřejní hned a nemusíte pokaždé vyplňovat jméno. Účet už máte? Přihlaste se.

Nezveřejňujeme ho, slouží jen redakci.

Podporuje zápis Texy: **tučně**, *kurzíva*, odrážky, odkazy.

Dál k tématu

Programování

Turso přepsal SQLite do Rustu, nad stejným jádrem teď staví Postgres. Zatím jen ze zdroje

Databázový projekt Turso, který vznikl jako přepis SQLite do jazyka Rust, oznámil 16. července, že nad stejným jádrem staví i Postgres. Autoři to popisují jako „LLVM databází“: jedno jádro a víc jazykových rozhraní nad ním. Hotová databáze to zatím není – balíčky ke stažení neexistují a oznámení samo mluví o základu, ne o hotovém produktu.

Programování

Pád ripgrepu ukazuje na chybu v jádře Linuxu. Model od OpenAI odmítl s laděním pomoct

Vývojář nahlásil 26. července, že ripgrep sestavený proti knihovně musl občas spadne při hledání v obřím stromu adresářů. O dva dny později zveřejnil analýzu, podle které za pádem stojí souběh ve správě paměti jádra Linuxu: vlákno přestane vidět bajt, který samo o deset instrukcí dřív zapsalo. Potvrzení od vývojářů jádra zatím není.

Programování

Na kontrolu do Debianu čeká 36 balíčků, nejstarší tři týdny. Fronta je veřejně vidět

Než se nový balíček dostane do Debianu, musí někdo ručně ověřit, že jeho licence odpovídají pravidlům svobodného softwaru. Od letošního února má tahle fronta veřejný přehled, do kterého vidí kdokoli – dřív podle jeho autorů takový pohled zvenčí nebyl. Podíval jsem se, co v něm dnes stojí: 36 balíčků čeká na kontrolu, nejstarší z nich 21 dní, a za týden od 22. do 29. července jím prošlo 89 kontrol.

Programování

MCP se stal bezstavovým: zmizel úvodní handshake i hlavička se session

Protokol MCP, kterým jazykové modely sahají na cizí nástroje a data, vyšel 28. července v nové verzi. Podstatná změna je jediná, zato hluboká: zmizel úvodní handshake a hlavička s identifikátorem relace, takže každý požadavek nese všechno potřebné sám. Server si tedy nemusí nic pamatovat mezi voláními a provozovatel ho může postavit za obyčejný load balancer. Starší verze podle autorů fungují dál nejméně rok.