Chrome, Edge i Firefox přejdou na vydávání každé dva týdny
Během několika měsíců oznámily všechny tři velké prohlížeče totéž: nová hlavní verze bude vycházet každé dva týdny místo jednou za čtyři. Edge začne 27. srpna, Firefox 1. září a Chrome 8. září 2026. Firemní větve s pomalejším tempem zůstávají, Mozilla svůj krok označuje za pokus.

Prohlížeč se dnes aktualizuje sám a většina lidí si čísla verzí nevšimne. Přesto se během letoška stalo něco, co se nestává: všichni tři velcí výrobci nezávisle na sobě oznámili stejnou změnu. Hlavní verze bude nově vycházet každé dva týdny místo jednou za čtyři.
Kdo kdy začne
První je na řadě Microsoft Edge. Podle oznámení na firemním blogu z 11. června začíná dvoutýdenní tempo verzí 152, která vyjde 27. srpna 2026.
Firefox naváže o pět dní později. Verze 154 z 18. srpna bude poslední vydaná v dosavadním rytmu, Firefox 155 přijde 1. září. Změnu oznámil ředitel Mozilly Sylvestre Ledru v polovině července ve vývojářské konferenci dev-platform, tedy v mailové skupině, kde se probírá vývoj jádra prohlížeče. Týká se počítačů i Androidu.
Chrome je z celé trojice první, kdo o tom mluvil, a poslední, kdo to spustí. Google zveřejnil plán už 3. března a dvoutýdenní cyklus u něj startuje verzí 153 osmého září. Platí pro počítače, Android i iOS; větve Dev a Canary zůstávají beze změny. Beta každé verze vyjde tři týdny před její stabilní podobou. V praxi to znamená zhruba šestadvacet hlavních vydání ročně místo dosavadních třinácti.
Rychleji neznamená víc
Zásadní je, co se nemění. Množství novinek zůstává stejné, jen se rozdělí na dvojnásobek dávek. Microsoft to popisuje přímo: každé vydání přinese „zhruba polovinu obsahu než dřív, zato dvakrát častěji“.
Stejně to formuluje i Mozilla. Zkrácení cyklu podle ní neznamená, že by se na hotovou práci mělo tlačit rychleji – funkce, které nejsou připravené, se nemají uspěchat a mohou zrát dál. Smysl je opačný: to, co už hotové je, nemusí čekat další tři týdny na nejbližší vlak.
Z toho plyne i druhý efekt, o kterém výrobci mluví méně nahlas. Když jede vlak každých čtrnáct dní, klesá tlak na takzvané uplifty, tedy dodatečné protlačování oprav do už uzavřené verze. Uplift je vždycky riziko: mění se kód, který už nikdo znovu neprošel celý. Čím menší dávka změn a čím kratší čekání, tím méně důvodů ho použít.
Firmy o pomalejší větev nepřijdou
Rychlejší tempo je noční můra každého, kdo v podniku validuje prohlížeč proti interním aplikacím. Proto zůstává zachovaná pomalá větev.
U Chromu se Extended Stable nemění vůbec – dál vychází jednou za osm týdnů. Edge má stejný interval, jen se přepočítal na nové číslování: aktualizace dostane každé čtvrté vydání, tedy verze 156, 160, 164 a tak dál. Model podpory ani harmonogram se u něj podle Microsoftu nemění.
Správcům, kteří na osmitýdenní větvi zůstanou, Microsoft doporučuje přidat pilotní skupinu uživatelů na kanál Beta a testovat od prvního dne, aby měli na ověření co nejvíc času. Pro tenhle účel nabízí Enterprise Preview s návodem pro správu.
Co z toho mají weboví vývojáři
Pro toho, kdo dělá weby, se mění hlavně rychlost, se kterou se nová vlastnost prohlížeče stane použitelnou.
Kdo dnes dokončí funkci těsně po uzavření vlaku, čeká na další skoro čtyři týdny. Nově budou nejvýš dva. U vlastností, které se v prohlížečích objevují postupně, se tím zkracuje doba, po kterou musí web počítat se dvěma různými chováními naráz.
Druhá strana mince je testování. Kdo hlídá vlastní aplikaci proti konkrétním verzím prohlížeče, bude mít dvakrát tolik cílů. Automatizované testy to zvládnou, ruční matice podporovaných verzí se ale bude potřeba přepsat – a to se týká i toho, jak dlouho drží platnost výsledky staršího testovacího kola.
Mozilla mluví o pokusu
Ze tří oznámení je nejopatrnější to od Mozilly. Firma dvoutýdenní cyklus výslovně označuje za experiment a připouští, že od něj může ustoupit, kdyby se objevily nečekané problémy. Chrome ani Edge takovou podmínku ve svých oznámeních nemají.
Rozdíl dává smysl. Mozilla má výrazně menší tým než Google a Microsoft a její vydávací proces je vázaný na jednu kódovou základnu bez zázemí velké platformy. Že se do stejného kroku pouští i tak, hodně vypovídá o tom, jak silný je dnes tlak držet krok s tempem Chromu – ať už jde o nové vlastnosti webu, nebo o bezpečnostní záplaty.
Pro běžného uživatele se v praxi nezmění skoro nic. Prohlížeč se aktualizuje na pozadí a nová čísla verzí poletí dvakrát rychleji, aniž by si toho kdokoli všiml. Zajímavější je, že se tři konkurenti bez domluvy shodli na tom, že měsíční cyklus už není správná délka.
Zdroje: oznámení Chromu na developer.chrome.com, blog Microsoft Edge a kalendář vydání Firefoxu, ve kterém jsou termíny verzí 154 až 157 čtrnáct dní po sobě.