V Turecku půjde od listopadu založit účet na sociální síti jen s tokenem od státu
Turecký úřad pro kybernetickou bezpečnost vydal 10. října nařízení k dubnovému zákazu sociálních sítí pro děti mladší patnácti let. Od 1. listopadu musí každý, kdo si zakládá účet, předložit token ze státního portálu e-Devlet, ze kterého síť pozná jen věkovou skupinu. Spolek za svobodu projevu İFÖD chce nařízení napadnout u Státní rady.

Turecký úřední věstník Resmî Gazete otiskl 10. října 2026 nařízení, které od 1. listopadu mění zakládání účtů na sociálních sítích. Kdo si v Turecku bude chtít založit nový účet, musí platformě předložit token ze státního portálu e-Devlet, tedy elektronický doklad, ze kterého síť pozná jen věkovou skupinu. Účty založené dřív musí platformy tímhle způsobem ověřit do 31. března 2027.
Nařízení vydal Úřad pro kybernetickou bezpečnost (Siber Güvenlik Başkanlığı), který spadá pod prezidenta. Provádí jím zákon, který parlament schválil 22. dubna 2026 a který sociálním sítím zakazuje poskytovat služby dětem mladším patnácti let. Zákaz tedy stojí v zákoně, nařízení teď říká, jak se má věk zjišťovat a co smějí účty dospívajících. Celé znění je kromě PDF ve věstníku i v přepisu na tureckých Wikizdrojích.
Síť se z tokenu dozví jen věkovou skupinu
Token si podle článku 7 vygeneruje uživatel sám v online službě úřadu na portálu e-Devlet, kam se přihlásí s ověřením totožnosti. Token nese jedinou informaci: jestli je držiteli patnáct let, a pokud ano, jestli je mu i osmnáct. Jiné osobní údaje ani uživatelské jméno z profilu obsahovat nesmí. Uživatel ho nahraje na platformu, ta si ověří, že ho opravdu vydal úřad přes e-Devlet, a smí ho použít jen k určení věku.
Jedním tokenem kontrola nekončí. Platforma má po celou dobu používání účtu provozovat i vlastní ověřování věku, jednovrstvé nebo vícevrstvé podle svého uvážení. Když má důvodné podezření, že účet používá někdo mimo ověřenou věkovou skupinu, musí ho pozastavit, dokud uživatel nepředloží nový token. Kdo v Turecku nebydlí a pobývá tam jen dočasně, je z kontroly vyňatý, ale i on potřebuje výjimečný token. Ten mu úřad na žádost vydá jen podle údajů z pasu, bez ověření totožnosti.
U starých účtů platí přechodné ustanovení. Když ověření ukáže, že majiteli ještě není patnáct, platforma mu účet s oznámením zavře a data smaže. Podá-li uživatel odvolání, smaže je až po jeho vyřízení.
Účty dospívajících budou soukromé a bez živého vysílání
Článek 8 vyjmenovává, jak má vypadat účet uživatele mezi patnácti a osmnácti lety. Je vždy soukromý a veřejným ho udělat nejde. Kdo ho sleduje a koho sleduje on, ostatní neuvidí. Zprávu mu pošlou jen účty, které sám sleduje, a u zpráv se nesmí ukazovat, že je přečetl. Platforma nesmí účet propojit s telefonním seznamem, adresářem e-mailů ani se seznamy přátel z jiných aplikací. Nesmí ho nabízet ostatním ke sledování a jemu zase cizí účty.
Dospívající nesmí spustit živé vysílání. Platforma má technicky zabránit tomu, aby si ostatní pořídili snímek obrazovky jeho profilu, fotek a příspěvků. V aplikaci ani na webu nesmí mít rozhraní, které nabízí obrázky a videa jedno za druhým po posunutí prstem, klepnutí nebo samo od sebe. Obsah se mu nesmí přizpůsobovat podle jeho chování a jeho data nesmějí sloužit k profilování ani k cílené reklamě. Obecně pak nařízení zakazuje služby, které „mohou vyvolat závislost“ (přeloženo), a dál to neupřesňuje.
Rodičům a dalším zákonným zástupcům musí sítě dát nástroje na ovládání nastavení účtu, na schvalování placených nákupů a předplatného včetně limitu útraty, na sledování a omezení času v aplikaci a na sdílení polohy. Dítě se musí dozvědět, že je rodičovská kontrola zapnutá, a bez vědomí rodiče ji nesmí vypnout. Podle nařízení mají nástroje stát spíš na komunikaci než na dohledu.
Ověřit se budou muset i dospělí
Nařízení ukládá ověřit tokenem věk každého, kdo si účet zakládá, nejen dětí. Server bianet proto upozornil, že se ověření přes e-Devlet může dotknout i dospělých, kteří dnes na sítích vystupují anonymně. Platformě svou totožnost neprozradí, státnímu portálu ale ano. Ministr spravedlnosti Akın Gürlek už v dubnu v televizním rozhovoru řekl, že se lidé budou ověřovat tureckým identifikačním číslem, které sítě nedostanou, a na profilu půjde dál vystupovat pod přezdívkou, citoval ho bianet.
Profesor Yaman Akdeniz, jeden ze zakladatelů spolku za svobodu projevu İFÖD, řekl stanici DW Türkçe: „Když se podíváte na nařízení, zavádí pro všechny povinnost e-Devletu, která v zákoně není“ (přeloženo). Vidí v tom překročení pravomoci. Samotný obsah tokenu za problém nepovažuje. Riziko podle něj vzniká ve chvíli, kdy token e-Devlet vydá a ověří, protože stát ví, kdo ho vytvořil, a nařízení neříká, jestli smí tokeny s lidmi párovat. Vadí mu i technická příručka k tokenům, kterou podle článku 12 připraví úřad a předá platformám; uživatelé podle Akdeniza její obsah znát nebudou.
Akdeniz to srovnává s Austrálií, kde podle něj způsob ověření zůstal na sítích a doklad totožnosti se nežádá. V Turecku jiná cesta než e-Devlet není. İFÖD podle něj podá ke Státní radě (Danıştay), nejvyššímu tureckému správnímu soudu, návrh na pozastavení a zrušení nařízení.
Před sankcí přijde upozornění
Nařízení platí pro domácí i zahraniční sítě dostupné z Turecka. Sociální síť definuje obecně jako službu, na které lidé kvůli společenskému kontaktu vytvářejí, prohlížejí nebo sdílejí text, obrázky, zvuk či polohu, a seznam služeb neobsahuje. Bianet proto počítá s Instagramem, TikTokem, X a Facebookem, kdežto u YouTube a WhatsAppu podle něj rozhodne výklad.
Sankce nařízení samo nestanoví, odkazuje na dodatkový článek 4 internetového zákona č. 5651. Než úřad sankci uloží, musí platformě porušení oznámit a dát jí přiměřenou lhůtu k nápravě. Při výměře pak bere v úvahu závažnost, délku trvání, počet dotčených dětí a snahu platformy pravidla dodržet. Uživatel, kterému síť účet pozastaví nebo zavře, se může bezplatně odvolat v turečtině. Odvolání nesmí vyřídit jen automat, posoudit ho musí člověk, a dokud není vyřízené, platforma účet ani data nesmaže. Počty odvolání, podíl vyhovění a průměrnou dobu vyřízení musí sítě jednou ročně hlásit úřadu a zveřejnit.
Kolika lidí se pravidla týkají, odhadla DW Türkçe: zákaz má dopadnout zhruba na 17,5 milionu dětí mladších patnácti let, omezené účty na 3,85 milionu dospívajících mezi patnácti a osmnácti. Advokátní kancelář Özdağıstanlı Ekici ve svém rozboru připomíná, že opatření pro dospívající musí sítě zveřejnit na svých webech.
Věkovou hranici pro sociální sítě řeší i Evropa. Evropská komise v září navrhla vlastní účet až od patnácti let, slovenský vládní návrh počítá se šestnácti a francouzský zákaz zrušila Ústavní rada dřív, než začal platit.
Zdroje
- Resmî Gazete č. 33396: Sosyal Ağ Sağlayıcı Tarafından Çocuklara Özgü Ayrıştırılmış Hizmet Sunulmasına ve Yaş Doğrulamaya İlişkin Yönetmelik (PDF), 10. října 2026.
- Vikikaynak: textový přepis nařízení, 12. října 2026.
- bianet: Turkey's under-15 social media ban could require adults to verify age through government portal, 12. října 2026.
- bianet: Turkey bans social media for children under 15, 24. dubna 2026.
- DW Türkçe, převzal T24: Sosyal medya yasağı 1 Kasım'da başlıyor: Nasıl işleyecek?, 14. října 2026.
- Özdağıstanlı Ekici: No Access Under 15: Türkiye's New Age Verification Regime for Social Network Platforms, 15. října 2026.