Poslanci schválili zákon, který má dát ČTÚ pravomoci dohlížet na platformy podle DSA
Poslanecká sněmovna 4. listopadu schválila zákon o digitální ekonomice, český doprovodný zákon k evropskému nařízení o digitálních službách (DSA). Pro bylo 142 ze 146 přítomných poslanců a zákon teď půjde do Senátu. Jediný zamítnutý pozměňovací návrh by nechal pokuty za nevyžádaná obchodní sdělení a za porušení pravidel mezi platformami a firmami na dosavadních 10 milionech korun.
Hlasování o sněmovním tisku 69 skončilo ve středu 4. listopadu v 15:55. Podle záznamu hlasování bylo pro 142 poslanců ze 146 přítomných, proti jeden a tři se zdrželi. Proti hlasoval Miroslav Ševčík z SPD. Vláda zákon předložila 12. prosince 2025 a třetí čtení začalo už 14. října, dokončila ho Sněmovna ale až teď, jak ukazuje historie tisku.
Nařízení o digitálních službách platí v celé unii přímo od 17. února 2024. Členské státy ale musely určit úřad, který na jeho dodržování dohlíží, dát mu pravomoci a stanovit pokuty. Česko podle Evropské komise koordinátora určilo, pravomoci a sankce ale chyběly, a proto Komise 7. května 2025 rozhodla podat na Česko žalobu k Soudnímu dvoru EU, spolu se Španělskem, Kyprem, Polskem a Portugalskem. Obdobný zákon předložila už vláda Petra Fialy, Sněmovna ho ale podle ČTK do voleb v roce 2025 nestihla schválit.
Dohled dostane ČTÚ, reklamu na platformách úřad pro osobní údaje
Koordinátorem digitálních služeb je podle vládního návrhu Český telekomunikační úřad. Úřad pro ochranu osobních údajů bude hlídat dva články nařízení: pravidla pro reklamu na online platformách (čl. 26) a zákaz reklamy cílené na nezletilé podle jejich profilu (čl. 28 odst. 2). Kontroloři ČTÚ smějí při kontrole vystupovat pod krycím dokladem. O jeho vydání rozhoduje ministr průmyslu na návrh předsedy Rady ČTÚ, doklad vydává ministerstvo vnitra. Se souhlasem soudu mohou kontroloři obou úřadů vstoupit i do obydlí, které neslouží k podnikání.
Za porušení DSA může ČTÚ uložit pokutu až 6 % ročního celosvětového obratu, za některé přestupky 1 %. Strop 6 % předepisuje samo nařízení v čl. 52 odst. 3.
Devět pozměňovacích návrhů prošlo, jeden ne
Ve třetím čtení se hlasovalo o deseti pozměňovacích návrzích. Počty hlasů jsou ze stenozáznamu (část 552 a část 553), který zatím neprošel jazykovou korekturou, znění návrhů z tisku 69/8.
| Návrh | Co mění | Pro | Proti |
|---|---|---|---|
| A.1 (hospodářský výbor) | pravidla pro důvěryhodné oznamovatele, žádost o jejich status nejdřív 12 měsíců po účinnosti zákona, ohled úřadů na svobodu projevu podle čl. 17 Listiny | 79 | 53 |
| A.2 | úřad pro osobní údaje vydá požadavky na ochranu dat u výzkumníků s přístupem k datům platforem | 92 | 7 |
| A.3 | potravinářská inspekce může tržišti nařídit odstranit nabídku nezákonných potravin a psychoaktivních látek | 109 | 7 |
| A.4 | koordinaci kontrolních orgánů upraví vláda nařízením | 107 | 6 |
| A.5 | vznikne Portál podnikatele | 114 | 0 |
| B.1 (Marek Novák a další) | postih za nadměrné mazání legálního obsahu | 79 | 36 |
| B.2 | pravidla pro prověřené výzkumné pracovníky, status nejvýš na 3 roky | 79 | 2 |
| B.4 | ČTÚ zveřejní, že Komise spustila krizový mechanismus podle čl. 36 DSA | 111 | 1 |
| B.3.2 | přednostní vyřizování stížností z volební kampaně | 92 | 5 |
| C (Ivan Adamec) | strop 10 milionů korun u pokut za obchodní sdělení a podle nařízení P2B | 20 | 107 |
Zamítnutý návrh mířil na spam a na vztahy platforem s firmami
Lupa.cz napsala, že poslanci odmítli návrh Ivana Adamce (ODS) na strop 10 milionů korun pro pokuty za porušení DSA. Text návrhu ale sankce podle DSA nemění. Upravuje dvě jiné sazby, které nový zákon podle odůvodnění návrhu převzal ze zákona o některých službách informační společnosti a zvýšil:
- Nevyžádaná obchodní sdělení. Firmě, která hromadně šíří obchodní sdělení v rozporu se zákonem, třeba bez zákonného důvodu nebo bez možnosti se odhlásit, hrozí podle vládního znění pokuta až 20 milionů eur, nebo 4 % čistého celosvětového obratu, podle toho, co je vyšší. Je to sazba z GDPR. Adamec chtěl ponechat dosavadních 10 milionů korun.
- Nařízení P2B. Nařízení (EU) 2019/1150 upravuje, jak se obchodní platformy a vyhledávače chovají k firmám, které přes ně prodávají. Vládní znění za jeho porušení dává až 6 % obratu, Adamec navrhoval stejné procento, ale nejvýš 10 milionů korun.
Zpravodaj Marek Novák před hlasováním zmínil jen první z nich: návrh podle něj „ponechává současný způsob ukládání sankcí za nevyžádání obchodních sdělení“. Výbor ho nedoporučil a ministr průmyslu Karel Havlíček s ním nesouhlasil.
V odůvodnění Adamec píše, že u spamu by horní hranice vyskočila z 10 milionů na zhruba půl miliardy korun a že dosud nejvyšší pokuty podle nařízení P2B byly v řádu desetitisíců a nižších statisíců korun. Vláda vyšší sazbu za spam v důvodové zprávě opírá o čl. 15 odst. 2 směrnice o soukromí a elektronických komunikacích, který podle ní ve spojení s GDPR vede k sankcím podle GDPR.
Mazání příspěvků, volby a výhrady SPD
Návrh B.1 přidal přestupek pro platformu, která „v rozporu s čl. 14 odst. 4 nařízení o digitálních službách neposkytuje služby spočívající v moderování obsahu objektivním, přiměřeným a transparentním způsobem nebo při moderování obsahu nerespektuje základní práva příjemců služby, zejména svobodu projevu a právo na informace“. ČTÚ má přitom zkoumat, jestli platforma postupovala podle svých podmínek, jestli rozhodnutí odůvodnila a jestli uživatel měl účinnou možnost nápravy.
Důvěryhodní oznamovatelé, tedy organizace, jejichž hlášení nezákonného obsahu musí platformy vyřizovat přednostně, budou podle návrhu A.1 zveřejňovat přehled svých hlášení vždy k 1. a 15. dni v měsíci. Samo nařízení v čl. 22 odst. 3 žádá zprávu alespoň jednou ročně. Stížnost podle čl. 53 DSA, která se týká jednání kandidáta nebo volební strany v kampani, má ČTÚ vyřídit „přednostně s nejvyšším urychlením“.
Kritici zákona hlavně z SPD se podle ČTK obávali cenzury. Poslankyně Markéta Šichtařová kvůli tomu, že zákon v březnu postoupil do druhého čtení, složila mandát. Havlíček podle téže zprávy označil zákon za minimalistickou adaptační úpravu, která nezavádí povinnosti nad rámec evropských předpisů.
Co bude dál
Zákon teď projedná Senát. Vládní návrh počítal s účinností patnáctým dnem po vyhlášení, poslanci ve třetím čtení schválili ještě legislativně technickou úpravu účinnosti. U Soudního dvora EU mezitím běží řízení, ve kterém Česku hrozí pokuta. Zpravodaj Novák v únoru řekl serveru iROZHLAS.cz, že vláda Komisi písemně vysvětlila, proč se zákon kvůli změně vlády zpozdí.
V říjnu ČTÚ žádal irského regulátora o zásah proti tomu, jak Meta blokuje účty českých uživatelů. Uživatelům platforem úřad zatím nabízí rozcestník Digitální maják.
Zdroje
- Poslanecká sněmovna: Sněmovní tisk 69, historie projednávání (stav k 5. 11. 2026)
- Poslanecká sněmovna: 34. schůze, hlasování č. 416 a č. 415 (4. 11. 2026)
- Poslanecká sněmovna: stenozáznam 34. schůze, části 552 a 553 (4. 11. 2026)
- Poslanecká sněmovna: tisk 69/8, pozměňovací a jiné návrhy
- Poslanecká sněmovna: pozměňovací návrh Ivana Adamce (SD 1526)
- Poslanecká sněmovna: vládní návrh zákona o digitální ekonomice, tisk 69/0
- Evropská komise: IP/25/1081, žaloba na pět států kvůli provádění DSA (7. 5. 2025)
- EUR-Lex: nařízení (EU) 2022/2065 o jednotném trhu digitálních služeb
- Lupa.cz: Poslanci schválili zákon o digitální ekonomice, návrh na snížení pokut pro online platformy neprošel (5. 11. 2026)
- ČTK (ČeskéNoviny.cz): Sněmovna schválila zákon, který má přinést bezpečnější on-line prostředí (4. 11. 2026)
- iROZHLAS.cz: Úřadu dohlížejícímu na poskytovatele online služeb chybí pravomoci (27. 2. 2026)
