Přeskočit na obsah
Magazín Chatujme.cz
Internet a politika · čtení na 4 min · 12 zhlédnutí

Australský úřad podle ministryně chystá žalobu na pět sítí kvůli účtům dětí do 16 let

Ministryně komunikací Anika Wellsová řekla Bloombergu, že úřad eSafety připravuje pro federální soud případ proti Facebooku, Instagramu, TikToku, Snapchatu a YouTube. Podle zákona, který platí od prosince 2025, musejí sítě udělat přiměřené kroky, aby děti do 16 let neměly účet. Firmě teď za porušení hrozí až 109,2 milionu australských dolarů.

Čtyři ženy v kancelářském oblečení stojí u okna s výhledem na výškové budovy
Vedoucí australských úřadů, které dohlížejí na digitální platformy, v roce 2024. Mezi nimi je i komisařka pro online bezpečnost Julie Inman Grantová. Foto: Digital Platform Regulators Forum (dp-reg.gov.au), Wikimedia Commons (CC BY 4.0)

Australská ministryně komunikací Anika Wellsová čeká, že úřad komisařky pro online bezpečnost eSafety zažaluje Facebook, Instagram, TikTok, Snapchat a YouTube. Řekla to v rozhovoru v Sydney, který Bloomberg zveřejnil 20. října. „Teď má víc pravomocí, aby mohla shromáždit důkazy, které potřebuje, aby těch pět firem dostala před federální soud,“ řekla o komisařce Julii Inman Grantové. „Teď ty pravomoci používá, aby připravila svůj případ“ (obojí přeloženo).

Žaloba zatím podaná není. Úřad eSafety ani Meta, která vlastní Facebook a Instagram, se podle Bloombergu hned nevyjádřily. Snap, TikTok s mateřskou firmou ByteDance a Google, kterému patří YouTube, na dotazy hned neodpověděly. Zprávu o rozhovoru převzal i TIME.

Co zákon sítím ukládá

Zákon o minimálním věku pro sociální sítě schválil parlament na konci roku 2024 s podporou vlády i opozice a povinnost z něj platí od 10. prosince 2025. Vybrané sítě podle něj musejí udělat přiměřené kroky, aby děti mladší 16 let neměly účet. Do poloviny prosince platformy zrušily 4,7 milionu účtů dětí a do března dalších 310 000, uvádí rozbor parlamentní knihovny s odvoláním na eSafety.

U soudu ale nestačí ukázat, že některé dítě účet pořád má. „Důkazy musí prokázat, že platforma nezavedla odpovídající systémy a postupy,“ uvedla Inman Grantová v březnu (přeloženo). Před senátním výborem v květnu řekla, že zákon po úřadu chce vysokou míru důkazu, a dodala, že nemá „tlačítko na vydávání pokut“ (přeloženo).

Co eSafety u pěti platforem našel

Vyšetřování úřad oznámil 31. března spolu s první zprávou o tom, jak sítě zákon dodržují. Vytkl v ní tyto postupy:

  • vyzývaly k ověření věku i děti, které před 10. prosincem samy uvedly, že jim ještě není 16,
  • nechávaly je zkoušet tutéž metodu ověření pořád dokola, dokud nevyšlo 16 a víc,
  • neměly dostupnou ani účinnou cestu, jak účet dítěte nahlásit,
  • dost nebránily zakládání nových účtů dětí.

Podobný obraz dává studie, kterou eSafety zveřejnil 31. července. Sleduje přes 4 000 dětí a rodin a úřad ji dělá se Social Media Lab Stanfordovy univerzity. Data jsou z března, tedy tři měsíce po začátku platnosti zákona.

děti do 16 letpřed zákonempo třech měsících
mají účet na sociální síti52,4 %42,1 %
používají sociální síť, s účtem i bez85,9 %81,5 %
mají pocit, že bez sítí o něco přicházejí43,3 %36,3 %

Pokles podílu dětí s účtem je podle úřadu mírný, ale statisticky významný. Většina dětí, které měly účet před 10. prosincem, si ho podle studie udržela nebo si založila nový a jako hlavní důvod se uvádí, že platformy nezavedly účinné ověřování věku. Sama studie ovšem podle eSafety neposuzuje, jestli platformy zákon porušily.

Zářijová novela dala úřadu nové pravomoci

Případ má eSafety stavět na novele, kterou parlament schválil 10. září a generální guvernér podepsal o den později jako zákon č. 83/2026. Komisařka smí chtít informace a dokumenty o dodržování zákona od kohokoli, o kom má důvodně za to, že je má. Vysvětlující zpráva k návrhu jako příklad jmenuje firmy, které věk ověřují, a provozovatele obchodů s aplikacemi. Podle Bloombergu může úřad nově předvolat i současné a bývalé zaměstnance platforem.

Horní mez pokuty se počítá v trestních jednotkách. Novela ji zvedla z 30 000 na 60 000 jednotek a hodnota jednotky od 1. července stoupla z 330 na 364 australských dolarů. U firmy to podle parlamentní knihovny dělá až 109,2 milionu australských dolarů, podle Bloombergu zhruba 76 milionů amerických. V březnu, před oběma změnami, uváděl eSafety strop 49,5 milionu.

Šíře nové pravomoci se nelíbí všem. Law Council of Australia, která zastupuje australské právníky, v připomínkách upozornila, že by se mohla týkat i samotných dětí a jejich rodičů. Oborové sdružení DIGI napsalo, že Australané by se neměli spoléhat jen na to, že se úřad bude krotit sám.

Výši pokuty určí soud

Úřad eSafety má i mírnější nástroje, třeba pokutu za přestupek nebo soudně vymahatelný závazek platformy. Nejvyšší pokutu ale nařizuje federální soud a úřad mu musí předložit důkazy. Tu cestu letos zvolil i v jiných věcech: v květnu soud se souhlasem obou stran nařídil firmě X Corp. zaplatit 650 000 dolarů, protože úplně neodpověděla na dotaz, jak bojuje s materiály zobrazujícími sexuální zneužívání dětí. Koncem července pak eSafety podal žalobu na provozovatele Telegramu, který podle úřadu neodhaloval a neodstraňoval obsah podporující terorismus.

Wellsová v projevu v Národním tiskovém klubu 15. října řekla, že „neselhává zákon, ale platformy, které ho nedodržují“, a že „neucukneme, až budeme technologické firmy volat k odpovědnosti“ (podle Bloombergu, přeloženo). Inman Grantové přitom letos končí druhé funkční období a ministryně podle ABC zvažuje, že úřad rozdělí mezi víc komisařů.

Federální soud už ale řeší jinou žalobu na Metu. Advokátní kancelář MinterEllison ji podala 9. října jako hromadnou žalobu jménem dětí a dospívajících, kterým podle ní ublížily návykové prvky a škodlivý obsah Facebooku a Instagramu, a ohlásila ji 21. října. Mluvčí Mety podle TIME agentuře Reuters řekl, že se firma bude „důrazně bránit“ (přeloženo).

Případná žaloba eSafety se týká jen zákazu účtů. Návrh zákona o digitální povinnosti péče poslala Wellsová do parlamentu v polovině října a senátní výbor ho má posoudit, než parlament koncem listopadu přeruší jednání. Hranici 16 let pro účet na sociální síti navrhla v srpnu i slovenská vláda.

Zdroje

Diskuse

Zatím tu nikdo nediskutuje. Můžete být první.

Napsat příspěvek

Diskutovat můžete i bez účtu. S registrací se ale příspěvek zveřejní hned a nemusíte pokaždé vyplňovat jméno. Účet už máte? Přihlaste se.

Nezveřejňujeme ho, slouží jen redakci. S příspěvkem ukládáme i IP adresu; co s údaji děláme, stojí v zásadách zpracování osobních údajů.

Podporuje zápis Texy: **tučně**, *kurzíva*, odrážky, odkazy.

Dál k tématu

Internet a politika

V Turecku půjde od listopadu založit účet na sociální síti jen s tokenem od státu

Turecký úřad pro kybernetickou bezpečnost vydal 10. října nařízení k dubnovému zákazu sociálních sítí pro děti mladší patnácti let. Od 1. listopadu musí každý, kdo si zakládá účet, předložit token ze státního portálu e-Devlet, ze kterého síť pozná jen věkovou skupinu. Spolek za svobodu projevu İFÖD chce nařízení napadnout u Státní rady.

Internet a politika aktualizováno 20. 10.

Francie nemá zákon, který by při protestech lycejáků dovolil vypnout sítě nezletilým

Francouzští lycejáci, kterým stát od září zakázal mobil ve škole, svolávají blokády a demonstrace přes TikTok, Snapchat, Instagram a Telegram. Starosta Salon-de-Provence proto chtěl sítě nezletilým v napjatých dnech vypínat, takový nástroj ale francouzské právo nezná. Prezident Macron se v projevu po nepokojích 17. října sítím na rozdíl od roku 2023 nevěnoval. Vypínání pak navrhl bývalý premiér Gabriel Attal, vláda platformy zatím svolala k jednání.

Internet a politika

Do tabulek jednotného měsíčního hlášení má přibýt ministerstvo spravedlnosti

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje novelu nařízení, které určuje, co všechno zaměstnavatelé hlásí státu v jednotném měsíčním hlášení. Do tabulek hlášených údajů doplňuje ministerstvo spravedlnosti jako dalšího uživatele dat. Úřad pro ochranu osobních údajů chce lépe doložit, proč je to nezbytné.