Přeskočit na obsah
Magazín Chatujme.cz
Internet a politika · čtení na 5 min · 60 zhlédnutí

Australský návrh zákona dává uživatelům sítí volbu mezi algoritmem a sledovanými účty

Vláda Anthonyho Albaneseho zveřejnila 8. září ke konzultaci návrh zákona o digitální povinnosti péče. Platformy by musely každému uživateli staršímu 16 let poslat upozornění s volbou, jestli chce ve výchozím feedu obsah doporučovaný algoritmem, nebo jen příspěvky účtů, které sleduje. Za porušení hrozí pokuta až 109,2 milionu australských dolarů a do parlamentu má návrh jít ještě letos.

Budova australského parlamentu v Canbeře
Budova parlamentu v Canbeře. Návrh zákona o digitální povinnosti péče do něj má dorazit ještě letos. Foto: Dietmar Rabich, Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Australská vláda zveřejnila v úterý 8. září návrh zákona, kterému říká Digital Duty of Care, tedy digitální povinnost péče. Zatím jde o text k cílené konzultaci: vláda k němu žádá připomínky od platforem, oborových svazů a organizací z občanské společnosti a do parlamentu ho chce podle tiskové zprávy premiéra Anthonyho Albaneseho předložit ještě letos. Nejvíc pozornosti přitáhla část, kterou vláda nazvala „My Feed, My Way“: sociální sítě by musely každému uživateli poslat upozornění a nechat ho vybrat, jak má vypadat jeho výchozí feed.

Dvě možnosti a žádné výchozí nastavení

Volba je dvojí. Kdo se přihlásí k personalizovanému obsahu, uvidí ve výchozím feedu příspěvky, které mu doporučí algoritmus, jako dnes. Kdo ho odmítne, uvidí jen příspěvky lidí a tvůrců, které sám sleduje. Ministryně komunikací Anika Wellsová podle ABC uvedla, že si lidé budou moci vybírat „znovu a znovu“, kdykoli si to rozmyslí, a že řada Australanů algoritmus zvolí: „Je to jejich volba. Tu volbu respektujeme.“ Otázka se má klást lidem starším 16 let; mladším by platformy personalizovaný feed musely vypnout úplně.

Vláda podle rozboru Guardianu nechce žádné výchozí nastavení, jen tu otázku. Instagram, YouTube a X už dnes mají záložku jen se sledovanými účty a Guardian píše, že není jasné, jak by se s návrhem snášela.

Pro čtenáře v Evropské unii to není úplně nové: nařízení o digitálních službách ukládá v článku 38 velmi velkým platformám nabídnout u každého doporučovacího systému aspoň jednu možnost, která nestojí na profilování. Australský návrh jde dál v tom, že se na volbu musí platforma sama zeptat každého uživatele, nového i stávajícího. Opačný směr, tedy možnost autora nedávat vlastní příspěvky algoritmu k doporučování, přidal koncem srpna Bluesky.

Povinnost péče sahá i na hry a chatboty

Volba feedu je jen část návrhu. Povinnost péče má dopadnout na digitální služby obecně, podle tiskové zprávy i na online hry, aplikace a chatboty s umělou inteligencí; ABC k tomu přidává vyhledávače. Služby mají chránit mladší 18 let před funkcemi, které jim škodí, například před návykovými prvky, a před obsahem, který propaguje poruchy příjmu potravy, nepřátelství vůči ženám, pornografii, oslavu zločinu nebo šikanu. U dospělých se návrh podle ABC omezuje na to, co už je trestné: zneužívání dětí, sexuální násilí, vyhrožování, podporu teroristických organizací nebo navádění k sebevraždě.

Guardian z textu návrhu vypisuje, které funkce mají „negativní dopad na chování“ a platformy je musí vypnout pro mladší 16 let: nekonečné posouvání, zobrazování počtu zhlédnutí a lajků, časově omezený obsah typu příběhů a personalizované feedy. Platformy mají každý rok dělat hodnocení rizik a dokumentovat přijatá opatření. Dohlížet má úřad komisařky pro online bezpečnost eSafety, který má nově dostat pravomoc nařídit odstranění aplikací a webů na svlékání lidí na fotografiích. Za porušení povinnosti hrozí pokuta až 109,2 milionu australských dolarů.

Sporný je bod, podle kterého může ministryně komunikací nařízením doplnit další druhy škodlivého obsahu. Wellsová k tomu podle ABC řekla, že stejný mechanismus už je jinde v zákoně o online bezpečnosti, že Senát může takové nařízení zrušit a že zákon nikdy nedovolí vládě postihovat dezinformace.

Opozice mluví o cenzuře, Zelení chtějí opt-in

Stínová ministryně komunikací Sarah Hendersonová z opoziční koalice označila podle ABC návrh za „absolutní hrozbu pro svobodu projevu“, protože dává ministryni „neomezené pravomoci“; každá známá újma má podle ní stát přímo v zákoně, ne v nařízení. Šéf Národní strany Matt Canavan řekl, že je „hluboce skeptický k tomu, dát jakékoli vládě moc rozhodovat, co čtete na telefonu“.

Z druhé strany tlačí Zelení, bez kterých vláda zákon Senátem neprotlačí, pokud ho koalice odmítne. Jejich senátorka Sarah Hanson-Youngová podle Guardianu řekla, že „opt-out je nepřijatelný“, protože je to „recept na to, aby to velké technologické firmy zmanipulovaly a obešly“. Chce feed sledovaných účtů jako výchozí stav, algoritmus jen pro toho, kdo si ho zapne, a pokuty jako podíl z celosvětových tržeb. Opt-in žádala i nezávislá senátorka Jacqui Lambieová a kampaň Fix Our Feeds Chanel Contosové, jejíž organizace Teach Us Consent přesto návrh přivítala jako dobrý první krok.

Oborový svaz DIGI, který zastupuje Metu, Google i Snapchat, podle Guardianu hájil doporučování jako užitečné pro lidi hledající pestrý obsah a podpořil „přístup, který dává lidem smysluplnou volbu a kontrolu“. Šéf Instagramu Adam Mosseri návrh při čtvrtečním setkání s novináři v Austrálii podle Guardianu přímo nekomentoval, ale řekl, že chronologický feed chce jen „velmi hlasitá menšina“ a že by v něm lidi „zavalil“ obsah značek, protože firmy publikují mnohem častěji než přátelé.

Ozval se i Bílý dům. Jeho mluvčí Kush Desai necelý den po oznámení podle Guardianu prohlásil, že prezident Trump „jednoznačně varoval obchodní partnery před zaváděním daní z digitálních služeb, pokut a jiných forem vydírání vůči přednímu americkému technologickému sektoru“. Wellsová odpověděla, že žádné přímé varování nedostala a že „jsme suverénní stát“.

Odborník: záleží, který algoritmus se vypne

Tama Leaver, profesor internetových studií na Curtin University, v textu pro The Conversation ještě před zveřejněním návrhu upozornil, že samotný Instagram běží na několika algoritmech: jiný řadí hlavní feed, jiný příběhy a jiný reels. Které z nich by volba vypnula, z oznámení neplyne. Sám čeká, že drtivá většina lidí u doporučovaného obsahu zůstane, a za silnější řešení by považoval chronologický feed jako výchozí stav.

Wellsová podle BBC přiznala, že za nedodržování loňského zákazu sociálních sítí pro mladší 16 let zatím žádná firma pokutu nedostala, přestože výzkumy podle BBC ukazují, že velká většina dětí, které na sítích byly před zákazem, je používá dál. Vláda se navíc podle Guardianu chystá na dlouhé projednávání: návrh má jít do parlamentu před Vánoci a čeká ho veřejné šetření i vyjednávání.

Citace jsou přeložené z angličtiny.

Zdroje

Diskuse

Zatím tu nikdo nediskutuje. Můžete být první.

Napsat příspěvek

Diskutovat můžete i bez účtu. S registrací se ale příspěvek zveřejní hned a nemusíte pokaždé vyplňovat jméno. Účet už máte? Přihlaste se.

Nezveřejňujeme ho, slouží jen redakci. S příspěvkem ukládáme i IP adresu; co s údaji děláme, stojí v zásadách zpracování osobních údajů.

Podporuje zápis Texy: **tučně**, *kurzíva*, odrážky, odkazy.

Dál k tématu

Internet a politika

Devět států podepsalo v Praze deklaraci o AI, která nezakládá žádné právní závazky

Na prvním ročníku CEE AI Summitu v pražském Martinickém paláci přijali 3. září zástupci devíti států střední a východní Evropy Pražskou deklaraci o umělé inteligenci. Zavázali se koordinovat postoje k evropským pravidlům, propojovat výpočetní kapacity a sdílet si, co jim ve čtyřech oborech funguje. Text sám o sobě říká, že je politický, nezakládá právní závazky ani novou instituci a nemá vlastní rozpočtovou položku.

Internet a politika

Rozpočet ČTÚ má klesnout o 2,5 miliardy kvůli stropu náhrad pro Českou poštu

Ministerstvo financí předložilo vládě návrh státního rozpočtu na rok 2027 a kapitole Českého telekomunikačního úřadu v něm ubývá 2,5 miliardy korun. Regulátor internetu a telekomunikací ty peníze ale nikdy neutrácel za vlastní provoz – procházely jím k České poště jako náhrada ztráty ze základních poštovních služeb.

Internet a politika

ČTÚ spustil oddělení pro dozor nad umělou inteligencí, pravomoci mu dá až český zákon

Český telekomunikační úřad zahájil 1. září činnost samostatného oddělení dozoru nad umělou inteligencí. Vede ho Anna Hroudová a spolu s ní nastoupili tři odborníci se zkušenostmi z práva, technologií či analytiky. Kontrolovat zatím nemůže nikoho: pravomoci má oddělení dostat teprve poté, co projde český zákon k evropskému aktu o umělé inteligenci, a ten skončil loni v říjnu u připomínek.