Devět států podepsalo v Praze deklaraci o AI, která nezakládá žádné právní závazky

Do Martinického paláce na Hradčanech přijeli 3. září zástupci devíti vlád a odešli s podepsaným dokumentem, který nese jméno Pražská deklarace o umělé inteligenci. Stojí pod ní Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Chorvatsko, Slovinsko, Rumunsko, Litva a Lotyšsko. Summit uspořádala polská AI Chamber a Česká národní AI platforma ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu; to uvádí, že se do Prahy sjelo přes 250 lidí z politiky, byznysu a výzkumu.

Úvodní odstavce dokumentu jsou obecné. Píše se v nich, že region má srovnatelné průmyslové struktury, správní tradice i omezení daná velikostí, a že společně mají signatáři váhu, kterou nikdo z nich nemá sám. Konkrétní věci začínají až za nimi.

Čtyři obory, ve kterých si státy chtějí pomáhat

Země se zavazují vyměňovat si pracovní postupy a nabízet si praktickou pomoc ve čtyřech prioritních oblastech: umělá inteligence ve vzdělávání a dovednostech, její nasazení ve veřejné správě, ve zdravotnictví a v průmyslu. Deklarace vyjmenovává i to, co se má sdílet: znovupoužitelná řešení, nástroje pro nákup a hodnocení, školicí programy a vlastní experty.

Vedle toho v textu stojí, že veřejná správa má jít příkladem jako ambiciózní, odpovědný a bezpečný uživatel umělé inteligence a že střední a východní Evropa se má postavit do čela důvěryhodného nasazení zaměřeného na člověka. U zdravotnictví se dokument odvolává na nařízení (EU) 2025/327 o evropském prostoru pro zdravotní data, tedy na předpis, který má zdravotní záznamy mezi státy zprůchodnit.

Výpočetní kapacita a gigatovárna za sto miliard

Nejkonkrétnější je oddíl o infrastruktuře. Státy chtějí spolupracovat na výpočetní kapacitě, modelech a datech a vzájemně podporovat konsorcia kolem projektů AI Factories a AI Gigafactory v regionu, a to zejména v probíhající výzvě evropského programu EuroHPC. Táž věta ale každé zemi ponechává svobodu v evropských výzvách soutěžit, tedy i proti ostatním signatářům. Vzájemná podpora a soupeření o tytéž peníze tak stojí v jednom odstavci vedle sebe.

Česko má na stole vlastní projekt. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček řekl Radiožurnálu, že vláda už schválila strategii k vybudování AI Gigafactory, tedy velkého výpočetního centra pro trénování modelů, a že by stavba stála přibližně 100 miliard korun. Drtivou většinu peněz mají podle něj dát soukromé subjekty, stát by se podílel zhruba 15 procenty a stejným dílem Evropská komise. Samotnou deklaraci označil za absolutní milník. Celá investice je podmíněná schválením ze strany Evropské unie.

Modely pro méně rozšířené jazyky regionu

Jeden závazek se týká i češtiny, byť ji nejmenuje. Státy chtějí společně pracovat na modelech, které spolehlivě fungují i v méně rozšířených jazycích regionu, a zlepšit přístup ke kvalitním datovým sadám pro trénování a vyhodnocování. Podmínkou je soulad s evropskými pravidly pro ochranu osobních údajů a elektronických zdravotních dat.

Bezpečnostní pasáž je krátká, ale jmenuje konkrétní věci: kybernetickou bezpečnost systémů s umělou inteligencí, odolnost kritické infrastruktury a odhalování zneužití včetně manipulace s informacemi pomocí AI. Jinde v textu stojí podpora užší spolupráce mezi evropskými centry pro digitální inovace, kterým se říká EDIH.

Co deklarace není

Odstavec před podpisy je pro čtenáře nejdůležitější. Deklarace o sobě říká, že je politický a nezávazný dokument, který nezakládá žádné právní závazky, žádnou novou instituci ani novou rozpočtovou položku, a že veškerá spolupráce podle ní je dobrovolná a odehrává se v mezích pravomocí a zdrojů, které účastníci mají. Cílem podle textu není postavit vedle evropské agendy samostatnou regionální, ale přispívat do té společné.

Vymáhání evropských pravidel pro umělou inteligenci je v Česku samostatná kolej. Dozor nad nimi rozjíždí Český telekomunikační úřad, pravomoci mu ale dá až český zákon. Pražská deklarace na tomhle nemění nic, protože do vnitrostátního práva nesahá.

Jediný mechanismus, který dokument zavádí, je opakování summitu. CEE AI Summit se má scházet každý rok v některé ze zemí regionu, hostitelská země určí program a podá zprávu o pokroku, opět v mezích dostupných zdrojů. Vedle deklarace podepsaly země i memoranda o konkrétní spolupráci; jejich znění ministerstvo ke zprávě nepřipojilo. Jestli z pražského jednání něco vzejde, se tak pozná nejdřív na příštím ročníku.

Zdroje

• Prague Declaration on Artificial Intelligence, plné znění v PDF na webu Ministerstva průmyslu a obchodu
• Tisková zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu ze 3. září 2026
• Rozhovor s ministrem Karlem Havlíčkem, iROZHLAS a Radiožurnál, 4. září 2026
• Zpráva serveru The Recursive o pražském summitu, 4. září 2026