Přeskočit na obsah
Magazín Chatujme.cz
Internet a politika · čtení na 3 min · 390 zhlédnutí

Rozpočet ČTÚ má klesnout o 2,5 miliardy kvůli stropu náhrad pro Českou poštu

Ministerstvo financí předložilo vládě návrh státního rozpočtu na rok 2027 a kapitole Českého telekomunikačního úřadu v něm ubývá 2,5 miliardy korun. Regulátor internetu a telekomunikací ty peníze ale nikdy neutrácel za vlastní provoz – procházely jím k České poště jako náhrada ztráty ze základních poštovních služeb.

Budova Českého telekomunikačního úřadu v pražské Sokolovské ulici
Sídlo Českého telekomunikačního úřadu v Sokolovské ulici v Praze. Foto: ŠJů, Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Ministerstvo financí předložilo vládě 31. srpna návrh státního rozpočtu na rok 2027. Počítá se schodkem 389 miliard korun, s příjmy 2 189 173 791 455 Kč a s výdaji 2 578 173 791 455 Kč. Mezi kapitolami, kterým peníze ubývají, je i Český telekomunikační úřad – tedy instituce, která dohlíží na trh elektronických komunikací, spravuje rádiové kmitočty a od září provozuje oddělení pro dozor nad umělou inteligencí.

Z 3,43 miliardy na něco přes jednu

Úřad má ve státním rozpočtu samostatnou kapitolu a ve svých otevřených datech ji vede pod číslem 328. Letos v ní bylo 3,43 miliardy korun, v návrhu na příští rok je něco málo přes miliardu; obě čísla uvedl server Lupa.cz. Rozdíl dělá 2,5 miliardy.

Mluvčí úřadu Tereza Meravá pro Lupu.cz uvedla, že snížení „je dáno změnou ve financování kompenzace čistých nákladů držiteli poštovní licence, respektive úpravy maximálního zákonného limitu“. Na zajištění provozu úřadu podle regulátora nemá škrt žádný negativní dopad.

Většinu kapitoly tvoří peníze pro Českou poštu

Za tou formulací stojí konkrétní mechanismus. Držitel poštovní licence, tedy Česká pošta, vykazuje ztrátu ze základních služeb – z doručování dopisů a z poštovních poukázek. Úřad ji ověří a proplatí ze své rozpočtové kapitoly. Kolik nejvýš, určuje § 34d odst. 2 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách. Ten mluví o čistých nákladech představujících nespravedlivou finanční zátěž a v dnešním znění je zastropoval na dvou miliardách korun ročně.

Podle Meravé má letošní kapitola na úhradu těchto nákladů 2,75 miliardy korun. Z celkových 3,43 miliardy tak na všechno ostatní – platy, měření, správu spektra, dohled nad platformami – zbývá zhruba 680 milionů. To číslo je rozdíl obou předchozích, úřad ho takhle sám neuvádí.

Strop se loni zvedl a teď se vrací

Do konce roku 2025 byl strop 1,5 miliardy. Zvedla ho novela vyhlášená 9. září 2025 jako zákon č. 332/2025 Sb. s účinností od 1. ledna 2026. Meravá dodává, že přechodné ustanovení té novely nechalo nový limit dopadnout i na zúčtovací období roku 2025, které se hradí až letos. Odtud těch 2,75 miliardy v letošní kapitole.

Vyšší strop ovšem nemá krytí v Bruselu. Evropská komise schválila 25. července 2025 kompenzaci pro Českou poštu na roky 2025 až 2029, a to nejvýše 60 milionů eur ročně; přepočet na 1,5 miliardy korun uvádí ve svém oznámení sama Komise. Věc vede pod číslem SA.116631. Cokoli nad tuto částku by potřebovalo novou notifikaci veřejné podpory a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže loni v červenci Ekonomickému deníku sdělil, že takové řízení trvá obvykle šest až devět měsíců.

Rozpočet stojí na zákonu, který ještě neplatí

Skupina poslanců proto 6. května 2026 předložila sněmovně návrh, který strop vrací zpět na 1,5 miliardy. Vláda k němu 20. května zaslala souhlasné stanovisko, prvním čtením prošel 2. června, druhým 8. července. Sněmovna ho vede jako tisk 187; ke 7. září je zařazený na pořad 29. schůze a navržený na pořad 30. schůze, která začíná 8. září. Třetí čtení zatím neproběhlo.

Návrh rozpočtu s tou změnou počítá už teď. Podle Meravé zůstane úřadu z letošních 2,75 miliardy nevyčerpaných 1,25 miliardy, takže na rok 2027 potřebuje doplnit 250 milionů korun a dohromady bude mít potřebných 1,5 miliardy.

Tentýž tisk mění i věci, které s poštou nesouvisejí. Odkládá povinné používání atestované elektronické spisové služby, poslední část systému eLegislativa a spuštění matričního informačního systému. Po druhém čtení k němu navíc leží pozměňovací návrhy, takže konečné znění zatím nikdo nezná.

Co z toho plyne pro dohled nad internetem

Úřad měří kvalitu připojení, přiděluje kmitočty mobilním sítím, řeší bílá místa bez pevného internetu a plní úkoly podle nařízení o digitálních službách. Vedle toho nese v rozpočtu položku, která s ničím z toho nesouvisí a je několikanásobně větší než zbytek kapitoly. Když se pohne ta, pohne se celá kapitola.

Meziroční srovnání rozpočtu ČTÚ proto neříká, kolik má regulátor na svou práci. Říká, jak si zrovna stojí zákonný strop náhrad pro Českou poštu. Ten se za dva roky posunul jednou nahoru a teď má jít zpátky dolů.

Zdroje: tisková zpráva Ministerstva financí k návrhu rozpočtu na rok 2027, Lupa.cz, zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, sněmovní tisk 187, Daily News Evropské komise z 25. července 2025 a Ekonomický deník.

Diskuse

Zatím tu nikdo nediskutuje. Můžete být první.

Napsat příspěvek

Diskutovat můžete i bez účtu. S registrací se ale příspěvek zveřejní hned a nemusíte pokaždé vyplňovat jméno. Účet už máte? Přihlaste se.

Nezveřejňujeme ho, slouží jen redakci. S příspěvkem ukládáme i IP adresu; co s údaji děláme, stojí v zásadách zpracování osobních údajů.

Podporuje zápis Texy: **tučně**, *kurzíva*, odrážky, odkazy.

Dál k tématu

Internet a politika

Australský úřad podle ministryně chystá žalobu na pět sítí kvůli účtům dětí do 16 let

Ministryně komunikací Anika Wellsová řekla Bloombergu, že úřad eSafety připravuje pro federální soud případ proti Facebooku, Instagramu, TikToku, Snapchatu a YouTube. Podle zákona, který platí od prosince 2025, musejí sítě udělat přiměřené kroky, aby děti do 16 let neměly účet. Firmě teď za porušení hrozí až 109,2 milionu australských dolarů.

Internet a politika

V Turecku půjde od listopadu založit účet na sociální síti jen s tokenem od státu

Turecký úřad pro kybernetickou bezpečnost vydal 10. října nařízení k dubnovému zákazu sociálních sítí pro děti mladší patnácti let. Od 1. listopadu musí každý, kdo si zakládá účet, předložit token ze státního portálu e-Devlet, ze kterého síť pozná jen věkovou skupinu. Spolek za svobodu projevu İFÖD chce nařízení napadnout u Státní rady.

Internet a politika aktualizováno 20. 10.

Francie nemá zákon, který by při protestech lycejáků dovolil vypnout sítě nezletilým

Francouzští lycejáci, kterým stát od září zakázal mobil ve škole, svolávají blokády a demonstrace přes TikTok, Snapchat, Instagram a Telegram. Starosta Salon-de-Provence proto chtěl sítě nezletilým v napjatých dnech vypínat, takový nástroj ale francouzské právo nezná. Prezident Macron se v projevu po nepokojích 17. října sítím na rozdíl od roku 2023 nevěnoval. Vypínání pak navrhl bývalý premiér Gabriel Attal, vláda platformy zatím svolala k jednání.