Přeskočit na obsah
Magazín Chatujme.cz
Internet a politika · čtení na 5 min · 19 zhlédnutí

Francouzští poslanci vložili do návrhu rozpočtu daň 5,5 eurocentu za každý gigabajt dat

Daň z producentů digitálních dat by platila firma, která pošle data zákazníkům francouzských poskytovatelů internetu. Pozměňovací návrh prošel 30. října hlasy jedenácti z 35 přítomných poslanců, vláda byla proti. Platit začne, jen pokud přežije zbytek projednávání rozpočtu a Senát.

Prázdné červené lavice ve sněmovním sále, na opěradlech zlatý nápis Banc des ministres
Lavice ministrů v sále francouzského Národního shromáždění. Foto: Sunala, Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Francouzské Národní shromáždění přijalo v pátek 30. října na začátku dopolední schůze pozměňovací návrh I-1358 k zákonu o státním rozpočtu na rok 2027. Návrh zavádí „daň z producentů digitálních dat“: firma, která pošle data zákazníkům francouzských poskytovatelů internetu, by platila 0,055 eura, tedy asi 1,40 Kč, za každý gigabajt. Podle záznamu hlasování č. 9336 hlasovalo 35 z 577 poslanců. Pro bylo 11, proti 10 a 14 se zdrželo.

Návrh podal socialista Laurent Lhardit spolu s dalšími poslanci své frakce. Vláda i zpravodaj rozpočtového výboru byli proti. Zákonem se tím daň ještě nestala: pozměňovací návrh zůstane v textu, jen když sněmovna schválí celou příjmovou část rozpočtu, a po ní rozhoduje Senát.

Daň platí odesílatel, data měří operátor

Návrh doplňuje francouzský daňový zákoník o čtyři články. Poskytovatelé připojení mají pod dohledem regulátora Arcep a finanční správy sbírat „konsolidované a anonymizované“ údaje o tom, kolik dat k jejich zákazníkům teče a od koho. Záznam obsahuje jméno odesílající firmy, její „registrační číslo u Internet Assigned Numbers Authority“ a objem dat za dané období. Které číslo tím text myslí, neupřesňuje. Záznamy o obsahu ani o cíli dat se vyžadovat nesmějí. Údaje jdou finanční správě jednou za čtvrtletí a technický postup má určit vládní nařízení.

Když firma doručuje obsah přes síť pro doručování obsahu (CDN), tedy přes servery s kopiemi dat blízko uživatelů, počítá se jako její objem to, co z této sítě vyteče. Podle odůvodnění návrhu nemusí provozovatelé CDN jmenovat své zákazníky a daň jim přeúčtují, nebo nepřeúčtují, podle vlastních obchodních podmínek. Daň má strop: nejvýš 15 % tržeb ve Francii, nebo 2 % celkových tržeb firmy. Firma bez pobočky ve Francii by ji platila do 30. března následujícího roku podle výměru, který finanční správa vydá do 30. ledna.

Odůvodnění vychází z odhadu Arcep, podle kterého k předplatitelům internetu ve Francii doteče 200 miliard gigabajtů ročně. Polovinu tohoto provozu podle Arcep obstarávají Google, Meta, Amazon, Netflix a Akamai. Dvě stě miliard gigabajtů krát 0,055 eura je 11 miliard eur; předkladatelé čekají výnos 10 miliard ročně. Návrhu přisuzují i ekologický účinek, protože firmy podle nich začnou data víc komprimovat, aby platily méně.

Hlasovalo pětatřicet poslanců z 577

Rozpis hlasování podle frakcí ukazuje, že návrh podpořila jen levice a že o výsledku rozhodlo zdržení Národního sdružení.

frakceproprotizdrželo se
Socialisté a spojenci500
Nepoddajná Francie (LFI)204
Ekologové200
Demokratická a republikánská levice200
Republikánská pravice050
Společně za republiku040
Demokraté010
Národní sdružení0010
celkem111014

Kdyby deset přítomných poslanců Národního sdružení hlasovalo proti, návrh by padl poměrem 11 ku 20. Dva z jedenácti příznivců si po hlasování nechali do záznamu zapsat opravu: Éric Coquerel z LFI chtěl hlasovat proti a jeho kolega Abdelkader Lahmar se chtěl zdržet. Sněmovna návrh přesto vede jako přijatý. Podle webu NosParlementaires, který hlasování ve sněmovně sleduje, šlo o první hlasování dne a to následující o pár minut později už mělo 60 hlasujících.

Tentýž mechanismus přitom rozpočtový výbor 9. října zamítl jako pozměňovací návrh CF365 a socialisté ho podali znovu pro plénum. V programu, který strana zveřejnila v létě, stála podle serveru Next sazba 0,10 eura za gigabajt.

Ministr pochybuje o měření, autor o přenesení daně na uživatele

Podle záznamu ze schůze zpravodaj rozpočtového výboru Philippe Juvin varoval, že velké technologické firmy mají nepřiměřenou tržní sílu a hrozí, že daň přenesou na inzerenty. Ministr pro veřejné účty David Amiel řekl, že návrh by si vyžádal „snímače toků, nebo přinejmenším jejich měření na úrovni jednotlivých přijímacích zařízení“ (v překladu). Polovina daně, tedy podle něj pět miliard eur, by navíc nedopadla na velké firmy, ale na menší poskytovatele obsahu, mezi nimi i francouzské.

Lhardit odpověděl, že na uživatele Facebooku, Instagramu nebo TikToku se daň přenést nedá, protože ty služby jsou zdarma. Skupinu TF1, která vysílá pět kanálů přes internet, by podle propočtu jeho frakce stála 200 až 300 tisíc eur. Pět velkých platforem podle něj tvoří polovinu toku k předplatitelům, s dalšími dvaceti zahraničními 75 až 80 %. Při představení návrhu řekl, že obchází překážky, na kterých podobné pokusy v Kanadě a Jižní Koreji ztroskotaly, a že dodržuje princip neutrality sítě.

VideoLAN a OVHcloud si spočítaly vlastní účet

Sdružení VideoLAN, které vyvíjí přehrávač VLC, napsalo na síti X ještě v den hlasování, že by ho daň stála přes milion eur ročně. Lhardit mu podle Journal du Geek odpověděl, že daň je zastropovaná a na VideoLAN by se nevztahovala vůbec. Výjimku pro neziskové organizace ani spodní hranici ale text návrhu nemá, na což podle Frandroidu upozornila i komunitní poznámka pod poslancovým příspěvkem. VideoLAN je neziskové, příjmy ale má a strop se počítá z tržeb, ne ze zisku.

Zakladatel a šéf cloudového poskytovatele OVHcloud Octave Klaba 31. října na X uvedl, že jeho firma posílá k francouzským operátorům v průměru asi 324 Gb/s. Za rok je to přes 1,2 miliardy gigabajtů a podle jeho výpočtu 70 milionů eur daně. Po uplatnění stropu by to bylo 23 až 70 milionů eur, které by firma podle Klaby musela přenést na zákazníky. Podle MacGeneration se ozval i Xavier Niel, zakladatel operátora Free, jehož síť by měla data měřit. Na dotaz k dani odpověděl pěti slovy: „Jsou to neschopní ignoranti“ (v překladu).

Návrh čeká druhé hlasování, článek 49.3 i Senát

Příjmovou část rozpočtu musí sněmovna podle NosParlementaires uzavřít do 17. listopadu. Vláda může požádat o nové hlasování o návrhu, který prošel proti její vůli. Pokud podle článku 49.3 ústavy spojí rozpočet s otázkou své odpovědnosti, vybere si sama, které pozměňovací návrhy v textu zůstanou. Předsedkyně sněmovny Yaël Braun-Pivet podle Next už 27. října v rozhovoru pro Le Figaro vyzvala premiéra Sébastiena Lecornua, aby tento postup použil. Potom přijde na řadu Senát, ve kterém má většinu pravicová strana Republikáni.

Zdroje

Diskuse

Zatím tu nikdo nediskutuje. Můžete být první.

Napsat příspěvek

Diskutovat můžete i bez účtu. S registrací se ale příspěvek zveřejní hned a nemusíte pokaždé vyplňovat jméno. Účet už máte? Přihlaste se.

Nezveřejňujeme ho, slouží jen redakci. S příspěvkem ukládáme i IP adresu; co s údaji děláme, stojí v zásadách zpracování osobních údajů.

Podporuje zápis Texy: **tučně**, *kurzíva*, odrážky, odkazy.

Dál k tématu

Internet a politika

Rakousko musí přijetí zákazu sociálních sítí pro děti odložit nejméně do léta 2027

Evropská komise ve čtvrtek 29. října oznámila, že národní zákony omezující dětem sociální sítě, které se překrývají s jejím návrhem EU Kids Act, musí s přijetím počkat dvanáct měsíců od oznámení Komisi. Jako první se to týká Rakouska a jeho zákazu pro děti do čtrnácti let. Řecko a Francie své zákony oznámily dřív, než Komise návrh předložila, a odklad je mine.

Internet a politika

Australský úřad podle ministryně chystá žalobu na pět sítí kvůli účtům dětí do 16 let

Ministryně komunikací Anika Wellsová řekla Bloombergu, že úřad eSafety připravuje pro federální soud případ proti Facebooku, Instagramu, TikToku, Snapchatu a YouTube. Podle zákona, který platí od prosince 2025, musejí sítě udělat přiměřené kroky, aby děti do 16 let neměly účet. Firmě teď za porušení hrozí až 109,2 milionu australských dolarů.