Jakub Vrána vydal Adminer 6.0.0 a většinu jeho změn psal s asistencí Claude Opus 5
Správce databází Adminer, který se vejde do jediného souboru v PHP, vyšel ve verzi 6.0.0. Autor Jakub Vrána mluví o více než 130 změnách a v závěru dodává, že většina z nich vznikla s asistencí modelu Claude Opus 5. Nejvíc práce padlo na přihlašování, zkrácení adres a na kontroly, které se ozvou dřív než po odeslání formuláře.
Adminer je správce databází, který se vejde do jediného souboru v PHP. Nahraje se na server, otevře v prohlížeči a pracuje se přes něj s MySQL, MariaDB, PostgreSQL, SQLite, MS SQL i Oracle. Píše ho jediný člověk, Jakub Vrána, a to jako otevřený software. Verze 6.0.0 vyšla 7. srpna 2026; seznam změn v ní má 137 odrážek, což je vlastní součet položek v tom vydání, autor sám mluví o „více než 130 změnách“.
Server, kterému stačí jakékoli heslo, se nepřipojí
Přihlášení úplně bez hesla Adminer odmítá už od verze 4.6.3. Nově k tomu přibyl zákaz přihlášení k serverům, kterým stačí heslo libovolné – typicky PostgreSQL nastavený na ověřování trust. Komu to překáží, sáhne po pluginu login-password-less, který na změnu podle autora zareagoval.
Uživatelé SQLite, kde databáze žádné heslo nemá, mají vlastní cestu: na stránkách projektu si stáhnou verzi Admineru zamčenou heslem, které si sami zvolí.
Druhá bezpečnostní změna míří na funkci, které Adminer říká „operátor“ SQL – dá se přes ni do dotazu doplnit libovolný kód. Nově se použije jen tehdy, když prohlížeč pošle hlavičku Sec-Fetch-Site: same-site, a v PostgreSQL takový dotaz běží v režimu READ ONLY, takže jich neprojde víc za sebou. V seznamu změn je to vedené jako obrana proti CSRF, tedy proti požadavku podstrčenému z cizí stránky. Vedle toho jsou v seznamu dvě opravy XSS: escapuje se typ, algoritmus a délka indexu ve struktuře tabulky a plán u naplánovaných událostí.
Adresy se zkrátily, kontroly přišly dřív
Z adres zmizelo zbytečné kódování. Místo where%5B0%5D%5Bcol%5D stojí v řádku prohlížeče where[0][col]. Formuláře odesílané metodou GET posílá Adminer JavaScriptem a nevyplněná políčka do adresy nedává, takže je kratší i tak. Vrána o té změně píše, že z ní má velkou radost, přestože ji běžný uživatel nevidí.
Kontroly nastavení PHP – třeba na překročení max_input_vars nebo upload_max_filesize – se dřív ozvaly až po odeslání formuláře, tedy pozdě. Teď běží už při jeho vyplňování. Upozornění na novou verzi funguje i s vypnutým JavaScriptem a nově se týká také pluginů a vzhledů; Adminer si podle autora seznam verzí, které k němu patří, nese s sebou, takže na to nepotřebuje žádné další dotazy na server.
Uvnitř se změnil způsob, jakým se do stránky věší obsluha událostí. Místo prvku <script nonce="…"> je v HTML atribut data-onclick s krátkým zápisem v JSON. Podle Vrány je to plně slučitelné s CSP a přímé spuštění kódu to neumožňuje.
Z drobností: osm nepoužívaných pluginů zmizelo a přibyl plugin na přihlášení passkey, na import CSV a varovný pruh na produkčních serverech převzatý od Davida Grudla. Adminer teď vyžaduje prohlížeč s podporou ES6, tedy zhruba od roku 2018. Koncové testy přešly z neudržovaného nástroje Katalon Recorder na Playwright a hlavní větev v Gitu se přejmenovala z master na main – což potvrzuje i odpověď API GitHubu.
Většinu změn psal model, plán zůstal na člověku
V závěru zápisu o vydání stojí věta, kterou pak převzala i česká média: „Většina změn vznikla s asistencí Claude Opus 5.“ Vrána k ní hned připojuje odpověď na obavu, že asistence jazykového modelu zanese do projektu technický dluh. Podle něj to platí tehdy, když vývojář všechny změny „bezduše odbouchne Enterem“; kdo si projde plán, vyjedná v něm změny a totéž udělá i s vygenerovaným kódem, tomu prý kvalita naopak stoupne. Sám to přirovnává k párovému programování a odhaduje, že při asistovaném vývoji dělá zhruba dvakrát víc důležitých rozhodnutí než tehdy, když programuje sám.
Ověřit se to zvenčí nedá, je to autorův popis vlastní práce, ne měření. Doložitelné je to, co je vidět na výsledku: velikost zkompilovaného souboru se přes množství novinek skoro nezměnila, mimo jiné proto, že se překlady komprimují se slovníkem postaveným z angličtiny, což podle seznamu změn ušetří 21 kB.
Kolik chybí do phpMyAdminu
Vrána otevřel zápis prosbou o hvězdičky na GitHubu a napsal, že Adminer jich má o 400 méně než phpMyAdmin, kvůli jehož těžkopádnosti kdysi začal psát vlastní nástroj. Root.cz o tři dny později uvedl rozdíl „asi o tři sta“. Vlastní dotaz na API GitHubu vrátil 11. srpna 2026 u Admineru 7 686 hvězdiček a u phpMyAdminu 7 910, tedy rozdíl 224. Každé z těch tří čísel platí k jinému dni a mění se dál.
Den po vydání šestky přidal Vrána ještě vlastní rozbor vývojové verze phpMyAdminu 6.0.0-dev: vypisuje v něm chyby, na které během pár minut narazil, a srovnává objem stahovaných dat. Je to pohled autora konkurenčního nástroje a jako takový se čte. phpMyAdmin proti tomu těží z toho, že ho hostingy běžně předinstalují, takže se k němu uživatel dostane bez nahrávání čehokoli.
Kdo Adminer používá, aktualizuje ho nahráním jednoho souboru. Počítat se ale musí s tím, že server, ke kterému se dosud šlo přihlásit jakýmkoli heslem, nová verze odmítne – a bez zmíněného pluginu se k němu člověk nedostane.
Zdroje: zápis Jakuba Vrány o vydání 6.0.0, seznam změn na GitHubu, adminer.org, Root.cz.
