Stát zveřejnil databázi 74 dotovaných projektů sítí 5G z Národního plánu obnovy

Kancelář Broadband Competence Office ČR, kterou zřídilo ministerstvo průmyslu a obchodu, zveřejnila 19. srpna databázi demonstrativních projektů rozvoje aplikací v oblasti 5G. Jsou v ní projekty, na které dosáhly obce, kraje, školy, nemocnice a firmy z dotačních výzev placených z Národního plánu obnovy. Kancelář má na starosti rozvoj sítí s velmi vysokou kapacitou – podle vlastního přehledu se v necelých 1 700 lokalitách chystá stavba nebo modernizace sítí z evropského programu OP TAK. Databázi 5G projektů označila za kompletní. K 31. srpnu má 74 záznamů.

Co bylo předtím roztroušené po výzvách

Proč databáze vznikla, napsala kancelář sama: „Jednotlivé projekty byly dosud roztroušené v dokumentaci několika výzev, ve výročních zprávách a v komunikaci jednotlivých příjemců. Starosta, který chtěl vědět, jestli už někdo v Česku řešil totéž co on, neměl kam sáhnout.“

Filtruje se podle oblasti, typu projektu, typu sítě, aktuálního stavu, dotační výzvy a kraje a filtry jde kombinovat. U každého projektu je krátký popis, obec, kraj a kontaktní osoba i s e-mailovou adresou. Nejužitečnější je podle nás právě ten kontakt: starosta se může ozvat přímo tomu, kdo věc realizoval, místo aby zadával studii.

Jeden z filtrů zatím nerozděluje nic. Pole „typ projektu“ nabízí volby Průmysl a Smart City, jenže hodnotu Průmysl nese všech 74 záznamů, včetně základních škol a městských kamerových systémů. Mezi záznamy je i jeden nazvaný „Test PRŮMYSL“; má přiřazený Jihočeský kraj a oblast bezpečnost, obec žádnou.

Z výzev pro chytrá města pochází 69 záznamů ze 74

Databáze nabízí sedm dotačních výzev – tři od ministerstva pro místní rozvoj a čtyři od ministerstva průmyslu a obchodu. Projekty v ní zatím jsou jen z pěti z nich. Druhá výzva místního rozvoje na chytrá města, obce a regiony za sebou má 40 záznamů, třetí 27 a první, ještě pod hlavičkou Smart Cities, dva. Průmyslové výzvy MPO stojí za pěti projekty: tři z třetí výzvy, dva z druhé, ze čtvrté a páté ani jeden.

Kancelář přitom databázi nabízí i průmyslovým podnikům jako přehled toho, co už v českém prostředí prošlo ověřením. Z těch pěti záznamů je jeden privátní 5G síť pro petrochemický provoz ORLEN Unipetrol v Litvínově, další vzdálená technická podpora v Praze, která k ní používá drony a čtyřnohého robota.

Dvě třetiny projektů vede databáze jako bezpečnost

Oblastí je na výběr devět, obsazených je pět. Bezpečnost má 49 projektů, vzdělávání jedenáct, mobilita a zdravotnictví po pěti, inovace a technologie čtyři. Energetika, sociální služby, správa města a životní prostředí zůstaly prázdné, takže filtrovat podle nich nemá smysl.

Zařazení navíc nesedí s popisy. Oblast bezpečnost nese i Gymnázium Kroměříž, základní školy v Uherském Brodě a ve Zlíně, ZŠ Jemnice nebo 1. ZŠ T. G. Masaryka v Milevsku – tedy projekty, které samy o sobě píšou, že pořizují brýle pro virtuální realitu do výuky. Jinde má prakticky stejný projekt oblast vzdělávání, třeba na průmyslové škole v Olomouci nebo na základních školách v Benešově. Záznamů, jejichž popis mluví o výuce, žácích nebo škole, je 24; oblast vzdělávání má z nich jedenáct. Je to náš vlastní počet přes všech 74 záznamů, databáze takový součet nenabízí.

Kamery, tramvaje a nemocniční sítě

Za obecným označením bezpečnost stojí hlavně městské kamerové systémy. Znojmo si pořídilo autonomní mobilní kamerový systém pro místa bez pevné infrastruktury a realizaci ukončilo loni v září; Opava, Bruntál, Jilemnice a Frenštát pod Radhoštěm mají rozšíření dohledu podle databáze hotové, Děčín na něm pracuje. Dronová centra zatím staví Pardubice, Ústí nad Labem a Kladno.

Zdravotnictví je zastoupené pěti projekty a jde v nich o vlastní sítě v areálech nemocnic. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně privátní síť na pokrytí celého areálu teprve staví, kampus v Českých Budějovicích a v brněnské Úrazové nemocnici databáze vede jako dokončený. V mobilitě je zmiňovaný plzeňský antikolizní systém na tramvajích 40T a testovací polygon pro autonomní mobilitu, také v Plzni.

Středočeský kraj vede, Královéhradecký v databázi chybí

Nejvíc projektů má Středočeský kraj (11), za ním Ústecký (10) a Zlínský (9). Královéhradecký kraj nemá v databázi ani jeden záznam. Krajské srovnání, které kancelář uvádí jako jeden z důvodů vzniku, o něm tedy řekne jen to, že tam nic není; proč, z databáze nevyčtete.

Padesát projektů je označených jako dokončených, 23 se realizuje a jeden je ve fázi uvedení do provozu. Podle typu sítě převažuje kombinace veřejné a privátní (52 projektů), samostatnou privátní síť staví 21 z nich a jen jediný projekt vystačil s veřejnou sítí – ten znojemský kamerový.

Databáze neuvádí, kolik která akce stála. Kdo chce vědět, kolik co stálo, musí zpátky do dokumentace výzev – tedy přesně tam, odkud měla databáze údaje vytáhnout. Přehled o tom, co v Česku kolem 5G opravdu stojí a běží, ale jinde tak rychle nezískáte.

Zdroje

• Databáze demonstrativních projektů 5G je kompletní – Broadband Competence Office ČR, 19. srpna 2026
• Demonstrativní projekty rozvoje aplikací v oblasti 5G – samotná databáze, stav k 31. srpnu 2026
• Rychlá síť u sv. Anny nebo antikolizní tramvaje. Stát spustil databázi dotovaných 5G projektů v ČR – Jan Sedlák, Lupa.cz, 31. srpna 2026