Evropské nařízení o skenování zpráv uvázlo v jednáních na sporu o detekci
Nařízení CSAR, kterému kritici říkají chat control, se projednává od května 2022 a závěrečné kolo trialogu je naplánované na 29. června. Rada z návrhu vypustila povinné detekční příkazy a chce natrvalo povolit dobrovolné skenování, Parlament připouští skenování jen se soudním povolením. Dočasná výjimka, o kterou se dosavadní praxe opírala, mezitím 3. dubna skončila.
Rada a Evropský parlament oznámily v pondělí 22. června předběžnou dohodu na nové trestněprávní směrnici o sexuálním zneužívání dětí. Přibudou nové skutkové podstaty, prodlouží se promlčecí lhůty, zvýší se tresty. Druhý předpis z téhož balíku dohodu nemá: nařízení CSAR, kterému se podle kritiků říká chat control.
Směrnice mění trestní právo členských států. Nařízení míří na poskytovatele služeb a řeší, co mají ve vlastních službách hledat a komu to hlásit. Zaseklo se na detekci, tedy na otázce, kdo smí za jakých podmínek prohledávat obsah zpráv.
Z původního návrhu zmizely detekční příkazy
Komise nařízení předložila 11. května 2022 jako COM(2022) 209. Poskytovatel by podle něj musel vyhodnotit riziko, že se jeho služba použije k šíření materiálu se zneužíváním dětí nebo k navazování kontaktu s dětmi, a snižovat je. Úřady by mohly nařídit odstranění obsahu, jeho zablokování nebo vyřazení z výsledků vyhledávání a vzniklo by unijní centrum, které hlášení třídí a posílá Europolu. Nejspornější byly detekční příkazy: rozhodnutí, kterým úřad uloží službě povinnost prohledávat zprávy uživatelů.
Právě ty z textu zmizely. Rada schválila svou vyjednávací pozici 26. listopadu 2025, povinné detekční příkazy z ní vypustila a nahradila je přísnějšími povinnostmi u hodnocení rizik, odstupňovanými podle rizikové kategorie služby. Dobrovolné skenování v pozici zůstalo, a to jako trvalá možnost, ne dočasná berlička.
Hlasovali velvyslanci členských zemí. Česko bylo proti, stejně jako Polsko, Slovensko a Nizozemsko; Itálie se zdržela. Kvalifikovanou většinu složil obrat Německa, které patřilo mezi odpůrce dlouhá léta.
Parlament povinné skenování nezavrhl, chce ho jen se soudním příkazem
Parlament má mandát z listopadu 2023: zprávu A9-0364/2023 potvrdilo plénum 22. listopadu. Podle procedurálního spisu 2022/0155(COD) ale sněmovna dodnes svou pozici v prvním čtení formálně nepřijala – má vyjednávací mandát, ne hotové stanovisko.
Osa sporu proto neběží, jak by se čekalo. Rada nechce povinné skenování vůbec, zato chce natrvalo povolit to dobrovolné. Parlament povinné skenování připouští, ale jen tam, kde je důvodné podezření a kde ho povolí soud, tedy zhruba v režimu odposlechu; popisuje to sdružení EDRi.
Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která u jednání sedí, shrnula v dubnu pro Lupu.cz tři body, za kterými si Parlament stojí: skenování jen cílené a po soudním povolení, žádné prolamování šifrování a hledání jen už známého materiálu. Poslední bod odůvodňuje chybovostí nástrojů, které posuzují dosud neznámý obsah a grooming.
Páté kolo bylo v květnu, dohodu chce Kypr do konce června
Závěrečná fáze se jmenuje trialog: Parlament, Rada a Komise se za zavřenými dveřmi dohadují na společném znění. U tohoto nařízení začal 9. prosince 2025, páté kolo proběhlo 11. května 2026 a kyperské předsednictví Rady si přeje dohodu do konce června. EDRi v únoru psala, že poslední jednání je naplánované na 29. června a že kvůli zdržením je letní dohoda čím dál nejistější.
V polovině dubna byla jednání u technických částí. „Upřímně jsme se ještě nedostali ke kontroverzním vodám,“ řekla tehdy Gregorová s tím, že se probírá fungování unijního centra. Co se od té doby změnilo, veřejný záznam neuvádí; trialog se nestenografuje.
Dočasná výjimka skončila, skenování ne
Vedle nařízení běží druhá, kratší kolej. Od roku 2021 platila dočasná výjimka ze směrnice ePrivacy, díky které směly platformy prohledávat komunikaci, aniž porušily pravidla o důvěrnosti sdělení. Rada s Parlamentem ji v roce 2024 prodloužily do 3. dubna 2026, v prosinci 2025 navrhla Komise další dva roky.
Parlament prodloužení podpořil 11. března 2026 poměrem 458 ku 103 při 63 abstencích, zkrátil je do 3. srpna 2027 a osekal: netýkalo by se koncově šifrované komunikace ani provozních údajů, hledal by se jen materiál už dřív rozpoznaný nebo nahlášený a mířilo by to jen na uživatele, u nichž soudní orgán shledal důvodné podezření. Jednání s Radou o kompromisu ztroskotala a 26. března Parlament prodloužení zamítl – 228 hlasů pro, 311 proti, 92 poslanců se zdrželo. Výjimka skončila po 3. dubnu 2026.
Skenování tím ale neskončilo. Google, Meta, Microsoft a Snap 3. dubna oznámily, že v dobrovolných opatřeních pokračují; konec výjimky označily za věc, která zpochybňuje právní jistotu. Gregorová kvůli tomu podala podnět Úřadu pro ochranu osobních údajů a Českému telekomunikačnímu úřadu pro podezření z porušení GDPR.
Čísla, o která se spor opírá, si navzájem odporují
Komise má fungování výjimky pravidelně vyhodnocovat. V dosud poslední zprávě z roku 2025 uvádí za Česko 23 854 hlášených případů za rok 2022, 21 658 za rok 2023 a 22 580 za rok 2024. Americká organizace NCMEC, jeden ze dvou zdrojů těch hlášení, přitom sama vykázala 61 994, 34 342 a 21 589.
Za rozdíly stojí metodika: každá země počítá jinak a většina neumí říct, jestli obvinění vzniklo z hlášení ze skenování. K přiměřenosti zpráva uzavírá, že z dodaných dat odpověď dát nelze; zároveň uvádí, že označení automatických systémů lidská kontrola ve většině případů potvrdí.
Čeho se to může dotknout v Česku
U šifrovaných chatů dnes ani jedna z obou pozic nechce nutit Signal nebo WhatsApp k prolomení šifrování a Rada do textu vložila formulaci, která ochranu šifrování označuje za nutnost. Kritici namítají, že se skenování může stát standardem oklikou přes hodnocení rizik: služba, která odmítne prohledávat, bude hůř dokazovat, že riziko snížila.
Druhá otevřená věc je ověřování věku. Podle EDRi ho Komise i Rada chtějí povinně u služeb označených za rizikové a rámec rizik je nastavený tak, že by mezi ně mohla spadnout i dobře zabezpečená služba. Parlament je nezakazuje, ale váže na záruky soukromí.
Třetí okruh se týká mlčenlivosti. Česká advokátní komora přijala v lednu stanovisko pro trialogy, ve kterém se přiklání k přístupu Parlamentu a žádá, aby výjimka pro neveřejné komunikační systémy stála přímo v závazné části nařízení, ne jen v odůvodnění. Míří tím na klientské portály a interní systémy kanceláří.
Do konce června zbývá jedno plánované kolo. Pokud dohoda nepadne, spis se přehoupne přes prázdniny a zůstane stav z dubna: unijní podklad pro dobrovolné skenování neexistuje, čtyři velké platformy skenují dál a podnět na jejich postup leží u dvou českých úřadů.
Zdroje
- Procedurální spis 2022/0155(COD) – datum návrhu a stav řízení.
- Legislative Train, stav k 20. červnu 2026 – kola trialogu.
- Časová osa Rady EU – pozice Rady z 26. listopadu 2025.
- Parlament, 11. března 2026 – hlasování a podmínky prodloužení.
- Parlament, 26. března 2026 – zamítnutí prodloužení.
- Parlament, 22. června 2026 – dohoda na trestněprávní směrnici.
- ČT24, 26. listopadu 2025 – rozložení hlasů.
- Lupa.cz, 16. dubna 2026 – prohlášení platforem, podněty úřadům, čísla ze zprávy Komise, rozhovor s Gregorovou.
- EDRi, 25. února 2026 – termín jednání a spor o ověřování věku.
- Advokátní deník, 15. ledna 2026 – stanovisko České advokátní komory.
