Poslanci schválili zkrácení uchovávání údajů o komunikaci ze šesti na čtyři měsíce

Operátoři dnes musí půl roku zpětně vést záznam o tom, kdo komu volal, kdo si s kým psal, odkud se v tu chvíli hlásil telefon a které internetové připojení se kdy použilo. Poslanci ve středu 23. září rozhodli, že to mají být čtyři měsíce. Změnu jediného čísla v zákoně o elektronických komunikacích přijali jako pozměňovací návrh k předloze, která s uchováváním údajů nemá nic společného: má zlevnit stavbu rychlých sítí.

Dvě předlohy v jednom bloku hlasování

Sněmovna měla na programu dvojici vládních návrhů. První (sněmovní tisk 55) je nový zákon o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí elektronických komunikací s velmi vysokou kapacitou. Reaguje na evropské nařízení o gigabitové infrastruktuře a jeho jádrem je právo operátorů využít už existující fyzickou infrastrukturu jiných odvětví, tedy například stožáry nebo trubky, do kterých se dá zatáhnout kabel. Jednotným kontaktním a informačním místem pro celou agendu bude Český telekomunikační úřad, který bude zároveň hlídat, jestli se povinnosti plní.

Druhý návrh (sněmovní tisk 56) je doprovodná novela, která kvůli prvnímu zákonu mění další předpisy: například zákon o zeměměřictví a v něm přístup k údajům o kritické infrastruktuře v digitálních technických mapách krajů. Právě do téhle novely přibylo zkrácení doby uchovávání údajů o komunikaci.

O obou tiscích se 23. září hlasovalo patnáctkrát a všechna hlasování skončila přijetím. Závěrečné hlasování o doprovodné novele proběhlo v 15:25: ze 149 přítomných poslanců byla pro 148, nikdo nebyl proti a jeden se zdržel. Obě normy teď dostane k projednání Senát a pak je čeká podpis prezidenta, takže platit ještě nezačaly.

Co se o každém uživateli vede a kdo si to smí vyžádat

Povinnost stojí v § 97 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Provozní a lokalizační údaje jsou podle zákona zejména údaje vedoucí k dohledání a identifikaci zdroje a adresáta komunikace a dále údaje o datu, času, způsobu a délce spojení. Obsah zpráv se takto neuchovává a předávat se nesmí. Uchovávají se i záznamy o neúspěšných pokusech o volání, pokud si je operátor stejně vytváří.

Uchované údaje musí operátor na požádání bezodkladně vydat orgánům činným v trestním řízení, Policii ČR pro zahájené pátrání po hledané či pohřešované osobě, pro zjištění totožnosti a pro odhalování konkrétních teroristických hrozeb, dále Bezpečnostní informační službě, Vojenskému zpravodajství a České národní bance. Po uplynutí lhůty je operátor povinen údaje zlikvidovat.

Pozměňovací návrh zpravodaje Marka Nováka (ANO) nahrazuje v tomhle odstavci číslo šest číslem čtyři a přidává přechodné ustanovení: operátoři budou mít jeden měsíc od účinnosti zákona na to, aby si přestavěli systémy a zlikvidovali údaje uchovávané déle než čtyři měsíce.

Rozsudek, na který novela odpovídá

Nejvyšší soud 30. prosince 2025 zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu ve sporu s datovým novinářem Českého rozhlasu Janem Cibulkou. Ten žádal omluvu za zásah do práva na soukromí a na informační sebeurčení, který mu podle jeho žaloby vznikl špatným převedením unijní směrnice do českého práva. Ministerstvo úpravu hájilo bezpečnostními zájmy.

Podle citace rozsudku, kterou zveřejnil iROZHLAS, senát v čele s Davidem Vláčilem konstatoval, že česká úprava „směřuje k preventivnímu uchovávání údajů prakticky všech uživatelů služeb elektronických komunikací prakticky vždy, a to v takovém rozsahu údajů, ze kterého je možné vyvodit konkrétní závěry o soukromém životě osob“. Ministerstvo se má novináři omluvit. Sám rozsudek byl podle serveru zpřístupněný jen dočasně na úřední desce soudu.

Podle advokátů zkrácení lhůty rozpor neodstraní

Když o návrhu psal v srpnu iROZHLAS, oslovil dva advokáty a oba mu řekli, že zkrácení lhůty na podstatu problému nesahá. „Návrh zkracuje tuto dobu o třetinu, ale systémový rozpor neodstraňuje. Jde pouze o částečný kompromis, který stávající problematický stav pouze mírní, nikoli však řeší,“ uvedl Jakub Klodwig. Aleš Rozehnal doplnil, že cílenost uchovávání může spočívat v omezení podle osobních, územních či časových kritérií, „nikoli pouze v obecném zkrácení doby, po kterou se data celé populace uchovávají“.

Novák to v odůvodnění návrhu sám nezastírá. Píše, že z unijní judikatury plyne, že zásahem je plošnost sběru jako taková, zkrácení na čtyři měsíce však považuje za adekvátní legislativní reakci, která lépe odráží požadavek na minimalizaci zásahu. Přístup k údajům podle něj zůstává vázaný na souhlas soudu a obsah komunikace se neuchovává. Se zkrácením souhlasilo i ministerstvo průmyslu a obchodu, které má věc v gesci.

Šest měsíců posvětil Ústavní soud v roce 2019

I lhůta, kterou poslanci teď zkracují, vznikla jako reakce na Ústavní soud. Zavedl ji zákon č. 273/2012 Sb. s účinností od 1. října 2012, a to po nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/10, ve kterém starší úprava neobstála.

Plénum Ústavního soudu se k data retention vrátilo 22. května 2019, kdy zamítlo návrh skupiny 58 poslanců na zrušení příslušných ustanovení. Šest měsíců podle něj nebylo lhůtou zjevně nepřiměřenou, protože šlo o nejkratší dobu z rozmezí, které předepisovala tehdejší unijní směrnice. Ve stejném rozhodnutí ale soud připomněl, že plošné uchovávání je zvlášť závažný zásah do soukromí prakticky všech obyvatel, a zákonodárci vytkl, že se povinnost vůbec nevztahuje na služby typu WhatsAppu nebo Facebooku, které běžné volání a esemesky nahrazují.

Čísla stojí proti sobě: v roce 2019 obstálo šest měsíců jako přiměřená lhůta u Ústavního soudu, na konci roku 2025 označil Nejvyšší soud tutéž úpravu za rozpornou s právem EU. Nejvyšší soud se přitom opíral o unijní judikaturu: podle vysvětlení Městského soudu v Praze, jehož verdikt Nejvyšší soud potvrdil, dovoluje Soudní dvůr EU preventivní plošné a nerozlišující ukládání provozních a lokalizačních údajů jen při závažném ohrožení národní bezpečnosti, které je bezprostřední, aktuální a reálné.

Co bude dál

Doprovodná novela má podle vládního návrhu nabýt účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů, teprve pak začne operátorům běžet ten měsíc na úpravu systémů. Datum ale závisí na Senátu a na podpisu prezidenta, takže ho zatím nikdo nezná. V odůvodnění pozměňovacího návrhu se navíc počítá s tím, že během roku 2026 představí Evropská komise návrh nové harmonizované unijní úpravy uchovávání údajů.

Zdroje

• Poslanecká sněmovna: sněmovní tisk 56, historie projednávání
• Pozměňovací návrh poslance Marka Nováka k tisku 56 včetně odůvodnění
• Výpis hlasování 31. schůze Poslanecké sněmovny
• ČTK na ITBiz.cz: Sněmovna schválila zákon o snížení nákladů na stavbu komunikačních sítí (23. 9. 2026)
• Lupa.cz: Rychlý internet se v ČR bude stavit rychleji a levněji
• iROZHLAS.cz: Ministerstvo se má omluvit datovému novináři Českého rozhlasu, potvrdil Nejvyšší soud
• iROZHLAS.cz: Stát má přestat protiprávně sledovat lidi, řekl soud. Po půlroce se nic nezměnilo
• Ústavní soud: Současná právní úprava data retention je ústavně konformní (22. 5. 2019)