Čína dovezla ve druhém čtvrtletí o třetinu méně ropy než v prvním
Největší dovozce ropy na světě přivezl ve druhém čtvrtletí 8,1 milionu barelů denně, o 32 % méně než ve čtvrtletí předchozím. V květnu a červnu klesl čínský dovoz poprvé od roku 2016 pod osm milionů barelů denně. Podle EIA za poklesem stojí narušená přeprava přes Hormuzský průliv a ceny, které po něm vyskočily.
Čína dovezla ve druhém čtvrtletí letošního roku 8,1 milionu barelů ropy denně. Proti prvnímu čtvrtletí je to o 32 % méně. Vyplývá to z měsíčních statistik čínské celní správy, které 31. července shrnul americký úřad pro energetické informace EIA ve svém rozboru Today in Energy. V květnu a červnu spadl dovoz pod osm milionů barelů denně, což se naposledy stalo v roce 2016.
Ještě loni to vypadalo přesně opačně. Čína dovezla v roce 2025 rekordních 11,6 milionu barelů denně a v druhé polovině roku držela průměr 12,0 milionu. Ropa byla tehdy nejlevnější od roku 2020 a Čína si plnila strategické zásoby. Tempo vydrželo ještě v únoru letošního roku.
Ubylo hlavně to, co připlouvá po moři
Většina čínského dovozu jde přes tankery a právě jich se pokles týkal. Podle údajů o pohybu lodí od firmy Vortexa zůstal potrubní dovoz podle odhadu EIA stabilní, zatímco námořní dodávky se propadly. Nejvíc ubrali tři dodavatelé: Irák o 910 000 barelů denně, Rusko jako největší zdroj čínského dovozu o 640 000 a Spojené arabské emiráty o 600 000. Jde o rozdíl mezi prvním a druhým čtvrtletím.
Rafinerie zpomalily méně, než ubylo dovozu
Čínské rafinerie zpracovaly ve druhém čtvrtletí o 2,2 milionu barelů denně méně než ve čtvrtletí prvním. Dovoz přitom klesl o 3,9 milionu. Z toho rozdílu EIA usuzuje, že Čína sáhla do zásob.
Potvrzuje to i Oil Market Report Mezinárodní energetické agentury z 10. července, byť z druhé strany: zásoby ropy mimo země OECD klesly v červnu o 37 milionů barelů, přičemž samotná Čína odčerpala 41 milionů. Z obou čísel plyne, že jinde mimo OECD zásoby naopak přibývaly. EIA odhaduje, že globální čerpání zásob dosáhlo ve druhém čtvrtletí rekordních 5,1 milionu barelů denně – a dodává, že bez souběžného poklesu světové poptávky by bylo ještě větší.
Co se mezitím dělo v průlivu
Hormuzským průlivem prošlo podle přehledu IEA v roce 2025 v průměru 20 milionů barelů ropy a ropných produktů denně, tedy zhruba čtvrtina světového námořního obchodu s ropou. Osmdesát procent z toho míří do Asie a mezi hlavní odběratele patří Čína, Indie a Japonsko. Nejužší místo průlivu měří 29 námořních mil, tedy 54 km, a plavební koridory v obou směrech jsou dvě míle široké. Potrubí, kterými lze průliv obejít, zvládnou 3,5 až 5,5 milionu barelů denně – proti tomu, co teče po moři, je to málo.
V červnu se doprava rozjela. Vývoz ropy z Perského zálivu včetně objemů obcházejících průliv stoupl podle IEA o 6,5 milionu barelů denně na 16,1 milionu. Předválečný průměr přitom byl 24 milionů. Světová těžba vzrostla o 4,1 milionu barelů denně na 98,8 milionu a zůstala zhruba 9,4 milionu pod úrovní před konfliktem. Cena severomořské ropy Dated se počátkem července držela kolem 68 dolarů za barel, nejníž od ledna; poté, co bylo 7. a 8. července porušeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem, vyšplhala ke 77 dolarům.
Největší kupec se změnil v prodejce ze skladu
Obě agentury popisují tutéž věc z opačných konců. EIA sleduje, co Čína přiveze, IEA to, co ubude ze zásob. Dohromady z toho vychází obrat, který se na trhu s ropou počítá: země, která loni skupovala levnou ropu do rezerv, letos rezervy rozpouští a nakupuje málo. Nižší čínský dovoz podle EIA snížil světovou poptávku a zmírnil tlak na růst cen, který by jinak z narušené přepravy vzešel.
IEA čeká, že se poptávka bude zvedat. Z květnového dna 97,9 milionu barelů denně, což bylo o 5,3 milionu méně než před rokem, má do října stoupnout o víc než osm milionů. Za celý letošní rok přesto agentura počítá s poklesem o milion barelů denně a s návratem k růstu o dva miliony až v roce 2027. Podmínku píše natvrdo: doprava přes průliv se musí postupně obnovovat, jinak výhled neplatí. Obnovená přestřelka v Perském zálivu z počátku července podle agentury ukazuje, jak křehký ten předpoklad je.
Zdroje: rozbor Today in Energy amerického úřadu EIA z 31. července 2026, Oil Market Report Mezinárodní energetické agentury z 10. července 2026 a přehled IEA k Hormuzskému průlivu aktualizovaný v únoru 2026. Čísla o čínském dovozu pocházejí z měsíčních statistik čínské celní správy, údaje o pohybu tankerů od firmy Vortexa.
