Čtvrtina českých výdajů na výzkum šla v roce 2024 do informačních technologií
Asociace pro aplikovaný výzkum v IT zveřejnila v září rozbor postavení oboru v české ekonomice. Podle dat Českého statistického úřadu, ze kterých vychází, připadla na výzkum a vývoj v oblasti informačních technologií v roce 2024 čtvrtina všech českých výdajů na vědu; v roce 2017 to byla šestina. Asociace z toho vyvozuje, že má obor při dělení veřejných peněz na výzkum dostat větší váhu.
Rozbor „Od digitalizace k technologické konkurenceschopnosti“ vydala Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT) v září 2026. Je to druhá statistická analýza, kterou sdružení technologických firem o českém sektoru informačních a komunikačních technologií sestavilo; první vyšla před třemi lety. Čísla v ní pocházejí skoro výhradně z Českého statistického úřadu a z Eurostatu, výklad je věcí asociace.
Bilion v tržbách, šest procent podnikatelského sektoru
ČSÚ vede takzvaný sektor ICT jako samostatné odvětví: patří do něj výroba počítačů a elektronických součástek, velkoobchod s nimi, telekomunikace, vydávání softwaru a informační služby. V roce 2024 v něm pracovalo 201 tisíc lidí a tržby dosáhly 1 181 miliardy korun, tedy 6,0 procenta tržeb celého podnikatelského sektoru. Přidaná hodnota sektoru činila podle analýzy 359,7 miliardy korun a od roku 2017 vzrostla o 82 procent.
Těžiště sektoru je jednoznačně ve službách, ne ve výrobě. Na ICT služby připadalo 176 412 osob a na ICT průmysl 24 560; tržby se dělily v poměru 930,3 ku 250,6 miliardy korun. Ještě ostřejší je ten rozdíl u výzkumu: z 26,3 miliardy korun, které firmy ze sektoru vydaly na výzkum a vývoj, šlo 25,0 miliardy na služby a 1,3 miliardy na průmysl.
Čtvrtina peněz na vědu
Statistika výzkumu v IT má tři různá vymezení a analýza je sama rozlišuje, protože dávají odlišná čísla. Nejširší z nich sleduje předmět výzkumu, tedy vývoj softwaru, ICT služeb a zařízení napříč celou ekonomikou bez ohledu na to, v jakém odvětví firma podniká. Takto vymezený výzkum dosáhl v roce 2024 podle ČSÚ 36,9 miliardy korun, což bylo 25,1 procenta všech českých výdajů na výzkum a vývoj. Analýza k tomu dodává, že v roce 2017 to bylo 17,1 procenta.
Podobně mluví čísla o investicích, která ukážou, kam se v Česku stěhuje kapitál. Do ICT vybavení a softwaru se v roce 2024 investovalo 372,4 miliardy korun, tedy 17,5 procenta všech investic a 4,6 procenta HDP. Samotný software z toho ukrojil 277 miliard, tři čtvrtiny. Údaj za rok 2024 je zatím předběžný.
Na výzkum si firmy z oboru dávají vlastní peníze z 96 procent
Podniky ve standardně vymezeném sektoru ICT daly podle analýzy v roce 2024 na výzkum 26,30 miliardy korun a 25,33 miliardy z toho byly jejich vlastní peníze, tedy 96,3 procenta. Veřejné národní zdroje představovaly 502,3 milionu korun, evropské 447,4 milionu.
Na tomhle poměru stojí hlavní argument asociace: sektor odpracuje 27,7 procenta podnikového výzkumu v zemi, ale připadá na něj 11,6 procenta veřejných národních peněz určených na podnikový výzkum. Obě tahle čísla si ovšem čtenář ve veřejných tabulkách ČSÚ nedohledá. Poznámka pod tabulkou uvádí, že vycházejí z individuální tabulace ročního výkazu o výzkumu a vývoji, kterou úřad pro asociaci zpracoval v srpnu 2026.
Doporučených projektů bylo skoro pětkrát víc než podpořených
Že poptávka firem po podpoře není jen řečnická figura, dokládá analýza druhou veřejnou soutěží programu TWIST, zaměřenou na umělou inteligenci. Tady se čísla ověřit dají. Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo výsledky 15. července 2026: přišlo 318 návrhů s požadavkem 4,27 miliardy korun, věcně se hodnotilo 251 z nich a rada programu doporučila k podpoře 195 projektů. Smlouvu ministerstvo nabídlo prvním čtyřiceti v pořadí za zhruba 630 milionů korun.
Doplněk ze 16. července k tomu dodává, že navýšení alokace až na 1 200 milionů korun, se kterým ministerstvo počítá podle podoby rozpočtu na rok 2027, by stačilo na projekty do 76. místa v pořadí. Na zbytek doporučených návrhů by ani pak nedošlo: od 77. do 195. místa jich stojí sto devatenáct.
Ve veřejné sféře berou IT specialisté 58 tisíc, v soukromé přes sto
Druhá polovina analýzy je o lidech a dotýká se i toho, kdo staví digitální služby státu. Podle ČSÚ vydělával ICT specialista v roce 2025 v mzdové sféře průměrně 101 729 korun hrubého měsíčně, zatímco v platové sféře, kam patří úřady, 57 862 korun. Analýza to srovnává s celostátním průměrem 49 215 korun. Nejlépe placenou profesí byli vývojáři softwaru se 117,8 tisíce korun.
ICT odborníků bylo v Česku v roce 2024 celkem 227,9 tisíce, tedy 4,4 procenta zaměstnaných; užší skupinu specialistů tvořilo 135,0 tisíce z nich. Ženy mezi specialisty zaujímaly 12,8 procenta. Analýza přebírá z harmonizovaných dat Eurostatu za rok 2025 český podíl 12,9 procenta, který je nejnižší v celé unii, jejíž průměr činí 19,5 procenta.
Co s tím chce asociace dělat
AAVIT sdružuje technologické firmy, výzkumné organizace a odborníky a je českým členem organizací DIGITALEUROPE a CEE Digital Coalition. Analýza proto nekončí popisem, ale doporučeními pro hospodářskou a inovační politiku. Vychází v době, kdy se mění pravidla hned na několika místech: zákon č. 328/2025 Sb. o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí má nabýt účinnosti 1. ledna 2027, Evropská komise reviduje obecné nařízení o blokových výjimkách a vyjednává se rozpočet unie na roky 2028 až 2034.
„Tato analýza proto netvrdí, že stát dělá málo. Ukazuje něco jiného: že ICT je jedním z nejvýkonnějších a nejvíce inovujících segmentů české ekonomiky a že jeho význam dalece přesahuje jeho přímý ekonomický podíl,“ píše v úvodním slově ředitel asociace Jaromír Hanzal.
Jeden údaj mluví bez ohledu na výklad. Na výzkum a vývoj vyčleňuje Česko z veřejných rozpočtů 0,51 procenta HDP proti unijnímu průměru 0,69 procenta, v přepočtu na obyvatele 161 eur proti 288,9 eura. Jde o předběžná data Eurostatu za rok 2025. Novější čísla o tržbách a zaměstnanosti v ICT sektoru zatím nejsou: poslední řádek časové řady ČSÚ zveřejnil 30. března 2026 a patří roku 2024.
