Přeskočit na obsah
Magazín Chatujme.cz
Věda · čtení na 3 min

NSF rozdělil 108 milionů dolarů šesti materiálovým centrům, každé dostane 18

Americká National Science Foundation oznámila 30. 7. 2026 rozdělení 108 milionů dolarů mezi šest center pro výzkum materiálů. Každé dostane 18 milionů na šest let a o grant se soutěží znovu po každém období – Columbia ho obhájila potřetí za dvanáct let, pokaždé s jiným tématem.

Laboratoř nanotechnologického výzkumu
Laboratoř nanotechnologického výzkumu na Bilkentově univerzitě, 2010. Foto: Yigit Altay, Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Americká National Science Foundation oznámila 30. července 2026 rozdělení 108 milionů dolarů mezi šest center pro výzkum materiálů. Peníze jdou do programu Materials Research Science and Engineering Centers, zkráceně MRSEC, a dělí se rovnoměrně: každé centrum dostane 18 milionů na šest let.

Program běží od sedmdesátých let a dvakrát změnil jméno

NSF taková centra podporuje od sedmdesátých let, kdy se jmenovala Materials Research Labs. Na dnešní název se přejmenovala v devadesátých letech. Kolik jich je celkem, uvádí až druhý pramen: podle oznámení Columbijské univerzity jich program drží zhruba dvacet. Zpráva NSF ten počet nezmiňuje.

Šest nových center sídlí u amerických vysokých škol v pěti státech. Jedno z nich patří do programu EPSCoR, kterým NSF cíleně staví výzkumné zázemí ve státech, jež dosud dostávaly méně federálních peněz. Mezi partnery center je přes dvacet výzkumných pracovišť, technologických firem a vzdělávacích organizací, k tomu několik národních laboratoří ministerstva energetiky a Národní institut pro standardy a technologie.

Grant se obhajuje každých šest let a s novým tématem

Columbijská univerzita ho získala potřetí od roku 2014 a pokaždé s jiným zaměřením. První centrum z roku 2014 se zabývalo skládáním superatomárních pevných látek, druhé z roku 2020 přesným skládáním kvantových materiálů, nové se soustředí na elektronické materiály pro polovodiče a kvantový hardware.

Jak ta soutěž vypadá zevnitř, popsala výkonná viceprezidentka pro výzkum Jeannette Wing. Přeloženo z anglického originálu: „Každých šest let musíme znovu soutěžit s nejsilnějšími materiálovými týmy v zemi, a abychom vyhráli, musíme se pokaždé znovu vymyslet kolem zásadně nové vědy.“

Předchozí columbijské centrum stálo na dvou skupinách látek. Dvourozměrné materiály jsou vrstvy silné jen několik atomů, které se odlupují z větších krystalů a dají se pak skládat a natáčet vůči sobě; tím vznikají vlastnosti jako supravodivost. Superatomy jsou shluky atomů, které se chovají jako jeden atom – jedním z nich je grafullaren, forma uhlíku, kterou to pracoviště připravilo jako první.

Scintilátor, který by mohl ubrat dávku při vyšetření

NSF ze šesti center jmenovitě popisuje jedno: pracuje na citlivějších scintilátorech. Scintilátor je látka, která po zásahu rentgenovým zářením vydá viditelné světlo, a je to klíčová součást přístrojů pro počítačovou tomografii. Podle NSF by úprava těchto látek v nanometrovém měřítku mohla přinést podrobnější snímky při podstatně menší dávce záření. U dětí, které kvůli nádorovému onemocnění procházejí opakovaným vyšetřením, je to rozdíl, na kterém záleží.

Zpráva mluví o možnosti, ne o hotovém výsledku – jde o zadání výzkumu na šest let dopředu, ne o oznámení, že takový scintilátor existuje.

Zbylá centra míří jinam: jedno staví laboratoře, kde pokusy s měkkými materiály pro cílené podávání léčiv navrhuje a řídí umělá inteligence, další zkoumá hybridní kvantové metamateriály, ve kterých jsou světlo a hmota spojené do jednoho celku. Ostatní se podle NSF věnují základnímu výzkumu s možným využitím při těžbě kritických surovin, v biotechnologiích, mikroelektronice a pokročilé výrobě.

Kolik lidí to má vychovat

Vedle samotného výzkumu NSF uvádí i čísla o vzdělávání: šest center má dohromady poskytnout školení a vedení více než šedesáti začínajícím vědcům, více než sto padesáti doktorandům a více než dvěma stům padesáti studentům bakalářského studia.

Podle nás je na tom zajímavější stavba programu než jednotlivá témata. Šestileté období s povinnou obhajobou a požadavkem přijít s novým vědeckým zadáním je něco jiného než opakované prodlužování téhož grantu – a columbijský případ ukazuje, že to funguje: tři granty za dvanáct let, pokaždé jiné téma.

Zdroje

Anglické podklady jsme přeložili a přeformulovali, čísla jsme ověřovali proti nim.

Diskuse

Zatím tu nikdo nediskutuje. Můžete být první.

Napsat příspěvek

Diskutovat můžete i bez účtu. S registrací se ale příspěvek zveřejní hned a nemusíte pokaždé vyplňovat jméno. Účet už máte? Přihlaste se.

Nezveřejňujeme ho, slouží jen redakci.

Podporuje zápis Texy: **tučně**, *kurzíva*, odrážky, odkazy.

Dál k tématu

Věda

Buňky z kostní dřeně pronikly do mozku u všech dvaceti zkoumaných lidí

Práce v Nature sledovala náhodné mutace v DNA jako přirozené čárové kódy a v mozkové tkáni dvaceti starších zemřelých našla u všech buňky, které vznikly v kostní dřeni. U myší přitom imunitní buňky mozku vydrží celý život z embryonálního základu. Jestli je ten příliv pro mozek dobrý, nebo špatný, se dvě letošní práce rozcházejí.

Věda

Kampaň NASA má poprvé soustavně změřit bouřkové mraky nad lesními požáry

Od 27. července létá nad západem Spojených států kampaň INSPYRE. Má poprvé soustavně změřit požárové bouře, tedy mraky, které si nad velkými lesními požáry vytvoří vlastní počasí a vynesou kouř až do stratosféry. Čerstvého kouře z takového mraku mají vědci zatím jediný odběr.