Neoficiální fork českého správce souborů Salamander přidal karty a tmavý režim
Projekt Samandarin staví na otevřeném kódu Open Salamanderu a doplňuje ho o věci, které v něm dlouho chyběly: karty v panelech, tmavý režim a názvy souborů v Unicode. Poslední vydání nese označení 5.0-samandarin-0.14 a je z 31. července 2026. Autoři sami projekt popisují jako neoficiální experimentální fork.

Dvoupanelový správce souborů Salamander vznikl v Česku v devadesátých letech a používá se dodnes. Jeho zdrojový kód je od roku 2023 volně dostupný a od té doby na něm někdo staví: 31. července 2026 vyšlo vydání 5.0-samandarin-0.14 forku, který si říká Samandarin.
Fork je odnož projektu, kterou vede někdo jiný než původní autoři. Samandarin vychází z kódu Open Salamanderu 5.0, drží se stejné licence GNU GPL v2 a chce zůstat slučitelný s původními pluginy. Sami autoři ho na webu projektu označují za neoficiální experimentální fork, ne za nástupce.
Karty v panelech a názvy souborů v Unicode
Největší novinkou jsou karty. V každém panelu jde mít otevřených víc adresářů nebo souborových systémů zpřístupněných pluginy a přepínat se mezi nimi kolečkem myši. Projekt to sám označuje za jednu z nejžádanějších funkcí za posledních patnáct let.
Druhá velká věc je Unicode. Původní Salamander pracoval s názvy souborů podle systémové kódové stránky, takže znaky mimo ni dělaly potíže. Samandarin používá funkce Windows s podporou Unicode a se zapnutými dlouhými cestami zvládne i cesty přes tradiční hranici MAX_PATH, tedy zhruba do 32 767 znaků. Část toho kódu podle vlastního popisu vychází z forku Sally od vývojáře 0xeb.
Dál přibyl tmavý režim pro všechna okna i pluginy, lepší chování na monitorech s vysokým DPI, možnost odpojit levý a pravý panel do samostatných oken a panel se stromem adresářů. Vnitřní prohlížeč textu umí Unicode, přiblížení, čísla řádků a režim, ve kterém sám dotahuje rostoucí soubor, takže se v něm dá sledovat živý log. Kopírovat a přesouvat lze i mezi archivy a souborovými systémy z pluginů, tedy třeba mezi dvěma servery FTP.
Menších úprav je celá řada: v podrobném zobrazení jde zapnout kterýkoli sloupec z Průzkumníka Windows, dialogy pro kopírování a přejmenování našeptávají cesty a konfigurace se dá ukládat do souboru místo do registru, takže program lze nosit na disku s sebou. Nad tím vším stojí ještě vlastní framework rozšíření Salamatrix a katalog pluginů, ze kterého si program umí doinstalovat balíčky sám.
Odkud se Salamander vzal
Historii popisuje README původního repozitáře. První verzi napsal Petr Šolín ještě jako student ČVUT a v roce 1997 ji uvolnil jako freeware pod názvem Servant Salamander. Jméno vzniklo jako protiklad k tehdejším Norton Commanderu a Windows Commanderu: dobrý správce souborů má uživateli sloužit, ne mu velet.
Po škole založil Šolín s Janem Ryšavým firmu Altap, v roce 2001 vyšla první sharewarová verze a v roce 2007 se program s verzí 2.5 přejmenoval na Altap Salamander. V roce 2019 firmu Altap koupila společnost Fine, verze 4.0 pak vyšla jako freeware a v roce 2023 se zdrojový kód uvolnil pod licencí GPL v2 jako Open Salamander 5.0. Autoři v README bez okolků píšou, že šlo o jejich první velký projekt v C++ a že kód tomu odpovídá: žádné chytré ukazatele, žádná knihovna STL, čisté volání rozhraní Windows.
Jak velký ten projekt je
Čísla jsou střízlivá. K 10. srpnu 2026 má repozitář forku 25 hvězd, původní Open Salamander 382. Za všechna vydání dohromady napočítal web projektu k témuž dni 1 683 stažení, z toho 760 u posledního. Instalátor má zhruba 16,1 MB, archiv ZIP 24,2 MB a binárky jsou pro 64bitové Windows.
První ostré vydání forku je ze 4. října 2025, pak přišla půlroční pauza a od 19. května do 31. července 2026 přibylo dalších jedenáct. Značky s číslem 0.9 a 0.13 v seznamu chybí. Program je digitálně podepsaný a u každého vydání jsou kontrolní součty i odkazy na výsledky rozboru na VirusTotalu.
Původní projekt mezitím nestojí, ale ani nic nevydává: poslední commit v jeho hlavní větvi nese 1. června 2026 a na GitHubu u něj není ani jedno vydání ke stažení. Kdo chce Salamandera spustit z upstreamu, musí si ho přeložit sám; fork oproti tomu vydává hotové balíčky.
Jedna věc na projektu stojí za pozornost i jinak: překlady rozhraní nevznikají ručně, ale automaticky přes rozhraní OpenAI s modelem gpt-5.4-nano. Píše to sám web projektu v přehledu funkcí.
O Samandarinu psaly Root.cz 3. srpna a Lupa.cz 6. srpna. Zprávičku na Rootu poslal čtenář vystupující jako KRtekTM, tedy pod stejnou přezdívkou, jakou má na GitHubu autor s nejvíc příspěvky do forku.
Uživatel Salamanderu tak dnes vybírá mezi dvěma nabídkami: původním kódem, který se drží při životě, ale nedodává hotový program, a odnoží, která hotový program dodává, sama se ale označuje za pokus.
Zdroje: samandarin.net, vydání 5.0-samandarin-0.14 na GitHubu, repozitář Open Salamanderu, Root.cz, Lupa.cz.