Vydavatel GTA chce údaje i o lidech, kteří na serveru jen četli
Kvůli únikům z chystaného dílu Grand Theft Auto si vydavatel u soudu vyžádal od Microsoftu a Discordu údaje o účtech. Ne o podezřelých, ale o všech, kdo od 1. června psali na tři vyjmenované servery. Seznam požadovaných položek sahá od telefonního čísla po obsah cloudového úložiště.

Kauza kolem uniklých záběrů z připravovaného dílu Grand Theft Auto je hlavně herní zpráva. Jedna její část se ale týká kohokoli, kdo chodí na diskusní servery – a stojí za to podívat se na ni bez ohledu na to, jestli vás hry zajímají.
O jaké údaje jde
Vydavatel si u soudu vyžádal od Microsoftu a Discordu podklady, které mu mají pomoct najít člověka za úniky. Podle rozboru zveřejněných příloh je na seznamu tohle:
- identifikátor instalace Windows a identifikátory zařízení u účtu,
- IP adresa při registraci a při posledním přihlášení,
- telefonní číslo,
- propojené účty Googlu a Xboxu,
- obsah cloudového úložiště OneDrive,
- údaje o účtu a o serverech na Discordu.
Rozhodující je, komu to platí. Ne jen třem účtům, které podání jmenuje, ale každému, kdo od 1. června napsal na jeden ze tří vyjmenovaných serverů nebo byl jejich členem. Lhůta pro vydání je 4. září.
Proč je identifikátor Windows jiná liga než IP adresa
IP adresa se mění, dá se sdílet celou domácností a u mobilní sítě klidně i stovkami lidí. Identifikátor instalace Windows je něco jiného: sedí v systému, přežije výměnu grafické karty i základní desky a mění se až s výměnou systémového disku nebo přeinstalací.
Když tedy takový údaj někdo dostane, nemá jen stopu k jednomu přihlášení. Má značku, která spojuje dohromady různé účty používané z téhož počítače, klidně i ty, které spolu na první pohled nesouvisejí. Přidejte k tomu telefonní číslo a propojené účty a z „anonymního uživatele fóra“ je konkrétní člověk.
Co takový požadavek znamená a co ne
Není to obvinění. Soudní výzva je nástroj, kterým strana sporu shání důkazy, a to, že se něčí účet objeví v seznamu, neznamená, že po něm někdo jde. Zároveň to ale není nic neškodného: údaje jednou vydané už jsou vydané a člověk, kterého se to týká, se o tom zpravidla nedozví.
Poskytovatel navíc není povinen vyhovět mlčky. Může rozsah rozporovat a namítat, že je nepřiměřený – a právě přiměřenost je v tomhle případě sporná. V podání jsou totiž místa, která nesedí: požadavek míří na období od 1. června, jenže identifikátor jednoho z těch serverů ukazuje, že server vznikl až o osmnáct dní později. Jedno a totéž číslo je navíc na jednom místě označené jako identifikátor uživatele a na jiném jako identifikátor serveru.
Co si z toho odnést pro sebe
Nejde o radu, jak se schovat. Jde o to, mít reálnou představu, co po člověku na diskusních platformách zůstává:
- Členství není soukromí. Účet na velkém serveru je záznam v databázi provozovatele, ne anonymní návštěva.
- Propojené účty rozšiřují stopu. Přihlášení přes jiný účet je pohodlné, ale spojuje dvě identity do jedné.
- Cloudové úložiště patří k účtu. Když je v požadavku obsah úložiště, netýká se to jen zpráv na fóru.
- Telefonní číslo je nejsilnější spojnice. Ověřování číslem chrání účet, ale zároveň k němu připojuje údaj, který jde dohledat.
A ještě jedna praktická věc
Kolem téhle kauzy se rozjelo to, co se u podobných případů opakuje. Po sítích koluje soubor o velikosti 113 GB vydávaný za hratelnou verzi hry. Podle rozboru testerů je z 99,99 % tvořený prázdnými daty a schovaný je v něm virus o velikosti kolem 50 kB. Návod k instalaci po uživateli chce, aby přidal výjimku pro celý systémový disk do Defenderu a ukončil bezpečnostní software.
To je pravidlo, které platí mimo jakoukoli hru: návod, který po vás chce vypnout antivirus, je návod k nakažení. Poctivý program to nepotřebuje nikdy.
Zdroje
- Rozbor obou soudních výzev a jejich příloh, Tom's Hardware
- Falešný instalátor o velikosti 113 GB, Tom's Hardware
- Web a telegramový kanál skupiny přestaly fungovat, Polygon