Třetina dotázaných v průzkumu pro ČTÚ neví, jestli je na jejich adrese dostupná optika

Průzkumy o internetu obvykle končí u toho, kolik co stojí a jak je to rychlé. Ten, který Český telekomunikační úřad zveřejnil 5. srpna 2026, má ale zajímavější nález o patro výš: velká část lidí neumí říct, co doma vlastně mají a co by mít mohli.

Kdo se ptal a koho

Jde o Průzkum využívání maloobchodních služeb přístupu k internetu v pevném místě. Sběr dat provedla v květnu 2026 agentura MEDIAN na vzorku 1 535 respondentů z řad domácností, živnostníků a malých firem; úřad ho označuje za reprezentativní. Není to akademické cvičení: výsledky mají posloužit analýze relevantního trhu č. 1, tedy velkoobchodních služeb s místním přístupem v pevném místě, kterou ČTÚ zahájil v červenci.

Optiku má třetina domácností, třetina dotázaných neví, jestli je u nich dostupná

K optické síti je připojeno 34 % domácností, především ve větších městech. V obcích do pěti tisíc obyvatel naopak převažují bezdrátové technologie a u živnostníků a malých firem je zastoupení jednotlivých technologií vyrovnanější. Významná část malých firem podle úřadu využívá také xDSL, tedy připojení po telefonním vedení.

Vedle toho stojí druhé číslo: třetina respondentů neví, zda je na jejich adrese optická síť vůbec dostupná. Zájem přitom je. Z těch, kdo optiku dostupnou nemají nebo o tom nevědí, by na ni 17 % přešlo, i kdyby to znamenalo změnu poskytovatele. Dalších 20 % by přechod zvažovalo, kdyby optika byla výrazně rychlejší, a 27 % v případě výrazně nižší ceny. Naopak 14 % respondentů je se svým stávajícím připojením spokojeno a na optiku by nepřešlo.

Na samotné technologii přitom lidem tolik nezáleží: při změně poskytovatele by konkrétní typ připojení preferovalo jen 13 % respondentů.

Čtvrtina lidí považuje rychlost odesílání za důležitou, dvě pětiny ji neznají

Podobný rozpor je i u parametrů služby. Nejvíc respondentů uvedlo rychlost stahování mezi 100 a 299 Mbit/s a rychlost odesílání mezi 30 a 99 Mbit/s. Jenže víc než třetina dotázaných nedokázala uvést, jak rychlé má stahování, a u odesílání to bylo přes 40 %. Zároveň 24 % respondentů říká, že rychlost odesílání je pro ně rozhodně důležitá.

Nejsou to nutně titíž lidé a obě čísla se nevylučují. Vedle sebe ale ukazují, jak málo se o parametrech ví: rychlost odesílání označí za rozhodně důležitou 24 % dotázaných a přes 40 % ji u svého připojení neumí uvést. U služby, která se prodává právě podle rychlostí v Mbit/s, je to pozoruhodné.

Tři velcí operátoři drží 60 %, zbytek patří menším sítím

Trh je podle ČTÚ značně roztříštěný, a tím konkurenční. Až 40 % zákazníků odebírá službu od některého z menších či regionálních poskytovatelů. Zbylých zhruba 60 % si rozdělila trojice O2, T-Mobile a Vodafone, která dominuje hlavně v sídlech nad sto tisíc obyvatel.

„Výsledky průzkumu potvrzují, že pevný internet zůstává pro většinu domácností i podnikatelů klíčovou službou. Současně ale ukazují výrazné rozdíly v dostupnosti moderních technologií mezi velkými městy a menšími obcemi,“ říká k tomu předseda Rady ČTÚ Marek Ebert.

Nejčastěji se platí do čtyř stovek a odchází se nerado

Víc než polovina respondentů (53 %) má pevný internet jako součást balíčku s dalšími službami. Nejčastěji udávaná měsíční cena je mezi 301 a 400 korunami a nějakou slevu využívá 45 % zákazníků, častěji podnikatelé než domácnosti.

Kdyby poskytovatel zdražil o deset procent, pro 39 % respondentů by to nebyl důvod ke změně. Z těch, kdo by změnu zvažovali, by 33 % hledalo stejnou rychlost za nižší cenu a 18 % naopak vyšší rychlost za podobné peníze. Skoro polovina by přechod podmínila tím, že jim nový poskytovatel odpustí instalační poplatek.

Spokojeno je se svým připojením 78 % uživatelů, nespokojenost vyjádřilo 7 %; ti si stěžují hlavně na nízkou rychlost, výpadky a nestabilitu. Nejspokojenější jsou uživatelé optiky, nejméně spokojení lidé na xDSL, bezdrátových a mobilních sítích. Za plnohodnotnou náhradu pevného připojení přitom mobilní internet považuje 60 % dotázaných – tedy technologii, která v hodnocení spokojenosti skončila mezi nejhůř hodnocenými.

Evropská komise Česku radí to samé, co z průzkumu vypadlo

Ve zprávě o stavu digitální dekády za rok 2025 stojí, že zatímco pokrytí sítěmi 5G je v Česku takřka úplné, u optiky a sítí s velmi vysokou kapacitou země za průměrem Evropské unie zaostává. Doporučení komise má tři části: zrychlit budování optiky hlavně na venkově, zjednodušit povolování a zvyšovat mezi firmami a domácnostmi povědomí o výhodách gigabitového připojení.

Ta třetí část zní jako obecná fráze do doby, než se přečte vedle výsledků z května. Trh, na kterém třetina zákazníků neví, co je na jejich adrese k mání, a kde přes 40 % lidí nezná rychlost odesílání, kterou čtvrtina dotázaných označuje za rozhodně důležitou, není podle nás trhem s informovanou poptávkou.

Kontext dodává Český statistický úřad: v roce 2025 používalo internet 90 % českých domácností a 88 % lidí starších šestnácti let; z domácností seniorů bylo k internetu připojeno 60 %. Připojení má tedy skoro každý. Kolik lidí zná jeho rychlost a kolik ví o dostupnosti optiky, doplňuje průzkum ČTÚ – a na tyhle dvě otázky vychází odpověď o dost hůř.

Zdroje

• Češi jsou s pevným internetem spokojeni, optická síť dominuje hlavně ve městech – tisková zpráva ČTÚ z 5. srpna 2026: všechna čísla průzkumu, popis vzorku i citace Marka Eberta.
• Infografika k průzkumu – doprovodné PDF úřadu.
• Czech Republic 2025 Digital Decade Country Report – Evropská komise: hodnocení pokrytí optikou a doporučení pro Česko.
• ICT v domácnostech a uživatelé ICT – Český statistický úřad, data zveřejněná 11. listopadu 2025.