Přeskočit na obsah
Magazín Chatujme.cz
Český internet · 0 komentářů · aktualizováno 10. 8. 2026 · čtení na 4 min

Třetina dotázaných v průzkumu pro ČTÚ neví, jestli je na jejich adrese dostupná optika

Český telekomunikační úřad zveřejnil výsledky průzkumu, který mu v květnu udělala agentura MEDIAN na vzorku 1 535 respondentů z řad domácností, živnostníků a malých firem. Nejvýmluvnější číslo v něm není o rychlosti ani o ceně: třetina dotázaných neví, jestli je u nich doma vůbec dostupná optická síť.

Svazky optických kabelů připravené k pokládce
Pokládka optických kabelů v Rakousku. Foto: Arths-at, Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Průzkumy o internetu obvykle končí u toho, kolik co stojí a jak je to rychlé. Ten, který Český telekomunikační úřad zveřejnil 5. srpna 2026, má ale zajímavější nález o patro výš: velká část lidí neumí říct, co doma vlastně mají a co by mít mohli.

Kdo se ptal a koho

Jde o Průzkum využívání maloobchodních služeb přístupu k internetu v pevném místě. Sběr dat provedla v květnu 2026 agentura MEDIAN na vzorku 1 535 respondentů z řad domácností, živnostníků a malých firem; úřad ho označuje za reprezentativní. Není to akademické cvičení: výsledky mají posloužit analýze relevantního trhu č. 1, tedy velkoobchodních služeb s místním přístupem v pevném místě, kterou ČTÚ zahájil v červenci.

Optiku má třetina domácností, třetina dotázaných neví, jestli je u nich dostupná

K optické síti je připojeno 34 % domácností, především ve větších městech. V obcích do pěti tisíc obyvatel naopak převažují bezdrátové technologie a u živnostníků a malých firem je zastoupení jednotlivých technologií vyrovnanější. Významná část malých firem podle úřadu využívá také xDSL, tedy připojení po telefonním vedení.

Vedle toho stojí druhé číslo: třetina respondentů neví, zda je na jejich adrese optická síť vůbec dostupná. Zájem přitom je. Z těch, kdo optiku dostupnou nemají nebo o tom nevědí, by na ni 17 % přešlo, i kdyby to znamenalo změnu poskytovatele. Dalších 20 % by přechod zvažovalo, kdyby optika byla výrazně rychlejší, a 27 % v případě výrazně nižší ceny. Naopak 14 % respondentů je se svým stávajícím připojením spokojeno a na optiku by nepřešlo.

Na samotné technologii přitom lidem tolik nezáleží: při změně poskytovatele by konkrétní typ připojení preferovalo jen 13 % respondentů.

Čtvrtina lidí považuje rychlost odesílání za důležitou, dvě pětiny ji neznají

Podobný rozpor je i u parametrů služby. Nejvíc respondentů uvedlo rychlost stahování mezi 100 a 299 Mbit/s a rychlost odesílání mezi 30 a 99 Mbit/s. Jenže víc než třetina dotázaných nedokázala uvést, jak rychlé má stahování, a u odesílání to bylo přes 40 %. Zároveň 24 % respondentů říká, že rychlost odesílání je pro ně rozhodně důležitá.

Nejsou to nutně titíž lidé a obě čísla se nevylučují. Vedle sebe ale ukazují, jak málo se o parametrech ví: rychlost odesílání označí za rozhodně důležitou 24 % dotázaných a přes 40 % ji u svého připojení neumí uvést. U služby, která se prodává právě podle rychlostí v Mbit/s, je to pozoruhodné.

Tři velcí operátoři drží 60 %, zbytek patří menším sítím

Trh je podle ČTÚ značně roztříštěný, a tím konkurenční. Až 40 % zákazníků odebírá službu od některého z menších či regionálních poskytovatelů. Zbylých zhruba 60 % si rozdělila trojice O2, T-Mobile a Vodafone, která dominuje hlavně v sídlech nad sto tisíc obyvatel.

„Výsledky průzkumu potvrzují, že pevný internet zůstává pro většinu domácností i podnikatelů klíčovou službou. Současně ale ukazují výrazné rozdíly v dostupnosti moderních technologií mezi velkými městy a menšími obcemi,“ říká k tomu předseda Rady ČTÚ Marek Ebert.

Nejčastěji se platí do čtyř stovek a odchází se nerado

Víc než polovina respondentů (53 %) má pevný internet jako součást balíčku s dalšími službami. Nejčastěji udávaná měsíční cena je mezi 301 a 400 korunami a nějakou slevu využívá 45 % zákazníků, častěji podnikatelé než domácnosti.

Kdyby poskytovatel zdražil o deset procent, pro 39 % respondentů by to nebyl důvod ke změně. Z těch, kdo by změnu zvažovali, by 33 % hledalo stejnou rychlost za nižší cenu a 18 % naopak vyšší rychlost za podobné peníze. Skoro polovina by přechod podmínila tím, že jim nový poskytovatel odpustí instalační poplatek.

Spokojeno je se svým připojením 78 % uživatelů, nespokojenost vyjádřilo 7 %; ti si stěžují hlavně na nízkou rychlost, výpadky a nestabilitu. Nejspokojenější jsou uživatelé optiky, nejméně spokojení lidé na xDSL, bezdrátových a mobilních sítích. Za plnohodnotnou náhradu pevného připojení přitom mobilní internet považuje 60 % dotázaných – tedy technologii, která v hodnocení spokojenosti skončila mezi nejhůř hodnocenými.

Evropská komise Česku radí to samé, co z průzkumu vypadlo

Ve zprávě o stavu digitální dekády za rok 2025 stojí, že zatímco pokrytí sítěmi 5G je v Česku takřka úplné, u optiky a sítí s velmi vysokou kapacitou země za průměrem Evropské unie zaostává. Doporučení komise má tři části: zrychlit budování optiky hlavně na venkově, zjednodušit povolování a zvyšovat mezi firmami a domácnostmi povědomí o výhodách gigabitového připojení.

Ta třetí část zní jako obecná fráze do doby, než se přečte vedle výsledků z května. Trh, na kterém třetina zákazníků neví, co je na jejich adrese k mání, a kde přes 40 % lidí nezná rychlost odesílání, kterou čtvrtina dotázaných označuje za rozhodně důležitou, není podle nás trhem s informovanou poptávkou.

Kontext dodává Český statistický úřad: v roce 2025 používalo internet 90 % českých domácností a 88 % lidí starších šestnácti let; z domácností seniorů bylo k internetu připojeno 60 %. Připojení má tedy skoro každý. Kolik lidí zná jeho rychlost a kolik ví o dostupnosti optiky, doplňuje průzkum ČTÚ – a na tyhle dvě otázky vychází odpověď o dost hůř.

Zdroje

Diskuse

Zatím tu nikdo nediskutuje. Můžete být první.

Napsat příspěvek

Diskutovat můžete i bez účtu. S registrací se ale příspěvek zveřejní hned a nemusíte pokaždé vyplňovat jméno. Účet už máte? Přihlaste se.

Nezveřejňujeme ho, slouží jen redakci. S příspěvkem ukládáme i IP adresu; co s údaji děláme, stojí v zásadách zpracování osobních údajů.

Podporuje zápis Texy: **tučně**, *kurzíva*, odrážky, odkazy.

Dál k tématu

Český internet aktualizováno 21. 11.

Alza zkouší vozit léky na předpis do AlzaBoxů na plnou moc od pacienta

Alza spustila pilotní provoz služby, která má zákazníkům doručit lék na eRecept do jednoho ze zhruba 700 AlzaBoxů v Praze a okolí. Pacient v aplikaci udělí plnou moc k vyzvednutí léku v lékárně a o výdeji rozhoduje farmaceut. Zásilkový výdej léků na předpis zákon zatím nedovoluje, ministerstvo zdravotnictví ho teprve připravuje.

Český internet

Alza po výzvě SÚKL dočasně přestala přijímat eRecepty pro výdej léků do AlzaBoxů

Státní ústav pro kontrolu léčiv podle Alzy požadoval, aby firma do 24 hodin přestala přijímat nové eRecepty pro pilotní službu, která vozila léky z lékárny do výdejních boxů. Ústav v Alze vede cílenou kontrolu a model služby už začátkem listopadu označil za nepřípustný. Firma trvá na tom, že zákon neporušuje, a chce do 27. listopadu jednat s ministerstvem zdravotnictví.

Český internet

Nový provozovatel Rajčete smí na veřejných albech trénovat AI, uživatel to může odmítnout

Fotografickou službu Rajče od 19. listopadu neprovozuje Mafra, ale brněnská firma Rajce, kterou v září založilo šest podnikatelů. Týž den začala platit nová pravidla služby: obsah veřejných alb smí provozovatel použít k trénování modelů strojového učení. Soukromá alba a alba 18+ jsou vyjmutá a uživatel může trénink odmítnout v nastavení účtu nebo e-mailem.

Český internet

Streamovací služba SkyShowtime skončí v závěru roku 2027 i v Česku

Evropská streamovací služba SkyShowtime, kterou vlastní Comcast a Skydance, v závěru roku 2027 skončí, a to i v Česku. Přesné datum vypnutí zatím nikdo neoznámil. Podmínky používání ale už teď říkají, že kdo má zaplaceno, dostane od firmy buď přístup do konce zaplacené doby, nebo zbytek peněz zpátky.