Meta čelí v Oaklandu žalobě 29 států, že Instagram navrhla jako návykový pro děti

Před porotou v Oaklandu se od úterý 18. srpna projednává, jak jsou navržené dvě nejrozšířenější sociální sítě. Žalobci nejsou jednotliví poškození, ale státní návladní, a částka, o které se u soudu mluví, jde do stovek miliard dolarů.

Žalobu podalo devětadvacet států, před porotou ji vedou čtyři

Žaloba je z října 2023, má 233 stran a podepsalo se pod ni devětadvacet státních návladních. U soudu ji ale vedou zástupci jen čtyř z nich, jak uvedl den před zahájením kalifornský návladní Rob Bonta: Kalifornie, Colorada, Kentucky a New Jersey. Ostatní státy koalice stojí za nimi. Případ projednává oaklandská pobočka federálního soudu pro severní Kalifornii, jejíž budova nese jméno Ronalda V. Dellumse; řízení vede předsedkyně tohoto soudu Yvonne Gonzalez Rogers.

Podle žaloby Meta sbírala údaje o dětech mladších třinácti let bez souhlasu rodičů, navrhla své aplikace tak, aby vedly k nadměrnému používání, a o rizicích uváděla uživatele i veřejnost v omyl. Bonta jmenuje tři předpisy, které tím měly být porušeny: federální zákon o ochraně soukromí dětí na internetu (COPPA) a kalifornské zákony o klamavé reklamě a nekalé soutěži. Konkrétní prvky, o které jde, popsal deník The Guardian: nekonečné posouvání řízené doporučovacím algoritmem, upozornění, lajky a filtry na úpravu vlastních fotek.

O výši náhrady se obě strany rozcházejí o řád

Kolik by Meta zaplatila, kdyby prohrála, dané není. Podle serveru CNBC mluvili právníci Mety dřív o tom, že náhrady můžou dosáhnout 1,4 bilionu dolarů; zástupci států týden před líčením řekli soudkyni, že pravděpodobnější je 200 miliard. Guardian tu částku srovnává s ročními tržbami Mety za rok 2025, kterým zhruba odpovídá.

Vedle peněz žádají státy, aby soud firmě nařídil změnit návrh aplikací. Guardian upozorňuje, že právě tahle část může mít delší dopad než jednorázová pokuta.

Návladní se otevřeně hlásí ke vzoru z devadesátých let. Kentucký návladní Russell Coleman v Bontově tiskové zprávě mluví o žalobě jako o největší spotřebitelské při v dějinách Spojených států a dodává (přeloženo): „Zvládli jsme to s tabákovým vyrovnáním v devadesátých letech. Zvládli jsme to s firmami za opioidovou krizí. Zvládneme to i s Metou.“ Tabákové vyrovnání skončilo v roce 1998 platbou zhruba 200 miliard dolarů od čtyř největších výrobců cigaret.

Prvním svědkem byl bývalý ředitel, jehož výpovědi chtěla Meta zabránit

Po úvodních řečech povolali žalobci jako prvního svědka Artura Béjara, bývalého ředitele vývoje v Metě, který o vnitřních poměrech firmy mluví veřejně jako oznamovatel. Podle agentury AFP se firma pár dní před líčením pokusila jeho výpovědi zabránit, ale soudkyně návrh zamítla. Béjar u soudu řekl (přeloženo), že v prvních letech Facebooku „bylo cílem dostat věci do rukou uživatelů co nejrychleji, což znamenalo, že bezpečnost se často řešila až dodatečně“.

Zástupkyně kalifornského návladního Megan O’Neillová v úvodní řeči odkázala na dva interní dokumenty. V jednom stálo (přeloženo) „ti mladí jsou ti nejlepší“, ve druhém „dospívající na tom visí bez ohledu na to, jak se přitom cítí. Instagram je návykový“. Před budovou soudu drželi aktivisté podle AFP transparent se jmény bezmála čtyř set mladých lidí, jejichž úmrtí podle nich souviselo s používáním sociálních sítí. Je to tvrzení pořadatelů shromáždění, ne zjištění soudu.

Meta mluví o vytržení z kontextu

Advokát Mety Paul Schmidt v úvodní řeči namítl, že dokumenty a e-maily, které porota viděla, jsou vybrané z delších rozhovorů a vytržené z kontextu. Firma podle něj zablokovala přes milion účtů dětí mladších třinácti let. Mluvčí Mety ve vyjádření pro Guardian uvedl (přeloženo): „Místo aby se držely faktů nebo zákona, rozhodly se státy jít po nehorázném odškodném.“ Nároky žalobců označil za nedoložené a finanční požadavky za nepřiměřené.

V Evropě běží jiné řízení, a není to soud

Evropská unie řeší totéž jinou cestou. Evropská komise zahájila 16. května 2024 formální řízení s Metou podle nařízení o digitálních službách kvůli ochraně nezletilých. V oznámení uvedla obavu, že algoritmy Facebooku a Instagramu můžou u dětí podněcovat návykové chování a vytvářet takzvaný efekt králičí nory, a zmínila i způsob, jakým Meta ověřuje věk. Je to správní řízení Komise, ne porotní proces; s oaklandským líčením nemá společné nic než předmět.

Ve Francii přitom Ústavní rada zákaz sociálních sítí pro děti mladší patnácti let zrušila dřív, než stačil nabýt účinnosti.

Co bude dál

Líčení má podle Guardianu trvat šest až osm týdnů a vypovídat mají i šéf Mety Mark Zuckerberg a šéf Instagramu Adam Mosseri. Firma mezitím platí v jiných sporech: dva týdny před oaklandským líčením jí soud v Novém Mexiku nařídil odvést 567 milionů dolarů do fondu na nápravu škod, čímž se podle Guardianu celková částka pro tento stát vyšplhala na 942 milionů. V Kalifornii navíc běží tisíce koordinovaných žalob proti Metě, YouTube, TikToku a Snapu; první z nich došla k soudu letos v únoru a Meta s YouTube v ní dostaly zaplatit šest milionů dolarů žalobkyni.