Šéfky čtyř evropských operátorů žádají EU o právo blokovat weby se zneužíváním dětí

Margherita Della Valle z Vodafonu, Christel Heydemann z Orange, Benedicte Schilbred Fasmer z Telenoru a Allison Kirkby z BT podepsaly dopis adresovaný Ursule von der Leyenové, Robertě Metsolové a Antóniu Costovi. Nese datum 6. srpna 2026, Politico o něm psalo den nato a plné znění visí jako PDF na webu Vodafonu. Žádají v něm o zákonný podklad, aby poskytovatelé připojení k internetu směli blokovat weby, u kterých už horká linka potvrdila, že obsahují materiál zobrazující sexuální zneužívání dětí. Pro takový materiál se používá zkratka CSAM.

O co přesně dopis žádá

Dopis je krátký a jeho jádro tvoří tři odrážky:

• Zřídit novou organizaci EU s právní pravomocí ověřovat a spravovat jediný celoevropský seznam potvrzených ukazatelů CSAM. Podklady by brala od národních horkých linek, od policie a od uznávaných odborných orgánů.
• Vytvořit jasný právní základ, a to nad rámec správního příkazu, aby poskytovatelé připojení směli stránky z toho seznamu blokovat do doby, než je někdo odstraní u zdroje.
• Než bude plánované Centrum EU funkční, umožnit národním úřadům schvalovat blokaci podle seznamů důvěryhodných linek a nezávislých odborných organizací.

Odstranění u zdroje má podle dopisu zůstat prioritou, protože jen ono materiál skutečně vymaže. Blokování je v jejich podání pojistka na dobu, než se to podaří. „Již jednáme tam, kde to zákon umožňuje, ale praxe je roztříštěná a nejistá,“ píšou (překlad redakce). Překážky se podle nich musí odstranit neodkladně.

Kde má pravomoc končit

Dopis si sám staví mantinely. K blokování žádá nezávislý dohled, povinnost informovat uživatele, zveřejňování zpráv o transparentnosti a dostupný způsob, jak se bránit, když se do sítě chytí něco jiného. A hlavně: pravomoc má být přísně omezená na potvrzený materiál a nesmí ji jít rozšířit na jinou kategorii obsahu, aniž by o tom znovu a výslovně rozhodl zákonodárce. Ne vláda a ne úřad.

To je přesně ta věc, na které debata o blokování dlouhodobě vázne. Kdo potvrdí, že je stránka nezákonná, a kdo tu úvahu překontroluje. Odpověď typu „důvěryhodná horká linka“ tuhle otázku posouvá, ale nezavírá.

Čísla v dopise popisují rok 2024

Dopis uvádí, že v roce 2024 bylo 62 % potvrzených stránek s CSAM, které našla britská Internet Watch Foundation, hostováno v zemích EU, a že na samotné Nizozemsko připadala skoro třetina. Politico ve své zprávě píše 63 % a jako první zemi jmenuje Bulharsko. Rozpor je zdánlivý: každé číslo patří jinému roku.

Data IWF za rok 2024 sedí s dopisem. Z 291 273 nalezených stránek jich 181 112, tedy 62 %, vedlo na servery v EU a Nizozemsko drželo 29 % celosvětového objemu. Ve zprávě za rok 2025 už IWF uvádí podíl EU 63 % a mapa vypadá jinak. Z 310 437 adres jich 87 959 (28 %) směřovalo do Bulharska, 49 021 (16 %) do Spojených států a 33 788 (11 %) do Nizozemska. Nizozemský podíl klesl o osmnáct procentních bodů, bulharský vzrostl o devatenáct.

Sama IWF k tomu dodává dvě věty, které se do dopisu nevešly. Nárůst v Bulharsku podle ní způsobilo jen několik konkrétních webů a nemusí znamenat širší problém země. Pokles v Nizozemsku přičítá účinnému monitoringu a rychlému mazání, ne tomu, že by tam ubylo hostingu. Jinými slovy: čísla po zemích kolísají podle toho, kam se pár velkých webů zrovna přestěhuje.

Jak se blokuje v Česku

Českou horkou linkou je STOPonline.cz, kterou provozuje sdružení CZ.NIC. Do mezinárodní sítě INHOPE se zapojilo 14. června 2017, jednotlivá hlášení zpracovává Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ a na provoz linky má sdružení memorandum s Policií České republiky. Hlášení se vyřizují v pracovní dny od 9 do 17 hodin, mimo tu dobu linka odkazuje na policii.

Blokovat weby na povel úřadu ale česká praxe zná jen v jedné oblasti, a není to ochrana dětí. Ministerstvo financí vede podle zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, Seznam nepovolených internetových her. Podle § 84a téhož zákona je poskytovatel služby přístupu k internetu povinen zamezit přístupu k zapsané stránce, a to nejpozději od patnáctého dne po zápisu. Veřejná část seznamu je zveřejněná k 3. srpnu 2026. Dohled nad nařízením o digitálních službách vykonává v Česku Český telekomunikační úřad.

Co se tím mění

Trvalé nařízení proti sexuálnímu zneužívání dětí, o kterém se v EU jedná několik let, je pořád v jednáních a dopis to bere na vědomí: unijní snahu o dlouhodobý rámec výslovně vítá a chce k němu přidat něco užšího. Nejde o čtení obsahu soukromých zpráv, ale o odepření přístupu k adresám na otevřeném webu.

Nové na tom je, kdo o to žádá. Podle serveru The Next Web byly dosud nejhlasitější stranou téhle debaty platformy, které se povinnostem bránily, a spolky, které je žádaly. Teď si o pravomoc i o právní krytí říkají samy sítě, přes které data tečou. Zda se do toho Komisi bude chtít, dopis nerozhodne. Vrací ale na stůl otázku, kterou vyjednávání o skenování zpráv zastínilo: co se má dít se stránkami, o kterých se už ví, že jsou nezákonné, a přesto se dál načítají.

Zdroje

• Open letter on blocking access to known child sexual abuse material, 6. srpna 2026 (PDF)
• Telecom CEOs blast EU for failing to crack down on child sexual abuse content, Politico, 7. srpna 2026
• EU operator chiefs press for urgent CSAM blocks, Mobile World Live, 7. srpna 2026
• Europe’s telecom chiefs demand EU powers to block child-abuse content, The Next Web, 10. srpna 2026
• Geographic Insights, 2025 IWF Data & Insights Report
• Charity raises alarm over surge in level of child sexual abuse imagery hosted in EU, Internet Watch Foundation, 23. dubna 2025
• Operátoři žádají EU, aby vytvořila pravidla pro blokování stránek se zneužíváním dětí, Lupa.cz, 10. srpna 2026