Vláda schválila nová pravidla pro výdaje úřadů na IT a umělou inteligenci
Podle vládních zmocněnců mají úřady chystané projekty v oblasti informačních technologií a umělé inteligence hlásit dopředu a významnější záměry nechat posoudit předsednictvem Rady vlády pro informační společnost. Úřední přehled jednání u toho bodu uvádí název, číslo jednací, předkladatele a výsledek hlasování.
Vláda projednala 14. září materiál s názvem „Řízení výdajů v oblasti informačních a komunikačních technologií a umělé inteligence“, číslo jednací 699/26. Předložil ho předseda vlády a v přehledu výsledků jednání u něj stojí jediné slovo: schváleno.
Víc se z úředního zápisu nedozvíte. Přehled je seznam bodů a výsledků a Úřad vlády u něj sám upozorňuje, že závazná jsou až oficiálně zveřejněná usnesení. Co má materiál spustit, je proto zatím známo jen z toho, co o něm řekli dva vládní zmocněnci serveru Lupa.cz.
Evidence dopředu, posouzení před vyhlášením zakázky
Podle Lupy mají úřady chystané projekty v oblasti informačních technologií a umělé inteligence napříště hlásit předem a dostávat k nim přidělenou prioritu. Významnější záměry má ještě před vyhlášením zakázky posoudit předsednictvo Rady vlády pro informační společnost, ve vybraných případech sama vláda.
„Doteď stát neměl úplný přehled o tom, jaké ICT a AI projekty jednotlivé úřady připravují. Někde se projekty dublovaly, zkušenosti zůstávaly za zdmi jednotlivých institucí a když to přeženu, pravá ruka občas nevěděla, co dělá levá,“ popsal serveru vládní zmocněnec pro umělou inteligenci Lukáš Kačena stav, ze kterého se vychází.
Uvnitř Digitální a informační agentury má podle něj vzniknout pracoviště s názvem AI Governance Office. Má připravovat pilotní projekty, nastavovat standardy a předávat zkušenosti mezi úřady, aby stát nekupoval podruhé to, co už jinde běží.
Zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost Lukáš Klučka mluví o velké změně: bez přidělené priority se nové výdaje na IT nesmějí uskutečnit a tři státní podniky dostaly rozdělené úkoly. Jak se hranice „významnějšího záměru“ stanoví, kdy postup začne platit a co se stane se zakázkou, kterou předsednictvo nestihne projednat, z přehledu jednání ani z vyjádření obou zmocněnců nevyplývá.
Sto dvě miliardy za pět let a 18 % plně digitálních služeb
Čísla, o která se to opírá, sebral Nejvyšší kontrolní úřad do II. souhrnné zprávy o digitalizaci veřejné správy. Organizační složky státu podle ní vydaly v letech 2020 až 2024 na ICT zhruba 102 miliard korun. Samotné zakázky na ICT stály mezi roky 2020 a 2023 celkem 89,15 miliardy, po odečtení rámcových dohod a dynamických nákupních systémů 61,7 miliardy.
Do rozvoje digitalizace šlo za těch pět let přes 50 miliard korun. Plně digitalizovaných bylo koncem ledna 2025 osmnáct procent agendových služeb, ačkoli zákon o právu na digitální služby počítal s většinou z nich. NKÚ mezi příčinami jmenuje roztříštěnost agendy, chybějící jednotné vedení, nízkou hodnotu za odvedené peníze a to, že si stát nedokáže zaplatit kvalifikovanou práci.
Tři státní podniky, kterých se rozdělení úkolů týká, v téhle soustavě už dnes hrají velkou roli. NAKIT měl podle zprávy v roce 2023 z obchodů se spřízněnými stranami výnosy skoro 2,1 miliardy korun a naprostá většina připadla na ministerstvo vnitra. U Státní pokladny Centra sdílených služeb přesáhly takové transakce 660 milionů, hlavním zákazníkem je ministerstvo financí. CENDIS vykázal z hlavní činnosti bezmála 550 milionů, nejvíc na elektronické dálniční známce a systému jednotného tarifu.
Na co si počkat
Text usnesení v přehledu výsledků jednání není a Úřad vlády u něj upozorňuje, že závazné je až oficiálně zveřejněné znění. Dokud se bude dát číst jen popis od zmocněnců, nejde ověřit, jaké lhůty úřadům začnou běžet. Rozdíl mezi „projekty se evidují“ a „bez souhlasu se nenakoupí“ je přitom pro dodavatele státu zásadní.
