Návrh startupového zákona má investorům umožnit odpočet až pěti milionů ze základu daně
Vláda ve čtvrtek ukázala návrh zákona, který má v českém právu poprvé definovat startup a zavést jeho certifikaci. Investor by si podle něj odečetl peněžitou investici do certifikované firmy od základu daně, nejvýše pět milionů korun ročně. Paragrafované znění teprve míří do připomínkového řízení.
Zákonnou definici startupu Česko zatím nemá. Má ji přinést návrh, který zástupci vlády ukázali ve čtvrtek 27. srpna na tiskové konferenci. Paragrafované znění teprve míří do meziresortního připomínkového řízení, takže schválené není ani vládou, natož sněmovnou. Účinnost se navrhuje od 1. července 2027.
Definice prochází dvěma síty
Zákon nezakládá nový typ obchodní společnosti. Zavádí status certifikovaného startupu, na který se pak dají navázat konkrétní zákonné výhody.
První síto jsou tvrdá čísla. Firma nesmí být starší osmi let, u vybraných deep-tech projektů deseti. Roční čistý obrat nesmí přesáhnout 250 milionů korun. Firma nesmí být obchodovaná na regulovaném trhu, nesmí být účelově vytvořenou ani většinově vlastněnou částí etablovaného podniku a nesmí rozdělovat zisk ani jiné vlastní zdroje společníkům. Server e15 k tomu z tiskové konference doplňuje ještě podmínku skutečné ekonomické vazby na Česko; v tiskové zprávě vlády tahle podmínka mezi vyjmenovanými není.
Druhé síto je odborný posudek. Hodnotit se má produkt nebo prototyp, ověření na trhu, škálovatelnost, konkurenční výhoda, tým a dosavadní trakce. Proti obratu je to kritérium měkké a podle nás rozhodne o tom, kolik firem certifikát nakonec dostane.
Odpočet míří na business angely
Hlavní pobídka se týká fyzických osob, které investují do certifikovaných startupů v rané fázi. Investor si má za stanovených podmínek odečíst peněžitou investici od základu daně, nejvýše pět milionů korun za rok. Nepeněžité vklady konstrukce omezuje a podnikatelské riziko zůstává na investorovi.
Ministryně financí Alena Schillerová podle e15 dodala, že odpočet neuplatní osoby spojené se startupem, tedy typicky zakladatelé nebo stávající podílníci. Druhá úleva míří na samotné firmy: návrh počítá s delší využitelností daňové ztráty, protože startup několik let financuje vývoj a ověřování trhu, než začne mít stabilní výnosy. Konkrétní parametry obou opatření se podle vlády potvrdí až v legislativním procesu, takže dnes to nejsou hotová čísla.
Certifikát má vydávat agentura, která teprve vzniká
Posuzovat žádosti a vydávat certifikáty má agentura CzechBusiness, odvolací a dohledovou roli si nechává Ministerstvo průmyslu a obchodu. Vládní zmocněnec pro startupy Martin Jiránek podle CzechCrunche čeká 500 až 700 certifikovaných firem a samotné posouzení odhaduje na několik týdnů, nejdéle tři měsíce. Opírá to o Španělsko, kde podle něj za tři roky podaly žádost přes čtyři tisíce firem a uspěly asi dva tisíce. Schillerová na téže konferenci mluvila obecněji o stovkách startupů.
Čísla, kterými vláda návrh zdůvodňuje
Na milion obyvatel připadá v Česku za poslední dekádu 89 startupů s externí investicí. Ve Švédsku je to 316 a v Estonsku 681. Rizikový kapitál v roce 2024 investoval v Česku zhruba 510 korun na obyvatele, ve Švédsku asi 5 200 korun. Obě dvojice čísel pocházejí z tiskové zprávy vlády, která u nich neuvádí, z jakého zdroje dat je má.
Flexiworker v návrhu není
Česká startupová asociace tlačila na to, aby součástí zákona byl takzvaný flexiworker, tedy volnější podmínky pro spolupráci firem s živnostníky. V předloženém znění není. Předseda asociace Jiří Vicherek to pro e15 vysvětlil souběžnou novelou zákoníku práce, která má do českého práva převést evropské směrnice o transparentním odměňování a o platformové práci a při té příležitosti upřesnit definici závislé práce. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce podle něj věc řešit tam, a to komplexněji.
Asociace se místo toho snaží prosadit zpětnou účinnost pobídek. Vicherek to pro e15 popsal na příkladu: investice do certifikovaného startupu z března by se dala odečíst v následujícím daňovém přiznání, přestože zákon nabude účinnosti až v polovině roku. Jiránek s tím podle téhož textu souhlasí a Schillerová je debatě otevřená. V návrhu to zatím není.
Termín se posunul o půl roku
Navrhovaná účinnost od 1. července 2027 znamená podle e15 půlroční zdržení proti dřívějšímu plánu, který mířil na začátek roku 2027. Jiránek to zdůvodnil tím, že některé otázky měly víc možných řešení a jejich projednání stálo čas.
Než se ze záměru stane zákon, čeká návrh připomínkové řízení, jednání vlády a obě komory parlamentu. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na konferenci uvedl, že Česko bude jednou z prvních zemí, která startupový zákon bude mít, a jako vzor jmenoval Španělsko, Nizozemsko a Velkou Británii. Španělský zákon, kterým se návrh podle Jiránka inspiruje i v metodě posuzování, nabyl účinnosti 23. prosince 2022.
